Faktory rozvoje zahraničního obchodu - role přímých zahraničních

Faktory rozvoje Zahraničního obchodu - Role přímých zahraničních investic v exportu ČR

Factors of export development- The role of foreign direct investment in CR´s export

Hrubá Daniela

Abstrakt:

Česká republika patří mezi otevřené ekonomiky, a proto i zahraničí má svůj nezanedbatelný vliv na tuzemskou hospodářskou situaci. Absence dostatečného množství volného domácího kapitálu je jednou z velkých bariér rozvoje domácí podnikové sféry. Proto zde mají svůj nezanedbatelný vliv různé formy zahraničních investic, které umožňují podpořit rozvoj a přizpůsobení se tržním podmínkám. Příspěvek se zabývá nejprve stručnou charakteristikou přílivu zahraničních investic v posledních dvou letech, a poté jsou nastíněny hlavní pozitiva i negativa vstupu zahraničního kapitálu do českých podniků.

Poznatky uvedené v článku vyplývají z řešení projektu MSM 411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských agrárních struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Abstract:

Czech republic pertain to open economics and it is the reason why foreign countries have so great influence on our economy. Inland producers havent enough own capital sources, which situation block their right economic development. Foreign investment is therefore very important for doing this ominous situation much more better. The article deals with short characteristic of foreign direct investment flow to CR during last two years. In the end are mentioned some positive and negative factors of foreign capital entry to Czech firms.

Klíčová slova:

přímé zahraniční investice, export, investiční pobídky, pozitivní a negativní faktory vstupu zahraničního kapitálu, nadnárodní společnosti mezi největšími českými exportéry

Keywords:

foreign direct investment, export, investment encouragement, positive and negative factors of foreign capital entry, international companies between the major Czech exporters

Úvod:

Jedním z faktorů, které významně ovlivňují konkurenceschopnost českého průmyslu, je řešení přístupu k finančním zdrojům. Bez nich by bylo možné například jen těžko realizovat restrukturalizaci podniků, zvláště v oblasti inovací a technologických změn. Významným zdrojem kapitálu se tak v této souvislosti stávají zejména zahraniční investice.

S ohledem na stále rostoucí mobilitu kapitálu je z mezinárodního hlediska pro jeho alokaci důležité srovnání komparativních výhod ČR s jinými zeměmi. Příčiny, které ovlivňují zájem investorů, se dají rozdělit na politické a ekonomické. K politickým faktorům patří hlavně stabilita - politická a sociální, makroekonomická (vývoj inflace, zahraniční a vnitřní zadluženost, nezaměstnanost). K politickým problémům patří i postavení odborů v zemi a celospolečenský postoj k investorům.

Ekonomické faktory lze rozdělit do několika základních skupin. Je to velikost a dostupnost vnitřního i zahraničního trhu, stav bankovního a finančního trhu, pohyb zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu, kvalita lidského potenciálu, úroveň infrastruktury. Dále se jedná o velikost HDP, celkový stav ekonomiky (ekonomický růst) a velikost nákladů (investičních, provozních, mzdových).

Nejvýznamnější složku z celkového toku zahraničního kapitálu tvoří přímé zahraniční investice. Tyto přímé investice jsou dlouhodobější a mají užší vztah k podnikům než portfoliové nebo jiné investice. Přínosy pro hostitelskou zemi spočívají v balíku obsahujícím přímý transfer investic, technologie, know-how, manažerské zkušenosti a otevírají vstup do mezinárodních kooperačních vztahů a marketingových sítí.

Přímou zahraniční investicí se rozumí 10% a vyšší podíl zahraničního investora na základním jmění společnosti, přičemž podmínkou je trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení. Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu nerezidentské společnosti na základním jmění také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem.

přímá investice

Ř základní jmění (vklad do základního jmění společnosti, vklady v dceřinných společnostech a přidružených podnicích)

Ř reinvestovaný zisk (podíl přímého investora na zisku sníženém o proplacené dividendy)

Ř ostatní kapitál (úvěrové vztahy mezi přímým investorem a společností)

Cíle a metody:

Cílem tohoto příspěvku je stručně nastínit současnou situaci v oblasti zahraničního kapitálu investovaného v České republice a na základě získaných informací zhodnotit vliv zahraničních investic na schopnost tuzemských podniků úspěšně exportovat své zboží na zahraniční trhy.

Zpracování zvoleného tématu příspěvku předpokládalo prostudování odborných materiálů, které byly čerpány převážně z knihoven (ČSÚ, OSN, Bankovního institutu), z Internetu a z oficiálních materiálů CzechTrade, MPO ČR, ČNB. Dílčími metodami tedy byly práce s literaturou, srovnávání a porovnávání stavu různých ukazatelů a formulace návrhů řešení na základě získaných informací.

Výsledky:

Celkový objem získaných přímých zahraničních investic v letech 1990-1997 dosáhl hodnoty více než 240 miliard korun, čímž se Česká republika dlouhodobě řadí mezi nejúspěšnější země ze střední a východní Evropy.

Schválení systému investičních pobídek v roce 1998 tento příliv zahraničních investic ještě více posílilo. Došlo k masivnímu růstu investic především do projektů na zelené louce, ale i do modernizace stávajících výrobních prostor. Výše těchto přímých investic ze zahraničí činila v roce 1998 zhruba 80 mld. Kč. V roce 1999 to bylo ale již téměř 170 mld. Kč, což znamená jednak nejvyšší roční objem investic od počátku transformačního období, ale Česká republika se tak v tomto roce stala i vůbec nejúspěšnější zemí v lákání přímých zahraničních investic v přepočtu na 1 obyvatele ve střední Evropě. Také první měsíce roku 2000 potvrzují nadále vysokou úroveň přílivu přímých zahraničních investic.

Graf č.1 Příliv přímých zahraničních investic do ČR (mld. Kč)

Pramen: ČNB

Struktura přímých zahraničních investic

Odvětvová struktura

Kromě peněžnictví a pojišťovnictví, které má své specifické postavení (významnou roli v přílivu investic do tohoto odvětví hraje privatizace státního majetku v bankách spolu s navyšováním základního jmění v bankách se zahraničním podílem), se účast zahraničních investorů dlouhodobě výrazněji projevuje především v odvětvích spotřebního zboží, obchodu (v roce 1999 se jednalo zejména o rozšiřování sítě hypermarketů např. společností Ahold, Bauhaus, Makro, Tesco, atd.) a služeb a potravin. Zájem o tato odvětví souvisí se stále ještě poměrně nižšími náklady na pracovní sílu, možností zvýšit odbyt v tuzemsku a rozšířit kapacity využitelné i pro export do třetích zemí.

Graf č.2 Odvětvová struktura přímých investic do ČR za rok 1999

(základní jmění)

Pramen: ČNB

Teritoriální struktura

O něco více než čtvrtina zahraničních investic v roce 1999 pocházela z Belgie, což bylo v přímé souvislosti s prodejem ČSOB belgické KBC Bank. Na dalších pozicích se umístilo Německo, Nizozemí a Rakousko, které si ve stejném pořadí udržují první tři pozice i v celkové kumulaci přímých zahraničních investic od roku 1990.

Graf č.3 Teritoriální struktura přímých investic do ČR za rok 1999

(základní jmění)

Pramen: ČNB

Systém investičních pobídek v ČR

Protože výrazný nárůst investic ze zahraničí v posledních dvou letech byl zapříčiněn především intenzivní podporou ze strany vlády, je nutné se zde alespoň ve stručnosti zmínit o v současnosti uplatňovaném systému investičních pobídek.

Systém investičních pobídek byl poprvé schválen vládou v dubnu 1998 spolu se stanovením minimální proinvestované částky ve výši 25 mil. USD. O něco později, v prosinci 1998 byla tato hranice snížena na 10 mil. USD. Nový zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. s účinností od 1. května 2000 nahrazuje všechna dosavadní usnesení týkající se této problematiky a zároveň i mění podmínky k získávání investičních pobídek. Ke změně došlo i ve výši hodnoty investice nutné k získání pobídky, která je snížena na 175 milionů Kč (tj. přibližně 5 mil. USD) za předpokladu, že investice bude uskutečněna v regionu s vysokou nezaměstnaností (tj. s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulé pololetí).

Podmínky pro získání pobídek

1. Musí se jednat o investici do pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizaci stávajícího závodu za účelem nové výroby nebo rozšíření stávající výroby.

2. Investice musí být provedena do odvětví zpracovatelského průmyslu, a to buď do odvětví přímo v zákoně uvedeném (např. letectví, dopravní prostředky a zařízení, počítače, informační technologie, telekomunikace atd.) nebo do jiného odvětví zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50% celkové pořizovací ceny výrobní linky.

3. Investice do strojního zařízení musí být v hodnotě nejméně 40% celkové investice.

4. Je nutné, aby se jednalo o výrobu šetrnou k životnímu prostředí.

5. Investovaná částka musí činit nejméně 350 milionů Kč (175 milionů Kč v oblastech s vysokou nezaměstnaností), přičemž nejméně částka 145 milionů Kč (resp. 87,5 milionů Kč) musí být kryta vlastním jměním.

6. Investice musí být splacena nejpozději do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit o 2 roky.

Investoři, kteří splní výše uvedená kritéria, mohou požádat o všechny nebo kteroukoli z nabízených investičních pobídek:

- sleva na dani z příjmu po dobu 10 let (pro nově založené právnické a fyzické osoby) nebo částečná sleva na dani po dobu 5 let (již existující založené právnické a fyzické osoby)

- dotace obcím na technické vybavení daného území (inženýrské sítě) a převod pozemků ve vlastnictví státu určených pro stavbu

- hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst

- hmotná podpora při rekvalifikaci zaměstnanců

V návaznosti na systém investičních pobídek je souběžně realizován i program podpory subdodavatelů jehož cílem je zlepšit propojení mezi výrobci se zahraniční majetkovou účastí a českými subdodavateli a program rozvoje průmyslových zón, v roce 1998 byla vydána vyhláška Ministerstva financí na bezcelní dovoz strojů a zařízení a mezi ostatní druhy podpor patří dále různé regionální programy týkající se například vytváření pracovních míst, podpory od místních úřadů práce a různé typy daňových úlev. Dohromady tento soubor státní pomoci vytváří ucelený systém pro pobídku vstupu zahraničního kapitálu do tuzemska.

Diskuse:

Vliv přímých zahraničních investic na export

Zapojení podniků se zahraniční účastí do exportu lze považovat za jeden z příznivých efektů vstupu zahraničního kapitálu. Zvláště patrné je to například u automobilového průmyslu, gumy a plastů, potravin a tabáku či u elektrických přístrojů. To, že velikost přílivu zahraničních investic má přímý vliv na tuzemskou schopnost exportovat zboží za hranice ČR, názorně dokumentuje graf č. 4, který porovnává vývoj přílivu zahraničních investic a vývoj vývozu výrobků. V grafu není uvedeno časové období, protože se u obou veličin zcela neshoduje. Příliv zahraničního kapitálu je sledován v období od ledna 1998 do prosince 1999, kdežto vývoz v období od července 1998 do června 2000. Je to dáno tím, že výroba nemůže reagovat na vstup investice okamžitě, ale potřebuje určitý čas na adaptaci. Proto zde dochází k několikaměsíčnímu zpoždění.

Graf č.4 Vliv přílivu přímých zahraničních investic na vývoz (mld. Kč)

Pramen: ČNB, Celní správa, vlastní propočet

Hlavní výhody vstupu zahraničního kapitálu do podniků:

Ř zlepšení kvality vyvážené produkce

Pozitivní vliv vstupu zahraničního kapitálu do tuzemských podniků nespočívá jen v růstu kvantity vyvážené produkce, ale podstatným rysem je i nárůst kvality, který je výsledkem zavádění norem ISO v celé řadě podniků se zahraniční účastí, jako snahy splnit standardy kvality běžné v západní Evropě a souvisí i s ostatními dále uváděnými faktory.

Ř moderní technologie

Efektivní moderní technologie, které jsou v zahraničí již běžně používány, jsou zavedeny do výroby i v tuzemsku s minimální časovou prodlevou. Časové hledisko při reakci na nové požadavky má velmi významnou váhu, neboť rychlost často rozhoduje o úspěchu na trhu. Další výhodou tohoto způsobu vstupu nové technologie do podniku je úspora finančních prostředků, protože odkoupení od nezávislého subjektu je velmi nákladnou záležitostí.

Ř přístup na zahraniční trhy

Podnik, který se stane součástí některé zahraniční společnosti, využívá veškeré výhody plynoucí z jejího postavení na trzích, na kterých působí. A zejména pokud se jedná o nový, pro podnik dosud neznámý zahraniční trh, je pochopitelně daleko snazší vstoupit na něj pod zavedeným obchodním jménem, než si nejistě budovat vlastní pozici. K této formě spolupráce patří například i poskytnutí důležitých obchodních kontaktů, specifických informací o jednotlivých trzích či umožnění přístupu do vybudované prodejní sítě.

Ř marketing

Nový partner může poskytnout kvalitně zpracovanou marketingovou strategii, ve které se odrazí jeho dlouhodobé zkušenosti z působení na daném trhu a umožní tak tuzemskému podniku lepší a méně nákladnou adaptaci na konkrétní tržní podmínky. Tato skutečnost je pro tuzemské podniky zvláště významnou, neboť oblast marketingu je velmi často kritizována jako výrazně nedostatečná a mnohdy je hlavním důvodem neúspěchu na zahraničním trhu.

Ř vnímání výrobků

Výrobky např. od dceřiných firem založených v tuzemsku zahraničními subjekty jsou chápány jako vlastní a tudíž jsou mateřskou společností při výběru z více možností upřednostněny. I při rozhodování o koupi nezávislým subjektem má velký význam to, že se v okamžiku produkce pod určitou zavedenou zahraniční obchodní značkou výrobek stává pro zájemce známým a proto je chápán jako zaručený. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že vnímání výrobku má v zahraničním obchodě svůj nezanedbatelný význam.

Ř necenová konkurenceschopnost

Při výběru z více obchodních nabídek zboží se předpokládá jejich srovnatelná kvalita a také cena. Proto se v tomto okamžiku stávají rozhodujícími ostatní podmínky celé obchodní transakce. Patří mezi ně zajištění různých předvýrobních a povýrobních služeb včetně poprodejního servisu, platební podmínky, sjednané dodací lhůty a další možné zvýhodnění v ostatních dodacích podmínkách. Zahraniční partner poskytne domácímu podniku silné zázemí pro zajištění těchto požadavků a také vlastní zdroje pro poskytnutí odkladu platby či lepší přístup k úvěru.

Ř výzkum a vývoj

Jedním z předpokladů zabezpečení konkurenceschopnosti v zahraničním obchodě, kde se stále výrazněji prosazují dominantní vlivy technického pokroku a inovací, je podpora výzkumu a vývoje. Česká republika má historicky dobré výzkumné zázemí na které v současnosti řada zahraničích firem navazuje. Mnoho nadnárodních společností provozuje česká výzkumná a vývojová střediska, včetně společností jako jsou Boeing, Honeywell, Mercedes-Benz, Rockwell Automation či Motorola, ThermoKing, Visteon a další.

Souhra všech zde jmenovaných faktorů vede v konečném výsledku k celkové lepší konkurenceschopnosti tuzemské produkce na zahraničních trzích a znamená lepší adaptabilitu na měnící se tržní podmínky.

Některá negativa vstupu zahraničního kapitálu

- nemožnost ovlivňování strategických rozhodnutí ze strany ČR (o budoucím vývoji rozhoduje majoritní vlastník, a tedy zahraniční společnost)

- záměrná likvidace konkurence (může se stát, že do vybraného podniku který je potenciálním konkurentem ve stejném odvětví vstoupí zahraniční partner pouze za účelem postupného utlumení výroby s navazující následnou úplnou likvidací výroby)

- značný podíl vývozu na tržbách v některých odvětvích vede k přílišné závislosti na hospodářském vývoji v zahraničí (tuto závislost na exportu dokumentuje graf č.5).

Graf č.5 Podíl přímého vývozu (vývoz na vlastní účet a jméno) na výkonech

vybraných odvětví zpracovatelského průmyslu v %

Pramen: MPO

Globalizace a přímé zahraniční investice v ČR

V souvislosti s tématem této konference bych chtěla uvést, že vstup zahraničních investorů do ČR je v úzké souvislosti se procesem nazývaným globalizace, protože řada společností která vstoupila do českých podniků je chápána jako globální.

V České republice v současnosti působí přibližně 1200 dceřinných firem zahraničních výrobních společností všech velikostí. Z významných nadnárodních společností lze například jmenovat společnosti ABB, Continental, Daewoo, Danone, Flextronics, Ford, Nestlé, Philips, Phillip Morris, Procter& Gamble,Siemens, Volkswagen.

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu:

- již více než 70 000 českých firem ze všech odvětví je plně nebo částečně vlastněno zahraničním kapitálem

- výrobci se zahraniční účastí se podílejí 65-70% na celkovém vývozu českého zpracovatelského průmyslu

- převážná většina podniků se zahraniční účastí zaznamenala v roce 1999 silný růst exportních aktivit a v následujícím roce očekává další vzestup

- velká část těchto podniků zamýšlí do roku 2002 rozšířit svou výrobu realizovanou na uzemí ČR

V tabulce č.1 je uvedeno dvacet největších zahraničních investorů v ČR ve zpracovatelském průmyslu. Společnosti, které jsou zvýrazněny tučným písmem, patří současně mezi 25 největších exportérů v roce 1998 (konkrétní umístění je uvedeno v závorce).

Tabulka č.1 20 největších zahraničních investorů v ČR ve zpracovatelském průmyslu

Pramen: MPO, CzechInvest

Literatura:

Exportní potenciál ČR, Hrubá D.,ČZU, Praha 1999

Facts on foreign trade of the Czech republic, MPO, Praha 1999

Investiční prostředí v České republice, MPO a CzechInvest, Praha 2000

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 1999, MPO, Praha 2000

Strukturální aspekty investičního procesu v ČR v letech 1993-1995, Prokop L., Praha, ČNB 1996

Statistická ročenka 1998, Praha, ČSÚ 1998

OECD Economic Surveys - Czech republic, OECD 1998

Platební bilance 1999, ČNB, Praha 2000

www.cnb.cz

www.cs.mfcr.cz

www.mpo.cz

www.czechinvest.org