Evropská integrace Ovocnářství-Vinohradnictví 9/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁRSTVÍ-VINOHRADNICTVÍ-ZELINÁRSTVÍ- BRAMBORÁRSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VCELARSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

KORENINOVÉ A LÉCIVÉ ROSTLINY

CERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINARSTVÍ

Rocník : 2 Císlo : 9 25. 5. 1998

"Agenda 2000" - Návrhy Komise

Vysvetlující memorandum

Budoucnost pro evropské zemedelství

Spolecná zemedelská politika (SZP) byla od svých pocátku schopná prizpusobovat se a rust prostrednictvím zvládání výzev, kterým v prubehu let celila. V prvních letech se soustredila na dosahování cílu stanovených v clánku 39 Dohody, potom se musela vyrovnat s prebytky, které se v nekterých sektorech vyskytly, a to predevším zavádením kvantitativních omezení a konecne v dalším stadiu prijala nový prístup založený na kombinaci snižování institucionálních cen a poskytování kompenzacních plateb. To byla reforma z roku 1992 hodnocená v materiálu Agenda 2000.

V Agende 2000 Komise vysvetlila, proc se domnívá, že nastal okamžik dát SZP nový stimul pristoupením k další etape.

Komise nyní Rade a Parlamentu predává soubor legislativních návrhu a tyto návrhy prevádejí hlavní myšlenky obsažené v Agende 2000 do právních textu.

Pred analyzováním ruzných cástí navrhovaných reforem by Komise chtela vysvetlit celkové ideové pozadí, ze kterého tyto návrhy vycházejí.

1. Potreba reformovat Spolecnou zemedelskou politiku

Výzvy, které pred SZP stojí, jsou zaprvé a predevším vnitrní povahy. Jedná se alespon o následující tri:

· Agenda 2000 poukazuje na vývoj na našich hlavních zemedelských trzích, který v dlouhodobém výhledu pro zemedelství Spolecenství predstavuje významnou hrozbu.

Velká vetšina analýz, které se pokoušejí posoudit vyhlídky pro svetové trhy, se shoduje v tom, že predvídají výrazný rust poptávky a cen, což nabízí dobrou výnosnost.

Vzhledem k mezinárodním závazkum EU je také jasné, že soucasná úroven cen v Unii je stále príliš vysoká na to, aby byla EU schopná této expanze svetových trhu využít. Pokud v této veci nedojde k náprave, jsou dusledky snadno predvídatelné: opet se vyskytnou prebytky, zásoby se zacnou hromadit a povedou k neprijatelným rozpoctovým nákladum. Unie bude postupne ztrácet své postavení na svetovém i vnitrním trhu, nejen u zemedelských komodit, ale také u zpracovaných výrobku. To by melo škodlivé úcinky také na zamestnanost.

Tato analýza byla prezentována v Rade ministru zemedelství a témer se nesetkala s pripomínkami.

· SZP mela a má radu negativních úcinku, které byly reformou z roku 1992 napraveny jen velmi cástecne. Podpora, kterou SZP poskytuje, je distribuována ponekud nerovnomerne a soustredí se na oblasti a výrobce, kterí nepatrí k nejvíce znevýhodneným. To má negativní úcinky na plánování regionálního rozvoje a na venkovské komunity, které silne utrpely poklesem zemedelských aktivit v mnoha regionech. Soucasne s tím jiné regiony zaznamenaly rozvoj nadmerne intenzívních zemedelských postupu, které mají casto vážné dopady pokud jde o životní prostredí a choroby zvírat.

Všechny tyto faktory dohromady vedou k vytvárení špatného obrazu SZP v myslích verejnosti. Zemedelství, které znecištuje, které nedostatecne prispívá k prostorovému rozvoji a ochrane životního prostredí, a které v dusledku svých nežádoucích praktik musí prijmout svuj díl odpovednosti za šírení zvírecích chorob, nemá nadeji na dlouhodobé prežití a nemuže ospravedlnit to, kolik stojí.

Ucinit SZP prijatelnejší pro obcana z ulice, pro spotrebitele, je jedním z našich hlavních cílu pro nadcházející roky.

· Zemedelství v patnácti zemích Unie je velice rozdílné ve svých prírodních zdrojích, svých metodách hospodarení, své konkurenceschopnosti a úrovních príjmu a také ve svých tradicích. Tato diverzita je jednou z predností evropského zemedelství a prispívá k jeho specifickému charakteru a kvalite. Avšak abychom tuto diverzitu co nejlépe využili, musíme ji uvést do vztahu s tím, jak je navrhována a rízena zemedelská politika. Soucasný zpusob, kterým SZP funguje a je rízena, byl urcen pro Spolecenství sestávající ze šesti clenu a od té doby témer nebyl modifikován. Není vhodný pro patnácticlennou Unii, která se chystá uvítat další cleny. Vede ke složitosti, byrokraticnosti a v konecném dusledku k tomu, že zemedelci nevedí, jak funguje.

Proto se musí vytvorit nový, více decentralizovaný model, který by clenským státum dával prostredky k samostatnému rešení rady problému pomocí lepšího zohlednení charakteristik daného sektoru nebo daného souboru lokálních podmínek.

Vývoj tímto smerem však musí být peclive kontrolován, aby se predešlo rizikum deformace hospodárské souteže nebo renacionalizace SZP.

To také znamená, že vetší volnost poskytovaná clenským státum musí být uplatnována v rámci sdílených, jasných a presných pravidel, za použití financovacího systému Spolecenství a musí být založena na prísných kontrolách.

Definování a zabezpecení této nové rovnováhy mezi spolecným rízením a zvýšenou decentralizací je bezpochyby jedním z hlavních problému, kterému budeme v nadcházejících letech celit.

Tyto výzvy na vnitrní scéne, které samy o sobe reformování SZP zcela dostatecne ospravedlnují, jsou posíleny dvema vnejšími faktory.

· Prvním je budoucí rozšírení Unie analyzované již v Agende 2000. Zde stací dodat, že rozšírení ciní opatrení rízení trhu a zjednodušení, která musí být v rámci soucasné Unie stejne provedena, ješte potrebnejšími.

· Druhým faktorem jsou mezinárodní obchodní jednání, která se rýsují na obzoru. Jedná se jak o nové kolo zemedelských rozhovoru v rámci WTO tak o jednání kolem ruzných bilaterálních obchodních dohod.

Nemužeme ocekávat, že by tato jednání skoncila obrácením trendu, který smeruje ke vetší liberalizaci obchodu, se všemi dusledky, jež to pro trh Spolecenství prináší.

Unie musí svuj zemedelský sektor na tato jednání pripravit. To má dva základní dusledky:

· Zaprvé musí Unie s touto reformou stanovit zemedelskou politiku, kterou zamýšlí v nadcházejících letech provádet, a to zpusobem, jež uspokojí její vlastní zájmy a prijme realistický pohled na vývoj v mezinárodním kontextu. To je treba provést pred zahájením jednání WTO, aby Unie mohla jednat na solidním základe a vedela, kam chce jít.

· Zadruhé se musí všem dát jasne na vedomí, že tato prijímaná reforma nastíní limity toho, s cím je Unie schopná v následujících mezinárodních jednáních souhlasit.

Toto jsou duvody, proc se musí SZP reformovat. Byly predmetem rozsáhlé debaty v Rade, Parlamentu, Hospodárském a sociálním výboru a Výboru regionu. Tyto diskuse ukázaly, že tyto argumenty jsou do znacné míry chápány a sdíleny.

Evropské Rada to v Lucemburku v prosinci 1997 potvrdila tím, že došla k záveru, že "proces reforem zahájený v roce 1992 by mel pokracovat, mel by být prohlouben, prizpusoben a dokoncen".

2. Hlavní smery navrhovaných reforem

Na základe predchozí analýzy Komise definovala radu hlavní smeru, na nichž jsou návrhy na reformování SZP založeny.

Predtím, než se v druhé cásti prejde podrobne k návrhum, by Komise chtela tyto hlavní smery vysvetlit.

2.1

Pokracující konkurenceschopnost musí být zajištena dostatecne velkými sníženími cen, která zajistí rust odbytišt na domácím trhu a zvýšený podíl zemedelství Spolecenství na svetovém trhu.

Tato snížení cen by mela být vyrovnána zvýšením prímých plateb, jejichž úcelem je zajistit príjmy výrobcu.

2.2

Zásada, že by melo dojít k novému rozdelení funkcí mezi Bruselem a clenskými státy znamená vytvorení nového prístupu v nekolika velice duležitých bodech.

· Kompenzace ve forme prímých plateb výrobcum musí být ve srovnání s rokem 1992 organizovány odlišným zpusobem. Cást techto kompenzací bude mít podobu "národních obálek", financovaných zcela ze sekce garance EAGGF a distribuovaných podle velikosti národní produkce. Každé clenský stát bude moci tyto prostredky pridelit podle svého rozhodnutí, pod podmínkou, že bude splnena rada kritérií Spolecenství, která budou urcena k tomu, aby se zabránilo pokrivení hospodárské souteže. Každý clenský stát si bude moci stanovit takovou rovnováhu mezi intenzivní a extenzívní výrobou, jakou si preje.

· Nové narízení pro venkovský rozvoj usporádává všechny programy venkovského rozvoje do jednotného rámce, který clenským státum poskytuje príležitost definovat si své vlastní priority a vybrat si z programu obsažených v tomto narízení. Tento výber bude zahrnut do celkového programovacího rámce.

2.3

Logicky je potreba, aby tato nová decentralizace byla provázena výrazným úsilím o zjednodušení pravidel. Príkladem je nové narízení pro venkovský rozvoj, které odstranuje hodne složitých predpisu, jež vzájemne casto nejsou príliš konzistentní.

Stejný prístup byl prijmut k predpisum pro rízení trhu, zvlášte pokud jde o obiloviny, olejniny a lušteniny.

2.4

Odhodlání Komise dát zemedelské politice radu nových úkolu, aby mohla lépe naplnovat ocekávání spolecnosti, vede k sérii dalších zámeru:

· Znacne posílena by mela být aktivita v oblasti životního prostredí. Zdroje venované na agrienvironmentální opatrení se zvyšují a pomoc méne príznivým oblastem by mela být prepracována na nástroj pro konsolidaci ci dokonce rozširování metod hospodarení, které vyžadují málo vstupu. Výrazné úsilí bude vynaloženo na podporu skutecne extenzívní produkce hovezího masa, a to tím, že se témer ztrojnásobí platby pro tento typ živocišné výroby. A konecne, clenské státy budou muset podniknout podrobné kroky, aby se zajistilo plnení environmentálních pravidel, vcetne snížení nebo prerušení prímých plateb.

· Nové narízení pro venkovský rozvoj poprvé klade základy pro komplexní a konzistentní venkovskou politiku, jejímž úkolem bude doplnovat rízení trhu o to, aby se zajistilo, že zemedelské výdaje budou více než v minulosti vynakládány na prostorový rozvoj a ochranu prírody.

· Rozvoj venkova se tak stane druhým pilírem SZP. Toto významné nové východisko by melo být podporeno financováním ze strany Spolecenství pro programy venkovského rozvoje ve všech venkovských oblastech a prevedením financování vetšiny techto výdaju ze sekce orientace EAGGF na sekci garance.

2.5

Komise navrhuje zvýšení mlécných kvót o 2 % se zámerem signalizovat dve jasná politická sdelení: polovina tohoto zvýšení pujde do horských oblastí a polovina novým subjektum v zemedelství, které potrebují podporu.

2.6

Komise také chtela podtrhnout význam, který prikládá stredomorským výrobkum, a to navržením reformy tržní organizace pro olivový olej, která by doplnila již predložený návrh pro tabák. Návrh pro sektor vína bude Rade a Parlamentu predán do cervna 1998.

2.7

Záverem je zásadní zabývat se ruznými nerovnostmi a zneužíváním, které vážne poškozují obraz SZP.

· Navrhuje se proto limit, který by se degresivne uplatnoval na cástku prímých plateb, jež by zemedelský podnik mohl dostat z ruzných podpurných programu spojených s tržními organizacemi. Komise chce predejít tomu, aby se reforma SZP stala dalším duvodem pro vydávání nadmerne štedrých verejných dotací zemedelským podnikum.

· Clenské státy dostanou právní základ pro pridelování prímých dotací pouze zemedelským podnikum, které se zemedelství opravdu venují. To by melo ukoncit zneužívání zaznamenávaná od roku 1992, prostrednictvím kterých byli jednotlivci chytre využívající právních mezer schopní žádat platby SZP prestože nejsou zemedelci.

· Clenské státy budou moci menit, tj. snižovat, prímé platby pridelované zemedelským podnikum v souladu s kritérii, která by byla definována každým clenským státem a jež by se týkala poctu pracovníku zamestnaných v zemedelském podniku. Prostredky uvolnené tímto zpusobem by mely být clenským státem pridelovány na agri-environmentální programy.

3. Evropský model zemedelství

Všechny tyto návrhy mají dohromady za cíl dát konkrétní podobu Evropskému modelu zemedelství v nadcházejících letech.

Za zmínku stojí výcet toho, jaké by mely být hlavní smery tohoto modelu:

· konkurenceschopný zemedelský sektor, který se postupne dokáže vyrovnat se svetovým trhem, aniž by byl nadmerne dotován, protože to je z mezinárodního hlediska stále méne prijatelné,

· solidní výrobní metody, které jsou šetrné k životnímu prostredí a schopné poskytovat kvalitní výrobky takového druhu, jaký si verejnost preje,

· rozlišné formy zemedelství bohaté na tradice, které nejsou orientovány pouze na produkci, ale jež usilují také o udržení vizuální príjemnosti krajiny a pulsujících a aktivních venkovských komunit, které budou vytváret a udržovat pracovní príležitosti,

· jednodušší, pochopitelnejší zemedelská politika, která stanoví jasnou delící cáru mezi rozhodnutími, jež se musí provést spolecne a rozhodnutími, která by mela zustat na clenských státech,

· zemedelská politika, která jasne ukazuje, že výdaje, jež sebou nese, jsou oduvodnené službami, jejichž poskytování spolecnost od zemedelcu vetšinou ocekává.

Tento model není stejný jako ten, který uplatnují naši hlavní konkurenti. Mezi naším a jejich modelem existuje mnoho rozdílu. Snaha o konkurenceschopnost by nemela být zamenována se slepým následováním diktátu trhu, který zdaleka není dokonalý. Evropský model je urcen k tomu, aby pomocí nástroju tržních organizací a kompenzacních plateb chránil príjmy zemedelcu, predevším zachováváním jejich stability,.

Zemedelství v Evrope po staletí vykonávalo mnoho funkcí v hospodárství a životním prostredí a hrálo mnoho úloh ve spolecnosti a v péci o pudu. To je duvod, proc je zásadní, aby se multifunkcní zemedelství rozvíjelo v celé Evrope, vcetne tech regionu, které celí specifickým obtížím, jak to ve svých záverech uvedla Evropská Rada konaná v prosinci 1997 v Lucemburku. Ve spojitosti s Agendou 2000 a její realizací bude potreba venovat odpovídající péci poskytování vhodných kompenzací za prírodní omezení a znevýhodnení.

Zásadní rozdíl mezi evropským modelem a modelem našich hlavních konkurentu spocívá v multifunkcní povaze evropského zemedelství a úloze, kterou hraje v hospodárství a životním prostredí, spolecnosti a ochrane krajiny, z cehož vyplývá potreba zachovat zemedelství v celé Evrope a zajistit príjmy zemedelcu.

Každopádne je nesprávné tvrdit, že je k dispozici ješte nejaký jiný model. Ti, kdo tvrdí, že je možné dva výše nastínené modely smírit, podléhají iluzi. Chteli by verit, že vysoké ceny, protekcionismus a byrokratické rízení produkce má budoucnost. Ale tímto smerem leží ztráta mezinárodních trhu, upadající domácí spotreba a v dusledku toho klesající výroba v Evrope. Tento model, lze-li jej tak nazvat, muže nabídnout krátkodobé pohodlí, ale v dlouhodobém výhledu nevyhnutelne znamená úpadek.

To není v zájmu zemedelcu, kterí chtejí mít nejakou budoucnost a stavet na budoucím rustu. Není to ani neco, co by chteli spotrebitelé, soukromý sektor nebo danoví poplatníci, protože ti jsou stále méne a méne nakloneni tomu, aby platili za rostoucí prebytky.

Vysvetlující memorandum

(technická cást)

4. Obiloviny, olejniny a proteinové plodiny

4.1

Narízení pro obiloviny, olejniny a proteinové plodiny a modifikace spolecné tržní organizace (STO) pro obiloviny zapracovávají hlavní smery týkající se obilovin, olejnin a proteinových plodin obsažené v Agende 2000. Vzhledem k temto návrhum a predchozím modifikacím narízení (EEC) c. 1765/92 se jeví jako vhodné nahradit pro potreby vetší prehlednosti soucasné narízení pro obiloviny, olejniny a proteinové plodiny.

4.2

Protože úloha intervence již nebude spocívat v garantování stability cen na vysoké úrovni, ale spíše v poskytování bezpecnostní síte pro zemedelské príjmy, budou intervencní ceny obilovin v jednorázovém kroku sníženy o 20 %.

4.3

Se snižující se úlohou intervence již nebude mít oduvodnení sezónní upravování intervencní ceny. Systém mesícních príplatku proto bude zrušen, aniž by se zmenilo intervencní období. Ustanovení pro kukurici a cirok a vývozní subvence - zvlášte pro "slad" - budou upravena. Minimální ceny pro škrobové brambory budou sníženy o 20 % a kompenzacní platby pro výrobce škrobových brambor budou zvýšeny v souladu se zvýšením plateb na výmeru u obilovin, olejnin a proteinových plodin, címž se zachová východisko pro výpocet z reformy z roku 1992. Pojem kvalitativního typu u obilovin se stane zastaralým, protože intervencní cena se bude vztahovat na urcitou minimální kvalitu bez jakékoliv další diferenciace. Stabilizace trhu však bude i nadále hlavním cílem této Spolecné tržní organizace. Nástroj vývozních daní proto zustane zachován, ale za normálních okolností jej nebude zapotrebí.

4.4

Narízení pro obiloviny, olejniny a proteinové plodiny zvyšuje prímé platby pro obiloviny z 54 ECU/t na 66 ECU/t a staví prímé platby pro olejniny a len olejný na stejnou úroven. Tato nespecifická platba u olejnin eliminuje základní podmínku pro omezení produkcních ploch stanovenou Dohodou z Blair House a umožnuje EU zrušit všechna ustanovení specifická pro olejniny.

4.5

Aby se zajistila relativní ziskovost proteinových plodin ve srovnání s obilovinami a olejninami, dostane se jim dodatecné prímé platby ve výši 6,5 ECU/t. Ve srovnání se soucasnou situací to bude znamenat snížení prímých plateb ze 78,49 ECU/t na 72,5 ECU/t. Specifický program pro pšenici durum, který byl modifikován v roce 1997, bude pokracovat.

4.6

Povinné vyjímání pudy z produkce bude jako nástroj zachováno, i když za ocekávaných podmínek bude jeho procentická úroven stanovena na nule. Dobrovolné vyjímání pudy z produkce bude stále povoleno, ale jeho efektivnost a pozitivní dopad na životní prostredí by se mely dále zlepšovat. Melo by být tedy k dispozici na minimální úrovni ve výši 10 % výmery orné pudy ve Spolecenství. Clenské státy mohou na této úrovni nebo nad ní stanovit své vlastní maximální procento pro vyjímání pudy z produkce. Kompenzace na hektar bude na stejné úrovni jako u obilovin. Tato cástka muže být garantována pro období až peti let, aby se zvýšil environmentální dopad vyjímání pudy z produkce.

4.7

Platba na hektar a stupen vyjímání pudy z produkce mohou být modifikovány podle vývoje na trhu.

4.8

Návrh narízení pro obiloviny, olejniny a proteinové plodiny nevylucuje z prímých plateb silážní obiloviny. Tento odklon od Agendy 2000 bude znamenat, že se predejde nákladným kontrolním mechanismum a bude zachována flexibilita výrobcu, protože konecné užití kukurice (na zrno ci na siláž) muže záviset na podmínkách pocasí, které nelze pri žádání o platby predvídat. Ve srovnání s drívejším návrhem Agendy 2000 povede zachování plateb pro silážní obiloviny k významným úsporám nákladu u mnohých výrobcu v jiných sektorech, predevším produkci mléka a hovezího masa.

4.9

Prestože zásadní prvky stávajícího režimu, zvlášte výchozí výmery, program regionalizace, vazba na historické výnosy a ustanovení o vyjímání pudy z produkce jsou zachovány, bylo dosaženo významných zjednodušení.

· Uplatnování individuálních výchozích výmer už nebude možné, protože žádný clenský stát si tuto možnost nezvolil. Dojde-li k prekrocení výchozích výmer, budou se stále uplatnovat financní sankce, zatímco mimorádné vyjímání pudy z produkce bude zrušeno. Systém soustredení sankcí na odpovedné podoblasti se ukázal být mimorádne složitým a byl zrušen.

· Možnost stanovit v rámci programu regionalizace specifické výchozí výmery pro kukurici již nebude platit. Specifický výnos však muže být stanoven pro zavlažované plodiny. Z techto specifických plateb mohou težit pouze historické oblasti, což znamená stanovení výchozích výmer pro zavlažovanou pudu. Referencní výnosy pro olejniny již nebudou potrebné, protože prímé platby budou vycházet z výchozích výmer pro obiloviny.

· Veškerá ustanovení, která se týkají používání vyjímání pudy z produkce pro environmentální nebo lesnické úcely zastarala. Kdyby mel být stupen vyjímání pudy z produkce nekdy v budoucnu jiný než nulový, na malé výrobce se povinné vyjímání pudy z produkce nadále nebude vztahovat.

· 4.10

Praktické zkušenosti s realizací reformy z roku 1992 vedly k navržení urcitých technických zmen:

· odložení posledního termínu setí z 15. kvetna na 31. kvetna,

· odložení platebního období z podzimu na jaro (1. ledna - 31. brezna),

· snížení poctu rídících výboru na jediný rídící výbor kompetentní pro všechny plodiny pokryté tímto narízením.

· 4.11

Ustanovení pro obchod se tretími zememi nebyla menena, až na nekteré malé úpravy a nový návrh na zavedení obecné kompetence Komise pro realizaci celních kvót.

5. Režim pro hovezí maso

5.1

Návrh na novou spolecnou tržní organizaci pro hovezí a telecí maso zamýšlí nahradit intervencní systém systémem soukromého skladování, který je inspirován systémem používaným v sektoru veprového masa. Rozsah prímých plateb bude rozšíren a jeho uplatnování bude flexibilnejší. Z duvodu prehlednosti se zdá být vhodné nahradit narízení (EEC) c. 805/68 a c. 1892/87.

5.2

V rámci reformního návrhu bude platná úroven tržní podpory ve výši 2 780 ECU/t snížena o 30 %. Soucasná intervencní cena bude snížena ve dvou rocních krocích po 10 % a 1. cervence 2002 bude nahrazena základní cenou pro soukromé skladování, která sebou prinese tretí 10% snížení podpurné úrovne. Základní cena pro soukromé skladování bude stanovena na 1 950 ECU/t, což je úroven pro skutecnou tržní podporu predpokládanou v návrhu Agendy 2000. Dotace na soukromé skladování se budou moci poskytovat, když, stejne jako v sektoru veprového masa, bude prumerná tržní cena Spolecenství nižší než 103 % základní ceny Tato cena muže být zmenena pouze Radou pri konzultacích s Evropským parlamentem (cl. 43 (2) Dohody). Právní ustanovení pro program intervencí, vcetne stávajících ustanovení pro soukromé skladování, budou po prechodné období zachována, aby se umožnilo postupné zavádení zmen.

5.3

Aby se zemedelcum, jichž se to týká, zajistila slušná životní úroven, dojde ke zvýšení prímých plateb na samcí skot a krávy bez tržní produkce mléka. Jalovice budou mít do urcitého procenta nárok na platby na krávy bez tržní produkce mléka. Zavedla by se nová prímá platba pro dojnice. Flexibilita a cílenost budou zvýšeny tím, že clenské státy získají oprávnení pridelovat cást techto prímých plateb ("národní obálka") podle národních priorit.

5.4

Cástka prímé podpory sleduje návrh Agendy 2000, ale bude rozdelena na základní platbu platnou po celém Spolecenství a dodatecnou platbu podle národních ustanovení. Prémie na býky však musí zohlednit prínosy vyplývající ze zachování plateb na výmeru pro silážní kukurici. Prímé platby pro skot budou poskytovány pouze na ta zvírata, která budou identifikována a registrována v souladu s legislativou EU.

5.5

Základní zvláštní prémie pro samcí zvírata bude do roku 2002 zvýšena ve trech krocích ze 135 ECU až na 220 ECU pro býky a ze 108,7 ECU až na 170 ECU pro volky a v následujících kalendárních letech bude na této výsledné úrovni pokracovat. Pro býky budou tyto platby jednorázové a u volku se budou vyplácet dvakrát za jejich život.

Pro pocty nároku na prémie na samcí zvírata budou stanoveny regionální limity.

Desezonalizacní platba pro volky bude pokracovat ve stejné podobe jako v soucasnosti. Aby se však tento program uplatnoval efektivne, zdá se vhodné požadovat urcitou úroven relativního významu produkce volku v clenském státu (60 %).

5.6

Rocní platba na krávy bez tržní produkce mléka bude zvýšena ze 144,9 ECU až na 180 ECU v roce 2002 a bude nadále založena na individuálních limitech. Maximálne 20 % nároku na platby na krávy bez tržní produkce mléka lze požadovat na jalovice. To pomuže snížit celkový pocet krav bez tržní produkce mléka pri zachování soucasných individuálních limitu.

Krome toho je vhodné zavést národní limit, který by zahrnoval veškeré nároky na platby na krávy bez tržní produkce mléka. Celkový pocet nároku na tyto platby by proto byl snížen na úroven skutecného využívání v urcitém referencním období (lepší z let 1995 a 1996 plus 3 %). Tam, kde by národní limit vyžadoval snížení individuálních nároku na prémie, by clenské státy musely splnovat urcitá objektivní kritéria. Ustanovení pro národní rezervu nároku na prémie byla zjednodušena.

5.7

Prémie na masný skot poskytované na dojnice budou stanoveny na základe jednotek mlécné prémie. Tím by se predešlo nadmernému administrativnímu a kontrolnímu bremenu. V závislosti na dojivosti lze urcitého poctu jednotek mlécných prémií dosáhnout s ruzným poctem krav. Prémie na masný skot byla proto pro dojnice upravena na tyto rozdíly na národní úrovni. Cást na masný skot bude v dusledku toho vyšší v clenských státech s nízkou dojivostí (více krav na jednu jednotku prémie) a naopak. Cástky vyplácené na jednotku prémie jsou stanoveny na rocním základe v príloze.

5.8

Celkový pocet zvírat s nárokem na zvláštní prémii a prémii na krávy bez tržní produkce mléka bude omezen na 2 dobytcí jednotky (DJ) na hektar výmery pícnin. Výrobci s hustotou dobytka nižší než 1,4 DJ na hektar, kterí soucasne praktikují extenzívní výrobní metody, (pastva na pastvinách) mohou mít nárok na dodatecnou platbu ve výši 100 ECU ke každé poskytnuté prémii.

5.9

Krome techto prémii budou clenské státy pridelovat dodatecné platby, které budou financovány EAGGF, v rámci limitu stanovených pro celkové cástky. I když clenským státum bude umožnena rozsáhlá flexibilita, budou odpovídat za nediskriminacní realizaci. Mely by být umožneny platby na zvíre nebo na hektar trvalých pastvin. U pastvin by se maximální cástka na hektar mela približne rovnat prumerné platbe na výmeru o obilovin, olejnin a proteinových plodin. Soubor specifických kritérií Spolecenství, vcetne specifických požadavku na hustotu dobytka, je považován za nezbytný, aby se zajistila rozumná úroven kontroly produkce, zabránilo se diskriminacním úcinkum a zajistila se slucitelnost s multilaterálními závazky. Predpokládá se, že po ctyrech letech bude vyhodnocena distribuce prostredku Spolecenství.

5.10

Ve svetle vývoje výroby, produktivity a trhu muže být cástka prímých plateb upravena.

5.11

Ustanovení pro obchod se tretími zememi budou prevzata ze stávající legislativy, až na nekteré malé úpravy týkající se zvlášte rozšírení kompetencí Komise v oblasti realizace celních kvót.

5.12

Narízení zavádí nový právní základ pro hlášení cen.

6. Režim pro mléko

6.1

Narízení stanoví novou spolecnou tržní organizaci pro mléko a mlécné výrobky. Ustanovení pro vnitrní trh budou nadále založena na intervenci a verejném skladování másla a sušeného odstredeného mléka a také na urcitých dotacních programech pro soukromé skladování a specifická marketingová opatrení. Navrhované narízení ruší narízení (EEC) c. 804/68 (staré základní narízení), c. 987/68, c. 1723/81, c. 2990/82 a c. 1842/83 a 777/87. Veškeré základní prvky techto narízení byly zapracovány do nové spolecné tržní organizace a budou proto spolecne založeny na cláncích 42 a 43 Dohody. Pro potreby prehlednosti se nahrazení soucasných narízení jeví jako vhodné.

6.2

Konkurenceschopnost by v sektoru mléka mela být zvýšena snížením vnitrních cen. To zlepší marketingové možnosti na vnitrním i vnejších trzích. Aby se tyto možnosti co možná nejlépe využily, Komise navrhuje postupné snižování intervencních cen másla a sušeného odstredeného mléka o 15 % ve 4 stejne velkých krocích. Toto navrhované snížení cen jde za návrh v Agende 2000. Je ospravedlneno nejen prínosem z hlediska konkurenceschopnosti, ale ve srovnání s návrhem Agendy 2000 také skutecností, že dostupné mlécné kvóty budou zvýšeny a také tím, že zemedelci venující se mlécné výrobe budou mít cástecne prospech ze zachování plateb na silážní obiloviny. Navíc lze ocekávat, že vetšina zemedelcu se nové situaci prizpusobí prostrednictvím opatrení na úspory nákladu.

Intervencní ceny v sektoru mléka, stejne jako v sektorech obilovin, olejnin, proteinových plodin a hovezího masa, již nebudou podléhat každorocnímu stanovování, ale budou stanoveny pro celé období pokryté Agendou 2000. Pro sektor mléka a mlécných výrobku stejne jako pro ostatní sektory lze ocekávat, že ceny na vnitrním trhu zustanou nad úrovní intervence.

6.3

Podmínky pro intervenci se do znacné míry nemení, s výjimkou másla, kde bude intervence výlucne omezena na produkci pocházející ze Spolecenství.

6.4

Ustanovení týkající se dotací na soukromé skladování a marketingová opatrení budou uzpusobena stávajícím obecným pravidlum. U školního mléka byla stanovena úroven dotací Spolecenství (95 % smerné ceny) a maximální množství na žáka (0,25 litru mlécného ekvivalentu). Ustanovení pro nákup másla byla specifikována.

6.5

Cástka prímé podpory na výrobce bude založena na poctu jednotek prémií. Tento pocet bude stanoven vydelením individuálního referencního množství prumernou dojivostí ve Spolecenství. Aby tato podpora byla zamerena spíše na výrobce než na držitele kvót, bude docasne pronajatá kvóta zapocítávána u výrobce, který si ji pronajal.

6.6

Cástka prímé platby na jednotku prémie odpovídá návrhu Agendy 2000, ale bude rozdelena na základní platbu na všechny jednotky prémie a na dodatecnou platbu podle národních ustanovení. Celkové cástky, jež jsou k dispozici na clenských stát, jsou stanoveny v príloze.

Základní prémie na krávy bude postupne zavedena ve ctyrech stejne velkých krocích, které budou probíhat paralelne se snižováním intervencních cen, a v roce 2003 a následujících letech dosáhne 100 ECU.

Dodatecné platby sledují podobná spolecná pravidla jaká byla zavedena pro sektor hovezího masa (maximum na kus, platby na výmeru, maximum na hektar, viz odstavec 5.9).

6.7

Ustanovení pro obchod se tretími zememi budou prevzata z predchozích narízení, až na nekteré malé úpravy týkající se zvlášte rozšírení kompetencí Komise v oblasti realizace celních kvót a poskytování vývozních subvencí na dovážené mlécné výrobky.

6.8

Nekterá obecná ustanovení týkající se vnitrního obchodu a Mlécné marketingové rady zastarala a byla zrušena. Komise by dále mela být zmocnena k usnadnení prechodu a vyrešení specifických praktických problému.

7. Nové obecné narízení pro kvóty

7.1

Narízení Rady (EEC) c. 3950/92 ze 28. prosince 1992 zavádející penále za prekrocení stanovené produkce v sektoru mléka a mlécných výrobku zustává ve strednedobém výhledu nezbytné, aby se zachovala rozumná rovnováha trhu. Zemedelci by však nemeli nabýt dojmu, že soucasné programy se svou vnitrní zkostnatelostí mohou trvat vecne. Proto se navrhuje, aby používání tohoto programu pokracovalo pouze po šest dalších následujících letech.

7.2

Úcinky snížení cenové podpory na vnitrní spotrebu a vývoz mléka a mlécných výrobku ospravedlnují 2% zvýšení celkového referencního množství pro mléko ve Spolecenství ve ctyrech krocích, které by provázely snižování cen. Dodatecná referencní množství by mela být distribuována takovým zpusobem, aby se zlepšila situace nekterých kategorií zemedelcu, kterí specifickou podporu potrebují. Proto je vhodné stanovit, aby clenské státy tato množství prioritne pridelovaly mladým zemedelcum, kterí chtejí mlécnou produkci zahájit nebo rozvinout, a výrobcum v horských oblastech. Mela by se však prijmout predbežná opatrení, aby se zabránilo obcházení techto uvedených distribucních kritérií. V prípade výrobcu v horských oblastech by tato opatrení mela být navržena v podobe ochranných klauzulí, které by bránily prevádení dodatecných referencních množství (dodatecných kvót) z horských oblastí behem prvních dvou dvanáctimesícních období po jejich pridelení.

7.3

Zkušenost s programem kvantitativního omezení produkce ukázala, že prevod referencních množství prostrednictvím právních konstrukcí jako jsou pronájmy, které nutne nevedou k trvalému pridelení daných referencních množství uživateli, muže být v produkci mléka dalším nákladovým faktorem, který brzdí zlepšování výrobních struktur. Aby se posílila povaha referencních množství coby prostredku regulování trhu s mlékem a mlécnými výrobky, je vhodné stanovit, že v prípade netrvalých prevodu bude urcitá cást relevantních referencních množství navrácena do národní rezervy pro potreby prerozdelení aktivním výrobcum. Ve svetle hodnocení zájmu a cílu sledovaných uvedenou klauzulí by však clenské státy mely mít možnost vyjmout urcité specifické kategorie osob nebo prípadu z uplatnování tohoto odcerpávacího opatrení. Používané procento tohoto odcerpávání by melo být stanoveno clenskými státy v závislosti na jejich specifické situaci. Navíc tam, kde referencní množství pripadnou zpátky osobám, které behem daného referencního období mléko nebo mlécné výrobky aktivne nevyrábely, by clenské státy mely mít možnost stanovit, aby se relevantní referencní množství navrátila do národní rezervy, pokud nebudou behem urcitého období trvale prevedena na aktivního výrobce. Avšak osoby, které behem urcitého období produkci mléka obnoví, by mely mít možnost požádat o opetovné pridelení referencních množství podobne jako to stanoví druhý pododstavec clánku 5 narízení (EEC) c. 3950/92.

8. Venkovský rozvoj

8.1

V rámci realizace hlavních zámeru, které jsou v dokumentu Agenda 2000 vytyceny pro venkovskou politiku, agri-environmentální politiku a hospodárskou a sociální kohezi, zavádí nové narízení o podpore Spolecenství pro venkovský rozvoj prostrednictvím EAGGF úcinný nástroj, který provází a doplnuje navrhované reformy tržní a cenové politiky. Toto nové narízení nahradí narízení o strukturálních fondech EAGGF, ctyri narízení o Cíli 5a, tri narízení pro pruvodní opatrení a narízení o strukturální podpore lesnictví. Jejich fúze do jednotného právního rámce pro podporu venkovského rozvoje bude predstavovat významný príspevek ke zjednodušení legislativy Spolecenství. Rozsah tohoto nového narízení muže být Komisí rozšíren na novou Iniciativu Spolecenství pro venkovský rozvoj.

8.2

Opatrení venkovského rozvoje se týkají zvlášte podpory pro strukturální prizpusobování zemedelského sektoru (investice do zemedelských podniku, podpora mladých zemedelcu, vzdelávání, casný odchod do duchodu), podpory zemedelství v méne príznivých oblastech, náhrad za agri-environmentální aktivity, podpory investic do zpracovatelských a marketingových zarízení, pro lesnictví a na opatrení podporující prizpusobování venkovských oblastí, pokud se tato týkají zemedelských aktivit a jejich konverze.

Po požadavku Evropského parlamentu, který se týkal Evropské lesnické strategie, byla v rámci venkovského rozvoje rozšírena lesnická opatrení. Opatrení ve prospech organizací výrobcu byla navíc prevedena z politiky venkovského rozvoje na tržní politiku.

8.3

Kritéria nárokovosti na úcast na ruzných opatreních jsou inspirována soucasnou legislativou. Jsou zde však nekteré duležité nové prvky:

· V rámcovém narízení Rady budou pro vetšinu opatrení uvedena pouze urcitá základní kritéria nárokovosti. Toto radikální zjednodušení poskytne vetší flexibilitu a subsidiaritu. Spíše než by se pretežovalo narízení Rady budou podrobnosti rozhodnuty na programovací úrovni. Vyplyne-li specifická potreba další legislativy Spolecenství, bude ji možno uzákonit na provádecí úrovni Komise.

· Soucasná kritéria nárokovosti pro podporu v méne príznivých oblastech budou modifikována, aby byly do politiky venkovského rozvoje lépe integrovány environmentální cíle. Program méne príznivých oblastí bude postupne transformován na nástroj pro udržování a podporu zemedelských systému s nízkým používáním vstupu. Krome toho budou cílená agri-environmentální opatrení specificteji zamerena na dosahování cílu ochrany životního prostredí a údržby krajiny.

· Spojitost mezi opatreními venkovského rozvoje a ostatními nástroji Spolecné zemedelské politiky nebo jinými nástroji politiky Spolecenství bude zajištena specifickými pravidly, která budou zabezpecovat, že mezi nástroji nebude docházet k prekrývání. V tomto smyslu by vzdelávací opatrení financovaná v rámci tohoto narízení prostrednictvím EAGGF mela mít dostatecnou vazbu na venkovský rozvoj, aby se vyloucilo financování aktivit, které mohou být podporovány ze Sociálního fondu. Maximální cástky vyhrazené na nekterá opatrení zabrání zneužívání podpory venkovského rozvoje jako je neoduvodnená dodatecná podpora trhu.

8.4

Administrativní a financní ustanovení narízení o venkovském rozvoji odrážejí návrhy Agendy 2000, podle nichž je podpora Spolecenství pro opatrení venkovského rozvoje

· programovaná v rámci strukturálních fondu v tech regionech, které mají nárok na podporu v rámci Cíle 1 a 2.

· podle opatrení a regionu financovaná ze sekce "Orientace" nebo "Garance" EAGGF.

8.5

Byly proto rozlišeny dve skupiny opatrení venkovského rozvoje:

· doprovodná opatrení z roku 1992 (agri-environmentální, zalesnování, casný odchod do duchodu) doplnená programem pro méne príznivé oblasti.

· opatrení týkající se modernizace a diverzifikace (investice do zemedelských podniku, zahájení podnikání mladých zemedelcu, vzdelávání, podpora investic do zpracovatelských a marketingových zarízení, dodatecná podpora pro lesnictví a opatrení podporující uzpusobování a zpetný prerod zemedelství do puvodní podoby v kontextu venkovského rozvoje).

8.6

Doprovodná opatrení reformy z roku 1992 vcetne programu pro méne príznivé oblasti budou uplatnována horizontálne ve všech regionech Spolecenství. EU bude tato opatrení spolufinancovat prostrednictvím sekce garance EAGGF.

8.7

Opatrení týkající se modernizace a diverzifikace sledují v závislosti na svém regionálním kontextu odlišný prístup. V regionech Cíle 1 a 2 budou zarazena do regionálních programu a tak prispívat ke specifickým cílum stanoveným v rámci politiky hospodárské a sociální koheze. Za tímto úcelem je narízení pro venkovský rozvoj stejnou merou soucástí právního rámce pro strukturální fondy, zvlášte ve vztahu k obecnému narízení pro strukturální fondy (návrh Komise...).

V regionech Cíle 1 budou opatrení, která se týkají modernizace a diverzifikace, financována v rámci sekce orientace EAGGF, zatímco v regionech Cíle 2 a ve všech ostatních regionech budou spadat pod sekci garance EAGGF.

Pro regiony Cíle 2 bude právní rámce poskytovat obecné narízení pro strukturální fondy. Financování ze sekce garance EAGGF však bude nevyhnutelne vyžadovat nejaké omezené výjimky z narízení pro strukturální fondy. Tyto výjimky jsou ve vetšine prípadu zduvodneny skutecností, že podobná pravidla již pro sekci garance existují nebo mohou být prijata v rámci pravomocí Komise. Žádná z techto odchylek nezpochybnuje plánování v rámci Cíle 2.

8.8

Mimo oblasti Cílu 1 a 2 budou opatrení venkovského rozvoje, která se týkají modernizace a diverzifikace, uplatnována horizontálne v rámci stejných administrativních a financních ustanovení jako v prípade doprovodných opatrení z roku 1992 a programu pro méne príznivé oblasti. Veškerá tato opatrení budou z iniciativy clenských státu realizována decentralizovaným zpusobem na príslušné úrovni. Navrhované narízení stanoví pravidla pro víceleté plánování venkovského rozvoje vcetne monitorování a vyhodnocování. Tato pravidla jsou co možná nejbližší pravidlum pro strukturální fondy a v nekterých prípadech na ne dokonce odkazují.

8.9

Pravidla státní pomoci (cl. 42 Dohody) vyjasnují podmínky a postupy pro státní pomoc v oblasti podpory venkovského rozvoje.

9. Financovací narízení

9.1

S prihlédnutím k reorganizaci politiky venkovského rozvoje bude narízení (EEC) c. 729/70 o financování Spolecné zemedelské politiky nahrazeno novým financovacím narízením pro EAGGF spíše než by se usilovalo o kodifikacní postup. Toto nové narízení bude konsolidovat drívejší legislativu a prispeje tak ke zjednodušení.

9.2

Opatrení venkovského rozvoje budou podle regionálního kontextu v budoucnu financována budto ze sekce garance nebo ze sekce orientace EAGGF. Opatrení venkovského rozvoje pokrytá programy Cíle 1 a Iniciativou Spolecenství pro venkovský rozvoj budou financována sekcí orientace EAGGF. Ostatní opatrení venkovského rozvoje budou spadat pod sekci garance EAGGF. Bude se jednat o doprovodná opatrení a program pro méne príznivé oblasti ve všech venkovských oblastech a také o opatrení, která se týkají modernizace a diverzifikace, pokrytá programy Cíle 2 a programy venkovského rozvoje mimo regiony Cílu 1 a 2. V rámci této koncepce budou zavedena nekterá specifická financní pravidla, zvlášte možnost zálohových plateb pro programy venkovského rozvoje.

9.3

Navíc bude ujasneno, že sekce garance EAGGF bude financovat také specifická veterinární a rostlinolékarská opatrení a také informace o Spolecné zemedelské politice.

10. Horizontální narízení a jiné horizontální otázky

10.1

Komise navrhuje, aby nekteré otázky, které se týkají všech spolecných tržních organizací, jež poskytují prímé platby, byly rešeny v horizontálním narízení, které bude obsahovat následující pravidla:

10.2

Vícestranné dodržování (cross compliance): Pokud jde o lepší integrování životního prostredí do SZP, mely by clenské státy uplatnovat odpovídající environmentální opatrení týkající se specifických programu podpory trhu. Také jim bude umožneno rozhodovat o náležitých a proporcionálních postizích za nedodržování ustanovení týkajících se životního prostredí a budou oprávneny snížit rocní prímé platby.

10.3

Modulace: Distribuce prímých plateb mezi zemedelci muže v rámci nekterých clenských státu zpusobovat specifické problémy, které si vyžadují prístup z pozic subsidiarity. Zemedelské príjmy vcetne prímých plateb však mají významné dusledky pro zamestnanost ve venkovských oblastech. Clenské státy proto budou oprávneny modulovat prímé platby na zemedelský podnik v rámci urcitých limitu a ve vztahu k poctu pracovních míst v zemedelském podniku.

10.4

Prostredky uvolnené snížením podpory - at už v rámci vícestranného dodržování nebo modulace - zustanou danému clenskému státu k dispozici jako dodatecná podpora Spolecenství na agri-environmentální opatrení.

10.5

Limity: Komise navrhuje zavedení degresivního celkového limitu pro prímé platby, aby se predešlo nadmerným transferum verejných prostredku jednotlivým zemedelcum. Degresivní vzorec zohlednuje rozdíly v možnostech prizpusobení v závislosti na výrobních kapacitách.

10.6

Zmeny ruzných tržních organizací budou vyžadovat adaptaci Integrovaného systému rízení a kontroly (narízení (EEC) c. 3508/92). Komise v odpovídajícím case pripraví návrh.

10.7

Ruzné zmeny, které jsou navrhovány pro podpurné programy pro obiloviny, olejniny a proteinové plodiny, spolecné tržní organizace pro hovezí a telecí maso a pro mléko a mlécné výrobky a také pro systém financování SZP, by vyžadovaly významné a složité novelizace relevantních narízení Rady. Z duvodu transparentnosti a legislativní prehlednosti je vhodné zrušit tyto uvedené predpisy a nahradit je novými konsolidovanými narízeními.

Komise zahájila speciální konsolidacní proceduru pokud jde o narízení (EEC) c. 804/68 (mléko a mlécné výrobky), c. 805/68 (hovezí a telecí maso) a c. 1765/92 (obiloviny, olejniny, proteinové plodiny). Rade již byly predloženy dva konsolidované návrhy:

· COM(94) 467 final ze 3. 11. 1995 pro STO pro hovezí a telecí maso

· COM(95) 598 final ze 6. 12. 1995 pro STO pro mléko a mlécné výrobky

V dusledku návrhu prezentovaných v rámci Agendy 2000 se oba návrhy stanou zastaralými. Budou formálne staženy.

11. Predvstupní narízení

11.1

Lucemburské zasedání Evropské rady dohodlo znacné zvýšení predvstupní pomoci, která by doplnovala program Phare, podporu ze strukturálních fondu a podporu pro zemedelství a venkovský rozvoj v žadatelských zemích ze strední a východní Evropy.

11.2

V souladu se zámery Agendy 2000 a se závery Evropské rady z Lucemburku bude žadatelským zemím ze strední a východní Evropy poskytnutá financní pomoc zabezpecená strukturálními a zemedelskými predvstupními nástroji. To se odráží v clánku 1 predkládaného narízení, které uvádí 10 zemí, jichž se tato vec týká.

Viz cást II (Výzva rozšírení), sekce III (strategie pro rozšírení), cást 2 (posilování predvstupní strategie) a cást IV (Kypr).

11.3

Jak je uvedeno v záverech z Lucemburského zasedání (§ 22), Kypr bude cerpat ze specifické predvstupní strategie, která odpovídá jeho soucasné ekonomické situaci.

11.4

Ve svetle budoucího pokroku smerem k politickému rešení kyperského problému, o než je v soucasnosti usilováno pod záštitou Organizace spojených národu a aby se zohlednila hospodárská situace, která poté bude na ostrove prevládat, se muže ukázat jako vhodné zahrnout s tím, jak budou na základe Lucemburských záveru (§ 28) pokracovat vstupní jednání, také Kypr na seznam príjemcovských zemí.

11.5

V mnoha žadatelských zemích zemedelství stále predstavuje významný zdroj pracovních príležitostí. Institucionální proces privatizace a transformace v zemedelském sektoru musí být ješte obecne dokoncen a zemedelské struktury se budou nadále vyvíjet. O predvstupní pomoci Spolecenství pro zemedelství a venkovský rozvoj musí být rozhodováno s ohledem na specifickou potrebu adaptace na dosti složitá "acquis" Spolecenství v tomto sektoru.

11.6

Rámec pro predvstupní pomoc Spolecenství je stanoven horizontálním koordinacním narízením. Narízení, které se týká predvstupních opatrení pro zemedelství a venkovských rozvoj, bylo navrženo v souladu s tímto horizontálním rámcem. Relevantním právním základem pro tato nenahraditelná opatrení Spolecenství je clánek 235 Dohody.

11.7

Vzhledem k soustredení na prioritní potreby zemedelství a venkovského rozvoje se predvstupní opatrení týkají zvlášte podpory pro zlepšování efektivnosti zemedelských podniku (vcetne skupin výrobcu), zpracování a distribuce, podpory kvalitních výrobku, veterinární a fytosanitární kontroly, zlepšování kvality pudy, její reparcelizace a registrace, hospodarení s vodními zdroji, odborného vzdelávání, diverzifikace hospodárských aktivit ve venkovských oblastech, agri-environmentálních a lesnických opatrení, zlepšování venkovské

infrastruktury a vesnic, vcetne udržování venkovského odkazu a také technické pomoci. Kdyby se vyskytly další prioritní oblasti, lze tento seznam rozšírit.

11.8

Podpora Spolecenství bude realizována ve forme víceletých programu a bude sledovat smernice a zásady operacních programu v rámci strukturální politiky EU. Ty zahrnují zvlášte zásady komplementarity (doplnování), partnerství, pridávání, programovacího postupu, monitorování a vyhodnocování. Musí být zajištena slucitelnost se vstupním partnerstvím a národním programem pro prijetí "acquis".

11.9

Podle návrhu Agendy 2000 se rocní zdroje, které budou k dispozici sekci garance EAGGF, budou rovnat 500 mil. ECU ve stálých cenách roku 1997. Tyto prostredky budou žadatelským zemím pridelovány podle objektivních kritérií. Okamžikem vstupu do EU ztrácí zeme nárok vyplývající z tohoto narízení.

(preklad Dr. Ing. Tomáš Turecki, Praha)

Evropská integrace - Ovocnárství, vinohradnictví, zelinárství, bramborárství, okrasné zahradnictví, vcelarství, hedvábnictví, koreninové a lécivé rostliny, cerstvé a zpracované výrobky, vinarství - Informacní obežník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika @ mze.cz

Doc. Ing. Jirí Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinarství)

Pro vnitrní potrebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce