Evropská integrace č. 11

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 4 Číslo : 11 30.6.2000

Generální shromáždění EUROPATATu v Praze

Ve dnech 15. až 17. června 2000 se v Praze v hotelu Renaissance konalo 52. generální shromáždění EUROPATATu, významné a vlivné evropské organizace obchodníků s brambo-rami.

Ve čtvrtek 15. června se generální shromáždění zabývalo organizačními záležitostmi. Na zasedání byla přijata za člena slovenská delegace (Zemiakársky zwäz Slovenskej republiky).

V pátek 16. června se na generálním shromáždění probíraly některé zásadní odborné otázky :

· zpráva Výboru pro sadbové brambory (p. G. Romagnoli),

· zpráva Výboru pro ranné brambory (p. H. Pouzin),

· zpráva Výboru pro pozdní brambory (p. H. Pouzin),

· RUCIP (p. H. Pouzin),

· zprávy týkající se Evropské unie (p. R. Cools),

· Zprávy o tržním roce 1999/2000 a prognózy pro tržní rok 2000/2001 (jednotlivé delegace).

V odpoledním programu vystoupili

· Ing. Jan Fencl, ministr zemědělství ČR,

· Ing. František Novák, CSc., předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky

· Dr. D. Goeman, poradce PAA na MZe ČR,

· Dr. M. Vereecke, president stálého výboru pro ochranu rostlin Evropské unie.

EUROPATAT je významná a vlivná evropská organizace obchodníků s bramborami. Je zajímavou ukázkou výjimečného případu, kdy se řízení evropského trhu určité komodity ujala mezinárodní zájmová organizace obchodníků. EUROPATAT nepodporuje snahy Komise ES ustavit Společnou organizaci trhu brambor. Podle slov Romaina Coolse, generálního sekretáře EUROPATATu jsou tržní řády (Společné organizace trhu ES) velmi drahou záležitostí, jsou prý podnětem pro podvodný vývoj a většinou prý nemají zásadnější vliv na rozvoj trhu. EUROPATAT prosazuje maximální svobodu obchodování mezi jednotlivými státy. EUROPATATU se v návrzích Komise na Společnou organizaci trhu nelíbí také kapitola o zakládání odbytových organizací výrobců. V ostatních otázkách týkajících se sadby brambor a v otázkách fytokaranténních EUROPATAT spolupracuje s Komisí ES. Na shromážděních EUROPATATU velmi často vystupují zástupci Komise ES.

Členem EUROPATATU je od roku 1996 také náš Ústřední bramborářský svaz ČR. Zase-dání 52. generálního shromáždění EUROPATATu se zúčastnila za českou stranu delegace ve složení Ing. František Novák, CSc, předseda ÚBS ČR a Ing. Jiří Procházka, místopředseda ÚBS ČR. Lze tedy předpokládat, že zasedání EUROPATATu bude dokonale popsáno v odborném časopise ÚBS ČR “Bramborářství”. V tomto čísle EI proto uvedeme pouze stručnou zdravici, kterou generálnímu shromáždění EUROPATATu zaslal ministr zemědělství Ing. Jan Fencl. Ing. Jaroslav Zíka

Vystoupení ministra zemědělství ČR Ing. Jana Fencla na 52. kongresu EUROPATAT

Hotel Renaissance, Praha, dne 16.6.2000, 14,00 hod.

Vážení přátelé, dámy a pánové,

s velkou radostí jsem přijal pozvání na 52. generální shromáždění EUROPATATu, významné a vlivné evropské organizace obchodníků s bramborami.

Dovolte mi, abych pozdravil zejména

· pana Jeana Michela Loridana, vašeho prezidenta,

· pana Jose Muyshondta, vašeho viceprezidenta,

· pana Giulia Romagnoliho, vašeho viceprezidenta a

· pana Romaina Coolse, vašeho generálního sekretáře.

Rád bych také pozdravil všechny zástupce členských organizací EUROPATATu z různých zemí Evropy a popřál jim příjemný pobyt v České republice. Rád bych gratuloval Zemiakárskemu zwäzu Slovenskej republiky k jeho včerejšímu přijetí za člena EUROPA-TATu.

Upřímně vyjadřuji naše sympatie k programovým cílům EUROPATATu, zejména k

· podpoře liberalizace obchodu mezi jednotlivými zeměmi,

· stanovení a zdokonalování všeobecných obchodních podmínek pro evropský obchod s bramborami - RUCIP,

· zavádění trhu spotřebitele,

· zvyšování kvality a zachování zdravotní a fytokaranténní nezávadnosti výrobků.

Vážíme si, že členem EUROPATATu je od roku 1996 také náš Ústřední bramborářský svaz České republiky, který na vašich zasedáních obvykle reprezentují jeho předseda Ing. František Novák, CSc. a jeho místopředseda Ing. Jiří Procházka.

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé

Pěstování brambor v České republice má svoji dlouhodobou historii a bohatou tradici. Brambory se u nás začaly systematicky pěstovat na polích v osmnáctém století. Význam brambor vzrůstal zejména v obdobích neúrod a hladomorů. V posledním desetiletí se v ČR pohybovala spotřeba brambor na úrovni 79 kg na osobu a rok.

V období těsně před druhou světovou válkou se u nás pěstovaly brambory na více než půl milionu hektarech půdy. Tyto plochy však po druhé světové válce postupně klesaly. Ještě ve sklizňových letech 1990 až 1994 se u nás brambory pěstovaly na ploše téměř 110 tisíc hektarů. Po rozdělení Československa však ve sklizňovém roce 1994/95 došlo opět k silnému poklesu ploch osázených bramborami na 76 tisíc hektarů, které též představují současný stav.

Roční produkce brambor, která ještě ve sklizňových letech 1990 až 1994 dosahovala v průměru 2 milionů tun, ve sklizňových letech 1994 až 2000 poklesla na roční průměr 1,4 milionů tun. Pokles produkce byl způsoben snížením domácí spotřeby, útlumem vývozu našich brambor na Slovensko (což představuje asi 300 tisíc tun ročně) a zvýšeným dovozem škrobárenských výrobků.

Průměrný hektarový výnos brambor v naší republice stále nedosahuje potřebných parametrů a v posledních deseti letech se pohyboval na úrovni kolem 19 tun z hektaru.

V posledních třech letech (1997 až 1999) byl náš mezinárodní obchod bramborami silně pasivní. Roční průměrný dovoz brambor se pohyboval na úrovni 22 tisíc tun, zatímco vývoz byl na úrovni 4 tis. tun.

V rámci přípravy naší republiky na přijetí do EU se poctivě snažíme o postupnou liberalizaci obchodu s členskými zeměmi EU. Přetrvávajícím problémem je vývoz našich brambor do členských zemí EU. Přes odstranění nedostatků zjištěných inspekcí Evropské komise v České republice v roce 1996 a poskytnutí všech požadovaných informací, včetně ujištění, že Státní rostlinolékařská správa je schopna určit podniky bez výskytu karanténních bakterióz, se zatím nepodařilo dosáhnout uvolnění restriktivních opatření EU vůči dovozům našich brambor.

V naší republice věnujeme velkou pozornost problematice výskytu bakteriální kroužkovi- tosti. Ministerstvo zemědělství přijalo a prostřednictvím Státní rostlinolékařské správy realizuje program zaměřený na úplnou eradikaci této choroby na území našeho státu. Součástí programu je uplatňování širokého souboru opatření, která jsou plně v souladu s opatřeními uplatňovanými vůči bakteriální kroužkovitosti a ostatním karanténním chorobám v Evropské unii podle směrnice 77/93/EHS ze dne 21.12.1976.

Česká republika usiluje o přijetí do Evropské unie. Podmínkou je převzetí velkého množství právních předpisů ES. V sektoru brambor postupně absorbujeme právní předpisy EU, které se týkají sadby, fytokaranténních záležitostí a škrobu. U škrobu narážíme na požadavek EU, aby ČR přijala kvótu 20 tisíc tun, což však neodpovídá naší normální produkci v předreformním období ve výši 45 tisíc tun. V sektoru brambor respektujeme určitou výjimku ve Společné zemědělské politice - totiž neexistenci Společné organizace trhu brambor. Respektujeme rozporné názory na tuto otázku, které v EU existují. Pozorně sledujeme názory EUROPATATu a jeho členů na tuto problematiku.

Vážení přátelé, dámy a pánové

děkuji Vám za pozornost a přeji Vám úspěšné dokončení Vašeho generálního shromáždění.

Polský požadavek na zřízení Společné organizace trhu brambor

Brambory jsou v Polsku velmi důležitou plodinou. Vážné sociální a ekonomické problémy mohou vzniknout, jestliže nebude existovat ochrana výrobců brambor. Společná organizace trhu brambor by mohla podpořit organizace výrobců, poskytnout podporu pro modernizaci skladovacích a zpracovatelských zařízení, podpořit výcvikové programy pro výrobce a podpořit lepší využití technologie a zlepšit obchodování.

Komise tento požadavek Polska vyhodnotila takto : V současné době v Polsku neexistuje žádný podpůrný program pro výrobce brambor. Bude možné použít strukturální podpory, která by napomohla tržní orientaci výrobců, poskytnout výcvik atd.

Komise navrhla společnou pozici : EU bere na vědomí polský návrh na zřízení Společné organizace trhu brambor. EU však informuje Polsko, že brambory nejsou součástí acquis (právních předpisů) Společenství. EU proto vyzývá Polsko, aby znovu zvážilo svůj požadavek. (překlad Zk)

EUROPATAT a jeho členové

Cestovní zpráva z pracovního jednání v Rakousku

Místo Konání: gRAZ, hAIDEGG, gLEISDORF

Datum kONáNí: 1. 5. - 4. 5. 2000

Ing. Josef Skolil, Odbor marketingu a komodit, MZe ČR

Na pozvání Fy CAPP se uskutečnila ve dnech 2. - 4. 5. 2000 studijní cesta, zaměřená na objasnění organizačních struktur a vzájemných vazeb (výroba - prodej) dle etap přípravy a vstupu Rakouska do EU. Jednání a semináře byly vedeny v německém jazyce za tlumočení Ing. Dobiáše, ředitele CZ FRUIT.

Účastníci cesty: OOV CZ FRUIT: Ing. Šafařík Vojtěch, předseda představenstva

Ing. Jansta Zdeněk, místopředseda představenstva

Ing. Dobiáš Vladimír, ředitel

Odborní zástupci provozů CZ FRUIT

Za MZe ČR: Ing. Josef Skolil

Časový plán cesty, navštívené instituce, účastníci jednání:

1. 5. 2000 8,00 - 20,15 Příjezd do Grazu, ubytování v hotelu

2. 5. 2000 9,00 - 12,00 Návštěva rozhodujících zástupců obchodních řetězců Fy Interspar, Billa, Merkur

(Obchodní ředitel Fy CAPP, Kurt Timoschek, vedoucí provozů obch. společností)

12,00 - 15,00 Přijetí p. Karlem Mauthnerem, předsedou Štýrského svazu ovocnářů. Prohlídka intenzivní výsadby dotované EU v SV oblasti od Grazu

(Karl Maauthner st. a syn)

15,00 - 18,00 Návštěva Fy Steierfrucht největšího skladu ovoce a zeleniny ve Štýrsku (20 000 tun jablek)

(Ing. Vlček, obchodní ředitel, Ing. Hamel, ved. výroby)

18,00 - 19,00 Návrat do Grazu

3. 5. 2000 9,00 - 14,00 Seminář o strategii v organizaci a struktuře odbytových organizací výrobců (OOV) před vstupem do EU uspořádaný ve Štýrském výzkumném ústavu ovoce a vína v Haideggu.

(Dr.Mazelle, ředitel odbytové organizace, Ing. Leo. Steinbauer, ředitel výzkumného ústavu)

14,00 - 16,00 Prohlídka výzkumného ústavu a zájmových lokalit sledovaných dle směrnic EU.

16.00 - 17,00 Návrat do Grazu

4. 5. 2000 9,00 - 11,00 Prohlídka Grazu

11,00 - 15,00 Návštěva zemědělské školy v Glaisdorfu. Seminář k směrování zemědělské politiky v období vstupu Rakouska do EU.

(Karl Lind, ředitel školského zařízení)

15,30 - 20,30 Odjezd a přejezd hranice Dolní Dvořiště

20,30 - 22,30 Přejezd ČR

Účel a průběh služební cesty:

Cílem služební cesty bylo získání informací o funkční činnosti odbytových cest v podmínkách silné koncentrace prodejních sítí a konkurenčního prostředí. Seminář, jehož byli účastníci cesty přítomni, byl směrován na objasnění strategie rozvoje odbytových organizací výrobců a vlivu státu před vstupem do EU. Dotazy byly zaměřeny na doplnění informací k této problematice a zejména využití zkušeností rakouské strany.

2. 5. 2000

Návštěva rozhodujících zástupců obchodních řetězců fa Interspur. Rozhodující prodejní organizace Interspur a Billa v Rakousku obhospodařují 60 - 70 % trhu s ovocem a zeleninou. Snaha je koncentrovat obchodní činnost do 2 - 3 firem v celém Rakousku s tím, že jedna firma by měla mít rozhodující vliv a 1 - 2 doplňující. Interspar i Billa objednávají zboží přes obchodní centrum ve Vídni. V zemi je 5 distribučních center zajišťujících distribuci objednaného zboží do všech odběratelských míst. Jedno z distribučních center pro Štýrskou oblast je umístěno přímo v Grazu.

Velké chladírenské a mrazírenské provozy, které zásobovaly trh v devadesátých letech, postupně byly pohlceny obchodními řetězci, protože nebyly konkurenceschopné především v cenách a sortimentu.

V současné době je v Rakousku, jako členu EU, uplatňováno v organizaci trhu s ovocem a zeleninou Nařízení Rady (ES) č. 2200/96.

Objednávky se operativně řeší tak, že objednávku čerstvého zboží (ovoce a zelenina) se uplatní v centru do 12,00 hodin pro následující den. Zboží je do velkých obchodních center dodáno ještě před začátkem prodejní doby.

V cenových otázkách není státem cenová hladina regulována a vychází z konkurenčního prostředí nejen ve vlastní zemi, ale i v EU. Proto je zboží nakoupené za takovéto ceny možné vyvážet nejen v rámci Unie.

V otázkách kvality nakupovaného zboží, zemědělských komodit a zejména ovoce a zeleniny platí nekompromisní vztahy i přesto, že se jedná např. u zeleniny a ovoce asi o 40 dodavatelů. Jednotná kvalita i požadavky na obaly jsou na vysoké úrovni. Na pultech se neobjevuje ovoce a zelenina se znaky zavadnutí, povrchových vad a jiného než čerstvého vzhledu.

Navštívené prodejní centrum bylo postaveno v roce 1998. Vybavenost je velmi dobrá. Pod celou prodejní plochou je parkoviště pro zákazníky. U vstupu je směnárna, bankomat, dětský koutek, občerstvovací zařízení a dárková služba. V celém objektu je klimatizace a trvalá čistota.

př./Ceny jablek: Golden Del., Idared (balené) 19,90 ATS/kg

Idared (nebalené,vybírá si zákazník do tašky) 10,00 ATS/kg

Obchodní organizace Billa, prodejní centrum Merkur, nabízí 7 tis. položek. Prodejny jako je Diskont, Mondo jsou omezeny počtem druhů zboží. Např. Mondo nabízí 700 položek, větší balení, přepravky, palety se zbožím apod. Kvalita a kultura prodeje je ovlivněna způsobem balení.

Odpoledne návštěva Štýrské ovocnářské a vinařské oblasti severovýchodně od Grazu.

Navštívená farma pana Karla Maurthnera, který mimo svoji činnost na rodinné farmě zastává funkci předsedy Štýrského svazu ovocnářů. Ovocnářský svaz vzniklý po vstupu do EU se kromě obchodní činnosti a prodeje produkce členů ve výši asi 90 % zabývá i doplňkovou činností, výchovou odborníků, členů svazu.

Zdejší oblast je prezentována 7 500 ha jablek, 250 ha jahod, 400 ha hrušek, 300 ha švestek a broskví. Průměrná velikost producenta v této oblast je 5 - 8 ha sadů. Tendence je zvýšit průměrnou velikost rodinných farem.

Rodinný podnik pana Mauthnera má 11 ha jabloní pěstovaných intenzivním způsobem na vřetenech. Na některých plochách dosahují extrémně až 10 tis. stromků/ha (průměr je 4000 stromků/ha), převážně odrůdy 40 % Golden Delicious a 40 % Gala. Průměrné stáří výsadby 4 - 5 let. Dosahované sklizně na produkčních plochách dosahují až 40 t/ha. Cena pro pěstitele je v průměru 3,5 ATS/kg. Náklady na skladování představují asi 3 ATS/kg. První splátku producent dostává před vánocemi. Návratnost investic je u sadů 5 - 7 let. Zástupci producentů se pravidelně informují o cenových relacích.

Při vstupu do EU došlo ke změně sortimentu jablek. Ceny se snížily o 20 až 25 %. Pokud by nebyly dotovány intenzivní oblasti a sady bylo by nutné zrušit 25 % ploch.

Produkční plochy v této oblasti jsou v nadmořské výšce kolem 500 m n. m., převážně s jižní expozicí. Sortiment zaměřen na požadavky trhu (25 % Golden Delicious, 14 - 20 % Jonagold, 14 - 20 % Idared). Na převážné části ploch jsou vybudovány konstrukce pro vedení vřeten a ochranných sítí proti krupobití. Náklady na pořízení těchto konstrukcí se sítěmi dosahují 150 - 200 tis ATS/ha. Rakouská pojišťovna jako pobídku vyplácela 25 tis ATS/ha. V období po vstupu od 1. 1. 1995 byla vyplácena podpora 50 tis. ATS/ha na změnu odrůd ve stávajících sadech. Dále na sady zařazené do integrovaného systému hospodaření byla vyplácena dotace 7 tis. ATS/ha. Dodržování zásad je kontrolováno, aby byly v souladu s EU. Při nedodržení zásad se finanční prostředky vracejí.zpět.

Po 15,00 hod byl navštíven jeden z nejmodernějších skladů ovoce a zeleniny Steierfrucht. Sklad má kapacitu 20 000 tun jablek. Je schopen převzít přes 26 % produkce od producentů v Rakousku. Sklad má 43 boxů s kapacitou 180 - 400 tun s řízenou atmosférou. Třídění jablek je prováděno vodní cestou, dle barvy, velikosti a poškození s výkonem 20 t/hod. K dispozici je 9 balících linek, které balí produkci do sítěk, tašek a misek. Asi 80 % produkce jde na rakouský trh. Sortiment je Golden 35 %, Idared 17 %, Jonagold 16 %. Největší odběratelé jsou: Billa (41 %), Interspur (27 %). Investice dosahují 200 mil. ATS.

V Rakousku je 93 % trhu s ovocem centrálně organizováno a v tomto směru je Rakousko na druhém místě po Dánsku.

3. 5. 2000

Štýrský výzkumný ústav ovoce a vína Haideggu.

Po krátkém přivítání nás ředitel Ing. Leo Steinbaer seznámil se zájmovou oblastí výzkumného ústavu, která reprezentuje 12 tis ha intenzivních sadů. Tendencí je rozšíření vinařské oblasti v oblasti města Weitz (44 %). Sortiment jablek po vstupu do EU je zúžen na Golden Delicius asi 30 %, dále je to Idared a Gala. Doporučovaný počet stromků je 3500 ks/ha. Cíl je dosáhnout 40 tun/ha.

Strategie při vstupu byla zaměřena na výrobu, kde se sledovala především kvalita, výnos, sortiment, jistota správného rozhodnutí a ochrana před kroupami. Dalším rozhodujícím aspektem byla obchodní část, která byla zaměřena na koncentraci nabídky, skladování, výrobní servis, logistiku, stabilitu a garanci.

Výzkumný ústav má centrální provoz a pět poboček. Spolupracuje se zemskou zemědělskou komorou.

Investice po vstupu do EU představovaly asi 95 - 140 mil. ATS/rok. V současné době nastal mírný pokles. Celkem bylo na skladování a sítě vynaloženo přes 1 mld. ATS.

V Rakousku je 2/3 produkce ovoce a zeleniny intenzivně skladováno a je prosazován sortiment odrůd, aby byla zajištěna konkurenceschopnost na vlastním trhu, ale i v zahraničí.

Před vstupem do EU byla snaha omezit dovoz. Došlo k zřícení cen, snaha o vývoz byla doprovázena nezkušeností. Svazy výrobců negarantovaly odbyt v konkurenčním prostředí. Investice a struktura odrůd ovoce byla doprovázena vývojovým obdobím nejméně 10-ti let. Přístup k dosažení cíle být konkurenceshopným na trhu s ovocem a zeleninou v předvstupním období i po vstupu byl jednotný.

Přednášku ke struktuře a organizaci ovocnářství a jeho zvláštnosti v předstupním období a po vstupu do EU přednesl Dr. Macelle.

Jako vrchol trojúhelníka provázanosti vztahů mezi výrobou a spotřebitelem zdůraznil rozhodující vliv spotřebitele. Základní okruhy pak jsou:

1. Optimalizace vybavení, balení, logistika.

2. Koncentrace nabídky v odbytových družstvech.

3. Kvalita, lidská stránka, trvalý stav dle trhu.

4. Marketing, zvládnutí všech vztahů mezi výrobcem a spotřebitelem.

Produkce výrobců musí být od začátku směrována na výslednou kvalitu. Producenti musí mít jednotný směr v nabídce a dodávkách v zájmové oblasti. Výroba musí navazovat na skladování, expedici, včetně určení ceny. Hlavním problémem před 15 lety byl marketing. Systematické zaměření výroby musí respektovat zákazníka. Nutno provádět otevřenou politiku prodeje.Nezbytný je vliv svazu výrobců na právní stránku řešení problematiky se zaměřením na požadavky EU.

Organizace svazu výrobců jsou v Rakousku podstatně početnější vzhledem tomu, že se jedná z velké části o rodinné podniky. Organizace svazu výrobců v oblasti Grazu má např. 1400 producentů. Historicky sahá 20 - 30 let zpátky. (Ve Vídni existují svazy ještě starší, které dělají vše od výroby až po prodej). Svaz výrobců má smluvní vztah se skladem ve Steierfruchtu a organizacemi zpracovatelů. Tyto organizace mají pak smluvní vztahy s prodejními organizacemi (s.r.o.), Eva a Aroma, které obhospodařují zhruba 80 % trhu. Tyto obchodní organizace případně zajišťují i vývoz do EU.

Náklady na financování svazu se pohybují kolem 7 grošů za kg obchodovaných jablek. Výhledově je počítáno se zvýšením, vzhledem k nákladům na reklamu a marketing. Svaz zaměstnává přibližně 7 osob, z toho polovinu na částečný úvazek. Tok financí je od zpracovatele k výrobci. Časové rozdělení záloh pro výrobce je prováděno každé dva měsíce dle obratu a dosažené cenové úrovně prodeje na trhu.

Po vstupu Rakouska do EU došlo k ztrátě ochrany trhu se všemi důsledky s uplatněním produkce v konkurenčním prostředí. Způsob nalezení cesty odbytu výroby byl iniciován zespoda. Hlavním cílem bylo otevření organizace obchodu, přijímat zboží a prosadit se s vlastní obchodní aktivitou.

Podpory ze strany EU jsou směřovány přes ministerstvo, které je přenáší na zemské komory a dále na uznané producenty.

Smluvní vztahy mají předepsanou skladbu a hlavním cílem je disciplína v obchodních vztazích a jednotná politika.

Po semináři byla za účasti ředitele VÚ Ing. L. Steinbaera provedena prohlídka objektů výzkumného ústavu, zkušebních provozů výroby a laboratoří. Dále byla provedena prohlídka zkušebních parcel, včetně technického vybavení jako jsou konstrukce, ochranné sítě ap.

4. 5. 2000

Návštěva zemědělské školy v Glaisdorfu.

Průvodní slovo o školském systému v Rakousku a významu školy v Glaiesdorfu uvedl ředitel školy Karl Lind.

Ve školském zařízení, jako jediném tohoto druhu v Rakousku, studuje asi 100 studentů. Doba studia probíhá v 3 a 4 letém cyklu. Studenti mimo odborné zaměření pro ovocnářství a zemědělství, získají řidičský průkaz, základy dřevoobrábění a zámečnictví. Tyto zkušenosti pak mohou využít při svém zařazení v praxi.. Asi 30 % absolventů se vrací zpět do podniků, které je vyslaly do školy. Náklady na vzdělávání jsou podporovány státem asi z 90 %. Pro studium na universitě je nutno absolvovat ještě odbornou školu.

Kromě základní osnovy škola organizuje odborné a kvalifikační kurzy se zaměřením na aktuální témata jako je ochrana rostlin, marketing, výpočetní technika, internet. Po absolvování jsou některé kurzy zakončeny zkouškami s certifikátem platným v EU. Mimo tuto činnost je velká péče věnována reklamní činnost pro sektor ovocnářství a vydávání vlastního časopisu.

Pro zlepšení ekonomické situace škola provádí zkoušky postřikovačů, převážně rosičů pro sektor ovocnářství na specielním zkušebním zařízení, které kontroluje dávky postřikové tekutiny a její plošné rozložení. Získaná data jsou zpracována na počítači a uživateli je vystaven certifikát o způsobilosti zařízení. Cena za zkoušku je 1400 ATS. Dalším výzkumným úkolem je sledování množství a rychlosti vzduchu při ošetřování sadů. Podle zkušeností je dosaženo pravidelnými kontrolami a seřízením zařízení až 40% úspory postřikových kapalin.

Strategie Rakouska, byla dle ředitele školy připravována v tomto odboru zemědělské činnosti dlouho před vlastním vstupem. Tento druh podnikání musí být uvážený, cílený a jednotný. I v Rakousku byla struktura ovoce různorodá a proto ještě před vstupem byl dán, s přihlédnutím ke zkušenostem z ostatních zemí EU, jasný směr jaký druh ovoce bude konkurenceschopný na trhu a to nejen doma ale i v zahraničí. Záměr byl skutečně pozitivní, protože se Rakousku podařilo zvýšit v posledních třech letech odbyt ovoce a zejména jablek do ostatních zemí EU.

Na závěr přednášky a diskuse byla vyřčena zásada, že v předvstupním období není jiného východiska, než co je životaschopné to podpořit a ostatní opustit.

Závěr

Účel cesty byl splněn, neboť se účastníci seznámili s cílevědomým přístupem Rakouska a opatřeními v předvstupním období v sektoru ovoce a zeleniny. Z hlediska problematiky předvstupního období v ČR lze doporučit:

· Zprůhlednění vzájemných vazeb od výroby až po prodej. Zejména dodržování platební disciplíny a respektování vzájemné obchodní spolupráce.

· Vybudování silných odbytových organizací výrobců, které budou schopné prosadit své zájmy v obchodě s rozhodujícími obchodními řetězci.

· Postupovat perspektivně a jednotně v komoditní struktuře u druhů, které budou konkurenceschopné nejen na domácím trhu, ale i na evropském trhu.

· Vypěstovat u výrobců a zpracovatelů jediný a trvalý návyk kvalitní produkce dodávané na trh.

Hodnocení jakosti ovoce a zeleniny podle mezinárodních norem 5. mezinárodní školící kurz (25.6.-29.6. Mojmírovce, Slovensko)

Ing. Renata Kocianová, Odbor evropské integrace, MZe ČR

Ve dnech 25.-29.6. tohoto roku mi bylo umožněno zúčastnit se již 5. Mezinárodního školícího kurzu o hodnocení jakosti ovoce a zeleniny, na který jsme byli pozváni Slovenskou poľnohspodárskou a potravinárskou inšpekciou.

Hlavním tématem letošního školení bylo hodnocení jakosti jablek, rajčat, cibule, zeleninové papriky a brambor a bylo zakončeno závěrečnými zkouškami a vystavením certifikátů. Teoretické i praktické proškolení provedli zahraniční odborníci ze Spojeného království a Nizozemí, jmenovitě pan Gordon Friend, pracovník Ministry of Agriculture, Fisheries and Food (MAFF) a pan Fred Jacobs, inspektor Kwaliteis-Controle-Bureau voor Groenten en Fruit (KCB). K dalším zahraničním přednášejícím patřili pan Cees Arkesteijn z KCB, který seznámil účastníky se zaváděním systému HACCP a paní Sylvie Poret se strukturou OECD. Semináře se též zúčastnil zástupce Evropské Komise Fabien Santini, Bruno Cauquil z Ministčre de léconomie des finances et de lindustrie a Lutz Böhme z Bundesansalt für Landwirtschaft und Ernährung.

Jako zajímavost bych ráda uvedla, že při MAFF je zřízeno středisko pro zaškolování nových inspektorů, ve kterém jsou noví uchazeči vzděláváni šest měsíců. Po absolvování kurzu skládají zkoušky a ještě další dva měsíce provádějí kontrolu jakosti pod dohledem zkušených inspektorů. Školení jsou využívána i inspektory ostatních členských států EU.

Součástí školení byla i jednodenní návštěva ekologického sadu v Kolíňanoch, FRUCTOPu v Ostraticích (intenzivní ovocné sady), pěstitele cibule v Madunicích a žampionárny v Topoľčankách. Velmi zajímavá byla prohlídka ekologického sadu založeného v roce 1997. Sad o rozloze 25 hektarů se rozprostírá v blízkosti Nitry obklopený pohořím Tríbeč. Vysadilo se zde přibližně 30 tisíc ovocných stromů a keřů a asi 35 tisíc okrasných a jehličnatých stromů. Převládají jablka (Otava, Angold, Melodie, Selena, Vanda, Florina, Karmína, Rubinola, Topaz, Rosana), hrušky (Bohemica) a réva vinná, k doplňkovému ovoci patří moruše, třešně, mišpule, ořechy a různé bobuloviny. Zakladatelé sadu se pokusili o znovuobnovení přírodního, samoregulovatelného biologického systému, ve kterém není zapotřebí zásahů toxickými látkami. Mezi dalšími plány do budoucna je zakoupení vhodných koní pro hippoterapii a jejich prostřednictvím poskytovat služby zejména postiženým dětem. Neméně zajímavým bylo krátké zastavení v topoľčanské žampionárně, která byla velmi výhodně zřízena v blízkosti známého hřebčína a kde je k oboustranné spokojenosti s úspěchem využíván jeho vedlejší produkt v rámci bezodpadového hospodaření.

Na závěr je třeba říci, že se podařilo navázat přátelské vztahy se zahraničními školiteli a požádat je o aktivní účast na podobném proškolení a na praktické ukázce kontroly jakosti konané přímo ve skladech v České republice. Školení by bylo přínosem pro inspektory ČZPI, kvalitáře odbytových organizací, velkovýrobce a obchodníky i pro zahraniční hosty ze Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska a Německa. Byli bychom rádi, aby se nastávající školení konalo pod patronátem ČZPI. Vzhledem k finanční náročnosti pořádání mezinárodního kurzu by se mohlo částečně podílet i Ministerstvo zemědělství ČR.

Přehled o podpůrném programu 1.C. Obnova vinic, chmelnic a ovocných sadů v letech 1994 až 1999

Ing. Marie Tošovská, CSc., Odbor zemědělské výroby MZe ČR

Podpůrný program 1.C. byl vyhlášen v roce 1994. Podpora výsadby ovocných sadů byla zařazena do podpůrného programu od roku 1995. Přehled čerpání plánovaných finančních prostředků je uveden v následujících tabulkách :

Poznámka : * sazba za výsadbu do stávajících konstrukcí 42 a 50 tis. Kč/ha

sazba za výsadbu do nových konstrukcí 103 a 125 tis. Kč/ha

Ministerstvo navrhuje výši limitů finančních prostředků pro jednotlivé podpůrné programy. Definitivní rozdělení finančních prostředků na podpůrné programy schvaluje Poslanecká sněmovna ČR. Informace o podmínkách a termínech ukončení příjmu žádostí pro jednotlivé podpůrné programy jsou každoročně publikovány MZe ČR v “Zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb.. Příjemcem žádostí o poskytnutí podpory na podpůrný program 1.C. jsou Územní odbory MZe ČR. Žádosti o podporu odborně posuzují pracovníci ÚKZÚZ, po formální stránce pracovníci MZe ČR.

U ovocných sadů byly v jednotlivých letech podporovány výsadby následujících druhů :

Drobné rozdíly (76 ha) mezi oběma tabulkami jsou způsobeny vrácením poskytnutých prostředků následkem nedodržení podmínek některými žadateli. Vrácené podpory první tabulka neeviduje.

Problematika kvót na výrobu bramborového škrobu při jednání o začlenění ČR do EU

Dr. Ing. Pavel Povolný, Odbor evropské integrace MZe ČR

Jedním ze stěžejních bodů jednání s Evropskou unií v rámci kapitoly zemědělství jsou komodity, jichž se týká problematika kvót. Sektoru brambor se úzce dotýká kvotace bramborového škrobu, který je jako jediný v této komoditě předmětem regulace v rámci Společné zemědělské politiky. Historicky se v Evropské unii různé formy podpor pro bramborový škrob uplatňují po řadu let, v roce 1994 však bylo právě vzhledem k hrozící nadprodukci nutné zavést omezení celkové produkce bramborového škrobu kvótou. Proto se tato problematika dostala jak na screeningová jednání v Bruselu v roce 1998, tak i do Pozičního dokumentu České republiky, na nějž již přišla oficielní reakce.

Česká republika požaduje udělení kvóty na výrobu bramborového škrobu ve výši 45 tis. tun, přičemž tato produkce byla dosahována koncem 80. let. Komise však odmítá využívání tak vzdáleného referenčního období a vyzývá Českou republiku k poskytnutí údajů o objemu produkce v období let 1995-99. Průměrná produkce tohoto období však dosahuje necelých 20 tis. tun bramborového škrobu. Bude tedy velmi záležet na shromáždění věcných argumentů, které dokáží odůvodnit náš požadavek udělení vyšší kvóty. Není možné spoléhat na obecné úvahy o sociálních dopadech či poklesu pěstitelských ploch průmyslových brambor. Je nutné jasně doložit budoucí potřebu bramborového škrobu pro domácí zpracovatele v důsledku zavádění nových technologií v potravinářském a papírenském průmyslu v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Věříme, že zejména Český škrobárenský svaz se odpovědně postaví k tomuto problému a pomůže našim vyjednávačům k obhájení požadované pozice.

Odbytová centra v zemědělství

Ing. Antonín Sůva, předseda - Výrobně obchodní bramborářské družstvo SOLANA

Hovoříme-li dnes o nutnosti zřizování odbytových center nebo o ustavování družstevních organizací za účelem společného vstupu do trhu, není to nic nového, co bychom si chtěli vymyslet jako zvláštnost v České republice.

S nástupem tržního hospodářství a volné tvorby cen je na dodavateli a odběrateli na jaké cenové úrovni se dohodnou. Situaci komplikuje to, že u žádné naší komodity neexistují řádné dodavatelsko-odběratelské vztahy na smluvním základě a ani není žádná kvotace výroby. Tento stav je neudržitelný zvlášť u prvovýrobců, protože prakticky všech zemědělských produktů je nejen dostatek, ale mnohde i nadbytek.

Příliš mnoho překupníků

Uvolněním trhu se ujali obchodování ve většině případů různí překupníci, kteří zprostředkovávají obchod mezi prvovýrobou a zpracovateli nebo přímo obchodem. I v případě vyrovnané poptávky s nabídkou dokážou vytvořit atmosféru nezájmu, a tím i ovlivnit cenovou úroveň. Cena není potom nízká ani pro obchod nebo zpracování, protože si dotyčný zprostředkovatel připočte pořádnou přirážku k velmi nízké ceně, kterou zaplatil zemědělcům. Takovýto stav je neudržitelný a vyžaduje radikální řešení. Celý tento problém umocňuje nesmyslná privatizace zpracovatelského průmyslu, takže jsou zájmy prvovýroby a zpracování dost odlišné, i když by měly být společné.

Chceme-li, aby naše prvovýroba měla šanci slušného přežití, musíme vybudovat společná centra pro vstup do trhu, a tím podstatně snížit počet těch, co neorganizovaně prodávají.

Správný směr

Jedna z dosud naprosto volných komodit jsou brambory. Svaz pěstitelů a zpracovatelů brambor SOLANA inicioval ustavení výrobně obchodního bramborářského družstva, které zahájilo svou činnost v roce 1998. I když má zatím jen malé zkušenosti, je zcela jasně vidět, jak je to správný směr. Potvrzuje se, že odběratelé mají zájem obchodovat s tím, kdo jim zajistí trvalé dodávky pro obchod a zpracování. Žádný samostatný výrobce o jakékoli velikosti není tak velký, aby tyto věci mohl dlouhodobě zajišťovat. Veškerý obchod musí být organizován na základě dlouhodobých smluvních ujednání, což se týká výroby, obchodu i zpracovatelů. Jedině silná odbytová centra mohou ochránit jak výrobce brambor od značných cenových výkyvů, tak i druhou stranu před nesmyslným zdražováním.

Role malých zpracoven

V posledním období byla vybudována řada malých zařízení na úpravu brambor pro trh. Jde o různé balíčkování, mytí, loupání brambor atd. Při vstupu do trhu si tyto zpracovny působí vzájemně stejné problémy tím, že se opět snaží prodávat za každou cenu, a tak dochází k podbízení se u odběratelů. Tyto zpracovny je možné pochopitelně využívat, ale také musí být organizovány pod odbytovou organizací.

Společné organizace pro vstup do trhu se ovšem neobejdou bez finančního zázemí. Jejich budování naráží při svém dalším rozvoji po ustavení právě na nedostatek finančních prostředků. Bude určitě i dobrou pomocí uvažovaná finanční podpora státu formou dotační politiky, ale to hlavní zatížení musí stejně nést prvovýroba, pokud se chce úspěšně zařadit do obchodních řetězců.

INTERNET :

Tabulka fyziologických chorob skladovaných jablek

(Z normy ISO 1212:1995(E))

Slovníček chorob skladovaných jablek

(překlad Ing. Jaroslav Zíka)

Stanovisko k oficiálním překladům právních předpisů ES

(zpracováno jako úkol OEI)

1. Práce na oficiálních překladech právních předpisů ES má nejméně 3 leté zpoždění, které se jen těžko dohání. S touto prací se mělo začít současně se zahájením práce OEI na MZe ČR.

2. Pro překlady je nutné vytvořit stabilní překladatelskou skupinu, složenou ze specialistů na příslušné zemědělské profese (obory). Současná organizace právních překladů má řadu praktických vad. Překlady zemědělských právních předpisů často dělají lidé, kteří nejsou překladatelé specializovaní na zemědělství, natož aby byli specializovaní na určitý úsek zemědělství. Současný systém výběrového řízení podniku, který zajišťuje překlady je pochybný. Kritéria pro výběr takového podniku jsou pochybná.

3. Je nutné zajistit co nejužší kontakt překladatele s příslušnými odborníky ministerstva.

4. Je nutné informovat Úřad vlády, že VPS dělají korektury jako svou mimořádnou další činnost, která není považována za prioritní. Pracovní skupiny nemají potřebný počet placených pracovníků a jsou tudíž stavěny před dilema :

a. plnit termíny nekvalitní kontrolou části právního předpisu (což se může do budoucna vymstít), nebo

b. ve volném čase postupně dělat kvalitní kontrolu celého právního předpisu nebo ucelené sady právních předpisů, ale nedodržet termíny.

Doporučujeme právní předpisy, které MZe ČR vrací bez odborné úpravy považovat za odborně neupravené a postupně, podle časových možností VPS je zpracovávat.

1. Pořadí překladů dělat po dohodě s VPS (a ostatními odborníky MZe ČR)

a. zpracovávat nejprve platné právní předpisy ES, teprve pak postupně předpisy neplatné,

b. zpracovávat přednostně klíčové právní předpisy pro jednotlivé komodity.

c. ke každému přeloženému základnímu právnímu předpisu by měl jeden a týž překladatel zpracovat také všechny právní předpisy, které tento základní právní předpis mění.

Ing. Jaroslav Zíka Doc. Ing. Jiří Hodis, CSc.

VPS pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, VPS pro víno

brambory, včely, bource morušového a

odbytové organizace výrobců

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahrad- nictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Doc. Ing. Jiří Hodis, CSc., tel. 02/21812170, fax 02/21812958 (vinařství)

Ing. Renata Kocianová, tel. 02/21812278, fax 02/21812958, e-mail kocianova@ mze.cz

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory a včely Pracovní skupiny pro víno a další zájemce