Evropané zuří kvůli Bushovi

Klimatické změny si ročně vybírají daň nejméně 100 miliard dolarů.

Evropští lídři jsou nadále v šoku po políčku, který jim uštědřil americký prezident Georg Bush rozhodnutím odstoupit od Kjótského protokolu, zavazujícího vyspělé země k omezení emisí tzv. skleníkových plynů (CO2), a jejich kritika politiky Washingtonu každým dnem sílí. Na hlavu Bushe se o víkendu snesla slova o nezodpovědnosti (šéf Evropské komise Romano Prodi), o znepokojivé demontáži (prezident Jacques Chirac) či nevyhnutelnosti dodržení protokolu (kancléř Gerhard Schröder). Téma Bush se stalo i ústředním tématem včera skončené třídenní neformální schůzky ministrů životního prostředí zemí patnáctky ve švédské Kiruně. Zde zazněly na adresu Spojených států, které jsou s 25 procenty CO2 největším světovým znečišťovatelem ovzduší, další ostré výtky. Švédský ministr Kjell Larson zdůraznil, že USA nemají právo pohřbít multilaterální úmluvu. Poukázal dokonce na možnost nepříznivého vývoje obchodních vztahů mezi EU a USA, což ale podle expertů byla nejspíše verbální pohrůžka. Ovšem Evropská unie se obává, že odstoupením USA od dohody bude znemožněn termín očekávaného podepsání protokolu nejpozději do roku 2002, v němž bylo dohodnuto snížení emisí oxidu uhlíku do roku 2012 o 5,2 procenta. Prezident Bush, jemuž se jako guvernérovi Texasu podařilo dovést tento stát k nejhorším ekologickým ukazatelům ve srovnání s ostatními státy USA, by navíc mohl dát nedobrý příklad jiným zemím. Německý ministr hospodářství Werner Müller již v sobotu řekl, že Německo zřejmě nesplní plán snížení CO2 do roku 2020. Bushovo upřednostnění ekonomických zájmů před ekologickými je však dvousečnou zbraní. CO2 je přímým viníkem oteplování zemského povrchu a klimatických změn, které si již nyní ve světě vybírají daň nejméně 100 miliard USD ročně.