EU chce zveřejňovat odměny šéfů firem

Brusel se bojí, aby firmy v Evropské unii neskončily tak neslavně jako loni zkrachovalý americký Enron a další američtí giganti. Během vlny krachů v USA totiž vyšly na povrch astronomické výše platů, které si šéfové nechávali platit v době, kdy už se jejich podniky řítily do propasti. Sedmičlenná skupina právníků vedená Jaapem Winterem z anglicko-holandské společnosti Unilever už proto šest měsíců připravuje nová pravidla chování podniků veřejně obchodovaných v EU. Reformovat by se mělo asi 40 zákonů pro dohled nad firmami. Pravidla by dnes měla zveřejnit Evropská komise. Podle nich budou firmy mimo jiné povinny publikovat podrobné údaje o platech ředitelů včetně odměn, které budou muset dát akcionářům ke schválení, tvrdí lidé obeznámí se zprávou. Zatím není jasné, jak se připravovaná pravidla budou dotýkat nových členských států EU, ke kterým by od roku 2004 měla patřit i Česká republika. V Česku je však zatím zveřejňování detailů platů šéfů tabu, a místní odborníci proto bruselskou iniciativu vítají. "Je to užitečné a asi bychom to měli podpořit," říká Pavel Kříž z účetní firmy PricewaterhouseCoopers a prezident Komory auditorů. "Koneckonců, když si vlastníci šéfy platí, tak by měli i vědět kolik." Největší podniky obchodované na pražské burze už platy členů představenstva a dozorčích rad zveřejňují ve výroční zprávě. Platy jsou však uváděny souhrnně a neobsahují konkrétní výši odměn a objem vlastněných akcií jednotlivých ředitelů. Nová pravidla asi vyvolají otřes v Německu, Francii, Itálii a Španělsku. Naopak lehce projde Británie, která má vyšší standardy dohledu nad podniky. Kromě zveřejňování platů požaduje Wintrova skupina zprůhlednění tzv. pyramidových struktur firem. Ty umožňují i menšinové skupině akcionářů ovládat veřejně obchodovatelné společnosti. To je případ především Francie a Itálie. Podle zdrojů Financial Times bude skupina žádat, aby firmy zveřejňovaly kaskády firem v pyramidách. Pravidla by měla posílit vliv vlastníků firem. Ti by měli prostřednictvím valných hromad schvalovat výši mezd a odměn vedení. Ve většině členských států EU to společnosti po svých akcionářích nežádají. "Akcionáři jsou poslední a možná jediná záchrana před podvody v korporacích, ale musíme jim dát možnost, aby jejich hlas byl vyslyšen," uvedl jeden z představitelů. Bruselské úřady pravděpodobně vyzvou všechny evropské společnosti, aby nová pravidla dodržovaly, a pohrozí, že pokud se jimi řídit nebudou, budou přepracována do závazné právní úpravy.