Ekonomika pěstování cukrovky v řepařské výrobní oblasti

Economy of sugar beet growing in sugar beet production area

E. Rosochatecká

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: In sugar beet production area managing companies does not make enough own financial sources for general company progress. It has some effect on sugar beet production. Machinery equipment required for optimal concentration is out of the reflection considering to economical situation. The limitation of other intensity factors has the same reason. Regardless this there are still reserves in financial costs decreasing and in full work force use.

Key words: sugar beet, economy, financial costs.

Souhrn: Podniky hospodařící v řepařské výrobní oblasti nevytváří dostatek vlastních finančních zdrojů pro celkový rozvoj podniku. To se také projevuje při výrobě cukrovky, kdy potřebné strojové vybavení podle optimální koncentrace nepřichází v podstatě v úvahu vzhledem k ekonomické situaci a to samé lze uvést i u ostatních intenzifikačních faktorů. Přesto v podnicích zůstávají reservy ve snižování nákladů a v plném využití pracovní síly.

Klíčová slova: cukrovka, ekonomika, náklady.

Rok 1998 byl pro zemědělství z hlediska vykazované ztráty příznivější oproti roku 1997, celková ztráta zemědělských podniků byla ve výši 440 milionů Kč. Hrubá zemědělská produkce se proti roku 1997 zvýšila o 0,7 %, dosáhla hodnoty 77,3 mld. Kč. Rychlejší byl růst živočišné produkce, hrubá rostlinná produkce se snížila o 1,7 %. V zemědělských podnicích obhospodařujících zemědělskou půdu došlo v roce 1998 k relativně rychlejšímu poklesu celkových nákladů (na 95,7 %) ve srovnání s celkovými výnosy (96,1 %).

Dosahované ekonomické výsledky podniků, které hospodaří v řepařské výrobní oblasti, mají při porovnání v časové řadě klesající trend. Hospodářský výsledek za účetní období představuje v roce 1998 ztrátu 782 Kč na hektar zemědělské půdy, což je téměř o 24 % více než v roce 1997. Problémem je, že také provozní hospo-dářský výsledek je záporný - 284 Kč/ha z.p. a tuto ztrátu prohlubují vysoké nákladové úroky vlivem vysokého úvěrového zatížení. Produktivnost celkového majetku dosáhla u právnických osob v roce 1998 52,9 %, míra zadluženosti byla 47,8 % a výnosnost celkového kapitálu byla záporná - 1,2 %. Reprodukční schopnost aktiv v této produkční oblasti byla v roce 1998 vypočtena na 22 let. U fyzických osob je v této oblasti nižší produktivnost celkového majetku, pouze 39,5 %, ale je i nižší míra zadluženosti (17,4 %), rozdíl mezi příjmy a výdaji je kladný a představoval 539 Kč/ha z.p. I když je výnosnost vlastního kapitálu 1,5 %, jedná se o výrazné zhoršení oproti předchozímu roku.

Uvedené výsledky u právnických osob jsou ještě zkresleny výší pohledávek. Dlouhodobé pohledávky byly 576 Kč/ha z.p. a krátkodobé pohledávky 6 202 Kč/ha z.p. Hmotný investiční majetek zaznamenal mírný růst, jeho výše je 36 556 Kč/ha z.p., ovšem z toho 24 022 Kč představují budovy a stavby. Oběžná aktiva byla ve výši 23 026 Kč/ha z.p. Charakteristiku sledo-vané výrobní oblasti dokresluje výše dlouhodobých závazků, která je 14 118 Kč/ha z.p. a krátkodobých závazků 8 542 Kč/ha z.p. Bankovní úvěry činily 7 028 Kč/ha z.p. V řepařské výrobní oblasti cizí kapitál dosáhl 30 070 Kč/ha z.p., vlastní kapitál je pouze o 2 495 Kč na hektar vyšší než cizí kapitál.

Uvedené výsledky roku 1998 jsou méně příznivé než v předcházejícím období, to znamená, že dochází k nežádoucímu vývoji, zhoršuje se ekonomická situace podniků, které hospodaří v řepařské výrobní oblasti, která by měla být v podstatě nejproduktivnější. Další vývoj bude ovlivněn nedostatkem finančních zdrojů, podniky budou muset hledat další možnosti úspor, což se negativně projeví v růstu tzv. “vnitřní zadluženosti podniků”, která zpětně ovlivňuje výsledky rostlinné a živočišné výroby.

Na negativním ekonomickém vývoji podniků v řepařské výrobní oblasti se také podílí problémy, které se vyskytují při pěstování cukrovky.

Především dochází k neustálému snižování sklizňových ploch, v roce 1998 se vykazovalo 81,4 tis. hektarů, což bylo o 11 tisíc méně oproti předchozímu roku. Konečná zemědělská produkce v běžných cenách představovala 2 360 mil. Kč (3 156 mil. Kč rok 1997). Vykazovaný výnos byl v roce 1998 42,74 t/ha, což bylo o 2,42 t na hektar více než v roce 1997. Opačný vývoj byl u realizační ceny, v roce 1998 to bylo 795 Kč/t a v roce 1997 848 Kč/t , tedy o 53 Kč méně.

Při posuzování výše a struktury nákladů na hektar cukrovky, které vykazuje VÚZE, dochází k jejich postupnému růstu. 39 294 Kč na hektar v roce 1998 je zvýšení o 7 % oproti předchozímu roku. Vlastní náklady na tunu hlavního výrobku jsou ve výši 948 Kč. Kromě hnojiv vlastních, ostatního přímého materiálu, odpisů HIM, správní režie a nákladů pomocné činnosti se zvýšily všechny další sledované položky. Nejvýraznější zvýšení je u položky ostatní přímé náklady a služby - 27 %, dále u výrobní režie 19 %, prostředky ochrany rostlin 15 % a mzdové náklady o 11 %.

Snížení odpisové částky může souviset s útlumem investic do cukrovky, vzhledem k nejistotě odbytu. Růst mzdových nákladů ještě nemusí garantovat zvýšení kvality prováděných operací, jako jednoho z podstatných faktorů při pěstování cukrovky. Do zvýšení nákladů na hnojiva a osiva se promítají cenové vlivy.

Při sledování a hodnocení nákladů se vyskytují stále stejné problémy, jsou podniky, které vykazují podrobnou strukturu nákladů a věnují pozornost rozklíčování nepřímých nákladů a podniky, které věnují pozornost pouze přímým nákladům .

U vybraných sledovaných podniků jsou náklady na hektar o 8 - 10 % nižší, než u podniků souboru VÚZE, naopak výnosy jsou vyšší o 20 - 28 %. Sledo-vané podniky mají zvládnutou technologii, také lidský faktor je na velmi dobré úrovni, přesto nedostatek finančních prostředků nutí vedení podniku stále šetřit i na potřebných intenzifikačních faktorech. U těchto podniků je stále významný podíl tržeb za cukrovku na tržbách v rostlinné výrobě, pohybuje se v rozmezí 17 - 40 %, ale dochází k jejich postupnému poklesu. Ovšem je třeba upozornit na důležitý fakt, že vykazované tržby je nutno brát jako zúčtovanou hodnotu, konkrétní peníze se do podniku za cukrovku dostávají s velkým zpožděním. V daném roce výroby je to částka pod 50 % a např. v roce 1999 dokonce pod 10 %. Za takové situace je otázkou, zda je cukrovka skutečně stabilizujícím prvkem v tržbách rostlinné výroby nebo spíše naopak díky vysokým vstupům do výroby.

Tabulka 1: Struktura nákladů na pěstování cukrovky v ČR u respondentů s podvojným účetnictvím

Pramen: výběrový soubor VÚZE

Z podkladů uvedených v tabulce byla vypočtena lineární regrese, která by vyjadřovala závislost výnosů na osivu, nakoupených hnojivech, prostředcích ochrany rostlin. Prokazatelná závislost vypočtená metodou nejmenších čtverců se projevila pouze u osiva, kde vypočtená regresní rovnice má tvar

Y = 7,478835 + 0,009359 X a hodnota R2 = 0,4864

Pro kontrolu byl proveden výpočet gnostickou metodou neurčitých dat, kde bylo dosaženo shodného výsledku, jen s výraznější závislostí. Rovnice má tvar

Y = 1,088 + 0,01091 X

Za kriterium byl zvolen průměr absolutních reziduí, tj. průměr absolutních chyb rovnice, který se rovná 2,45957.

Pomocí ekonometrického modelu, kde byly vzaty v úvahu všechny uvedené intenzifikační faktory, se také projevil nejsilnější vliv faktoru osivo. Metoda nejmenších čtverců:

Y = -23,59 + 0,02367 X1 + 0,003558 X2 - 0,004803 X3

X 1 = osivo

X 2 = nakoupené hnojivo

X 3 = prostředky ochrany rostlin

Y = výnos

Práce byla řešena v rámci grantu NAZV: Hospodaření podniku specializovaného na cukrovku.

Adresa autora

Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000