Ekonomické hodnocení pěstování cukrovky

Ekonomické hodnocení pěstování cukrovky s využitím metody příspěvku na úhradu fixních nákladů

Economic evaluation of sugar beet planting using the gross margin contribution method

M. Kavka, J. Pulkrábek

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: Calculations of gross margin, break event point and point of profitability made for 9 variants of sugar beet planting. The variants were defined so that it was possible to check the influence of farmer prices on economic effectiveness of relevant technological processes of sugar beet planting. Calculations were done with the computer aided system AgroConsult. Results of calculations show following conclusions:

· Profitability of all variants of sugar beet planting form point of view if gross margin and gross profit is when the farmer prices are higher then 860 Kč.t-1. The intensive variant is more advantageous when the farmer prices are higher.

· Farmer prices 600 - 660 Kč.t-1 result in the negative technological gross margin esp. on condition that the intensive variant of sugar beet planting is performed.

· Both intensive and standard variants of sugar beet planting ensure less stable break event point and point of profitability from point of view of farmer prices. As well break event point shows that a part of production can be sold by lower prices.

Key words: sugar beet, intensity of production, planting technology, gross margin, break event point, point of profitability, economy of planting.

Souhrn: Kalkulace příspěvku na úhradu, bodu zvratu, prahu zisku a hrubého zisku byly zpracovány pro 9 variant. Varianty byly definovány tak, aby bylo možné sledovat vliv farmářské ceny na různou intenzitu výroby vycházející z relevantních technologických postupů. K výpočtům byl využit počítačový poradenský systém AgroConsult. Výsledky výpočtu příspěvku a technologického příspěvku na úhradu, bodu zvratu a bodu ukončení výroby ukazují na následující závěry:

· Výhodnost všech variant pěstování cukrovky je z pohledu příspěvku na úhradu, tak hrubého zisku zaručující farmářské ceny nad 860 Kč.t-1, přičemž platí, že čím jsou vyšší farmářské ceny, tím je výhodnější intenzívní varianta pěstební technologie.

· Farmářské ceny na úrovni 600 - 660 Kč.t-1 při standardní cukernatosti vytváří předpoklad záporného technologického příspěvku na úhradu (nejsou vytvářeny zdroje na obnovu strojů).

· Bod ukončení výroby a práh zisku jsou z pohledu reálných farmářských cen méně stabilníu varianty intenzívní a standardní. Současně z těchto ukazatelů lze odvodit závěr, že část produkce (kvóta C) lze realizovat i za snížené ceny.

Klíčová slova: cukrovka, intenzita výroby, pěstební technologie, příspěvek na úhradu fixních nákladů, bod ukončení výroby, práh zisku, ekonomika pěstování.

Úvod

Pro komplexní a objektivní posouzení produkce zemědělského podniku jako celku je vhodné posuzovat jednotlivé produkční úseky tak, aby byl patrný přínos každého úseku v rámci celého podniku. Proto je důležité rozčlenit produkční úseky na nejmenší jednotky (1 ha plodiny, 1 zvíře nebo 1 ustájovací místo) a následně:

· přesně definovat jednotlivé složky technologie výroby;

· zachytit kapacity a postupy v nejmenších kvantita-tivních částech;

· posoudit produkci pokud možno co nejpřesněji k nákladům.

Každou produkční jednotku (plodinu, kategorii zvířat) je vhodné ohodnotit z hlediska příspěvku na úhradu fixních nákladů, bodu ukončení výroby a prahu zisku a to pro různé intenzity výroby. Takto pojaté kalkulace jsou běžně používány ve vyspělých státech západní Evropy a např. v Německu je tzv. standardní příspěvek na úhradu využíván v dotační politice státu.

Příspěvek na úhradu fixních nákladů, bod ukončení výroby a práh zisku

Příspěvek na úhradu fixních nákladů je u tržních plodin definován (viz obr.1) jako rozdíl mezi zpeněžitelnou produkcí (tržbami) a variabilními náklady. V případě pícnin není příspěvek na úhradu počítán, ale je vhodné počítat variabilní a technologické náklady v Kč.ha-1, Kč.t-1 zelené hmoty, Kč.t-1 sušiny, Kč.10 MJ NEL-1 (netto energie laktace) a Kč.10 MJ NEV-1 (netto energie výkrm).

Kromě výše definovaného příspěvku na úhradu je vhodné plodiny hodnotit také pomocí tzv. technologic-kého příspěvku na úhradu. Ten je definován jako rozdíl mezi tržbami a technologickými náklady.

Variabilní náklady jsou takové složky nákladů, které bezprostředně souvisí s realizací výroby. Patří sem náklady na energii (PHM), opravy strojů, mzdy při realizaci prací, náklady na spotřebovaný základní a pomocný materiál a služby výrobní povahy.

Technologické náklady jsou variabilní náklady zvětšené o fixní náklady na stroje, což umožňuje lépe hodnotit různé varianty technologických postupů v RV.

Fixní náklady jsou takové složky nákladů, které bezprostředně nesouvisí s výrobou konkrétního výrobku, ale zatěžují výrobu jako celek. Jedná se především o odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku a režijní náklady.

Bod ukončení výroby, vztažený k hlavnímu produktu, je dán hodnotou variabilních nákladů zmenšenou o hodnotu tržeb z vedlejších produktů. Pokud je cena jednotky výrobku vyšší něž bod ukončení výroby, jsou variabilní náklady uhrazeny a z krátkodobého hlediska lze pokračovat ve výrobě.

Práh zisku, vztažený k hlavnímu produktu, je roven variabilním nákladům zvětšeným o normativní fixní náklady (fixní náklady normativně vztažené k dané plodině). Označuje se také jako práh rentability a je-li cena jednotky výrobku vyšší než práh zisku, je dosahován podnikatelský zisk.

Ekonomické hodnocení pěstování cukrovky při různé intenzitě výroby

Kalkulace příspěvku na úhradu, bodu zvratu a prahu zisku (graf 1 až 4 a 9) byly provedeny v několika variantách i pro cukrovku. Varianty byly definovány tak, aby bylo možné sledovat vliv farmářské ceny na různou intenzitu výroby vycházející z relevantních technologic-kých postupů. Pro úplnost byly normativním způsobem stanoveny celkové náklady a hrubý zisk (graf 5 až 8).

K výpočtům byl využit počítačový poradenský systém AgroConsult (Kavka 1999). V rámci vývoje poradenského systému byly, s využitím principu vícevariantního řešení s kalkulacemi vstupů a výstupů, pro 34 plodin a 11 kategorií zvířat v 17 typech stájí ve 3 variantách sestaveny výrobní technologie a publikovány v monografii “Zemědělské výrobní technologie v tabulkách a číslech”. Tato monografie čerpá data z další současně publikované knihy, která má název “Zemědělská výroba v tabulkách a číslech”.

Pro každou plodinu, tj. i pro cukrovku byly definovány výchozí ukazatele charakterizující produkci a ekonomické podmínky na trhu pro 3 intenzity výroby S, I, N.

Intenzita pěstování cukrovky S je standardní pěstitelská technologie s výnosovou úrovní cca 42 t.ha-1 bulev při průměrné cukernatosti 16,8 %. Intenzita I je intenzívní pěstitelská technologie s výnosovou úrovní cca 50 t.ha-1 bulev při průměrné cukernatosti 17 % a vyššími materiálovými a pracovními vstupy. Intenzita N je pěstitelská technologie s nižšími vstupy (extenzivní) a výnosová úroveň činí cca 34 t.ha-1 bulev při průměrné cukernatosti 16,5 %.

Pracovní operace a intenzity výroby jsou charakterizovány kalkulacemi potřeby práce, pohonných hmot a základního materiálu, kalkulacemi potřeby variabilních nákladů (práce, základní materiál, stroje včetně pohonných hmot a pomocného materiálu) a tzv. technologických nákladů (variabilní náklady + fixní náklady na stroje - za účelem odlišení použití různých technologií výroby reprezentovaných zpravidla stroji). Rovněž je sumarizována potřeba práce, pohonných hmot a základního materiálu a potřeba variabilních a technologických nákladů ve struktuře: práce, stroje, základní materiál celkem a z toho osivo / sadba, průmyslová hnojiva, pesticidy. Sumarizované ukazatele, doplněné o další položky, jsou pak využity k výpočtu příspěvku na úhradu (v Kč.ha-1 a Kč.t-1), bodu ukončení výroby a prahu zisku, které současně tvoří kritéria pro porovnání variant mezi sebou.

Obr. 1: Schéma vazeb mezi základními pojmy v kalkulaci příspěvku na úhradu

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Graf 4

Graf 5

Graf 6

Graf 7

Graf 8

Graf 9

S využitím popsaných kritérií bylo systémem AgroConsult spočítáno celkem 9 variant výsledků (tab.1). V zadání byly pro tři intenzity výroby (S, I, N) měněny farmářské ceny, tj. (940 S, 960 I, 900 N); (840 S, 860 I, 800 N) a (640 S, 660 I, 600 N) Kč.t-1. První cena je optimistické přání, poslední cena je pesimistický odhad zároveň modelující světovou cenu cukru.

Výsledky výpočtu příspěvku a technologického příspěvku na úhradu, celkových nákladů, hrubého zisku, bodu zvratu a bodu ukončení výroby byly pro potřeby porovnání převedeny do sloupcových grafů 1 až 8. Z grafů a tab.1 vyplývají následující závěry:

· Výhodnost všech variant pěstování cukrovky je z pohledu příspěvku na úhradu, tak hrubého zisku zaručují farmářské ceny nad 860 Kč.t-1, přičemž platí, že čím jsou vyšší farmářské ceny, tím je výhodnější intenzívní varianta pěstební techno-logie.

· Farmářské ceny na úrovni 600 - 660 Kč.t-1 při standardní cukernatosti vytváří předpoklad záporného technologického příspěvku na úhradu (nejsou vytvářeny zdroje na obnovu strojů).

· Bod ukončení výroby a práh zisku jsou z pohledu reálných farmářských cen méně stabilní u varianty intenzívní a standardní. Současně z těchto ukazatelů lze odvodit závěr, že část produkce (kvóta C) lze realizovat i za snížené ceny.

Závěr

Tržní ekonomika navodila v zemědělství nové konkurenční prostředí. V konkurenci úspěšně obstojí podnikatelé, kteří znají a umí se rychle rozhodnout. Normativně zpracované varianty výrobních technologií cukrovky a programový aparát expertního systému AgroConsult by měly napomoci k operativnímu rozhodování o způsobu výroby této plodiny.

Použitá literatura

KAVKA, M. aj.: AgroConsult expert system for utilisation of database of tachnological, technical and economic normative guidelines and statutory standards in CR agriculture. In: Proceedings of the Conference “Infosystems for Agriculture and Forestry within Europe and our Country.. Help SERVICE Education, Seč, 1999, s. 56-62.

KOLEKTIV: Zemědělské výrobní technologie v tabulkách a číslech. MZe ČR 1998, 270 s.

KOLEKTIV: Zemědělská výroba v tabulkách a číslech. MZe ČR 1998, 310 s.

Poznámka:

Některé kapitoly příspěvku byly zpracovány v rámci řešení grantu NAZV ČR č. 6348.

Adresa prvního autora

Tab. 1: Porovnání ukazatelů výroby cukrovky

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000