Dokument: Věcný záměr návrhu zákona o kvótách

II. Předkládací zpráva

Tento materiál je předkládán do OPM na základě zadání úkolu č. 2 z OPM č. 1, kterým bylo uloženo 1. náměstkovi zpracovat návrh věcného záměru zákona o organizaci trhu s mlékem, který bude kompatibilní se systémem EU. Návrh věcného záměru zákona o organizaci trhu s mlékem zatím není zařazen v legislativním plánu vlády.

Předkládaný návrh věcného záměru zákona je kompromisním řešením pro zavedení produkčních kvót na mléko v ČR z hlediska možností implementace do právního řádu ČR na jedné straně a požadavků na kompatibilitu s acquis communautaire na straně druhé.

Navrhovaný systém produkčních kvót nebude konzervovat současný stav, naopak je koncipován jako flexibilní a bude podporovat restrukturalizaci sektoru výroby a odbytu mléka, a to prostřednictvím státní rezervy a umožněním převoditelnosti kvót za zákonem stanovených podmínek.

III. Zhodnocení stavu a právní úpravy

Oblast regulace trhu mléka není v současné době v právní řádu ČR upravena způsobem srovnatelným s acquis communautaire.

Rámcově upravuje oblast zemědělství zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství, podle kterého byl a vymezena kvalitativně nová pozice zemědělství v našem právním řádu. Podle § 2 a 3 zákona o zemědělství stát přispívá:

· K tvorbě podmínek pro udržování výrobního potenciálu zemědělství nepřímými podporami,

· přímou podporou podpůrnými programy,

· vytvářením podmínek pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskými komoditami, např. podporou fungování komoditních burz.

Prakticky jedinou právní normou upravující regulaci trhu je zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství v platném znění. Tento zákon umožňuje SFTR regulovat trh mléka prostřednictvím intervenčních nákupů a subvencování vývozů, nikoliv však prostřednictvím produkčních kvót. Tato právní úprava je již dnes nedostatečná, a to zejména proto, že byla poplatná požadavkům transformace agrárního sektoru ČR po roce 1989 a v řadě ohledů neodpovídá standardním formám intervenčních organizací členských států EU. Ministerstvo zemědělství proto připravilo návrh nového zákona o zemědělském intervenčním fondu, který by měl plně nahradit stávající právní úpravu.

Projednávaný návrh zákona o zemědělském intervenčním fondu zavádí nezbytné instituty regulace trhu, které odpovídají požadavkům na administraci společné zemědělské politiky EU, tedy včetně regulace trhu prostřednictvím kvót.

Přestože návrh zákona o zemědělském intervenčním fondu zavádí institut regulace trhu prostřednictvím produkčních kvót, nejsou v návrhu zákona upraveny přímé sankční mechanismy, které jsou pro funkčnost systému základní podmínkou.

Jiná právní norma v současné době regulaci trhu mléka neupravuje.

Z výše uvedených důvodů je předkládán věcný záměr zákona o regulaci trhu mléka prostřednictvím mléčných kvót.

IV. Návrh věcného záměru zákona o regulaci trhu s mlékem prostřednictvím mléčných kvót

Cíl navrhované právní úpravy

Cílem navrhované právní úpravy je stabilizace trhu s mlékem a přiměřený rozvoj produkce mléka a zároveň zavedení nedůležitější část acquis communautaire pro mléko a mléčné výrobky.

Předmět navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava (zákon o regulaci trhu s mlékem prostřednictvím mléčných kvót) bude upravovat:

· práva a povinnosti výrobce mléka,

· práva a povinnosti zpracovatele mléka,

· práva a povinnosti odbytových organizací,

· stanovení národní mléčné kvóty a první rozdělení individuálních mléčných kvót,

· určení základního objemu státní rezervy a její další naplňování,

· navyšování stávajících a přidělování nových individuálních mléčných kvót ze státní rezervy,

· převod, přechod a odejmutí individuálních mléčných kvót,

· shromažďování, zpracování a průběžné vyhodnocování dat týkajících se mléčných kvót,

· kontrolní systém,

· státní dozor.

Základní pojmy

Národní mléčná kvóta je objem produkce syrového kravského mléka prodaného zpracovatelům či odbytovým organizacím nebo spotřebitelům přímo ze dvora v průběhu kvótového roku.

Státní rezerva mléčné kvóty je stanovený podíl národní mléčné kvóty nerozdělený na individuální mléčné kvóty a sloužící k uspokojení oprávněné poprávky na navýšení stávající nebo přidělení nové individuální mléčné kvóty výrobcům.

Individuální mléčná kvóta je součet dodávkové mléčné kvóty a kvóty přímého prodeje.

Dodávková mléčná kvóta je množství syrového kravského mléka, které má výrobce právo dodat odbytové organizaci nebo zpracovateli v průběhu kvótového roku.

Kvóta přímého prodeje je množství syrového kravského mléka, které má výrobce právo prodat přímo spotřebiteli (pozn. 1) v průběhu kvótového roku.

Oblasti s omezeným převodem kvót jsou podhorské a jinak znevýhodněné oblasti, přičemž znevýhodněnými oblastmi budou oblasti v katastrálních územích s přiřazenou průměrnou cenou (pozn. 2) zemědělských pozemků podle zvláštních právní předpisů (pozn. 3) do 4,00 Kč za m2.

Výrobce je fyzická nebo právnická osoba, která zemědělsky hospodaří na území státu a dodává mléko odbytovým organizacím nebo zpracovatelům nebo prodává vlastní mléko a mléčné výrobky přímo spotřebiteli. Pro účely tohoto zákona se výrobcem rozumí i účastníci smlouvy o sdružení. Individuální mléčná kvóta může být přidělena pouze výrobci, který má oprávnění k podnikatelské činnosti za účelem výroby mléka bez zřetele na skutečnost, je-li vlastníkem půdy nebo má půdu pronajatou.

Odbytová organizace je právnická osoba (zejména družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným), která nakupuje syrové kravské mléko, ale není zpracovatelem podle tohoto zákona.

Zpracovatel je fyzická nebo právnická osoby ošetřující nebo zpracovávající mléko v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Jejich činnost zahrnuje zejména příjem, chlazení, zpracování mléka, balení a skladování mléčných výrobů aj. Za zpracovatele se považuje i fyzická nebo právnická osoba, která nakoupí mléčnou surovinu nebo si ji sama vyrobí a prodá ji na vyšším stupni zpracování. Za zpracovatele se nepovažuje výrobce mléka, který prodává přímo spotřebiteli tekuté mléko.

Kvótový rok je období od 1. dubna do 31. března.

Referenční období je období rozhodné pro výpočet individuální mléčné kvóty.

Stanovení národní mléčné kvóty a individuálních mléčných kvót

Objem národní mléčné kvóty činí 3,1 miliardy litrů (pozn. 4).

1. Dodávková mléčná kvóta se určí podle vzorce:

NMK - SR - KPP

DMK = ------------------------- x IRD

CRD

2. Kvóta přímého prodeje se stanoví v objemu individuálního přímého prodeje mléka a mléčných výrobků v referenčním období. Pro kvóty přímého prodeje bude k dispozici 155 mil. l (pozn. 6). V případě, že požadavky překročí tento objem, budou žadatelé poměrně zkráceni. V případě, že se celý objem 155 mil. l nepřidělí, přesune se nevyužitá část do státní rezervy.

Individuální mléčná kvóta bude potvrzena každému výrobci na základě:

· písemného formuláře podaného SZIF, formulář musí obsahovat vlastní výpočet individuální mléčné kvóty tj. dodávkové mléční kvóty a kvóty přímého prodeje, a to podle objemu mléka dodaného k dalšímu zpracování a prodanému přímo ze dvora v průběhu daného referenčního období; výpočet musí být doložen nezbytnými doklady; individuální mléčná kvóta bude potvrzena do 4 měsíců od podání vyplněného formuláře,

· v případě zjištění nepřesností bude formulář vrácen ke zpřesnění s příslušnou lhůtou (10 dní),

· formulář musí být podaný ve stanoveném termínu,

· formulář se podává bezplatně.

Formulář musí výrobce doložit nezbytnými údaji, stanovenými nařízením vlády. Formulář týkající se přidělení kvóty přímého prodeje musí být doložen potvrzením příslušného pracoviště Státní veterinární správy.

Vztah individuální mléční kvóty k účetnictví

Individuální mléčná kvóta má charakter finanční investice. Nominální hodnota bude 1 Kč za 1000 litrů individuální mléčné kvóty.

Státní rezerva mléčné kvóty

Státní rezerva mléčné kvóty se automaticky doplňuje o poměrnou část nevyužitých kvót. Způsob výpočtu poměrné části nevyužité kvóty je uveden v části “odejmutí IMK”.

Vláda může nařízením vlády operativně uvolňovat státní rezervu na základě příznivého vývoje nabídky a poprávky (pozn. 7).

Navýšení stávající a přidělení nové individuální mléčné kvóty ze státní rezervy

O navýšení stávající nebo přidělení nové individuální mléčné kvóty ze státní rezervy musí výrobce požádat Ministerstvo do 31. 12. kalendářního roku. Součástí žádosti budou podklady stanovené nařízením vlády.

Ministerstvo nejpozději do 31. 3. kalendářního roku rozhodne o výši nevyužité státní rezervy a o nově přidělených individuálních mléčných kvótách.

Ministerstvo uspokojí žadatele podle priorit v následujícím pořadí:

1. výrobce, jimž byla v předchozích dvou letech individuální mléčná kvóta (nebo její část) odejmuta z důvodu jejích nenaplnění původní výše v důsledku zásahu vyšší moci nebo restrukturalizace výroby (pozn. 8),

2. výrobci - fyzické osoby do 40 let,

3. výroby z oblasti s omezeným převodem kvót.

V případě, že budou všechny žádosti přesahovat aktuální možnosti přídělu ze státní rezervy, budou jednotlivé žádosti poměrným způsobem kráceny.

Maximální velikost takto přidělení individuální mléčné kvóty může činit 300 tisíc litrů nebo 10 % z původní výše individuální mléčné kvóty. To se netýká priority 1 a všech začínajících výrobců. Přidělená kvóta ze státní rezervy bude mít nominální hodnotu 1 Kč za 1000 litrů kvóty.

Uspokojený žadatel nesmí převádět na jiného výrobce individuální mléčnou kvót ani její část.

Převod individuálních mléčných kvót

Mléčnou kvótu lze převádět na jiné výrobce s trvalou platností (prodej) nebo dočasnou platností (pronájem) pouze za podmínek stanovených tímto zákonem.

Převod kvóty je možný jen se souhlasem Ministerstva. Ministerstvo se do 15 dnů od doručení vyjádří k převodu. Schválené změny Ministerstvo bezprostředně oznámí příslušným odbytovým organizacím, zpracovatelům a SZIF.

Právo převádět individuální mléčnou kvótu má pouze výrobce mléka.

Převádět lze mléčnou kvótu celou nebo její část, a to pouze v období od 1. 4. do 31. 12. kvótového roku.

Dočasný převod je možný na dobu ne delší než 24 měsíců, přičemž je nutné jej ukončit nejpozději ke konci kvótového roku následujícího po kvótovém roku, ve kterém začal. Stejnou kvótu, ani její část není možné znovu dočasně převést.

Převod kvóty není možný z oblasti s omezeným převodem kvót do jiných oblastí.

Nabyvatel kvóty nesmí přesáhnout maximální zatížení produkce mléka/ha zemědělských pozemků ve výši, která se stanoví nařízením vlády (2500 l/ha). Minimální převáděný objem kvóty nebude nižší než 5000 l (nebude-li celková převáděná kvóta nižší). Pokud nabyvatel kvóty překročí maximální zatížení, adekvátně se mu kvóta sníží.

Pravidla převodu individuálních mléčných kvót se stanoví nařízením vlády.

Vláda může rozhodnout o časově omezeném zákazu dočasného převodu kvót.

Přechod individuálních mléčných kvót

Pro přechod individuálních mléčných kvót (děděním, sloučením, zánikem nebo rozdělením právnických osob atd.) platí obecné právní předpisy (občanský zákoník, obchodní zákoník …) a přiměřeně se na něj budou vztahovat ustanovení týkající se převodu individuálních mléčných kvót.

V případě zániku nebo rozdělení právnické osoby se mléčná kvóta rozdělí právním nástupcům na základě dohody (např. podle výměry zemědělské půdy). Pokud několik výrobců založí nového výrobce nebo se sloučí, sloučí se i jejich mléčné kvóty a přechází na nového výrobce. Veškeré změny vzniklé v důsledku rozdělení nebo sloučení podniku musí být schváleny Ministerstvem. Ministerstvo se vyjádří do 15 dnů, schválené změny Ministerstvo bezprostředně oznámí příslušným odbytovým organizacím a zpracovatelům.

Přechod kvóty nebo její části není možný směrem z oblasti s omezeným převodem kvót do jiné oblasti s výjimkou přechodu v důsledku dědění a ve zvláštních případech, o kterých rozhodne vláda, ve vztahu ke kvótám.

Odejmutí kvóty

Pokud v kvótovém roku výrobce mléka individuální mléčnou kvótu nevyužil, s platnosti k 1. 4. následujícího kvótového roku bude poměrná část nevyužité kvóty bezplatně převedena do státní rezervy a výroby zaniká právo k prodeji objemu mléka převedeného do státní rezervy. Poměrná část se vypočítá následujícím způsobem:

· při čerpání kvóty výrobcem na více než 90 %, ale méně než 100 % se do státní rezervy nepřevede žádná část kvóty,

· při čerpání kvóty výrobcem na více než 80 %, ale méně než 90 %, se 75 % nevyužité části kvóty převede do státní rezervy,

· při čerpání kvóty výrobcem na více než 70 %, ale méně než 80 %, se 50 % nevyužité části kvóty převede do státní rezervy,

· při čerpání kvóty výrobcem na méně než 70 % se celé nevyužité množství kvóty převede do státní rezervy.

Výkup individuálních mléčných kvót státem

Ministerstvo může v odůvodněných případech rozhodnout o výkupu kvót. Podmínky tohoto výkupu se stanoví nařízením vlády.

Práva a povinnosti účastníků trhu s mlékem

PRÁVA VÝROBCE

Každý výrobce má právo nabývat a převádět za podmínek stanovených tímto zákonem individuální mléčnou kvótu v rámci národní roční mléčné kvóty a požádat o přidělení nové nebo navýšení stávající individuální mléčné kvóty ze státní rezervy.

Výrobce má právo prodat jakémukoliv zpracovateli nebo odbytové organizaci nejméně za minimální cenu mléko do výše stanovené kvóty, s dobou splatnosti stanovenou navrhovaným § 454a (pozn. 9) novely obchodního zákoníku.

Výrobce má právo na svobodný přístup v rámci kvóty k jednomu nebo více odbytovým organizacím nebo zpracovatelům a na jejich změnu v průběhu roku.

Výrobce má právo na kompenzační platbu za omezení produkce způsobené tímto zákonem, její výše se stanoví nařízením vlády (pozn. 10).

POVINNOSTI VÝROBCE

Výrobce je povinen zaplatit SZIF nejdéle do 4 měsíců po skončení kvótového roku příspěvek ve výši 115 % minimální ceny za každý litr mléka, o který překročil svoji kvótu přímého prodeje. Do přímého prodeje se započítává i prodej vlastních mléčných výrobků. Způsob přepočtu mléčných výrobků na mléko se stanoví nařízením vlády.

Výrobce je povinen zpracovateli a odbytové organizaci poskytnout informace o průběžném naplňování dodávkové mléčné kvóty.

Výrobce dodávající více zpracovatelům nebo odbytovým organizacím nesmí uzavřít slouvy na dodávky mléka ve větším objemu než činí jeho dodávková mléčná kvóta. Rovněž je povinen informovat o jejím uzavřených smlouvách na dodváky mléka všechny dotčené subjekty (zpracovatele, odbytové organizace) a rovněž je povinen informovat o změnách těchto smluv.

Povinnosti ohlašovací

Výrobce má povinnost informovat do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce SZIF o prodeji mléka prodaného jak zpracovateli nebo odbytové organizaci, tak přímo ze dvora. Struktura této informace se stanoví nařízením vlády (pozn. 11).

Evidenční povinnost

Výrobce má povinnost minimálně po dobu tří let uchovávat evidenci týkající se jednotlivých dvanáctiměsíčních periodách zahrnujících měsíční objemy prodeje mléka. Pokud se jedná o výrobce s dodávkovou kvótou i s kvótou přímého prodeje, je nutné vést evidenci odděleně pro oba typy kvót.

Výrobce s kvótou pro přímý prodej je povinen do 40 dnů po skončení kvótového roku zaslat SZIF informaci o využití kvóty v členění na objemy prodaných výrobků přímo ze dvora.

Nesplní-li výrobce výše uvedené povinnosti, bude povinen zaplatit tímto zákonem stanovenou pokutu.

PRÁVA ZPRACOVATELE

Zpracovatel má právo vykoupit mléko a mléčné výrobky od výrobce do výše jeho individuální kvóty nejméně za stanovenou minimální cenu s dobou platnosti stanovenou navrhovaným § 454 a (pozn. 9) novely obchodního zákoníku. Tímto právem zpracovatelů není dotčeno jejich právo podle zvláštních zákonů (obchodní zákoník, zákon o ochraně hospodářské soutěže).

POVINNOSTI ZPRACOVATELE

Vyúčtování dodatečného poplatku

Zpracovatel je povinen nejdéle do 4 měsíců po skončení kvótového roku zaplatit SZIF příspěvek ve výši 115 % minimální ceny za každý litr mléka, o který souhrn dodávek mléka od výrobců mléka překročí součet dodávkových mléčných kvót a smluvních částí dodávkových mléčných kvót těchto výrobců.

Zpracovatel je povinen informovat výrobce o průběžném naplňování dodávkové mléčné kvóty nebo její smluvní části.

Ohlašovací povinnosti

Zpracovatel má povinnost zasílat SZIF do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce informaci o dodávkách mléka. Struktura této informace se stanoví nařízením vlády (pozn. 12).

Zpracovatel má povinnost zaslat SZIF do 40 dnů po uplynutí kvótového roku informaci:

· o součtu všech individuálních kvót a jejích částí přidělených u zpracovatele za uplynulý kvótový rok,

· o součtu dodávek mléka,

· o součtu nevyužitých individuálních kvót nebo jejich smluvních částí,

· o součtu překročených individuálních kvót nebo jejich smluvních částí.

Evidenční povinnosti

Zpracovatel má povinnost vést seznam individuálních dodavatelů mléka a evidovat po dobu minimálně tří let veškeré údaje, na něž se vztahuje ohlašovací povinnost a jiné údaje stanovené nařízením vlády (pozn. 13).

Zpracovatel je povinen vést oddělenou evidenci pro kvótované mléko dodané přímo výrobcem, pro mléko dodané výrobcem v rámci smluvní části dodávkové kvóty, pro mléko dodané odbytovou organizací a pro mléko v jeho podniku pouze zpracované.

Při odběru mléka z podniku je zpracovatel povinen vystavit doklad o každé individuální dodávce, a uchovávat seznam jednotlivých dodávek minimálně po dobu tří let.

Další povinnosti:

Nenakupovat a nezpracovávat mléko od výrobců, kteří nemají potvrzenou výši individuální mléčné kvóty (pozn. 14).

Nesplní-li zpracovatel výše uvedené povinnosti, bude povinen zaplatit tímto zákonem stanovenou pokutu.

PRÁVA ODBYTOVÉ ORGANIZACE

Odbytová organizace má právo prodaj jiné odbytové organizaci nebo zpracovateli nejméně za minimální cenu mléko do výše součtu individuálních kvót svých členů.

Odbytová organizace má právo na svobodný přístup v rámci kvóty k jedné nebo více odbytovým organizacím nebo zpracovatelům a na jejich změnu v průběhu roku.

POVINNOSTI ODBYTOVÉ ORGANIZACE

Odbytová organizace je povinna nejdéle do 4 měsíců po skončení kvótového roku zaplatit SZIF příspěvek ve výši 115 % minimální ceny za každý litr mléka, o který souhrn dodávek mléka od jí dodávajících výrobců překročí součet všech dodávkových mléčných kvót nebo smluvních částí kvót od těchto výrobců.

Odbytová organizace je povinna informovat výrobce o průběhu naplňování dodávkové mléčné kvóty nebo její smluvní části.

Ohlašovací povinnosti:

Odbytová organizace má povinnost zasílat SZIF do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce informaci o dodávkách mléka. Struktura této informace se stanoví nařízením vlády (pozn. 15).

Odbytová organizace má povinnost do 40 dnů po uplynutí kalendářního roku informovat SZIF:

· o součtu všech individuálních kvót a jejích částí přidělených u odbytové organizace za uplynulý kvótový rok,

· o součtu všech dodávek mléka,

· o součtu nevyužitých individuálních kvót nebo jejich smluvních částí,

· o součtu překročených individuálních kvót nebo jejich smluvních částí.

Evidenční povinnosti:

Odbytová organizace má povinnost vést seznam individuálních dodavatelů a zpracovatelů mléka a evidovat po dobu minimálně tří let veškeré údaje, na něž se vztahuje ohlašovací povinnost a další údaje stanovené nařízením vlády.

Další povinnosti odbytové organizace:

Nenakupovat mléko od výrobců, kteří nemají potvrzenou výši individuální mléčné kvóty.

Nesplní-li odbytová organizace výše uvedené povinnosti, bude povinna zaplatit tímto zákonem stanovenou pokutu.

Odpovědnost za škodu

Vzhledem k tomu, že věcný záměr je založený na systému kvót výrobců mléka na straně jedné a povinnosti zpracovatele nebo odbytové organizace zaplatit příspěvek ve výši 115 % minimální ceny za každý litr mléka, o který souhrn dodávek mléka od výrobců mléka překročí součet dodávkových mléčných kvót a smluvních částí dodávkových mléčných kvót těchto výrobců, na straně druhé, bylo třeba upravit odpovědnost za škodu, která by mohla vzniknout poskytnutím nesprávných nebo neúplných údajů o kvótě, což by mělo za následek vznik škody zaplatit uvedený příspěvek.

Pokud proto výrobce zpracovateli nebo odbytové organizace poskytne nesprávné nebo neúplné údaje povinné podle tohoto zákona anebo poruší povinnost související s předmětem jeho činnosti, odpovídá za škodu tím způsobenou.

Odpovědnosti za způsobenou škodu se výrobce zprostí, jen prokáže-li že nastala překážka, nezávislá na jeho vůli, která brání zpracovateli nebo odbytové organizaci ve splnění její povinnosti.

Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejích provozních poměrů.

Ustanovení o škodě podle obecných předpisů se použijí analogicky.

Zanedbání informační povinnosti, stanovené tímto zákonem, by vedlo k narušení vztahů založených tímto systémem. Protože jde o zákonnou povinnost, do smluvních vztahů, založených tímto zákonem, se může ale nemusí promítnout.

Varianta I.

Škodou se pro tyto účely rozumí vzniklá povinnost odvést příspěvek. tato povinnost postihuje zpracovatele v případě, kdy překročí součet mléčných kvót za příslušný kvótový rok, včetně porušení informačních povinností při rozvržení kvóty.

Varianta II.

Škodou se pro tyto účely rozumí všechny nepříznivé okolnosti, které vzniknou zpracovateli v důsledku toho, že výrobce neplní svou povinnost.

Postavení SZIF

· vyhodnocuje a zpracovává informace potřebné pro administrování mléčných kvót,

· spravuje informační systém a předává Ministerstvu zemědělství veškeré údaje, podklady potřebné k výkonu státního dozoru,

· potvrzuje výši individuální mléčné kvóty,

· vede registr výrobců mléka, odbytových organizací a zpracovatelů,

· vybírá příspěvky za překročení individuální mléčné kvóty,

· provádí kontrolu v Ministerstvem stanovených záležitostech a na základě této kontroly navrhuje Ministerstvu opatření k provedení nápravy.

Kontrolní systém

Kontrolu bude vykonávat osoba, kterou pověří Ministerstvo zemědělství - navrhuje se Státní zemědělský intervenční fond. Výkon této kontroly nebude zasahovat do výkonu kontrol uložených a prováděných podle jiných právních předpisů (například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů). Dozor nad pověřenou osobou bude vykonávat Ministerstvo zemědělství.

Pověřená osoba (SZIF) resp. její zaměstnanci provádějící kontrolu budou oprávněni, za účelem kontroly podle tohoto zákona:

· vstupovat do objektů, zařízení a provozů, včetně výrobních provozů,

· vstupovat na pozemky, které slouží resp. mohou sloužit k výrobě mléka,

· požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily potřené doklady a další písemnosti.,

· požadovat na kontrolovaných osobách, aby poskytly pravdivé a úplné informace o skutečnostech, které jsou předmětem kontroly podle tohoto zákona.

Kontrolované osoby (výrobci, zpracovatelé, odbytové organizace) budou povinny poskytnout pověřené osobě (SZIF) zákonem stanovené údaje a součinnost nezbytnou k ověření skutečností rozhodných pro kontrolu (například umožnit vstup do objektů, zařízení a provozů, včetně výrobcích provozů, předložit k nahlédnutí doklady apod. - viz. výše).

Státní dozor

Dozor nad výkonem práv a povinností upravených tímto zákonem bude provádět Ministerstvo zemědělství. Podklady pro výkon dozoru mu bude poskytovat pověřená osoba (SZIF), ale také některé odborné kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů (například SVS, ČZPI).

Ministerstvo zemědělství bude ukládat a vybírat pokuty za nesplnění resp. porušení povinnosti vyplývající z tohoto zákona; vymáhat je bude příslušný územní finanční orgán (zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů). Tyto pokuty budou příjmem státního rozpočtu. Výše pokut bude odstupňována podle závažnosti správního deliktu, jejichž skutkové podstaty bude zákon obsahovat.

Vztah ke správnímu řádu

Nestaví-li tento zákon jinak, bude se na řízení podle něj vztahovat zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

V. Porovnání navrhované právní úpravy s předpisy ES

Návrh věcného záměru se především na rozdíl od tržního řádů obsaženém v NR 1255/99 zabývá pouze regulací nabídky prostřednictvím kvót. NR 1255/99 upravuje i regulaci poptávky v podobě intervenčních mechanismů, podpory skladování, subvencování vývozů a administrace licenčních režimů při vývozu a dovozu. Při zpracování tohoto návrhu bylo rozhodnuto o tom, že vzhledem k tomu, že výše uvedené režimy a instituce jsou již založeny v návrhu zákona o SZIF, není nutné je zahrnovat do předkládaného věcného záměru.

Předmětem návrhu věcného záměru je tedy pouze regulace nabídky prostřednictvím produkčních kvót, která je sice také částečně již řešena v stávajícím návrhu zákona o SZIF, avšak zcela nedostatečně, neboť v návrhu zákona o SZIF chybí přímý sankční mechanismus.

Z hlediska kompatibility předkládaného věcného záměru s úpravou platnou v EU (NR 3950/92 a NK 563/93), lze označit návrh věcného záměru jako částečně kompatibilní.

V návrhu věcného záměru jsou odlišně pojaty následující 4 režimy:

· Stanovení práv a povinností odběratelům x zpracovatelům a odbytovým organizacím

NR 3950/92 nerozlišuje odbytovou organizaci a mlékárnu a stanovuje povinnosti odběratelům syrového kravského mléka včetně povinnosti odvodu dodatečného poplatku za překročení kvóty výrobcem. Předkládaný návrh věcného záměru stanovuje jak povinnosti zpracovatelům, tak povinnosti odbytovým organizacím. Důvodem k tomuto odlišnému pojetí je skutečnost, že ne všechny mlékárny by se staly součástí systému v případě stanovení povinnosti pouze na prvoodběratele syrového mléka.

· Autorizace (schvalování) odběratelů

Odběratelé (mlékárny a odbytové organizace) musí být podle článku 7 NK 563/91 na území členského státu v EU schváleny. Schválení se váže ke schopnosti administrovat kvóty a k dodržování daných pravidel. Nevztahuje se ke schopnosti zpracovávat mléko. V předkládaném věcném záměru se nejprve o autorizaci uvažovalo, nicméně poté co nebylo možné nalézt způsob řešení ustoupilo. Systém autorizace je nahrazen tím, že jsou stanoveny zpracovatelům povinnosti pod sankcí.

V případě více odběratelů je v EU stanovena povinnost výrobce určit odběratele povinného z odvodu dodatečného poplatku za překročení jeho kvóty. V předkládaném návrhu věcného záměru je problém řešen tak, že každý výrobce dodávající více odběratelům nesmí nasmlouvat více dodávek než kolik činí jeho kvóta. Odběratel pak do základu pro saldování smí započítat pouze smluvní část kvóty. Z této dikce pak vyplývá, že je v zájmu odběratelů, aby uzavírali smlouvy s výrobci. Výrobce dodávající více odběratelům má navíc povinnost všechny dotčené odběratele informovat.

· Vazby kvóty na půdu

Vázanost kvóty na půdu při převádění kvót byla Agendou 2000 v EU zrušena. V předkládaném návrhu věcného záměru se tato problematika nicméně zohledňuje, a to tak, že bylo stanoveno maximální zatížení mléka na ha z.p. pro nabyvatele kvóty. Tímto krokem se chce zamezit spekulativním překupům kvót přes osoby, které neobhospodařují zemědělskou půdu. Toto omezení neplatí pro první rozdělení kvóty.

VI. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR v této oblasti vázána s ústavním pořádkem ČR

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v této oblasti vázána, taktéž je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

VII. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

Z hlediska nároků na státní rozpočet si tato nová úprava vyžádá dodatečné prostředky ze státního rozpočtu na zvýšenou administrativu v rozsahu cca 20 pracovníků. Na druhé straně lze předpokládat, že regulací nabídky se sníží poptávka po zdrojích SFTR resp. SZIF na likvidaci přebytků.

Poznámky:

1. Prodej ze dvora je upraven § 20 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) a § 49 vyhlášky č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

2. Toto řešení má vazbu na nařízení vlády č. 344/1999 Sb., které používá pro zemědělské pozemky stejný způsob rozlišení.

3. Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

4. Z hlediska posílení vyjednávací pozice ČR navrhujeme stanovit národní kvótu ve výši 3,1 mld. litrů s tím, že požadovaný objem vyráběného mléka bude určen výší státní rezervy. Tu navrhujeme stanovit ve výši 20 % z 3,1 mil. litrů - 620 mil. l. Z tohoto objemu pak zůstane určité procento (dle rozhodnutí Ministerstva) tzv. “mrtvé” a nebude využito k přidělení žadatelům a navýšení kvóty ze státní rezervy.

5. V případě jednoletého referenčního období bude za toto číslo považována výše dodávky v daném referenčním období, v případě dvou-a víceletého se vypočítá IRD jako vážený průměr dodávek v referenčním období. Váhy se nebudou nyní zveřejňovat.

6. Tento objem koresponduje s naším požadavkem vůči EU uvedeném v Pozičním dokumentu.

7. V případě, že bude domácí spotřeba meziročně stoupat a další bilanční ukazatele budou příznivé, může se uvolnit větší množství státní rezervy a rozdělit podle stanovených pravidel.

8. Tutu skutečnost musí držitel kvóty zdokladovat před ukončením kvótového roku, event. ve kterém k nenaplnění kvóty došlo. Ministerstvo je povinno takto nevyužitou kvótu ve státní rezervě rezervovat po dobu následujících dvou let.

9. § 454a (1) Smlouvy, jejichž předmětem plnění jsou potraviny, suroviny určené pro výrobu potravin, živočišné produkty nebo rostlinné produkty je kupující povinen uzavřít do 15 dnů od doby, kdy mu došel návrh smlouvy, je-li podnikatelem do jehož předmětu podnikání patří pravidelné uzavírání smluv tohoto druhu a jestliže neprokáže, že uzavření smlouvy by přesahovalo jeho provozní možnosti.

(2) Ve smlouvách nesmí být ujednána delší doba splatnosti kupní ceny než 1 měsíc od dodání zboží kupujícímu; ujednání tomu se příčící jsou neplatná. Pokud ujednání o splatnosti kupní ceny chybí nebo je neplatné, platí, že kupní cena je splatná 1 měsíc po dodání zboží kupujícímu.

(3) Dochází-li k dodání zboží kupujícímu po částech, je třeba lhůtu pro splatnost zachovat pro každou část; výši splatné části kupní ceny je třeba určit poměrně k celkovému plnění. Totéž platí i pro smlouvy, sjednávající postupné plnění po delší dobu, pokud nebude dojednáno placení v určitých obdobích, která však nesmí být delší než jeden měsíc.

10. Bude existovat dotační titul, který určí kompenzace, která bude vypočtena podle následujícího vzorce: kompenzační platba = zdroje ze SR : celkový objem přidělených kvót.

11. Objem prodaného mléka, tučnost, bílkovina v členění podle odběratele, objem prodaného neošetřeného mléka, výroba mléka v daném měsíci, počet dojnic, počet dojnic zapojených do KU, počet krmných dnů dojnic, průměrná denní užitkovost na zapojenou dojnici v KU, aj.

12. Objem, tučnost a bílkovina dodaného mléka v členění na jednotlivé dodavatele. Objem mléka, které zpracovatel zpracoval ve mzdě.

13. Např. údaje o odběratelích aj.

14. Seznam výrobců s potvrzenou individuální kvótou zveřejní Ministerstvo například ve Věstníku ministerstva.

15. Objem, tučnost a bílkovinu dodaného mléka v členění na jednotlivé dodavatele a prodaného v členění na odběratele.