Do voleb se prodej půdy nezrychlí

Rozhýbat prodej státní půdy se již současné vládě zřejmě nepodaří. Nestihne totiž do voleb finančně podpořit tuzemské zemědělce, kteří tvrdí, že na nákup nemají peníze.

Založení speciální Agrární banky, která by rolníkům na koupi polí přispěla, nelze ani podle příznivců tohoto řešení očekávat v letošním prvním pololetí. "Bude to až jedna z našich prvních iniciativ hned po volbách," přiznává předseda zemědělského výboru Jaroslav Palas (ČSSD).

Prodej státní půdy do rukou českých rolníků je přitom jednou z priorit Zemanova kabinetu. "Stojíme před rizikem skupování půdy cizinci. Naši podnikatelé mají malou kupní sílu, chceme je podpořit," prohlásil ministr zemědělství Jan Fencl, když minulý týden ohlašoval možnost založit Agrární banku.

Zřízení banky, která má dostat počáteční příspěvek ze státní pokladny kolem dvaceti miliard korun, podle Palase budoucí sněmovna schválí. "Myslím, že se v politice již vytvořilo zemědělské lobby, které se na věcech, prospěšných pro agrární sektor, dokáže vždy dohodnout," řekl.

Kupříkladu ODS však tento optimismus vůbec nesdílí. "Naše vstřícnost k zemědělcům musí mít meze. Jsem přesvědčen, že mnozí podnikatelé nejsou tak chudí, aby si státní půdu nemohli koupit bez Agrární banky," konstatoval Palasův kolega ze zemědělského výboru Jaroslav Pešán (ODS).

Průměrnou cenu, za niž se nyní prodává hektar státní půdy v Česku, lze odhadnout na 60 tisíc korun. V zemích Evropské unie je často nejméně desetinásobně vyšší.

O půdu mají zájem hlavně ti domácí podnikatelé, kteří na ní hospodaří v nájmu. Chtějí co nejlepší podmínky: Agrární banka by jim půjčovala na koupi půdy peníze při nízkých úrocích a na dlouholeté splátky. Zároveň však kritizují stát za to, že pořád nabízí jen malou část z pozemků, které vlastní.

"Na prodej je určeno půl miliónu hektarů. Letos se snad Pozemkový fond dopracuje k celkové nabídce dvacet tisíc hektarů. Tak se privatizace nedočkáme," stěžuje si na pomalé tempo předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jaroslav Brom.

Stát se hájí tím, že musí každý pozemek zdlouhavě prověřovat, zda se na něj nevztahují restituční nároky nebo jiná omezení prodeje.