Chmelaři mají z letošní úrody větší radost než loni

Deník Lucan (Agroweb) 15.12.1999

Chmelari mají z letošní úrody vetší radost než loni

O více než dva metrické centy z hektaru sklidili letos chmelari v CR ve srovnání s lonskem. Potvrzuje to záverecná zpráva oboru chmele Ústredního kontrolního a zkušebního ústavu zemedelského Brno se sídlem v Žatci, která byla v techto dnech oficiálne vydána.

"Na 5991 hektarech ve trech skliznových oblastech na severu Cech a na Morave se letos urodilo témer 6,5 tisíce tun chmele, což znamená, že z jednoho hektaru zemedelci sklidili 1,077 tuny suchého chmele. Letošní výnosy byly v Žatecké oblasti prumerné, na Úštecku a Tršicku se dá hovorit o mírne nadprumerné sklizni. Tam sklízeli pestitelé v prumeru 1,17 tuny z hektaru," uvedl vcera predseda Chmelarství, družstvo Žatec Ing. Pavel Patrovský.

Kyselin ubylo

Kvalita chmele byla podle odborníku dobrá, i když i letos se na ní neblaze podepsalo suché pocasí zejména v záverecné vegetacní fázi. "Srpnové sucho na mnoha chmelnicích, predevším v žateckém srážkovém stínu, zaprícinilo, že chmelové hlávky obsahovaly pouze 3,1 % alfa horkých kyselin, což je v porovnání s bežnými léty o tri až ctyri desetiny procenta méne," dodal Patrovský. I presto vládne ve chmelarských kruzích spokojenost. Po ctyrech letech se totiž pestitelum po-darilo prodat veškerý chmel, který se na polích urodil a dokonce bude obchodníky vykoupen i starý chmel, zbývající ze sklizní od roku 1995, který se nepodarilo zemedelcum prodat ani za pomoci státní dotace na vývoz do východních zemí.

Podle P. Patrovského, je o ceský chmel na zahranicních trzích mimorádný zájem. "Menší úrodu totiž zaznamenali chmelari jak v Nemecku, tak v USA. Jedním z duvodu poklesu svetové výroby chmele je snížení pestebních ploch zejména v Americe, ale vetší vliv na nižší úrodu melo v techto zemích chmelové padlí, které je pro rostlinu vážnou, oslabující chorobou. Také v Cesku se objevila na nekolika místech, nevyskytla se pritom desítky let, ale naštestí neohrozila budoucí úrodu. Presto musíme být ve strehu a delat takovou prevenci, aby se padlí nešírilo."

Ceny ješte nejsou zcela optimální

Pestitelé chmele se sice dockali lepšího zhodnocení své práce, když prumerná výkupní cena dosáhla 130 000 Kc za tunu suchého chmele, ale o plné spokojenosti se hovorit nedá. "Aby meli chmelari odpovídající zisk, který by jim zajistil reprodukci zastaralých chmelnic, obnovu potrebných stroju a skliznové techniky, dostatek hnojiv a ochranných prostredku, musela by se cena pohybovat na hranici minimálne o dvacet tisíc výš. Stát sice každorocne poskytuje 30 milionu korun dotací na výstavbu a obnovu chmelnic, ale z celkového pohledu je to málo, nebot nekolik let po revoluci se vubec nové chmelnice nestavely a jen v nepatrné míre se sázely nové chmelové babky. Tak se stalo, že chmelnice presluhují a dožívají. Jejich prumerné stárí není deset, což je optimální pro obnovu, ale pres patnáct let.

Není výjimkou, že pestitelé sklízejí chmel i na 25letých chmelnicích," tvrdí Patrovský. Také v príštím roce by meli pestitelé chmele dostat od státu dotace na obnovu chmelnic a porostu. V jaké výši to bude, není zatím známo. Komoditní rada pro chmel pri ministerstvu zemedelství, kde je inženýr Patrovský clenem, nyní prosazuje, aby dotace na výstavbu a osázení byla pevne stanovena na 250 tisíc a na obnovu porostu by meli podle rady pestitelé dostávat 150 tisíc korun. Chmelarství, družstvo Žatec, které sdružuje 80 % pestitelu chmele z celé republiky, je presvedceno o tom, že rok 2000 bude charakteristický vyrovnaností nabídky a poptávky a nemelo by tedy dojít ke krizi v této oblasti. "Nehodláme rozširovat pestební plochy. Naopak naší snahou bude do budoucna tyto plochy o málo snížit, ale na druhé strane zvýšit jejich výnosnost novou sadbou a odrudami," uzavrel Patrovský.