Česko by mohlo z unijních fondů čerpat až dvě a půl miliardy eur

Vstoupí-li ČR v roce 2004 do Evropské unie, mohla by z unijních fondů čerpat 2,5 miliardy eur. Závisí to na tom, jaký mechanismus příspěvků EU zvolí pro nové země. Možnou výši příspěvků pro státy východní Evropy a její dopad na rozpočet EU analyzuje studie dopadů rozšíření, vypracovaná německým poslancem Evropského parlamentu Reimerem Bögem.

Nynější člen EU může dostat ze strukturálních fondů nanejvýš čtyři procenta svého hrubého domácího produktu ročně. Přizná-li EU novým zemím ihned příspěvky v plné výši, mohla by ČR, udrží-li si hospodářský růst, dostat v roce vstupu 2,5 miliardy eur a každý další rok o 100 miliónů eur více. Polsko by první rok vstupu dostalo 7,7 miliardy eur, roční přírůstek by v závislosti na růstu ekonomiky činil 300 miliónů eur, předpokládá analýza.

Náklady na příspěvky ze strukturálních fondů pro deset nových zemí by tak ale v roce 2004 činily 16,2 miliardy eur, zatímco rozpočtový výhled počítá s částkou 8,4 miliardy eur. O rok později by to bylo 16,8 miliardy eur proti plánovaným 10,6 miliardy eur a v roce 2006 by nárok na čerpání nových členů činil 17,5 miliardy eur oproti vyčleněným 12,8 miliardy eur.

Analýza tak dochází k závěru, že vstoupí-li v roce 2004 do EU deset zemí místo plánovaných šesti - bude rozšíření únosné jen tehdy, nebudou-li subvence ze strukturálních fondů udělovány hned v maximální výši, ale budou se postupně zvyšovat o půl procenta ročně.