České zemědělství ode zdi ke zdi

Ceské zemedelství ode zdi ke zdi

V soucasné dobe probíhá v tisku polemika, zda letošní sucho, které zpusobí zemedelcum ztráty na výrobe, má být státem zcásti kompenzováno. Zemedelec je prezentován jako totéž co výrobce drátu (srovnání však pokulhává, nebot propad trhu ohrožuje oba, sucho však pouze jednoho). Na druhé strane je hodnocen jako podnikatel hoden zvláštního zretele. Pokud by náš zemedelec podnikal ve skutecne tržním prostredí, menší výroba obilí by mela být kompenzována vyšší výkupní cenou, nebot v Evrope je cena obilí vyšší než u nás. Jenže stát prostrednictvím SFTR vyhlašuje "startovací cenu", a jak se zdá, mnoho nabízet nehodlá. Otázkou je, zda letos zemedelci budou za ponižující ceny ochotni obilí prodat. Dopustili jsme stav, kdy zemedelec je verejnosti prezentován jako konkurence neschopný výrobce, a proto "vysavac" financních prostredku ze státního rozpoctu, kde se jich samozrejme nedostává. Pritom u nás zemedelci prispívají do státního rozpoctu cca dvojnásobek toho, co získávají dotacemi, v zemích EU je vztah dotací a daní cca 9:1 ve prospech dotací zemedelcum. Mnohem více než naši jsou podporováni i zemedelci v USA. Je prezentována nadvýroba zemedelských produktu, a pritom záporné saldo zahranicního obchodu se zemedelskými produkty za lonský rok je - 23 870 mil. Kc. Narustají dovozy u mléka a mlécných výrobku, u prípravku z obilí (mlécné výrobky se státními subvencemi vyvážíme). Komplikujeme vývozy. Argumentujeme nadvýrobou potravin a obhajujeme vydávání vývozních licencí na toto "prebytkové" zboží. Pokracuje praxe, kdy vývozním firmám administrativní prekážky brání pružne reagovat na výhodné svetové ceny. Dostanou licenci, až úredník rozhodne. Za vetšinu svých výrobku dostává ceský zemedelec mnohem méne než zemedelci v zemích, odkud potraviny dovážíme. Mylne se domníváme, že dovážené potraviny jsou levneji vyrobené. Na vývozy do tzv. "tretích zemí" Evropská unie poskytuje vývozní subvence a náš stát patrí do této kategorie. Po našem vstupu do EU toto skoncí. Produktivita není pocítána na výmeru obdelávané pudy jedním pracovníkem, ta je v CR vyšší než v EU. Je prezentována na množství, které dokážeme vyrobit z hektaru v porovnání s EU. V rostlinné výrobe však hospodaríme až na výjimky plošne ekologicky, což je extenzivní výroba. Na 1 hektar dáváme 73 kg cistých živin, zvyšuje se jejich deficit v pude. Prumer EU je 400 kg, a pritom máme zafixováno obrovské hnojení za socialismu, kdy jsme hnojili 230 kg cistých živin na hektar. Zemedelci se dostávají do zacarovaného kruhu, nemají dostatek penez na hnojiva a ochranné prostredky, a tím z hektaru vyrobí méne než v EU. V živocišné výrobe jsou výsledky srovnatelné, ceká nás však zmena technologií. Chceme zdravé potraviny, mít udržovanou krajinu, omezit hospodarení a snížit zoranou plochu. Zalesnovat nestacíme ani holiny na horách a v podhurí, které se spolupodílely na záplavách. Louky jsou krásné jen tehdy, když se secou nebo se na nich pase dobytek, ale ten je snaha dále omezovat, nebot máme "obrovský" prebytek mléka (narustají dovozy). Ve stavu krav na hektar i obyvatele je horší než my pouze Španelsko, Portugalsko a Recko. Ceský turista ví, že by je tam nebylo cím nakrmit. Obdivujeme obdelanou krajinu u sousedu a naši necháváme obrustat bodlácím, zbavujeme venkov pracovních príležitostí a dovážíme potraviny ze zemí, kde zemedelci dostávají vyšší ceny, k tomu dotace a vývozy potravin jsou subvencované. A s nimi naše zemedelce srovnáváme. Proc ceský zemedelec hospodarí za techto podmínek? Doufá, že ceny príšte snad budou lepší, a tím zaplatí dluhy. Protože po vstupu do EU bude mít, jak doufá, podobné podmínky pro podnikání. Objevují se však v EU názory, že Cechum bude stacit vyrovnání výkupních cen. Ty by nám mely údajne stacit a další dotace už nebudeme potrebovat. Tak jsme "nekonkurenceschopní" z pohledu Evropské unie. Jsou dve možnosti. Bud zemedelec dostane za své výrobky odpovídající cenu, nebo musíme do zemedelství zvýšit objem podpor. V porovnání - propad výkupních cen v desítkách miliard je mnohonásobne vyšší než státem poskytované dotace. Obojí však bude neco stát také spotrebitele.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info