Zemědělská škola v Březnici se změní na víceoborovou

Zemědělská škola v Březnici se po prázdninách změní na víceoborovou

Nové obory Rostlinolékařství a Dřevařství se na škole pravděpodobně nebudou automaticky otevírat každý rok, ale jen na základě prognózy, jak velká poptávka po jejich absolventech by byla v době ukončení jejich studia.

Až po letních prázdninách opět usednou do lavic studenti Střední zemědělské školy v Březnici na Příbramsku, zjistí, že jsou ve zcela jiné škole. Její přejmenování na Střední odbornou školu Březnice, jak je schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, však není žádným samoúčelným aktem. Ředitel školy Jiří Bílek totiž připomíná, že zemědělství v posledních letech už zdaleka nevykazuje takovou poptávku po pracovních silách jako ještě v minulém desetiletí. Navíc podle Bílka mnohé zprivatizované, obvykle notně zredukované zemědělské podniky nejsou s to absorbovat ani zemědělské specialisty.

Ačkoliv pouze asi 10 až 11 procent absolventů školy nenalezne do dvou let po maturitě zaměstnání, v Březnici se snaží tento v porovnání s jinými školami tohoto druhu vcelku lichotivý poměr ještě dál zlepšit. "Naše představa střední školy vychází sice z potřeb současnosti, ale i z vyhlídky na budoucnost," tvrdí Bílek, když vysvětluje, že střední škola by měla být víceoborová s možností otevírat obory podle potřeby zaměstnavatelů, a to pokud možno precizně formulované vzhledem k nárokům firem na absolventa. Od letošního 1. září tak nově pojmenovaná březnická Střední odborná škola může otevřít i nezemědělský čtyřletý studijní obor dřevařství. Obor rostlinolékařství byl ministerstvem zatím schválen pouze pro čtyři školy v republice a poskytne kvalitní vzdělání v oboru ochrany a léčení rostlin. Ředitel předpokládá, že absolventi tohoto oboru tak dostanou základ mj. i pro podnikání při zkoušení, výrobě a aplikaci prostředků na ochranu rostlin. V oboru dřevařství se zase mají připravovat příští odborníci pro dřevostavby, stavebně-truhlářské výroby, výrobu dřevěných polotovarů, dřevěných obalů, podlahovin či jednoduchého nábytku. V roce 2001 se škola kromě toho chystá otevřít i obory výpočetní technika a sociální péče.

Bílek připouští, že tyto, případně další nové obory, škola nemusí otevírat ke studiu každý rok. "Ale neměli bychom přistupovat k takovým jednoduchým řešením, jak je navrhují někteří odborníci," dodává. Ti podle Bílka prosazují, že existuje-li v některém oboru nezaměstnanost, je třeba jej ze sítě škol vyřadit jako nepotřebný. "Skutečně dnes můžeme kvalifikovaně říci, který je obor je až natolik překonaný, že se po jeho absolventech nikdo nebude za několik let, třeba až vstoupíme do Evropské unie, shánět?" klade si ředitel otázku.

Bílek zatím není příliš spokojen ani s podílem a účastí zaměstnavatelů na vzdělávacím procesu. Ač je sám členem představenstva okresní agrární komory, příliš s tímto požadavkem nepochodil ani u představitelů firem, ani u soukromníků podnikajících v zemědělství.

Zatím nejlepší zkušenost má ve spolupráci s příbramským Úřadem práce a těší se, že se začíná rýsovat intenzívnější spolupráce i s okresní hospodářskou komorou. Ta už minulý pátek dokonce za účasti předních podnikatelů okresu uspořádala pracovní jednání k problematice učňovského a středního odborného školství v příbramském regionu.

Bílek ovšem připomíná i některé další problémy příznačné nejen pro školu v Březnici. Tak třeba kvalifikační růst učitelů je brzděn nejen nedostatečnou finanční podporou, ale také chybějícím volnem ke studiu či k odborným stážím. Málokteré firmy jsou ochotny vzít učitele na stáž a studenty na praxi, někdy s poukazem na rizika narušení obchodního tajemství, častěji však pouze proto, že by je studenti či učitelé zdržovali od práce. Naproti tomu chybí i jasná odpověď, jak zaplatit firmě, která studenty na reálné pracoviště vpustí nebo která se ve škole spoluúčastní výuky odborných předmětů? Částka na výkon praxe je sice ve školských finančních normativech obsažena, jenže při současných zeštíhlených rozpočtech škol je každý ředitel rád, když firmě zaplatí jen to, co musí. Bílek v té souvislosti s určitou trpkostí hovoří o Ministerstvu zemědělství, které "svým" školám umožnilo žádat na tento účel o dotaci. Státním školám v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy však taková možnost chybí. Bílek soudí, že firmy, které vycházejí vstříc školám, by měly dostat například daňové úlevy.

Střední zemědělskou školu v Březnici bylo od 1. září 1996 povoleno zřídit Vyšší odbornou školu se zaměřením na obchodování se zemědělsko-potravinářskými komoditami. VOŠ si tak v konkurenci dalších dvou škol tohoto typu na Příbramsku nalezla "svoji parketu". Avšak až koncem srpna vedení školy rozhodne, zda letos VOŠ vůbec pro případné nové studenty prvního ročníku vůbec otevře. Důvodem je před čtyřmi roky zavedené povinné absolvování devátých tříd základních škol, které nyní na středních školách způsobilo "výpadek" posledního ročníku. "Zatím vůbec nevíme, kolik a zda vůbec bychom pro otevření prvního ročníku VOŠ měli studentů," řekl našemu listu Bílek. Nevylučuje však, že na VOŠ se ještě přihlásí odmítnutí uchazeči z přijímacích řízení na vysoké školy.