Zákeřný kůrovec zvedl senátory ze židlí, prošlápli Šumavu

Senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí byste v polovině tohoto týdne marně hledali v sídle na pražském Valdštejnském náměstí. Na podnět senátora Kalbáče se totiž vydali do centra Národního parku, aby se přímo v terénu přesvědčili o tom, co Šumavu trápí. "Probírali jsme s Josefem Kalbáčem problematiku Šumavy a proto jsem ho vzal na místa, o kterých byla řeč. Po návštěvě Pramenů Vltavy prohlásil, že toto musí vidět celý senátní výbor," prozradil, co stálo u zrodu této mise senátorů, Stanislav Hlava, jednatel vimperských a městských lesů. Senátoři zde během dvou dnů výjezdního zasedání hledali odpovědi na dvě zásadní otázky. Střet ochrany přírody a rozvoje regionu a problematiku kůrovcem zničených lesů v nejkrásnějších partiích Šumavy.

Úvodním mottem prvního dne byla slova ex starosty Nové Pece Štětiny: "Vyhlášení Národního parku mělo mezi místními obyvateli velkou podporu. Dnes je již nálada opačná, sociální podmínky a zdroje se natolik změnily, že je třeba říci si, co dál. Dvouměsíční letní sezóna nás neuživí a jiné zdroje obživy tu nejsou." Večerní setkání senátorů se starosty šumavských obcí, hejtmanem, ředitelem krajského úřadu či zástupci ministerstva, které následovalo po celodenním putováním jak po české, tak pro srovnání i rakouské straně Šumavy, ukázalo vcelku jednotný postoj většiny starostů a kraje. "Pořád se mluví, pořád se jedná, ale vůbec nic se neřeší. Kladem tohoto setkání je alespoň to, že se ukazuje rostoucí počet lidí poukazujících na problematiku rozvoje regionu," svěřil se se svým hodnocením setkání hornovltavický starosta Jiří Fastner.

Hlavní problém vidí ředitel krajského úřadu Jan Stráský v tom, že se vždy řeší buď problematika rozvoje, nebo problematika ochrany přírody a nikdy ne tyto dvě oblasti společně. Zatímco první den výjezdního zasedání výboru se věnoval téměř výhradně rozvoji obcí, druhý den byl věnován kůrovci a těm místům Šumavy, kde představa zelené střechy Evropy již vzala za své. "Média téměř výhradně interpretují názory Hnutí Duha či pana Justa. Chtěli jsme senátnímu výboru ukázat, že existuje i jiný pohled na věc a nejedná se o žádnou laickou veřejnost," popsal cíl druhého dne senátorské vyjížďky Hlava.

K pramenům Vltavy či na Březník se tak senátoři vydali v doprovodu předsedy České lesnické společnosti Kaliny, předsedy Národního lesnického komitétu Krečmery, Petra Zahradníka, ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a se zástupcem sdružení Šumava 21, které se snaží být jakousi protiváhou názorům hnutí Duha. "Mám bohužel dojem, že v oboru rizik bezzásahovosti panují mezi zastánci této ideje na velkých plochách vážné nedostatky informací. Získali jsme o tom zkušenost jak při projednávání týmové studie Národního lesnického komitétu o lesích NPŠ, tak i při mezinárodní konferenci, jejíž součástí byla exkurze v parcích na obou stranách státní hranice, která mimo jiné jasně ukázala fakta o managementu v péči o Národní park Šumava i Bavorský národní park, jakož i překrucování faktů v našich médiích," netajil se s výhradami Ing. Krečmer.A co na to senátoři? Jejich názor se ve velké většině shodoval s názorem předsedy výboru Jiřím Brýdlem: "To co jsem dnes viděl se dost lišilo od toho, co jsem očekával a musím přiznat, že první emociální dojem je dost hrozný. Hned v září pozve náš výbor na jednání ministra Ambrozka a musíme se k tomu, co jsme během těchto dnů viděli a slyšeli, vrátit."

Turistická sezóna je v těchto dnech v plném proudu, a tak jen pro doplnění názor Josefa Straky z Příbrami, který se vydal s přáteli poznat Šumavu na kolech: "V pondělí jsme se byli podívat na pramenech Vltavy. O kůrovci jsem slyšel, ale tohle bylo dost drsné a druhou návštěvu si odpustím. Takže jsme se teď vydali na Antýgl a Vydru, kde máme stále pocit, že jsme na Šumavě."