Za oběť kořistnickým firmám padly už stovky hektarů vzrostlého l

Právo 13.8.1999

Za obet koristnickým firmám padly už stovky hektaru vzrostlého lesa

Omezit nepovolené težby mají úpravy zákonu a zprísnené postihy

Stanislav Ptácník

Nejen kurovec a vetrné kalamity škodí ceským lesum. V posledních letech se v cásti lesních porostu, zvlášte v tech, které byly v restitucích vráceny soukromým majitelum, rozmohl jev, jenž je odborníky nazýván nepovolenými ci devastacními težbami.

V zásade jde o drancování lesu, odkoupených predtím od drobných vlastníku, jehož jediným úcelem je prodej dreva a okamžitá realizace zisku. Princip je jednoduchý. Ruzné cizí ci ceské firmy nebo organizované skupiny, zabývající se zpravidla i další nelegální cinností, si vytypují vhodné soukromé vlastníky lesa. Lákavými financními nabídkami, mnohdy spojenými s nátlakem, od nich mýtne zralý les odkoupí nebo pronajmou. Poté následuje rychlé vytežení lesa a predem sjednaný prodej dreva.

K zametení stop slouží nekolikeré zmeny vlastnictví a nepruhledná firemní struktura. Postup je obdobný jako pri tunelování investicních fondu ci pri pytlacení zvere.

Pomalá spravedlnost

Ceská inspekce životního prostredí v letech 1996 až 1998 zjistila a zdokumentovala desítky takových prípadu, jejich celkový pocet je však odhadován na stovky. Podle lesáku muže být takto necitlive a bez povolení rocne vyteženo asi 100 tisíc metru krychlových dreva ze zhruba pul miliónu hektaru lesa. Když uvážíme, že ceny jehlicnatých výrezu se pohybují okolo 3000 Kc/m3 a u první jakosti ci listnatých drevin jsou i vyšší, mohou se zisky i na nevelkých plochách pocítat v miliónech korun.

Za obet koristnickým firmám padly už stovky hektaru vzrostlého lesa. Známý je prípad podnikatele Zdenka Hoffmana (jde o tutéž osobu, která na Slovensku vyrábí podle vlastní údajne originální receptury becherovku - pozn. Práva). Ten v chránené krajinné oblasti na Sokolovsku pokácel na 530 hektarech až 1,5násobek predpisu desetiletého lesního plánu. Za to mu byla uložena miliónová pokuta, která však nebyla zaplacena, a celý prípad dosud reší soud.

Jiná cesko-rakouská spolecnost neoprávnene vytežila drevo u Košetic na

Pelhrimovsku, za což jí byla vymerena pokuta 950 tisíc korun.

Na škudce doplácejí poctiví vlastníci lesa

Na vrub nepovolených težeb jde až 1,5 procenta celkových rocních težeb. Podle reditele odboru ochrany lesa Ministerstva životního prostredí Tomáše Stanka jsou ale rizika s tímto jevem spojená mnohem vetší. Po težbe totiž zustávají neodklizené zbytky a hrozí premnožení škudcu. Okolní lesy jsou ohroženy vetrnými poryvy, ztrácejí schopnost zadržovat vodu a jejich vlastníci musejí na pokyn odborných lesních hospodáru cinit casto vynucená a nevýhodná opatrení, aby se zamezilo ješte vetším škodám.

Boj s težebními firmami nebývá jednoduchý ani tehdy, když se jim podarí nezákonný postup prokázat. Trestní zákon sice zná trestný cin ohrožení životního prostredí, který ve zvlášt závažných prípadech pocítá se sazbou až osm let, vyšetrovatelé a soudci ale casto tuto trestnou cinnost prekvalifikují na nedbalostní delikt ci prestupek. Rozsudku za nelegální težbu bylo dosud soudy vyneseno pouze nekolik. Navíc jsou nynejší pokuty nízké a rabujícím podnikatelum se bohate vyplácí je zaplatit.

Vláda navrhla tvrdší postihy

Po urcitém váhání podnikla první kroky k náprave i vláda. "Ješte pred odchodem na dovolenou schválila návrh tzv. malé novely lesního zákona, které by byla pruchodná Parlamentem a nerozpoutala by zbesilé snahy zgruntu zmenit celý zákon," uvedl k tomu ministr zemedelství Jan Fencl.

V návrhu se zavádí povinnost oznamovat orgánum státní správy lesu a odborným lesním hospodárum predem úmysl provést težbu dreva v rozsahu vetším než tri metry krychlové na hektar za rok. Týká se to lesu, v nichž vlastníci hospodarí bez vlastního lesního plánu i bez prevzaté lesní hospodárské osnovy. Tuto povinnost by podle vládního návrhu meli krome vlastníku i subjekty, které od nich stojící lesní porost k težbe koupí.

Za nedodržení tohoto postupu i za další úmyslnou cinnost škodící lesum jsou v novele stanoveny pokuty až do dvou miliónu korun. Týkají se nejen vlastníka, ale i težebních firem. "Jde hlavne o to, aby pokuta nebyla nižší než efekt z techto neférových obchodu," poznamenal Fencl.

Ministerstvu zemedelství jde vedle zprísnení sankcí i o prevenci. Pro drobné vlastníky lesa a další zájemce proto vydalo prírucku, v níž odborníci radí, jak se lze obdobných problému vyvarovat.