Za nedodržení návštěvního řádu mají strážci pravomoc udělit turistům blokovou pokutu

Strážce Národního parku Šumava mohou návštěvníci potkat od východu do západu slunce. Jejich úkolem je především informovat a pomáhat turistům a udržovat terén v pořádku.

Šumava - Jeden ze strážců Národního parku Šumava ing. Karel Kovařík se narodil nedaleko Sušice. Od mala se toulal v Pošumaví a v jeho nejbližším okolí. V roce 1973 začal udržovat kontakt s ochránci přírody a zajímal se o tuto problematiku.

Po zaměstnání strážce toužil několik let. V roce 1992 se mu přání vyplnilo a poštěstilo se mu v Národním parku Šumava pracovat. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích, obor Fyto.

Trochu z historie

Část území nejstaršího českého horstva Šumavy byla v roce 1991 vyhlášena Národním parkem Šumava. Jeho posláním je uchování, zlepšení a ochrana nejcennějších lokalit s původní nebo tomuto stavu blízkou přírodou.

Další důležitou funkcí národního parku je i jeho zpřístupnění a využití pro potřeby turistiky a rekreace, ovšem s tou podmínkou, že nedojde k narušení jeho základního poslání. Proto můžeme také v národním parku narazit na značky zákaz vstupu.

Podmínky stanoví zákon

"Na nákladě Zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky může být na území České republiky jmenován střážce. Jím se může stát občan ČR starší 21 let, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, má způsobilost k právním úkonům, je zdravotně zdatný, prokázal znalost práv a povinností strážce přírody a složil slib," vyjmenoval povinnosti vecoucí informační a strážní služby Národního parku Šumava ve Vimperku Karel Kovařík.

Všichni zájemci by měli nejprve pracovat dva roky u dobrovolných strážců. V terému jsou povinni nosit stejné oblečení, mít na levém rukávu znak chráněného území a nad ním nápis strážce, mít vždy u sebe služební odznak a průkaz. Jím by se měli prokazovat vždy při řešení nedostatků a závad.

Zkoušky jsou nutné

Odborné zkoušky skládají strážci ze znalostí právních norem, zoologie, botaniky, místopisu, historie a z kulturních záležitostí. Na přezkoušení chodí jednou za pět let, popřípadě i dříve.

"Asociace strážců přírody chráněných území České republiky vznikla v roce 1998 jako profesní organizace, která sdružuje strážce přírody z národních parků a chráněných krajinných oblastí v ČR. Jejím cílem je zvyšovat odbornost a profesionální úroveň svých členů. Pořádá pravidelné setkání, školení, exkurze a stáže," poznamenal Karel Kovařík.

Od roku 1999 je asociace členem IRF (International Ranger Federation), organizace sdružující národní asociace strážců přírody na celém světě.

Za porušení řádu je pokuta

"Stráž zná dobře území, ve kterém se pohybuje, a proto všem návštěvníkům může poskytnout základní informace o přírodě a její ochraně, doporučení turistických tras a míst pro jiné sportovní aktivity, informace o povolených a nepovolených aktivitách v chráněném území, průvodcovské služby, pomoc a radu v řešení situací," přiblížil Karel Kovařík.

Stráž má ale také na druhou stranu právo uložit výchovné či represivní opatření. Nedodržení návštěvního řádu v chráněném území lze vyřešit domluvou, napomenutím nebo uložením blokové pokuty, která může na místě činit až 1 000 korun. V případě závažnějších přestupků spolupracuje strážce s policií ČR.

Pomáhá i horská služba

"Dalším orgánem, se kterým spolupracujeme, je horská služba. Ta má na Prášilech své stálé stanoviště. Vyučuje nás ve zdravovědě, kdy máme poskytnout první pomoc nebo pro nás organizuje nácvik vyproštění zraněného v co nejkratší době," prozradil Karel Kovařk.

Podle vyjádření vedoucího strážce parku nejvíce dochází k přestupkům jako je nepovolené splouvání šumavských toků, ke vstupům do prvních zón, cyklisté jezdí na nevyznačených trasách a největší katastrofou je v letních měsísích rozdělávání ohně, který může mít za následky nedozírné škody.

Území je označeno

Celé území je velmi dobře označené jak pro pěší turisty a cyklisty, tak i pro lyžaře. Naučné stezky a přírodní poznávací okruhy jsou vybanevy informačními tabulemi, ze kterých vyčtou v jaké části parku se nachází.

Po skončení hlavní letní a zimní sezóny je úkolem strážců přírody dát vše do pořádku a udržovat terénní systém (oprava a nátěr zábradlí, sloupků a jiné).

"Cyklisty směřujeme na cyklotrasy, které máme v délce asi 506 kilometrů. Po národním parku se smí jezdit jen po vyznačených trasách. Je to také z důvodu případných úrazů. Na území parku mohou cyklisté jezdit na veřejných a místních komunikacích a vyznačených lesních komunikacích, tedy cyklotrasách," informoval Karel Kovařík.

Trasy dlouhé 530 km jsou vyhrazeny pěším turistům, lyžaři mají k dispozici trasu, převážně udržovanou strojově, o délce 330 km a vodáci pak 59 km. Při výkonu každodenní činnosti se strážce snaží pohybovat v létě pěšky nebo na kole a v zimě na lyžích. Automobily používají jen k úklidovým a terénním pracem.

Informační střediska

Národní park má na 69 030 hektarech 18 profesionálních strážců, kteří zabezpečují strážní agendu a 20 aktivních dobrovolných strážců a zpravodajů. Ti pomáhají o víkendech a svátcích. Jsou to takoví "fandové přírody", kteří se podílejí na dodržování režimů.

"Mezi pět činností útvaru informační a strážní služby patří informační, strážní, kontrolní, výchovná a odborná činnost. Dále provozujeme informační střediska v Kvildě, Rokytě, Svinné Ladě, Alžbětíně a Železné Rudě. Další pobytové středisko se nachází ve Stožci a výukové pak v Kašperských Horách. Tato střediska podávají informace o vycházkách, typech na výlet, zaměřují se na ochranu přírody a promítají filmy nebo pouští videokazety," oznámil strážce parku.

V roce 2001 tvořila z celkové práce strážců 62 % informační činnost, 15 % terénní práce a údržby stezek, 10 % úklid území v národním parku a 2 % odborná činnost.

Návštěvníků přibývá

Strážní služba byla stanovena v době, kdy byl počet turistů 0,5 miliónů. V posledních letech navštívilo Národní park Šumava okolo 2 miliónů lidí ročně. Nečastěji chodí až 25 0000 návštěvníků za měsíc k jezerům ledovcového původu jako je Prášilské, Černé Čertovo, Plešné a Laka jezero. Přes 30 000 lidí měsíčně obdivuje rašeliniště jako je Chalupská slať, Jezerní slať, kde nejnižší teploty v zimě dosahují až - 40,6 stupňů celsia či Tříjezerní slať. Jeden z nezapomenutelných zážiků se přihodil strážci parku, když navštívil nevidomý člověk slať. Poděkoval mu totiž za to, že mohl cítit její vůni.

"V letním období projde naučnou stezkou Povydří přibližně 44 000 lidí. Speciálním zařízením, které za měsíc navštíví 12 800 turistů, je vyhlídková věž Poledník s občerstvením. Letošní rok jsme otevřeli další stanoviště s občerstvením, a to na hájence v Březníku," sdělil strážce parku.

Střážci vždy poradí

Každý strážce, který se pohybuje v parku od ranních do pozdních hodin, rád sdělí turistům rady ohledně všech tras, které se zde nacházejí, doporučí jim, které mají navštívit, jejich dostupnost pro rodiny, malé děti, sportovně zdatné a cyklisty. Dále stráž poskytuje převážně koncem května a začátkem června průvodcovské služby všem školním i jiným exkurzím.

"Prostřednictvím přednášek, besed a informačních středisek se snažíme oslovovat mladé lidi a přiblížit jim problematiku ochrany přírody a šetrného čerpání zdrojů. V současné době chceme obnovit kroužek ochránců přírody v Železné Rudě. Dříve kroužek fungoval v Borových Ladách.