Vznik klastrů zatím naráží na obavy firem

01.10.2004 | Hospodářské noviny

Na severu Moravy má šanci vzniknout již druhé sdružení podniků zvané klastr. Tamní dřevaře rozhýbal zahraniční investor.

O spojování firem do takzvaných klastrů, které jsou leckde ve světě běžné, neboť zvyšují kvalitu, rychlost i množství inovací, nyní v Česku uvažuje hned několik desítek firem. Ne všechny však mají o tomto projektu dost informací a jsou ochotny do něj investovat peníze. Překlenout začátečnické potíže chce kampaň CzechInvestu i nabídka finanční podpory státu.

První strojírenský klastr, ve kterém se spojily tři desítky firem, se zrodil v Moravskoslezském kraji už před více než rokem. Zatím však jeho činnost není nikterak znát, neboť firmy nechtějí do spolupráce investovat.

Strojírenské podniky se obávají konkurence

»Musím přiznat, že se nám příliš nedaří získávat vlastníky malých a středních firem k užší spolupráci,« říká prezident Moravskoslezského strojírenského klastru David Kotajný. »Obava z konkurence je dosud silnější než potřeba spolupráce. Navíc nám schází podpora regionálních institucí. Přitom právě klastry mohou být nástrojem účinnějšího řešení strukturální přeměny regionální ekonomiky i vysoké nezaměstnanosti,« míní Kotajný

»Hlavní problém je v tom, že samotní podnikatelé nemají dostatečný zájem a nehodlají obětovat žádné vlastní peníze,« reaguje zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Jalůvka. »Nemohou tedy očekávat, že to za ně udělá kraj. I když máme vytipováno šest odvětví, ve kterých by tato forma podnikání mohla přinášet výsledky,« dodal.

Zatím o něco nadějněji se jeví rodící se dřevařský klastr. Ten inicioval zahraniční investor a opět vzniká na severu Moravy.

»Máme tady dost místa, zveme proto menší podnikatele, aby s námi začali spolupracovat na využití smrkové kulatiny,« vybídl při letošním zahájení provozu nejmodernější pily v zemi, investice rakouské rodinné firmy Mayr-Melnhof Group, její šéfprojektant Gottfried Pfister. Podle názoru odborníků by mohl vznikající dřevařský klastr, postupně vytvořit v Paskově na Frýdeckomístecku až tři tisíce pracovních míst.

»Byla by škoda, kdybychom nedokázali rakouské zkušenosti z fungování dřevařských klastrů využít,« míní Hana Chlebná z agentury CzechInvest. »Klastry potřebují na začátek určitou finanční podporu, rychle se ale stávají samofinancovatelnými subjekty,« dodala.

Radní Moravskoslezského kraje budou zanedlouho projednávat možnosti založení klastru. Na očekávaných nákladech ve výši jednoho miliónu korun se kraj hodlá podílet pětinou, zbytek by měly zaplatit peníze ze strukturálních fondů.

Důležitou roli by měly sehrát vysoké školy

Nejen strojaři a dřevaři uvažují o spojování v klastrech. Plánují je také výrobci textilu nebo vinaři a podpořit je má státní dotace. Agentura CzechInvest už začala školit pracovníky, kteří se budou snažit přesvědčit firmy, aby zkusily klastry vytvářet. Prvního školení v Olomouci se však zúčastnili pouze zástupci tří z nich.

»Čekal jsem větší zájem, ale jsme teprve na začátku. Budoucí klastr v Olomouckém kraji by podle nás mohl řešit například vzdělávání zaměstnanců. Teď musíme firmy přesvědčit, že to funguje,« uvedla Iva Hubálková z olomouckého krajského úřadu, který má být koordinátorem vzniku budoucích klastrů.

»Ano, je to problém,« připouští Vojtěch Vlček z olomoucké Hospodářské komory, který zároveň působí v představenstvech dvou větších firem. »I když máme v Olomouci univerzitu a dostatek škol, firmám chybí technické profese a kvalifikovaní lidé. A klastr je šance,« řekl Vlček.

Na jihu Moravy se připravuje tři měsíce vznik vinařského klastru. Zájem o jeho fungování už projevili jak pěstitelé hroznů, tak menší vinaři a větší vinařské podniky. Klastr má pro vinaře zajišťovat činnosti, které se jim nevyplatí organizovat samostatně, jako jsou například marketinkové kampaně nebo prezentace v zahraničí. Vinařské klastry přitom v Evropě nejsou příliš obvyklé, fungují především vzámoří a v zemích jako je Chile nebo Jižní Afrika.

»V Evropě existuje například klastr ve Francii,« uvedl Marek Sittek z Regionální rozvojové agentury Jižní Morava. Podobně jako tuzemští vinaři nyní na přípravě svého prvního klastru pracují i jejich rakouští kolegové.

Spojovat se chtějí také výrobci plastů a textilu

Podle CzechInvestu se připravuje vznik plastikářského klastru na Zlínsku a o klastru také uvažují výrobci textilu. Ludmila Halkovová z Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu potvrdila, že nově zpracovaná studie, která říká, jak by výrobci textilií měli postupovat v dalších pěti letech, s klastry počítá.

»Přínosem by byl klastr výrobců kvůli dodávkám do gastronomie nebo medicínského průmyslu. Měl by vzniknout tak do roka nebo do dvou let, musíme spěchat. Klastr by přitom neměl být jen ryze tuzemský, ale s propojením i polských a německých firem,« uvedla Halkovová.

Do konce roku CzechInvest počítá s žádostmi o podporu vzniku deseti až dvanácti klastrů -má na to v rozpočtu do roku 2006 vyčleněno asi dvě stě osmdesát miliónů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s CzechInvestem samostatný program. Z něj mohou organizace, firmy nebo kraje získat dotace nejen na zakládání klastrů a jejich rozvoj, ale také na vyhledávání vhodných firem pro vytváření těchto uskupení. Program zaplatí provozní náklady, ale i studie a průzkum trhu, a to až tři čtvrtinu nákladů. Při zakládání klastrů mohou malé a střední firmy žádat hrazení nákladů až do čtyřiceti pěti miliónů korun.

Většina evropských zemí také podporuje vznik klastrů podpůrnými programy. Známý je automobilový klastr ve švédském Göteborgu, textilní a nábytkářské klastry v severní Itálii nebo automobilový klastr v Horním Rakousku.

Přínos klastrů pro tuzemské podniky a ekonomiku