Vysočina by měla vsadit na přírodní bohatství

Staronový majitel žďárského zámku, Dr. Radslav Kinský, patří po deseti letech, jež uplynuly od jeho návratu z Francie, bezpochyby mezi nejvýznamější osoby regionu. Vedle rybářství, lesnictví a dalších činností, kterým se nyní věnuje, je to především zámecký areál a jeho programy, které opět po letech obnovují tradici žďárského zámku a bývalého kláštera jako center kultury a vzdělanosti. O zámku, jeho okolí a Vysočině vůbec, jsme hovořili přímo s panem doktorem Kinským.

Na Vysočině jste prožil svá dětská léta. Byl to pro Vás šok, když jste se po 33 letech vrátil domů a zjistil v jakém stavu se zámek nachází?

Šok to zas tak velký nebyl. Nějaké informace jsem měl i v cizině a člověk o tom nestačil ani přemýšlet. Zkrátka se vzalo koště a začalo se tam, kde to bylo nejvíc potřeba. V začátcích mi tehdy pomohl bývalý lesník rodičů docent Jaroslav Švarc, který mi doporučil své žáky z brněnské lesnické fakulty. Hospodaříme na více než pěti tisících hektarů lesů, takže každý odborník nám přišel vhod.

Existuje na Vysočině nějaké místo, kam chodíte nejraději?

Nejčastěji se samozřejmě pohybuji tam, kde hospodaříme. Jsou to lesy v jedné z nejhezčích oblastí Žďárských vrchů a patří k nim i rybník Velké Dářko. Nejvíce mne však fascinuje chráněný prales nedaleko Cikháje. Již v roce 1933 byl prales na popud mých rodičů registrován jako chráněné území a mne samotného zde láká především čistá příroda, která neutrpěla zásahem člověka. Někteří cizinci, kteří mne navštěvují, se často diví, že sám majitel pozemků se v tomto případě omezil a místo těžby dřeva zde zřídil rezervaci. Je totiž věcí nás všech, abychom

chránili naši přírodu před znečištěním a poškozením. Každý kraj má svá specifika, stejně tak i Vysočina.

Na jakou oblast by měl podle Vás do budoucna vsadit náš kraj?

Nechci samozřejmě odsuzovat průmyslové podniky, jež zajišťují zaměstnanost, ale osobně si myslím, že největším bohatstvím kraje je nepoškozené životní prostředí. Vedle krásné přírody je tu také mnoho zajímavostí. Je tu skanzen, jsou tu památky, jako třeba hrad Pernštejn, zámek v Telči, Náměšťi nad Oslavou či ve Velkém Meziříčí. Myslím, že toto bohatství, společně se znovuobnovenými tradicemi, může na Vysočinu přilákat ještě více turistů, než je tomu dosud.

Mluvíte o tradicích a jejich obnovování. Snažíte se i Vy být v této oblasti regionu nápomocen?

Byli bychom rádi, kdyby se žďárský zámek stal opět kulturním centrem šrokého okolí a myslím, že pro to nemáme špatné předpoklady. V zámku je umístěno Muzeum knihy, k vidění jsou expozice Žďárského baroka a 300 let klavíru. Vedle investic do rekonstrukce budov, jsme zlepšili i služby pro návštěvníky, vybudovali čajovnu a zřídili nové sociální zařízení. V areálu působí škola, dobrovolní hasiči, na prvním nádvoří se konají folkové festivaly, různé slavnosti a nově byla otevřena i výtvarná galerie. Zámek je hostitelem různých sympózií a již osm ročníků má za sebou lékařské konference na téma reprodukce. Právě kongresová turistika by mohla být do budoucna jedním z prvků, na něž bych se rád zaměřil. Teď nás však čekají hlavně oslavy 750. výročí založení žďárského kláštera, při nichž bude, společně s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrát hlavní roli právě zámecký areál.