Vstoupí české lesní hospodářství do EU připravené?

Rozhovor s Ing. Jiřím Matějíčkem, CSc.

Michal Třeštík, Jan Klíma

Přinášíme Vám rozhovor s Ing. Jiřím Matějíčkem, CSc., spoluautorem (Lukáš Jakubec) nedávno vyšlé příručky Lesnicko- dřevařský sektor a Evropská unie. Příručka je zaměřena na institucionální a legislativně-ekonomickou oblast a je členěna do čtyř tématických bloků - Evropská unie (EU); Lesní hospodářství (LH), dřevozpracující průmysl a EU; Šance a rizika členství ČR v EU a Konkurenceschopnost. Vybrané ukázky Vám budeme přinášet v následujících číslech Lesnické práce.

· Jaké vidíte hlavní výhody a nevýhody vstupu ČR do EU pro lesnicko-dřevařský sektor (LDS)?

Většina výhod spojených se vstupem je obecně platných, nelze je vztahovat jen na LDS. Vytváří se nové prostředí pro vlastníky lesů, podnikatele, zákazníky, spotřebitele, investory apod., platné v jakémkoliv odvětví. Největší výhodou je jednotný trh spojený s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu. Bezbariérový přístup na ohromný evropský trh bude spojený se zvýšením efektivnosti práce. V této netlumené konkurenci však někteří podnikatelé naopak vidí nevýhodu. Výhodou bude rovněž stabilní, transparentní a předvídatelné právní prostředí. Výhody se však nezrealizují samy. Jako relativní nevýhodu lze chápat skutečnost, že dojde k vyčerpání dosavadní cenové výhody většiny domácích výrobců, do pochopení novot bude nutné investovat čas a peníze, stoupnou nároky na komunikaci se zákazníky, se státní správou, s institucemi nejen na národní, ale i mezinárodní a nadnárodní úrovni, protože nebude probíhat pouze v češtině. Domnívám se, že my lesníci zatím nejsme dostatečně dobře připraveni jazykově obstát ve srovnání s jinými zeměmi EU, kde se 49 % obyvatel dohovoří běžně anglicky.

· Zostřená konkurence bude pro firmy výhodou i nevýhodou. Jak se díváte na konkurenceschopnost našeho odvětví?

Z hlediska produkčního máme lesy jako celek konkurenčně dobré, zásoby dřeva stále rostou. Zároveň ale také musíme usilovat o odstranění či minimalizaci nejrůznějších strukturálních nedostatků (např. formou sdružování vlastníků lesa). Kdo má dnes problémy s produktivitou práce, se zvládnutím nového prostředí, ten se konkurence bojí. Pro ostatní může být zákonité zvýšení konkurence pozitivním motivačním faktorem.

· Myslíte, že těch, co neuspějí, bude hodně?

Lesnictví není jenom o stromech, ale především o lidech. Všichni ještě nejsme na nové prostředí dostatečně připraveni. Největší problém ve sjednocené Evropě vidím v nedostatečné jazykové gramotnosti lesníků. Přitom z celostátního průzkumu vyplývá, že jen asi 15 % z nás se dnes domluví anglicky. Dalším místem, kde jsme podle mne pozadu, jsou naše nedostatečné manažerské dovednosti v oblasti provádění marketingu a chybějící tvorbě podnikových strategií. Chybí mi zde i propracovaný a funkční systém vzdělávání dospělých, jako je tomu v Rakousku či v Německu. Kvalita lidí je totiž jeden z mála zdrojů, jež máme, a přitom je to hodnota, která dnes patří k hlavním růstovým faktorům ekonomik, která zásadním způsobem ovlivňuje konkurenceschopnost států i firem a zaměstnatelnost pracovních sil. Na investicích do rozvoje lidských zdrojů bude hodně záležet, zdali těch, kteří neuspějí, bude hodně, nebo málo, a to platí nejen v lesnictví. Kromě jiného EU o sobě prohlašuje, že chce být v 21. století znalostní a informační společností. Co pro to děláme, abychom uspěli?

· Jak by měl projekt vzdělávání vypadat a kdo by ho měl zajišťovat?

Vzdělávání by mělo být zajišťováno jak ze strany státu či firem, tak by se na svém vzdělávání měli podílet jednotlivci (sami vlastníci lesa, zaměstnanci). Co se týče vlastního vzdělávání, chtěl bych se zmínit o tom, že pokud vlastníci lesa nedostatečně reagují na nabídku vzdělávacích akcí, znamená to v prvé řadě provést analýzu situace, z níž vyplyne potřeba základní osvěty, která by vlastníkům lesa či podnikatelům odhalila to, co je pro ně skutečně důležité. Vlastníci lesa bez osvěty nemají vždy představu o tom, co je a co není důležité, neznají cenu informace. Kdyby ji znali, pak by ji byli ochotni určitě i zaplatit.

· Čemu dává “Evropa” přednost - dřevoprodukční nebo spíše mimoprodukční, krajinářské, environmentální funkci lesa?

Dřevozpracující průmysl je pro EU z ekonomického hlediska vysoce důležitým oborem. Přesto se domnívám, že požadavky společnosti na les se stále více ubírají směrem k zajištění environmentální výkonnosti lesů, tedy k tvorbě kvalitního životního prostředí, a dále pak k uspokojení potřeb obyvatelstva na rekreaci. V každém případě Evropa pohlíží na les jako na celek, který současně poskytuje funkce ekonomické, ekologické a sociální.

· Jaké strukturální fondy EU by lesníci mohli využívat již nyní?

V rámci předvstupních nástrojů, tedy v rámci programu SAPARD, na náš sektor nezbyly peníze, a proto jsme v určité nevýhodě. Zatímco zemědělci již podali stovky žádostí a projektů, vyčerpali miliony korun a vyzkoušeli si v tomto směru přípravu projektů, my jsme tuto možnost nedostali, a tak ve srovnání se zemědělci zaostáváme. Jediná příležitost získat nějaké finanční prostředky z evropských fondů byla letos na jaře a ještě bude na podzim, kdy se budou rozdělovat prostředky na podporu zlepšení profesního vzdělávání. Prostřednictvím Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze se mohly přihlásit subjekty, které se zabývají poradenskou a školicí činností pro LH. Některé lesnické subjekty žádosti o podporu podaly.

· Je to chyba malého tlaku ze strany lesnického sektoru?

Ne, nemyslím si to. Navrhovaná lesnická opatření nebyla schválena, protože převažoval názor, že s ohledem na ekonomickou situaci v jednotlivých odvětvích a na nutnost zajistit finančně náročnější harmonizaci komunitárních předpisů jinde, zemědělství peníze potřebuje víc než lesní hospodářství.

· Na jaké projekty budeme moci čerpat peníze po vstupu do EU?

Podle nařízení Rady č. 1257/99, které je základem pro podporu rozvoje venkova, bude možné čerpat peníze ze strukturálních fondů na zalesnění zemědělské půdy, investice do lesů, investice na racionalizaci a zlepšení sklizně, zpracování a odbytu, na rozvoj nových odbytišť, na zakládání sdružení, obnovu produkčního potenciálu katastrofami poškozených lesů. Na toto mohou dosáhnout soukromí vlastníci a jejich sdružení a obecní lesy a jejich sdružení. Státní lesy budou smět čerpat finanční prostředky pouze v případě přírodních katastrof. Jako momentální konkurenční nevýhodu dnes vnímám skutečnost, že v odvětví nemáme dostatečný počet lesnicky specializovaných poradců, kteří by pomáhali vlastníkům lesa při přípravě kvalitních projektů.

· Komu vlastník předkládá projekt?

Žadatel předkládá projekt na příslušném regionálním pracovišti Agentury SAPARD.

· Připravují se nějaká školení na zpracování těchto projektů?

O speciálních školeních pro vlastníky lesů nic nevím. Přitom je nezbytně nutné znát základní postupy zpracování projektu a způsoby administrace. Nevím, kolik vlastníků lesa si to již zkusilo.

· Jak by se lesníci měli na vstup do EU připravovat?

Lidé by měli pracovat na zvýšení své informační gramotnosti, tj. na schopnosti si potřebné informace vyhledat, vytřídit, vyhodnotit a umět se na jejich základě také správně rozhodnout. Měli by se alespoň rámcově seznámit s evropskou legislativou. Budou zde existovat nové svobody, a pokud chce člověk svobody skutečně prakticky využívat, musí znát svá práva. Lesníci také dříve chápali hospodaření v lese jen v dimenzích zalesněných hektarů a vytěžených kubíků. V tržní ekonomice je kritériem úspěšnosti především nově vytvořená hodnota. A v tomto duchu bychom se měli naučit rychle rozhodovat. K tomu, aby efekty z transferu nových poznatků ze zahraničí k nám byly co největší, by se mělo co nejvíce lesníků zapojit do mezinárodních projektů či do tvorby mezinárodních lesnických sítí.

· Lesnická politika a legislativa tedy zůstane na národní úrovni?

Ano. Lesnická politika v EU se zatím realizuje na principu subsidiarity (co lze efektivně udělat na národní úrovni, nemělo by se řešit na úrovni EU). Zde bych chtěl poznamenat, že v oblasti lesnictví neexistuje jednotné evropské lesní právo. EU nemá, na rozdíl od zemědělců, ve smlouvě o založení kompetenci k provádění společné lesnické politiky. EU pouze provádí určitou koordinaci, aby odstranila překážky v rámci vnitřního trhu. To se týká např. reprodukčního materiálu lesních dřevin a klasifikace surového dříví. K tomu, aby naše lesnická legislativa byla plně v souladu s evropským právem, máme ještě malý dluh týkající se vydání prováděcího předpisu k lesnímu zákonu o označování, měření, evidenci a klasifikaci dříví.

· Jaká je nejsnazší cesta pro získání informací? Jazyková bariéra tu ještě nějaký čas bude.

Co se týče legislativních informací, tak naše pracoviště bylo již v roce 1998 pověřeno Ministerstvem zemědělství (MZe), abychom průběžně zabezpečovali monitoring a překlad komunitárních lesnických předpisů a zpracování tabulek shody. Pracovní překlady všech těchto předpisů máme zpracované a jejich seznam je uveden na webové stránce VÚLHM v útvaru lesnické politiky. Ve vydané příručce je rovněž uvedena internetová adresa na evropský portál, kde můžete tuto legislativu podle tématických okruhů sledovat aktivně sami ve všech úředních jazycích EU.

· Za jak dlouho se překlad objeví na webových stránkách VÚLHM?

Překlad je k dispozici zhruba do 1 měsíce, ale záleží to také na překladatelích. My zabezpečujeme pouze pracovní překlady předpisů. Ty pak musí ještě projít právní, jazykovou a odbornou revizí. Na webových stránkách VÚLHM je veřejnosti k dispozici jenom seznam přeložených předpisů, nikoliv vlastní překlady veškeré lesnické legislativy EU. Ty poskytujeme na vyžádání.

· Co se změní pro lesníky okamžitě po vstupu do EU?

V obecné rovině pocítíme asi ta opatření, která se ČR zavázala provést nejpozději ke dni našeho vstupu do EU (např. zdražení telefonů nebo jiných služeb). Jiná opatření budou souviset s legislativou. Již od 1. ledna 2004 nebude muset být nutně českým občanem ten, kdo bude chtít získat licenci odborného lesního hospodáře nebo licenci na školkařskou činnost. Ode dne vstupu nebude též vyžadováno povolení k dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin z členských zemí EU, jako je tomu doposud. Ke dni vstupu bude musí být zrušeno ustanovení, že se výběrových řízení nesmějí účastnit zahraniční subjekty. Na veřejné zakázky se tak budou moci hlásit podnikatelské subjekty z kteréhokoliv členského státu EU. Přijdou-li k nám kapitálově silné podnikatelské subjekty s dobrým know-how a využijí dosud relativně nízkých nákladů na místní pracovní sílu, pak mohou dosahovat docela dobrou rentabilitu svého podnikání. Jejich existence na našem trhu ale může působit na některé naše podnikatelské subjekty destruktivně. Na druhé straně nová konkurence může s sebou přinést vyšší kulturu podnikání, nové znalosti a investice.

· Myslíte si, že se situace v LH zlepší?

Obecně si myslím, že ano. Přátelit se a spolupracovat s někým, od koho se mohu něco nového a dobrého naučit, je vždy přínosné. Ten vliv bude určitě znát. Nejistotou bude asi situace na konci přechodného období týkající se prodeje nemovitostí (zemědělské půdy a lesů) osobám, které nemají v ČR trvalý pobyt. Nikdo zatím nevyhodnotil dopady rozdílné cenové úrovně lesních pozemků v ČR oproti lesním pozemkům v EU. Zemědělci to udělali, a tak můžeme alespoň podpůrně využít určité “kulhající” analogie. U nás nemůže být podle cenového předpisu cena nejlepšího lesního pozemku vyšší než zhruba poloviční cena nejlepšího zemědělského pozemku. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky ve svém šetření zjistil, že v Německu je tržní cena zemědělské půdy cca 12 x a v Nizozemsku 26 x vyšší. Pronájem zemědělské půdy v Německu je 22 x, v Rakousku 17 x, v Nizozemsku 36 x vyšší než u nás. Je jasné, že když jsou tam oproti nám takové rozdíly, tak nějaký spekulační tlak na nakupování může po uvolnění trhu skutečně nastat. Z konkrétních příkladů v EU je zase ale možné zjistit, že v podstatě trh s nemovitostmi zůstal na národní úrovni.

· Co Vás při studiu materiálů týkajících se EU zaujalo, na co byste ještě rád upozornil?

Pokud naše právo jako členské země EU bude v nesouladu s právem EU, uskuteční se komunitární právo vzdor protiprávnímu jednání členského státu. To prakticky znamená, že jestliže nebudeme v nějaké časové lhůtě schopni transformovat právo EU, nesplníme tedy svoji povinnost včas, mohou poškození v důsledku protiprávního neprovedení nebo nedostatečného provedení směrnice požadovat na členském státu náhradu škody, kterou utrpěli. Představuji si totiž situaci, kdy řada vlastníků lesa má u nás na svých lesních pozemcích individuálním správním aktem vyhlášené zvláště chráněné území a nemohou se domoci svého práva, aby dostali náhradu za omezení hospodaření v lesích v důsledku ochrany přírody. Domnívám se, že aplikace našeho práva v této oblasti je v rozporu s právem EU.

· To platí i pro Naturu 2000?

Ano, ale soustava Natura 2000 u nás ještě není vyhlášená. V zahraničí se problematikou náhrad v souvislosti s vyhlášením soustavy Natura 2000 vážně zabývají. Například v Rakousku je zpracovaná již druhá verze katalogu druhů omezení a způsobů výpočtu finančních náhrad na dotčených lesních pozemcích.

· Jaká je připravenost státní správy?

Souhlasil bych asi s názory, že na vstup do EU je hůře připravena státní správa než podnikatelé. Jedná se o hodnocení, s kterým jsem se někde setkal v rámci hodnocení reformy veřejné správy. Státní úředníci, tedy i ze státní správy lesů, v současném širokém průměru nejsou ještě dostatečně jazykově vybaveni ani připraveni na prosazování a dodržování komunitárního práva v praxi. Samozřejmě, že to souvisí i s podmínkami, které pro svoji práci mají a budou mít. S postupem času se to bude určitě lepšit.

· Jak vidíte budoucnost LH ČR v EU?

LH může rozhodně uspět, pokud bude umět pojmenovávat svoje problémy a bude mít opravdovou vůli je efektivně řešit, pokud vloží investice do moderních technologií a především když bude investovat do rozvoje lidských zdrojů a transferu poznatků. Očekávané bohatství by mělo růst naší vlastní poctivou prací. Neměli bychom být ani příliš odkázáni na přísun peněz z Bruselu. Pochopitelně když se ale peněz nedostává, tak za takové situace bychom měli umět poskytovaných peněz optimálně využít. Význam lesů z hlediska životního prostředí poroste. Budoucnost našeho LH v EU je tedy spojena s naší profesionalitou a s využitím všech šancí, které se nám nabízí. Věřím, že to s našimi lidmi dokážeme.

Děkujeme za rozhovor Michal Třeštík, Jan Klíma

Ing. Jiří Matějíček, CSc.

· narozen 5. 12. 1952

· vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, obor lesní inženýrství

· v roce 1976 nastoupil do útvaru automatizovaných systémů řízení ve VÚLHM Jíloviště-Strnady

· od roku 1991 je ve VÚLHM Jíloviště-Strnady vedoucím útvaru lesnické politiky s odborným zaměřením na lesnickou ekonomiku (věcné a výnosové oceňování lesa a výpočet škod na lese), informační systémy (mezinárodní lesnická a dřevařská statistika) a lesnickou politiku (podklady pro harmonizaci s legislativou EU, regionální lesnická politika)