Valaši chrání přírodu po svém. Koupí bažinu a založí rezervaci
25.09.2003 | Mladá fronta Dnes
Ochránci přírody na Valašsku vykupují pozemky a zakládají soukromé přírodní rezervace. Jako jedni z prvních v České republice nespoléhají Valaši na byrokraticky pomalého státního šimla a dávají raději přednost efektivnější ochraně v rámci soukromého vlastnictví. Ochránci přírody ve Valašském Meziříčí založili občanské sdružení a začali vykupovat pozemky, které zemědělci přestali využívat, už na počátku devadesátých let. Za sebou už totiž měli dlouholetou zkušenost s ochranou horské louky i sadu starých ovocnanů. Ty si pronajímali od majitele od roku 1981. "Myslíme si, že ochrana soukromého vlastnictví je mnohem lepší než ochrana garantovaná státem," tvrdí jednatel Českého svazu ochránců přírody Milan Orálek.Ochránci především kvitují skutečnost, že jako soukromí vlastníci nemusí tolik spoléhat na dobrodiní státních úředníků. "Když je něco tvoje, prostě se o to postaráš. Státní úředník vždy nemusí mít ke státnímu vlastnictví takový vztah," doplňuje ochránce Miroslav Dvorský.V bývalém vsetínském okrese mají s ochranou zajímavých přírodních lokalit v soukromých rukou dlouhodobé zkušenosti. "Vlastníme přírodní rezervaci Rákosina Střítež nad Bečvou. Je to jedna z prvních soukromých rezervací v republice," chválí se Milan Orálek. Pozemky ve Stříteži nad Bečvou jsou v rukou občanského sdružení místních ochránců přírody už od roku 1991. Další soukromou aktivitou v oblasti podmáčených luk je Velký Choryňský mokřad. Ten se nachází na ploše 21 hektarů. "Zde zatím vlastníme pouze sedm hektarů. O zbytku pozemků jednáme s vlastníky," vysvětluje Orálek.Mimo mokřady, těch ochránci monitorují jenom na Valašsku téměř 200, vlastní také horskou pastvinu se vzácnými šafrány na Vařákových Pasekách na Hornolidečsku nebo památný strom na Horní Jasénce."Strom chtěl majitel před pěti lety pokácet, protože byl v mítním věku. Jediná možnost byla odkoupit jej. Museli jsme však koupit také pozemky, na kterých strom roste," vzpomíná Orálek. Památný strom tehdy přišel řádově na 20 tisíc korun a dodnes je to jeden z mála památných stromů, které vlastní soukromý subjekt.Zkušenosti však mají také s takzvanými pozemkovými spolky. Tento způsob ochrany prosazuje stát. Časem od tohoto systému ale odstoupili. "Na pozemkové spolky je dotační titul státu. My jsme se však rozhodli jinak. Jsou různé možnosti ochrany, ale tento se nám zdá nejefektivnější," shrnují informace ochránci.
Další články v kategorii Lesnictví
- MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa (25.08.2026)
- Mykolog:Situace pro houbaře se nezlepšila, naději dávají srážky z minulého týdne (25.08.2026)
- Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby (24.08.2026)
- Z lesa na stůl: Spousta lesní chuti na jednom místě (21.08.2026)
- Duby a adaptace lesů na změnu klimatu: Důležité je rozlišovat sazenice už v lesních školkách (20.08.2026)
- Vědci zkoumali, jak může hospodaření udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (19.08.2026)
- Senátní výbor žádá vládu o zřízení pracovní skupiny k velkoplošným požárům (19.08.2026)
- Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům (19.08.2026)
- Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník (17.08.2026)
- Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově vysazené stromy (17.08.2026)

Tweet



