TZ AOPK ČR: Kočka na fotopasti ve Slavkovském lese. Už podruhé

Na stejné fotopasti v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les byla kočka divoká zaznamenána zhruba před rokem [1]. Letos fotografie bohužel odhalila pouze zadní část kočího těla, zato však s velmi důležitým rozpoznávacím znakem, typicky širokým pruhovaným ocasem. I když je to už druhý snímek kočky v rozmezí necelého jednoho roku, nelze s určitostí říci, zda se jedná o stejné zvíře. Kočku zachytila jedna z fotopastí projektu 3Lynx [2], na kterém se podílí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.   

„Zda se kočka divoká ve Slavkovském lese trvale usadila, ukáže až čas. V drtivé většině případů se u nás toto zvíře zatím podařilo zachytit na fotopast jen jednou, což spíše ukazuje na migrující jedince ze stabilních populací, třeba v Německu. Rozmnožování v České republice zatím potvrzeno nebylo.  V tomto směru je druhé pozorování na stejné lokalitě ve Slavkovském lese mimořádně zajímavé. Mohlo by nasvědčovat počátkům trvalejšího výskytu, proto budeme oblast nadále sledovat,“ vysvětluje Pavel Jaška z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Slavkovský les.

V naší krajině kočka divoká žila ve větší míře do konce 18. století. Začátkem 19. století původní populace, až na ojedinělé výskyty nejasného původu, zřejmě téměř vymizela. Opětovný výskyt kočky divoké na našem území se potvrdil právě díky fotopastem, které se staly užitečným nástrojem monitoringu volně žijících druhů živočichů. Takovým důkazem byly v roce 2011 snímky poblíž Rejštejna na Šumavě, dále v roce 2013 v Beskydech a v Doupovských horách a o rok později v Českém lese. Zatím posledními fotoúlovky jsou právě snímky kočky divoké zachycené nad Tachovskou brázdou ve Slavkovském lese na jaře 2019 a 2020.

Kočka divoká je především noční živočich, který velkou část dne tráví odpočinkem a potřebuje tedy dostatek vhodných úkrytů.  V evropské kulturní krajině jí proto nejlépe vyhovují listnaté či smíšené lesy v různém stádiu vývoje, s bujnou vegetací, dobře strukturovaným lesním okrajem a množstvím mrtvého dřeva. Takových míst ale v naší krajině mnoho nezbylo. Kočka má ráda svahy s jižní expozicí, skalnaté, balvanité sutě a členitý terén.  Limitujícím faktorem je pro ni výška a délka sněhové pokrývky, proto v zimě často sestupuje do nižších poloh pod trvalý výskyt sněhu. Ohrožují ji střety s auty a křížení s kočkou domácí, protože mnohdy nenajde vhodný protějšek vlastního druhu.

Poznámky:  

[1] Více najdete v článku Pavla Jašky v časopise Arnika: http://www.casopis-arnika.cz/cisla/arnika_19_1/index.html

[2] Projekt 3Lynx má tři hlavní cíle:

Monitoring výskytu rysů ve 3 izolovaných populacích: česko-bavorsko-rakouské, dinárské a na jihovýchod Alp alpské. Všechny tři populace byly vyhubeny a znovu vysazeny, jsou relativně malé a izolované a obývají území několika sousedních států. Rysí populace jsou sledovány ve dvou přeshraničních regionech (Česko – Německo – Rakousko a Slovinsko – Itálie – Chorvatsko) pomocí sítě fotopastí a v zimním období také stopováním na sněhu. Zároveň jsou sbírány genetické vzorky pro zjištění genetické variability populací a je prováděno telemetrické sledování jedinců. V České republice probíhá monitoring ve čtyřech chráněných krajinných oblastech - CHKO Brdy, CHKO Blanský les, CHKO Český les a CHKO Slavkovský les.

Schválení mezinárodní strategie pro ochranu česko-bavorsko-rakouské populace a příprava podkladů pro obdobnou strategii u dalších oblastí. V rámci projektu bude také podporováno vyšetřování ilegálního lovu rysa ostrovida – u odlovených jedinců bude provedena pitva a případné další analýzy, případ bude řešen s policií a maximálně medializován.

Spolupráce s dalšími zainteresovanými skupinami, především myslivci, lesníky a vlastníky pozemků. Rys neuznává státní hranice, a tak je snaha zlepšit stav jeho populace pouze na úrovni jednoho státu neúčinná. Mezinárodní spolupráce je nosnou myšlenkou projektu 3Lynx.

Projekt 3Lynx běží od léta 2017 a je financován programem Interreg Central Europe. Přímo se jej účastní 11 partnerů z 5 zemí (ČR, Německo, Rakousko, Itálie, Slovinsko). Participují na něm jak státní orgány (MŽP, Správa Národního parku Šumava, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Bavorská agentura ochrany životního prostředí, vláda Horního Rakouska, Slovenia Forest Service), tak vědecké instituce (Veterinární univerzita ve Vídni). Důležitými partnery jsou i nevládní organizace jako Alka Wildlife, WWF Germany, Italian Lynx Project a Green Heart of Europe. Do monitoringu rysa se v roce 2017 zapojilo krom partnerských organizací i Hnutí DUHA a Národní park Bavorský les. Na stránkách https://www.interreg-central.eu/Content.Node/cesky.html můžete průběžně sledovat informace o postupu projektu.

Kontakt:

Pavel Jaška, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Slavkovský les, e-mail: pavel.jaska@nature.cz, tel: 602 213 347

Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, e-mail: karolina.sulova@nature.cz, tel: 724 102 406

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – www.nature.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na www.nature.cz.

Kaplanova 1931/1, Praha 11 – Chodov, 148 00, telefon 283 069 242, e-mail: aopkcr@nature.cz