TISKOVÁ ZPRÁVA K REAKCÍM NA OTEVŘENÍ NS NA BŘEZNÍKU

První reakce turistické veřejnosti, šumavských starostů i zástupců krajských úřadů na zpřístupnění velmi citlivé oblasti okolí Březníku a Studené hory jsou podle očekávání velmi pozitivní. Možnost vidět na vlastní oči přímo epicentrum nedávné kůrovcové kalamity na Šumavě využily už první dny po otevření stovky lidí. Kombinace trasy vedoucí mezi dospělým suchým porostem v bezzásahovém území, zalesněnými holinami a končící ve zdravém lese poskytuje návštěvníkovi (jak laikovi, tak i odborníkovi) sama o sobě objektivní pohled na diskutovaný problém kůrovce v národním parku. Díky této stezce není člověk odkázán jen na záběry kamer či fotoaparátů vybírané někým jiným.

Negativní a podrážděná reakce Hnutí Duha bohužel také nepřekvapila. Napadá objektivnost informací, ale používá přitom velmi zkreslené a neobjektivní argumenty. Zpochybněním legálnosti stezky vzbuzuje dojem, že na zpřístupnění tohoto území veřejnosti nemá Hnutí Duha zájem. V jiných případech - např. při vstupování do I. zón NP Šumava - přitom členové či spolupracovníci Hnutí Duha neváhají zákonné normy překračovat - dokonce se tím veřejně chlubí. K dopravě po turistických cestách v parku často neoprávněně používají i motorová vozidla.

Texty na informačních panelech jsou koncipovány jako doprovodné a Správa NP a CHKO Šumava (dále jen Správa) při jejich tvorbě spolupracovala s odborníky z Ústavu ekologie krajiny či pražské lesnické fakulty. Informace pro návštěvníky vychází z výsledků výzkumu, které jsou pro dané území k dispozici. Argumentace Správy je přitom podpořena i šetřeními ze sousedního NP Bavorský les. Např. i tam je sledován průběh odtoku vody v závislosti na odumírání lesa - i tam se odtoková křivka zvedá v relaci s rostoucí plochou suchého lesa. Funkce zetlelého dřeva jako “houby” však nastoupí mnohem později, v době, kdy už nový les začne opět plnit hydrické funkce.

Pokud jde o tvrzení Hnutí Duha, že se kůrovcem napadené stromy v Bavorském lese i v dalších evropských parcích nechávají stát, je to (v této podobě sdělení) již řadu let oblíbená mystifikace veřejnosti. Skutečně objektivní informace by totiž musela uvést, v jaké části parku se tak děje. Podle snadno dostupných pramenů lze právě tak pravdivě napsat, že: v NP Bavorský les (ale i v jiných evropských parcích) se kůrovcem napadené stromy asanují, tj. kácejí a v drtivé většině odvážejí z lesa a prodávají. Kůrovcové těžby u našich bavorských sousedů jsou v přepočtu na hektar plochy už od roku 1998 dokonce intenzívnější než v NP Šumava.

Případy zcizení několika desítek asanovaných kmenů, které šetřila nebo šetří ČIŽP nebo Policie ČR, jsou sice závažné a mediálně velmi přitažlivé, jde však o selhání jednotlivců (úmyslné či neúmyslné), nikoliv o systémové chyby Správy, která zastupuje poškozenou stranu a má zájem na vyšetření. Z hlediska ochrany přírody na další vývoj ekosystémů nemají tyto případy zásadní vliv.

Správa důrazně protestuje proti tvrzení Hnutí Duha, že naučná stezka “Proměna horské smrčiny” byla vybudována ilegálně. Právní názor Správy zní opačně, stezka je legální. Správa proto očekává od Hnutí Duha řádné odůvodnění výroků MVDr. Jaromíra Bláhy nebo veřejnou omluvu.

Podle tiskové zprávy NP a CHKO Šumava, ze dne 26. 7. 2002, redakce