SVOL podporuje výsledek 3. čtení tzv. „invazní novely“ v Poslanecké sněmovně

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) považuje výsledek 3. čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů EU v oblasti invazních nepůvodních druhů, tzv. „invazní novela“, za pozitivní završení několikaletého vyjednávacího úsilí mezi oběma dotčenými ministerstvy, vlastníky lesů a dalšími hospodáři v krajině.

„Poslanecká sněmovna schválila konsensus mezi ministerstvem životního prostředí, ministerstvem zemědělství a těmi, kdo v krajině hospodaří. Ten se utvářel několik let a jsem velice rád, že poslanci přijali naše argumenty a zohlednili názory odborníků a výsledky lesnického výzkumu,“ komentuje výsledek Stanislav Janský, místopředseda SVOL pověřený výkonem funkce předsedy. „Přivítali jsme, že neprošly z našeho pohledu nejvíce problematické pozměňovací návrhy - zakotvení národního seznamu invazních nepůvodních druhů a přesun posuzování využití modřínu a douglasky na orgány ochrany přírody. Věříme, že také Senát se postaví k problematice uvážlivě a nedojde k žádnému zásadnímu zvratu, “ konstatuje Stanislav Janský.

Podle SVOL by vytvoření národního seznamu invazních nepůvodních dřevin znamenalo zbytečné, neefektivní a v neposlední řadě drahé řešení, které Evropská unie po členských státech vůbec nevyžaduje.

„Česká republika má již dnes dostatečně robustní nástroje, které umožňují regulaci nepůvodních druhů prostřednictvím orgánů ochrany přírody a příslušných orgánů státní správy (obce, kraje, ministerstva), které jsou schopny adekvátně plnit požadavky vycházející z předpisů EU,“ říká Stanislav Janský. „Není důvod k tomu, aby Česká republika vynakládala úsilí a finanční prostředky na vznik nových byrokratických nástrojů, když stávající systémy regulace fungují a když je nyní potřeba každou korunu investovat do obnovy lesů zničených kůrovcovou kalamitou.“

Zásadní problém národního seznamu spočívá podle SVOL především v tom, že nepanuje shoda ve věci, co vůbec je „invazní nepůvodní druh“. V návrhu takového národního seznamu, který vyšel v časopise Ochrana přírody č. 2/2016, figurovaly v ČR poměrně běžné a dlouhodobě hospodářsky využívané druhy rostlin a živočichů, jako jsou třeba řepa obecná, cukrovka, slunečnice, topinambur, ořech, akát nebo kaštan, ze zvěře pak muflon, kamzík, koza bezoárová, z ryb například amur bílý, pstruh duhový, siven americký a další.

V zájmu České republiky jistě není zakazovat a omezovat u nás zdomácnělé, v mnoha případech hospodářsky významné druhy.

Za mimořádně nešťastný považoval SVOL také pozměňovací návrh, který by v případě jeho přijetí zcela neoprávněně a zbytečně omezil využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté v lesích mimo zvláště chráněná území.

„Vládní návrh vycházel z dlouholetých zkušeností odborníků, vědeckých a výzkumných prací. Z nich vyplývá, že modřín ani douglaska se v lesním prostředí nekontrolovatelně nešíří, nevytlačují jiné druhy dřevin, ale naopak mají pozitivní vliv na půdu, zvyšují stabilitu lesních porostů proti bořivým větrům a jsou perspektivní v rámci probíhající klimatické změny,“ konstatuje Stanislav Janský s tím, že by bylo mimořádně nerozumné v době kůrovcové kalamity a při potřebě zalesnit obrovské množství holin vzniklých po kalamitě o tyto dřeviny lesníky de facto „připravit“.

SVOL rovněž přivítal změny dalších zákonů, které byly v rámci „invazní novely“ schváleny.  Jedná se zejména o posílení pravomocí lesní stráže a zrušení celé úpravy zákona o myslivosti, přijaté v rámci novely lesního zákona v r. 2019, tzv. „myslivecký přílepek“.  „V souvislosti s myslivostí však doufáme v projednávání samostatného vládního návrhu zákona o myslivosti, kde vidíme řadu dobrých návrhů, které by mohly pomoci regulaci katastrofálně přemnožené spárkaté zvěře ztěžující obnovu holin po kalamitě. Vládní návrh není dokonalý, ale je zde šance k jeho zlepšení, k posílení práv vlastníků honebních pozemků a snížení minimální výměry honitby vlastní na 250 ha, o které SVOL dlouhodobě usiluje“ říká Stanislav Janský.