Státní lesy po roce: návrat k socialismu?

Poslední rok ruší státní podnik Lesy České republiky staré smlouvy se všemi obchodními partnery a průběžně připravuje nove*. Analýzami podloženou koncepci do budoucna přitom nemá. Jasno má v jednom: Řadu činností chce provádět sám, téměř jako za socialismu. Tehdy měly lesy roční ztráty na 700 milionů korun. Není tedy vyloučeno, že by za pár let státní podnik potřeboval dotace, placené z našich daní. Státní podnik Lesy ČR směruje poslední rok otevřeně k popření reformy lesního hospodářství, která odstartovala na počátku 90. let a odsouhlasili ji poslanci.

Namísto odstátnění podniku se jeho nynější management nejspíš vrací zpátky k socialismu. Loni v září jmenovaný generální ředitel LČR Kamil Vyslyšel říká, že chce napravit chyby transformace a dostat firmu, jak uvádí, mezi prosperující evropské státní lesnické podniky.

Podnik by si rád z velké části zajišťoval prodej dříví sám (viz rozhovor s K. Vyslyšelem na této straně). To se doposud dělo především prostřednictvím podnikatelů. Ti si, zjednodušeně řečeno, koupili od podniku stromy "u pařezu", sami je pokáceli, odvezli, dříví zpracovali a prodávali. Podnik ušetřil na režii a zůstávaly mu peníze na další činností (hrazení bystřin, výsadba, semenářské práce, úprava cest) i na odstraňování následků kalamit.

"V Evropě hospodaří podle mých informací se ziskem jediné státní lesy, a to rakouské a dosud ještě LČR. Pokud chce naše státní lesy pan ředitel přiblížit těm ostatním, tak je to cesta do pekel, protože ty hospodaří se ztrátou. Některé změny, které vedeni nyní dělá, jsou nevratné,"řekl nám Jan Grůza, člen Dozorčí rady LČR a poslanec (ČSSD). V dozorčí radě hodlá Grůza prosazovat právě zmrazení změn, které v podniku probíhají.

"Vedení LČR dalo výpověď všem obchodním partnerům a připravuje nové obchodní smlouvy. Některé staré smlouvy končí již letos, jiné, například s největším obchodním partnerem - Hrádeckou lesní a dřevařskou společností, na konci příštího roku. Lesy ČR si již zřizují odbytové centrum, utrácejí tam na mzdách, ale ještě nemají strategický plán rozvoje. Chybí mi především odborné analýzy základních způsobů hospodaření, kterými by mohl podnik jít, teprve potom se po jejich důkladném zhodnocení může rozhodovat, jak dál," vysvětlil Grůza.

Podnik sice dozorčí radě určitou koncepci předložil, ale ta není dostatečně propracovaná. Chybí srovnání, jak je pro LČR, potažmo stát, výhodnější obchodovat, zda samostatně nebo přes firmy podnikatelů. Rada se již zabývala Rámcovou obchodní smlouvou LČR s jeho partnery, ale bude ji ještě dál projednávat. Jak Grůza dodal, za posledních dvanáct let podnik nepotřeboval ze státního rozpočtu ani korunu. Právě proto, že byl maximálně odstátněn - řadu rizik, zejména investic, nesl soukromý sektor.

"Samozřejmě bylo co zlepšovat, ale bývalé vedení již plánovalo různé změny i ve smlouvách s podnikateli," uvedl poslanec. K tomu se ale již nedostalo, protože ministr zemědělství Jaroslav Palaš před rokem bývalého generálního ředitele LČR Jiřího Olivu odvolal. Například Hradecká lesní a dřevařská společnost (HLDS) přinesla podniku podle poslance Grůzy zisk. Existuje od roku 1994 a LČR do ní majetkově vstoupily, aby zlepšily ceny při prodeji dříví. Především se však touto cestou "lesy" zbavily pohledávek z minulosti.

Ty totiž převedly na HLDS a ta je vypořádala v rámci plateb za dodávky dříví od dodavatelů LČR "Za období 1999 až 2002 byly tímto způsobem uhrazeny pohledávky ve výši 640 milionů korun. Průměrné prodlení splatnosti faktur za dřiví se tak dostalo prakticky na nulu," dodal Oliva. "Pokud se bude podnik znovu defacto zestátňovat, dopustíme se chyby socialistických podniků, u kterých chybí ekonomický stimul. Socialistické státní lesy mívaly ztrátu kolem 700 milionů korun ročně. Někdy nespím hrůzou, co s lesy bude dál," řekl Grůza. Jak dodal, nechce proti nikomu útočit, ale neexistence propracované koncepce podniku vzbuzuje obavy.

Pololetní výsledky hospodaření LČR (v mil.Kč)

1996 612

1997 685

1998 811

1999 763

2000 826

2001 691

2002 673

2003 626

Výsledky jsou bez rezerv před zdaněním

KAUZA LČR V NĚKOLIKA BODECH

Na začátku loňského září odvolal ze dne na den ministr Jaroslav Palaš generálního ředitele Lesů ČR Jiřího Olivu. Důvody neuvedl. Mluvčí ministerstva Martin Severa na nátlak novinářů prohlásil, že časem vyplynou na povrch.

Na místo Olivy jmenoval bez výběrového řízení (na což má jako ministr právo, je to však nestandardní) Kamila Vyslyšela.

Palas na jaře zveřejnil proti všem pravidlům průběžnou zprávu NKÚ z kontroly v LČR, která konstatovala některá závažná pochybení v podniku z doby, kdy mu šéfoval Oliva. Tím podpořil důvody jeho odvolání. Závěrečná zpráva nakonec vypadala jinak, ale konstatovala některá pochybení v podniku.

Oliva se proti nálezům NKÚ ohradil a kromě na odborné nedostatky ve zprávě upozornil na zaujatost - vedoucím kontrolní skupiny byl bývalý ředitel lesnického závodu, kterého při transformaci na počátku 90 let tehdejší ministr zemědělství odvolal.

V polovině září loňského roku začala hospodaření LČR zpětně až od doby založení podniku prošetřovat policejní Služba pro odhalování korupce a finanční kriminality v Ostravě - na základě udání.

Letos na jaře se případ dostal od policie ke státnímu zástupci.

Státní zástupce se zatím nerozhodl, zda, z čeho a koho případně obviní. Dodnes čeká na odborný posudek hospodaření LČR v minulosti, který zadal vypracovat. Posudek by měl být hotov do konce letošního roku.

Znalecký ústav Brázda-Audit tento měsíc ve svém odborném posudku popřel závěr Nejvyššího kontrolního úřadu o nevýhodném systému, kterým LČR obchodovaly s dřívím. Jiří Oliva poslal viceprezidentovi NKÚ Danielovu Tošnarovi otevřený dopis, ve kterém ho na tuto skutečnost upozorňuje.

Pramen: LČR

Závěry NKÚ se rozcházejí se znalci

NKÚ letos na jaře ve své zprávě z kontroly v Lesích ČR tvrdí, že za bývalého vedení prodávaly dříví nevýhodně a podnik, potažmo stát, tak přišel o desítky až stovky milionů korun. Z analýzy, kterou pro Českou asociaci pracovníků v lesním hospodářství (ČAPLH) vypracoval znalecký ústav Brázda-Audit vyplývá, že je to naopak. Podle znalců použil NKÚ nesprávnou metodiku. NKÚ se zřejmě svým závěrem již nebude zabývat.

"Nejsme neomylní, ale revize není možná," řekl nám Jiří Kalivoda z NKÚ, který závěrečnou zprávu zpracoval. "Nechali jsme si posoudit, zda je pro LČR výhodnější provádět práce v lese prostřednictvím dodavatelských firem nebo vlastními pracovníky. Výsledek potvrdil, že pro LČR je výhodnější využívat dodavatelské firmy," sdělil nám výkonný ředitel ČAPLH Jiří Kořínek. "Díky jim byl podnik po celou dobu své existence výrazně ziskový a stal se tak raritou mezi evropskými podniky státních lesů," informuje dále prezidium asociace.

Využívání dodavatelských firem však zhodnotil NKÚ jako jedno z nejzávažnějších pochybení Lesů ČR. Jeho zprávou také ministr zemědělství Jaroslav Palaš zdůvodňoval odvolání Olivy. Toho zbavil funkce před rokem, kdy se kontrola NKÚ v lesích teprve rozbíhala. Proti závěrečné zprávě sice Oliva již tehdy protestoval, ale jako odvolaný šéf už neměl možnost podat u NKÚ námitky oficiálně.

"Jsme připraveni prokázat, že částka, která LČR z prodeje dříví zbývá pro financování netěžebních činností, je naopak u lesních závodů (které si dříví prodávají samy ve vlastní režii) významně nižší než u lesních správ (jež využívají dodavatelské firmy) - například v roce 2002 až o 175 korun za kubík prodaného dříví," uvádí prezídium ČAPLH. Nad odborným posudkem a zprávou NKÚ se svedla v Dozorčí radě LČR podle našich informací sice vášnivá debata, ale radě nepřísluší zprávu NKÚ hodnotit.