Smrky trpí žloutnutím

Žloutnutí smrků v Jizerských horách dělá v současnosti největší starosti pracovníkům frýdlantské Lesní správy Lesů ČR. Podle Otty Kučera se jedná o desítky hektarů poškozených porostů.

Po přestálých kalamitách imisní a následně kůrovcové v 80. letech se začaly lesní porosty v Jizerských horách vzpamatovávat a znovu růst. Napomohl tomu i pokles výkonu tepelných elektráren v rámci Euroregionu Nisa Snížování koncentrací škodlivin pak vedlo "lesáky" k optimistickým pohledům na budoucnost jizerskohorských lesů.

"Začali jsme s postupnou přeměnou porostů smrku pichlavého a dalších dřevin dovezených z různých koutů Evropy a Ameriky. Za posledních sedm let jsme vysázeli několik set tisíc sazenic smrku, buku, jeřábu, javoru a dalších,"

uvedl Kučera. Všechna tato opatření byla hrazena Lesy ČR, prostředky Phare a Ministerstvem životního prostředí.

Když před třemi lety bylo zjištěno žloutnutí smrků v Krušných a Orlických horách, doufali frýdlantští lesníci, že Jizerským horám něco podobného nehrozí.

"Byl to omyl. V roce 1999 se žloutnutí jehličí objevilo místy. Loni a letos dosáhlo poškození už takového rozsahu, že se s problémem žloutnutí a následným usycháním smrků budeme potýkat také," popsal Kučera. Podle něj je jisté, že v poškozených porostech je nedostatek živin a velká kyselost půdy.

"Výzkumníci nám doporučují letecké vápnění s přihnojením poškozených porostů. V současnosti proto provádí Výzkumný ústav rozbory půdy a jehličí ke stanovení optimální dávky a složení hnojiva," nastínil Kučera řešení problému.

Předpokládá, že v první fázi dojde na povápnění přibližně 1 500 hektarů lesních porostů vybraných tak, aby nebyly zasaženy mokřany, rašeliniště, přírodní rezervace a chráněná území.

"Jelikož veškeré poškozené porosty se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, potřebujeme souhlas orgánu ochrany přírody. Ten jsme ale doposud nedostali."