ROZBÍHÁ SE VÝZKUM VYUŽITÍ tlustých SORTIMENŮ
01.05.2002 | Lesnická práce
Na světovém dřevařském trhu je velmi omezená a specializovaná poptávka po tlustých sortimentech jehličnatého dříví, ale v evropských lesích se jejich zásoba zvětšuje. Tak např. v Rakousku se do roku 2016 zdvojnásobí, těžba výřezů o středním průměru přes 50 cm by se měla zvyšovat o 80 % ročně. Největší posun do vyšších tloušťkových tříd (o 190 %) nastane v selských lesích. Především je proto nutno zabránit dalšímu nárůstu této disproporce a postupně ji snižovat, a to i za pomoci lesnického a dřevařského výzkumu, na jehož rozhraní vznikla v této oblasti při zadávání výzkumných projektů mezera. Cesty k souladu nabídky a poptávky totiž nelze najít snadno. Např. pro zkrácení doby obmýtí ze 120 na 80 let by se musela odhadem po 40 let zdvojnásobit těžba a trh by se zaplavil nežádoucím sortimentem. Výnosové hledisko přitom mluví podle JÖBSTLA (BOKU Vídeň) při dnešních cenových relacích proti zkracování doby obmýtí, přičemž objemový přírůst hraje větší roli než hodnotový přírůst. A cenné smrkové výřezy o středním průměru 50 cm se podílejí jen 23 % na objemu kmenů o výčetním průměru 60 cm. Současná ekonomika těžby a dopravy mluví ovšem ve prospěch silnějších sortimentů (podle známého vztahu kusy/objem - čím větší počet slabších kmenů na 1m3, tím vyšší náklady). Významnou roli hraje podle TEISCHINGERA (BOKU) také obchodní válka mezi uživateli masivního dřeva a lepených i jiných konstrukčních polotovarů a plastových materiálů. Rozdíly v technických vlastnostech dřeva z kmenů různé tloušťky si vynucují výzkum a vývoj i v dřevařských oborech. Pro výrobu kvalitního papíru lze např. využít poznatku, že vnější dřevo tlustých kmenů má zvlášť dlouhá vlákna, a hodí se tedy při recyklaci starého papíru jako příměs. Nové aspekty - často ve prospěch vyššího mýtného věku porostů - přinášejí i ekologické a společenské nároky na les. Hledisek je tedy mnoho, ale v žádném případě by se nemělo v lese vyrábět dřevo, které nenajde odbyt. Mohlo by to vést až ke zhoršení zdravotního stavu porostů, v krajním případě, ke zvyšování počtu "doupných” stromů. Podle SPÖRKA (BOKU) je účelné pěstovat tlusté sortimenty jehličnatého dřeva jen na úrodných půdách v klimaticky příznivých oblastech. Tím spíše je nutno využít dnešních komunikačních možností pro zlepšení marketingu.
Österreichische Forstzeitung, 4/2002, Čk
Lesnická práce č. 5/2002
Další články v kategorii Lesnictví
- Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby (24.08.2026)
- Z lesa na stůl: Spousta lesní chuti na jednom místě (21.08.2026)
- Duby a adaptace lesů na změnu klimatu: Důležité je rozlišovat sazenice už v lesních školkách (20.08.2026)
- Vědci zkoumali, jak může hospodaření udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (19.08.2026)
- Senátní výbor žádá vládu o zřízení pracovní skupiny k velkoplošným požárům (19.08.2026)
- Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům (19.08.2026)
- Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník (17.08.2026)
- Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově vysazené stromy (17.08.2026)
- Lesy v Pardubickém kraji se mění ve prospěch listnatých dřevin (15.08.2026)
- Jak můžeme udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (12.08.2026)

Tweet



