Rostou! Plné košíky hub si odnesete ze Šumavy a Beskyd

Letošní houbařská sezona začala zhruba o měsíc dřív, než je obvyklé. Může za to teplé počasí a nedávné srážky. Největší houbařské žně zatím probíhají hlavně v příhraničí. 

Česká republika patří mezi houbařská království, však je nám sběr hub často vštěpován již od útlého věku. Kdo by si nevzpomněl na své prarodiče, s nimiž obrážel lesní porosty téměř po kolenou, aby náhodou nepřehlédl kozáka či praváka ukryté v zarostlém houští?

Jsme hrdý národ houbařů. Až sedm milionů z nás každoročně vyráží do lesů za pokladem. Průměrná tuzemská domácnost prý ročně dokonce spořádá, usmaží, uvaří, zavaří či usuší kolem šesti kilogramů plodnic. Doposud mykologové zaznamenali přes sto tisíc druhů, na území České republiky jich existuje zhruba deset tisíc.

Rostou? Ano, ale kde? Nepovím!

Svá oblíbená a houbami hojně obdařená místa neprozrazujeme, aby nám je houbychtivý soused náhodou nesebral, i to patří mezi typické české zvyky. Letošní sezona odstartovala díky mimořádně teplému počasí o měsíc dřív, než obvykle.

Na Znojemsku v Národním parku Podyjí kupříkladu už v květnu bylo možné najít letní druhy hub. Sezona sice nezačala nijak pompézně, ale díky nedávným dešťům je situace nyní mnohem lepší. Pravé hody by měly nicméně nastat až v září, které bylo i v loňské houbařské sezoně nejštědřejší.

Pokud přesto toužíte po chutné smaženici, měli byste zamířit do vyšších nadmořských poloh. Podle mykologů na vás největší úlovky čekají v okrajových částech republiky. Plné košíky si lidé momentálně odnášejí z Krušných hor nebo Beskyd.

Houbařům z teplické restaurace Aladdin se na začátku července mimořádně zadařilo. Z lesa si přinesli nejdříve 600 hub a poté dokonce 1100! „Našli jsme je na různých místech v Krušných horách. Většina skončí naložena v octu, některé usušíme a část půjde do omáčky,“ svěřil se Deníku majitel restaurace Bořek Chládek. Za pravými hříbky se pak vyplatí zajet si na Šumavu.

Daří se i chutným růžovkám

Na výpravu za houbami můžeme vyrazit od jara až do příchodu zimy. Houbám prospívá vysoká vlhkost vzduchu, vhodná teplota a dostatek vláhy. Nejideálnější podmínky panují při teplotě vzduchu kolem 25 stupňů, jež je doprovázena vydatnými srážkami.

Weby o houbaření

O houbách - stránka pro nadšence i odborníky

Kam na houby - Atlas hub s radami kam na ně vyrazit

Česká mykologická společnost

„Výskyt konkrétních hub se odvíjí od klimatických podmínek, charakteru počasí, intenzity srážek, teplot, geologického podloží, druhu porostu, nadmořské výšky a řady dalších faktorů, z nichž některé možná ani neumíme pojmenovat. Proto v různých oblastech rostou jen určité druhy hub, zatímco jiné jsou naopak prakticky všude,“ vysvětluje alchymii podmínek pro růst hub Zdeněk Pelda z Chrastavy, vášnivý houbař a mykolog.

„Zatím se současný růst hub ještě nemůže chlubit bohatým spektrem druhů. Tam, kde houby rostou, převažují hřibovité houby, objevila se vlna smrkových hřibů, rostou i křemenáče, z dalších hub pro kuchyni pak ve významnějším množství i chutné růžovky,“ hodnotí začínající sezónu Aleš Vít z České mykologické společnosti.

To by nás ale jistě nemělo odradit, abychom vyzkoušeli lokality i „naslepo“. Možná překvapivě narazíte na úrodu také napříč nepříznivým prognózám. Větší šanci na úspěch mají místa s vyšším výskytem vody, jako jsou například parky, hráze rybníků, okolí potoků, bažiny, mokřady, rašeliniště, lužní lesy, okraje cest, příkopy, nebo zavítejte do vyšších poloh.

Co se objeví na talíři

Podle statistik Centra zdraví, výživy a potravin zhruba pětašedesát procent Čechů sbírá hřibovité houby („všechny jedlé hřiby“). Více než třetina populace nepohrdne bedlami a kozáky. Více než čtvrtina sbírá lišky a necelá čtvrtina si libuje ve sběru křemenáčů. Ale oblíbené jsou i hřibovité houby typu podborováků, podhřibů či podmásláků.

Na našich talířích se často objevují babky, suchohřiby, pravé hřiby neboli „praváky“, masáky (muchomůrka růžovka) či václavky. Desetina populace má v oblibě holubinky a volně rostoucí žampióny, gurmáni si pochutnávají na ryzcích, pýchavkách, kotrčích, čirůvkách, smržích i vzácných lanýžích.

Na houby chytře

Pokud si lámete hlavu, zda jste v lese našli jedlou houbu, vyzkoušejte jednu z aplikací na rozpoznávání a identifikaci hub. Od roku 2016 je volně ke stažení aplikace Na houby, jež dokáže rozpoznat houby pomocí neuronové sítě. Na vývoji se podíleli houbařští odborníci Martin Kříž či Tereza Tejklová.

Aplikace je rozdělena na čtyři části. První z nich je atlas s popisem a fotografiemi více než 200 zajímavých druhů hub. Dále je zde manuální klíč pro určování druhů hub podle viditelných znaků. Nejatraktivnější funkcí je ale rozpoznávání houby přímo z videa, které uživatel nahrává kamerou svého telefonu. Tato funkce je ale experimentální a nelze na ni rozhodně spoléhat.

„V aktuální verzi už je ale docela přesná a zejména na telefonech s kvalitní kamerou funguje docela pěkně. Nejnovějším a čtvrtým prvkem je přehled aktuálního růstu hub v regionu,“ vyzdvihuje přednosti aplikace vývojář Vojtěch Kučera.

V současnosti ale pracují na dalším zlepšení přesnosti rozpoznávání. „Získali jsme i díky našim uživatelům již poměrně rozsáhlý soubor tréninkových dat. A také chceme připravit překlad do němčiny, který by nám snad mohl pomoci se prosadit v Německu a Rakousku,“ líčí budoucnost bezpečného houbaření u nás Kučera.

Košík, chytrá aplikace a hurá na ně! Možná se na vás štěstí usměje, a sousedé budou obdivovat vaše voňavé úlovky. Třeba porazíte i letitý rekord z šedesátých let minulého století, kdy se na Liberecku objevila téměř dvacetikilogramová pýchavka obrovská.

Jak se na houby chodí v Evropě?

Německo

Sběr hub má tradici jen v Bavorsku, Němci jsou ale ostražití a dávají přednost uměle pěstovaným houbám.

Rakousko

Díky přísnému zákonnému pravidlu pro sběr hub, jehož první kodex vyšel již v roce 1792, nemají Rakušané k houbařské kratochvíli zrovna blízko.

Anglie

Všechny houby považuje většina Angličanů za prašivky, do lesů příliš nechodí, jsou ale vášnivými pěstiteli a konzumenty žampionů,

Maďarsko

Houby občas sbírají, mezi oblíbené patří hlíva ústřičná.

Slovinsko

Obyvatelé Slovinska se z balkánských státu ve sběru hub vyznají nejlépe.

Bulharsko

I Bulhaři preferují žampiony, ovšem pouze ty pěstované.

Belgie a Nizozemsko

Zástupci Beneluxu patří mezi nejvýznamnější producenty žampionů.

Skandinávie

Pro obyvatele severských států jsou houby španělská vesnice.

Švýcarsko

Malá země má nejpřísnější zákony regulující sběr hub z celé Evropy.

 

Autor: Denisa Witoszová

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info