Rok po povodních se do Podskalí na Labi znovu vrací život
22.10.2003 | Českolipský deník
Děčínské Podskalí patří mezi ty lokality, kde si loňská srpnová povodeň zle zařádila. Za pár týdnů po opadnutí velké vody sice už zmizely nejrůznější naplavené barely, pneumatiky a další odpady, ale totéž se nedá říci o přímých následcích, které za sebou zanechala povodeň na tamní přírodě."Labe je složitý systém různých typů biotopů. V jednom roce přijdou zdrcující povodně a hned rok na to následuje několikaměsíční sucho, které trápí lodní dopravu. To jsou nepříznivé důsledky pro člověka, ale příroda se s těmi výkyvy dokáže vypořádat,"tvrdí Petr Bauer z děčínské správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Společně se svými kolegy s i dobrovolníky z řad ochránců přírody sledoval proměny v labském kaňonu nesčíslněkrát. Přesvědčil se o tom, že na místech, která povodeň zbavila dřívějších bahnitých částí, se vytvořila a stále vytvářejí plochy, na které se vrací nový život. Je to patrné zejména na pobřežních porostech.Nápor velké vody nevydržely mnohé vzrostlé stromy. Povodeň je vyrvala i s kořeny a mnohé kmeny pomáhali už během loňského podzimu odstraňovat i dobrovolníci. Ovšem už nyní je viditelná obnova vegetace. Objevují se tam mladé náletové porosty, které budou podle názoru ochránců přírody v horizontu nějakých dvaceti či třiceti let stejně kvalitní, jako ty, které poničila velká voda."Je to v podstatě ukázka dynamiky řeky, která neustále něco mění, přetváří a dává možnost i jiným druhům uplatnit se na těchto lokalitách,"dodal Petr Bauer.Správa chráněné krajinné oblasti se společně s Povodím Labe snaží využít nastalých změn i k tomu, aby se do Podskalí a okolních lokalit znovu začal vracet topol černý. Tedy druh, který tam patří jako původní dřevina. Ochránci přírody a vodohospodáři přikročili i k některým úpravám, které pomohou zlepšit podmínky pro bobra labského. Právě Podskalí je totiž jednou z oblastí, kde se chráněnému živočichovi začalo dařit."Došlo tam i k vyhloubení tůní a úpravám slepého ramene řeky,"vysvětlil zástupce Labských pískovců. Tvrdí, že tamní příroda by si navzdory výkyvům počasí dokázala s následky poradit sama. Pokud tam zasahoval a zasahuje člověk, je to jen proto, aby napravil to, co napáchal nebo způsobil na jiném místě."V dolní části toku se objevil nejrůznější nepořádek, který velká voda přinesla z výše položených míst podél Labe. V Podskalí jsme pomohli jenom tím, že jsme tamní lokalitu za pomoci dalších lidí vyčistili. Větší pomoc příroda nepotřebuje, poradí si sama,"dodal přesvědčivě Petr Bauer.
Další články v kategorii Lesnictví
- MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa (25.08.2026)
- Mykolog:Situace pro houbaře se nezlepšila, naději dávají srážky z minulého týdne (25.08.2026)
- Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby (24.08.2026)
- Z lesa na stůl: Spousta lesní chuti na jednom místě (21.08.2026)
- Duby a adaptace lesů na změnu klimatu: Důležité je rozlišovat sazenice už v lesních školkách (20.08.2026)
- Vědci zkoumali, jak může hospodaření udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (19.08.2026)
- Senátní výbor žádá vládu o zřízení pracovní skupiny k velkoplošným požárům (19.08.2026)
- Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům (19.08.2026)
- Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník (17.08.2026)
- Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově vysazené stromy (17.08.2026)

Tweet



