Rakouské zemědělství a lesnictví 1999/2000

Vývoj rakouského zemědělství a lesního hospodářství v roce 1999/2000 a střednědobé tendence

OBSAH

Úvod *

Hlavní výsledky *

1. část: Zemědělství v roce 1999: *

Tlak na důchody přetrvává i přes zvyšující se výrobu *

1. Krize na trhu prasat a krácení přímých plateb snižují důchody v zemědělství *

1.1 Výroba a přidaná hodnota reálně vzrostly *

1.2 Ceny zemědělských výrobců dále klesaly *

1.3 Konečná zemědělská produkce zaznamenala mírný sestup *

1.4 Přímé platby na nejnižší úrovni *

1.5 Snižující se nákupy provozních prostředků a klesající investice vedou k poklesu nepřímého zdanění *

1.6 Důchody ze zemědělství a lesnictví dále klesly *

2. Investice směřují od počátku roku 1998 k regresi *

3. Odliv pracovníků ze zemědělství stagnuje na nižší úrovni *

4. Další zhoršení důchodové pozice zemědělství a lesnictví *

4.1 Klesající zemědělské důchody prohlubují disparitu *

4.2 Ztráty i pro rolníky EU *

2. část: Prognóza 2000 *

Výroba klesá, důchody v zemědělství se zvyšují *

1. Nižší zemědělská produkce, růst cen *

2. Reforma SZP 1999 povede ke zvyšování přímých plateb *

3. Novela zákona o dani z obratu 1999 snižuje daňové zatížení u zemědělských podniků platících daň paušálem *

4. Zemědělské důchody v Rakousku rostou *

5. Zvyšují se i důchody zemědělců v EU *

3. část: Střednědobé tendence v agrárním sektoru *

1. Dlouhodobější vývoj zemědělských důchodů *

2. Končí rolníkům období nedostatku? *

2.1 Komisař pro zemědělství F. Fischler očekává v zemědělství EU růst důchodů *

2.2 Stabilní ceny jsou pro rolníky EU důležité *

2.3 Pozitivní trendy ve vládním programu na období let 2000 až 2004 *

2.3.1 Záměry k posílení zemědělství a venkova *

2.3.2 Praktická realizace zatím otevřená *

Úvod

Každoročně se opakující zpráva o vývoji rakouského zemědělství z pera Prof. M. Schneidera byla již několikrát publikována v “Bulletinech VÚZE”. Tentokrát je o to cennější, že umožňuje posoudit praktický dopad vstupu Rakouska do EU za celé pětileté období od 1. 1. 1995 do 31. 12. 1999. V tomto smyslu upozorňuji zejména na tab. 4, která shrnuje veškeré podpory do rakouského zemědělství za uplynulé pětileté období, ať již plynou ze společné bruselské pokladny či od rakouských daňových poplatníků. Je škoda, že nebylo jednoznačně uvedeno jejich rozdělení podle původu, ale i tak jsou údaje velmi ilustrativní. V uvedené tabulce se jasně zrcadlí, jaký dopad měla Společná zemědělská politika (dále jen SZP) na důchodovou pozici rakouských zemědělců, resp. jaké praktické kroky byly učiněny, aby důchodový propad byl co nejmenší. Připomínám, že na rozdíl od ČR vstupovalo Rakousko do EU za situace, kdy ceny zemědělských výrobců (CZV) v Rakousku byly převážně vyšší než vnitřní cenová hladina platná na společném trhu. Tuto skutečnost respektovala EU tím, že jednak poskytla prostředky na přeceňování zásob, ale především tím, že uvolnila za uplynulých pět let degresívně vyplácené vyrovnávací platby s cílem pomoci rakouským rolníkům zvládat adaptační procesy bez velkých sociálních dopadů na důchodovou pozici. Jen z tohoto zdroje bylo uvolněno rakouskému zemědělství, převážně ze zdrojů EU, cca 16,5 mld. ATS.

Jaký význam mají tyto transfery pro tvorbu důchodů v zemědělství vyplývá z toho, že v roce 1999 se celkové podpory do zemědělství (mimo lesnictví, které prakticky není podporováno) podílely 36 % na konečné zemědělské produkci Rakouska. Ve srovnání s rokem 1995 je to pokles o 14 procentních bodů, což jednak potvrzuje mimořádný význam těchto podpor pro rakouské zemědělce, ale i to, jakou váhu sehrály vyrovnávací platby při adaptaci Rakouska na podmínky EU. Zároveň je z těchto globálních čísel také zřejmé, že tyto adaptační, degresívně poskytované podpory významně přispěly k zmírnění tempa propadu podpor ve srovnání s rokem 1995 a to na úroveň 70 % výchozího stavu, přesto však jsou stále ještě o 76 % větší než v roce 1994, kdy Rakousko ještě nečerpalo finanční zdroje z rozpočtu EU.

K daným údajům nutno ovšem dodat, že ono 76% navýšení podpor je dáno tím, že EU projevila ochotu na přechodnou dobu uhradit rakouskému zemědělství cenový propad související s poklesem CZV. Z následující informace je zřejmé, že v průběhu let 1995 až 1999 došlo z jedné strany k určitému rozevření důchodové disparity v neprospěch zemědělství, ale zároveň je také zřejmé, že v rámci adaptačních procesů se rakouským zemědělcům přes prudký pokles objemu degresívně vyplácených vyrovnávacích plateb podařilo zabránit výraznému důchodovému propadu. Tento výsledek je předznamenán významnou okolností, že probíhá za situace trvalého úbytku pracovníků činných v zemědělství, aniž by však probíhal v extrémních tempech.

Tyto, ale i mnohé ostatní údaje a informace v tomto čísle zveřejněné jsou natolik ilustrativní, že by neměly ujít pozornosti odborné veřejnosti. Údaje jsou jasným potvrzením, do kterých oblastí směřuje hlavní tok prostředků ze společné poklady EU, v jaké struktuře a kde bychom měli hledat své příležitosti v souvislosti se vstupem do EU. Např. vyrovnávací platby za sledované období let 1995 až 1999 z takřka 30% podílu na celkových podporách zaznamenávají již jen necelý 2% podíl, zatímco podpory do ekologických programů (při mírném růstu v absolutním vyjádření) narostly za sledované období o 15 procentních bodů a podílely se 45 % na celkových podporách poskytnutých rakouskému zemědělství v roce 1999. Obdobně, kromě prémií vyplácených v rámci platných tržních řádů, si svoji pozici udržuje vyrovnávací příspěvek znevýhodněným oblastem (16 % podíl v roce 1999).

Ing. T. Doucha, CSc.

Hlavní výsledky

V roce 1999 zvýšilo zemědělství a lesnictví opět výrazně svoji hrubou produkci. Hodnotově byla ovšem konečná zemědělská produkce následkem poklesu cen o něco nižší než v předchozím roce. Celkový důchod nahospodařený v agrárním sektoru (po ztrátách ve třech předchozích letech) klesl i v roce 1999. Ztráty na konečné zemědělské produkci souvisejí primárně s propadem na trhu prasat v roce 1998/99, který ještě stále nebyl překonán. Navíc snížilo výsledek roku 1999 i plánované ukončení degresivních kompenzačních plateb v roce 1998. Propad zmírnily dobré sklizně v rostlinné výrobě, vyšší tržby rolníků specializovaných na produkci mléka a úspory při nákupu provozních prostředků a tím menší zatížení nepřímými daněmi. Vývoj v roce 1999 byl u jednotlivých skupin produktů jako obvykle rozdílný.

Relace mezi výstupy a vstupy rakouského zemědělství a lesnictví se mírně zhoršily. Počátkem roku 1998 vykázaly investiční aktivity rolníků sestupnou tendenci. V roce 1999 se tok investic do zemědělství dále zpomalil.

Mezi začátkem roku 1996 a koncem roku 1998 se výrazně zpomalil odliv pracovníků ze zemědělství a od té doby stagnuje na nízké úrovni cca 2,5 % ročně.

Z dlouhodobějšího pohledu poskytuje souhrnný zemědělský a lesnický účet (SZLÚ) následující obraz: Důchody ze zemědělství a lesnictví včetně přímých plateb (přínos k národnímu důchodu) vykázaly špičkovou úroveň cca 39,1 mld. ATS naposled v roce 1994. V prvním roce po vstupu do EU (1995) stagnovaly na této vysoké úrovni a potom soustavně klesaly až do roku 1999 na 31,2 mld. ATS (- 20 %). Ve stejném období se snížila zaměstnanost v agrárním sektoru o zhruba 12 %, důchody na jednoho pracovníka klesly nominálně zhruba o 10 %. Zemědělství a lesnictví tak zaostávalo za všeobecným hospodářským růstem a disparita se dále prohloubila.

Rok 2000 slibuje, že bude pro zemědělství dobrým rokem. Zemědělská výroba bude sice pravděpodobně klesat, zemědělci by však mohli profitovat z vyšších přímých plateb a značného snížení daňového zatížení, jejich důchody se opět zvýší.

Reforma SZP přijatá v roce 1999 by mohla přinést prospěch všem rolníkům EU. V Rakousku se nová spolková vláda přihlásila k programu posílení venkova.

1. část: Zemědělství v roce 1999:

Tlak na důchody přetrvává i přes zvyšující se výrobu

1. Krize na trhu prasat a krácení přímých plateb snižují důchody v zemědělství

1.1 Výroba a přidaná hodnota reálně vzrostly

Konečná zemědělská produkce ve stálých cenách (v pojetí autora rovnocenná pojmu “hrubý výnos”) se v dlouhodobém vývoji zvyšuje jen pomalu, protože absentuje výhodný odbyt. Navíc často dochází z roku na rok ke značným výkyvům. V roce 1995 došlo k propadu reálné konečné produkce; od té doby se průběžně zotavuje. Podle předběžných výsledků SZLÚ (propočty WIFO) z konce března vykázala reálná konečná produkce ze zemědělství a lesnictví v roce 1999 nadprůměrný nárůst ve výši +1,5 %. Příčinou tohoto vývoje byly dobré sklizně v rostlinné výrobě. Živočišná výroba skončila těsně pod výsledkem předchozího roku, těžba dřeva (14,1 mil. plm +0,5 %) stagnovala.

Rostlinná výroba (+ 5,8 %) díky příznivým povětrnostním podmínkám opět výrazně expandovala a dosáhla nové rekordní úrovně. Všechna odvětví vykázala dobrou až velmi dobrou sklizeň. Největší přírůstky proti minulému roku zaznamenaly olejniny, ovoce a zelenina.Živočišná výroba (-0,4 %) se těsně přiblížila výsledku předchozího roku. Tržní produkce sice stoupla, ale tento nárůst byl předstižen trvalým a nezvykle výrazným snižováním stavů zvířat. Posílení tržní kvóty stimulovalo dodávky mléka (+ 4,1 %), odbyt vepřového masa dále mírně překročil vysokou úroveň roku 1998. Za skot se stržilo zhruba stejně jako před rokem, za drůbež o něco méně. Produkce vajec (-7,5 %) se jako reakce na cenový propad od roku 1997 podstatně snížila. Sčítání stavů hospodářských zvířat z počátku prosince 1999 potvrzuje, že dlouhodobě pozorované snižování stavů skotu nadále trvá. V souvislosti s propadem trhu 1998/99 byly nezvykle rychle sníženy i stavy prasat o 10,0 %.

Tab. 1 - Přidaná hodnota ve s. c., zaměstnanost a dílčí produktivity zemědělství a lesnictví

1. Předběžné údaje.

2. Reálná hrubá přidaná hodnota (příspěvek k HDP v nákladech faktorů) v přepočtu na pracovníka (samostatného + nesamostatného).

3. Reálná konečná zemědělská produkce očištěná od dovozů v přepočtu na 1 ha.

4. Prognóza.

5. Produkční index v přepočtu na pracovníka.

O cenovém vývoji na trhu s provozními prostředky v roce 1999 jsou zatím k dispozici jen dílčí informace. Přes nízké ceny bylo dovezeno méně bílkovinných krmiv. Pozoruhodný je trvalý pokles nákupů průmyslových hnojiv. Na začátku 70. let dosáhl v Rakousku objem nakupovaných hnojiv při cca 420 tis. t č. ž. vrcholu. V hospodářském roce 1998/99 poklesl na 233 tis. t č. ž. při trvale klesající tendenci nákupu průmyslových hnojiv. Podle odhadů WIFO nakoupily zemědělské a lesnické podniky v roce 1999 přes expandující výrobu reálně o něco méněvstupů než před rokem. Zásluhou zvýšení konečné zemědělské produkce a snížení vstupů (mezispotřeby) vykázala reálná přidaná hodnota agrárního sektoru (přínos k tvorbě HDP) při +3,0 % opětný a nezvykle výrazný vzestup. Totéž platí pro produktivitu práce v agrárním sektoru.

1.2 Ceny zemědělských výrobců dále klesaly

Po propadu v roce1998 ceny zemědělských výrobců (CZV) (včetně dřeva) v roce 1999 opět klesly (roční průměr -1,7 %). Zemědělské produkty byly i pod tlakem vysoké nabídky v průměru o 2,1 % nižší než před rokem. V průměru za EU celkem byl tlak na ceny ještě výraznější. Ceny dřeva stagnovaly od konce 1997 na vysoké úrovni. Vývoj jednotlivých trhů byl, jako obvykle, velmi rozdílný.

V rostlinné výrobě (-2,4 %) klesly v roce 1999 ceny zemědělských výrobců následkem dobrých sklizní ve všech důležitých odvětvích. Ceny olejnin poklesly v souvislosti s vývojem na mezinárodních trzích zhruba o jednu třetinu. Konzumní brambory nedokázaly udržet velmi výhodné ceny z roku 1998. Snížily se i CZV za obiloviny, ovoce a zeleninu. Ceny vína stagnovaly po dvou dobrých sklizních na nižší úrovni. Ceny za zvířata a živočišné výrobky poklesly v průměru o 1,9 %. Ceny drůbeže a vajec se snížily zhruba o 1 %, skotu o 3 %. Po prudkém propadu v roce 1998/99 se trh prasat ve 2. pololetí roku 1999 poněkud zotavil. Podle šetření AMA byla však cena za jatečná prasata v celoročním průměru stále ještě o zhruba 7,3 % nižší než v roce 1998. Mléčná kvóta přidělená Rakousku byla v rámci reformy SZP z roku 1999 zvýšena od hospodářského roku 1999/2000 o 150 000 t. Snížil se tak objem dodávek nad rámec kvót a na ně se vážící vysoký doplňkový odvod. Průměrný hrubý výnos z mléka se tím zvýšil (+2,4 %), průměrná výnosnost mlékáren zůstala při 3,99 ATS za kg mléka téměř nezměněná.

Ceny potřebných vstupů zemědělských a lesnických podniků v roce 1999 dále klesly (-1,6 %). Zlevnila zejména krmiva, prostředky na ochranu rostlin a průmyslová hnojiva. Ceny bílkovinných krmiv klesly na historické minimum. Ceny energie stagnovaly, služby o něco podražily.Investiční statkybyly jen o málo dražší než před rokem (+0,9 %).Cenové nůžky mezi CZV na straně jedné a nakoupenými vstupy a investičními statky zemědělských podniků na straně druhé se v roce 1999 rozevřely jen nepatrně v neprospěch zemědělské prvovýroby.

1.3 Konečná zemědělská produkce zaznamenala mírný sestup

Pro posouzení hospodářské situace zemědělství a lesnictví a jejího vývoje jsou rozhodující nominální (hodnotové) výnosy a náklady agrárních podniků a zaslouží si proto zvláštní pozornost. Podle předběžných výsledků SZLÚ překročily v roce 1999 výše zmíněné cenové ztráty u agrárních produktů reálný přírůstek výnosů.Hodnota konečné produkce zemědělství a lesnictví tak byla při cca 62,4 mld. ATS asi o 1,0 % nižší než před rokem. Z poklesu výnosů v živočišné výrobě se ztráta prohloubila o 2,4 %. Hrubý výnos rostlinné výroby stagnoval; v lesním hospodářství byl (+0,9 %) jen o málo vyšší než v minulém roce.

Tab. 2 - Konečná zemědělská produkce v b. c. (podle skupin výrobků)

1. Předběžné údaje.

2. Porážky hosp. zvířat odchovaných v Rakousku, vývoz živých zvířat a změny stavů zvířat.

3. Včetně výnosů z myslivosti, rybářství a včelařství.

Vrostlinné výrobě byly nižší výnosy v odvětví konzumních brambor, obilovin a olejnatých semen vyváženy lepšími výsledky v ostatních odvětvích. Opětovný pokles vchovu hospodářských zvířat (-2,4 %) byl dán - stejně jako v předchozím roce - ztrátami v chovu prasat. Po hlubokém propadu v roce 1998 ztratili chovatelé prasat v důsledku nízkých cen a prudkého snížení stavů na hrubém výnosu opět zhruba 1,2 mld. ATS čili 15 %. Ztráty zaznamenala i odvětví vajec a drůbeže. Výnosy z produkce skotu stagnovaly. Naproti tomu mohli rolníci specializovaní na produkci mléka díky vyššímu odbytu na trhu a vyšším průměrným tržbám zvýšit svůj hrubý výnos o cca 4,8 %.

Tab. 3 - Konečná produkce v b. c. a přidaná hodnota zemědělství a lesnictví

1) Předběžné údaje.

2) Včetně čistého platebního břemene/ čistého zisku zemědělství a lesnictví na DPH.

Na nákupvstupů vynaložily zemědělské podniky v roce 1999 podle odhadů WIFO 26,9 mld. ATS, tedy zhruba o 2,4 % méně než před rokem. Úspory docílené při nákupu provozních prostředků a služeb poněkud vyrovnaly ztráty na hrubém výnosu. Hrubá přidaná hodnota zemědělství a lesnictví (příspěvek zemědělství na tvorbě HDP) odpovídala při 35,5 mld. ATS přibližně výsledku minulého roku. Podíl zemědělství a lesnictví na HDP zůstal při 1,4 % nezměněný.

1.4 Přímé platby na nejnižší úrovni

Pro důchody docilované ze zemědělství a lesnictví mají od převzetí principů SZP zásadní význam přímé platby (podpory) poskytované zemědělským podnikům v rámci platných tržních řádů EU a jiných národních programů iniciovaných EU a nepřímé daně placené agrárním sektorem.

Přímé platby poskytované zemědělským podnikům byly při vstupu Rakouska do EU od 1. ledna 1995 výrazně zvýšeny na 24,8 mld. ATS; od té doby soustavně klesaly. Tento pokles souvisí především s plánovitým krácením termínovaných a degresivně koncipovaných vyrovnávacích plateb. na čtyři roky. Tyto platby měly rakouským rolníkům zmírnit důsledky těžkého propadu cen souvisejícího s převzetím SZP. Degresivní vyrovnávací platby byly poskytnuty naposled v rámci všeobecné regulace na celostátní úrovni v roce 1998 v rozsahu 20,4 % výchozí hodnoty (1995: 7,3 mld. ATS). Výjimku představují mimořádné příplatky na prasata po prudkém cenovém propadu trhu s prasaty v roce 1998/99. Některé degresivní vyrovnávací platby vyplácené na úrovni spolkových zemí, jako jsou např. prémie na odchov chovného skotu jakož i přirážka na mléko vyprodukované bez zkrmování siláže (ve Voralbergu), dobíhají ještě do roku 2000.

V roce 1999 bylo vydáno zemědělským a lesnickým podnikům na podporách 17,3 mld. ATS, tj. o 1,2 mld. ATS (tedy o 6,7 %) méně než v předchozím roce. Tento pokles souvisel - jak již bylo řečeno - především s tím, že odpadly degresivní vyrovnávací platby. Celorakouské a zemské ekologické programy byly při celkové částce 7,8 mld. ATS podpořeny o něco více než v minulém roce. Prémie z titulu existence společných tržních řádů (v rozhodující míře placené z prostředků EU ve výši 6,4 mld. ATS) zhruba odpovídaly úrovni minulého roku. Totéž platí pro vyrovnávací příplatek vyplácený podnikům hospodařícím v horských a ostatních znevýhodněných oblastech (2,9 mld. ATS).

Tab. 4 - Podpory do zemědělství a lesnictví vyplacené v letech 1994 až 1999(Přímé platby zemědělským a lesnickým podnikům za příslušný kalendářní rok z prostředků EU a z prostředků Rakouska)

1) Odhad.

Pramen: WIFO podle údajů BMLF, AMA a jednotlivých spolkových zemí, doplněno vlastními odhady

Když skončila v roce 1998 na celorakouské úrovni výplata degresivních vyrovnávacích plateb, klesly v roce 1999 podpory rakouskému zemědělství a lesnictví z veřejných prostředků na historicky nejnižší úroveň od okamžiku vstupu do EU. S postupnou realizací přijatých principů reformy SZP z roku 1999 se budou od roku 2000 přímé platby do zemědělství a lesnictví opět zvyšovat.

Značné každoroční krácení přímých plateb zásadně ovlivnilo a podstatně zatížilo vývoj důchodů v zemědělství, což platí se vzrůstající dynamikou i pro rok 1999. Ve vztahu ke konečné zemědělské produkci činí 17,3 mld. ATS vynaložených v roce 1999 na podpory 36 % její hodnoty (1998: 37 %). Potvrzuje se tím mimořádný význam tohoto transferu pro tvorbu důchodů v zemědělství a pro rentabilitu zemědělské výroby v podmínkách SZP. Lesnictví v současné době nedostává téměř žádné přímé platby z veřejných zdrojů.

1.5 Snižující se nákupy provozních prostředků a klesající investice vedou k poklesu nepřímého zdanění

Zatížení zemědělství a lesnictví nepřímými daněmi kleslo v roce 1999 na cca 1,5 mld. ATS (- 11,1 %) a bylo tak o něco přes 500 mil. ATS nižší než dosavadní nejvyšší zatížení v roce 1997. Od vstupu do EU je dominující daňovou položkou rakouských agrárních podniků paušál daně z obratu. Investiční boom 1996/97 zvedl v těchto letech zatížení zemědělců a lesníků platících paušál daně z obratu na rekordní úroveň. Od začátku 1998 počíná slábnout investiční trend v zemědělství. Rovněž výdaje za vstupy od té doby klesají. Tím se zmírňují ztráty zemědělství z paušalizace daně z obratu. Čisté platební zatížení zemědělství a lesnictví daní z obratu bylo však i v roce 1999 při 1,20 mld. ATS stále vysoké. Novela zákona o dani z obratu, platná od 1. ledna 1999, do značné míry toto protisystémové zatížení paušalizovaných podniků odstraňuje.

Reálná hodnota základního kapitálu zemědělství již řadu let se změnou agrární struktury pomalu klesá. Ceny investičních statků v roce 1999 jen mírně vzrostly (+0,9 %).Odpisy strojů a zařízení i hospodářských budov stagnovaly (20,2 mld. ATS; 0,2 %).

1.6 Důchody ze zemědělství a lesnictví dále klesly

Z příslušných přehledů vyplývá (tab. 3), že příspěvek agrárního sektoru k tvorbě národního důchodu ve výši 31,1 mld. ATS, byl zhruba o 3,0 % menší než před rokem. Tento příspěvek (čistá přidaná hodnota) odpovídá celkovým důchodům nahospodařeným ze zemědělské a lesnické výroby, včetně veřejných podpor poskytovaných podnikům. Je k dispozici na úhradu všech zdrojů vložených do agrárního sektoru.

Opětovný pokles důchodů ze zemědělství a lesnictví v roce 1999 nepřichází nečekaně. Byl (stejně jako v předchozích třech letech) významně určován předem vymezeným tempem snižování objemu degresivních vyrovnávacích plateb. Ztráty umocnila krize na trhu s prasaty. Dobré výsledky rostlinné výroby, vyšší výnosy mléčného hospodářství, trvale příznivá konjunktura na trhu dřeva, úspory v oblasti nákupů vstupů a nižší investice (následkem toho nižší zatížení nepřímými daněmi) vyvážily tyto ztráty jen zčásti.

Jak již bylo řečeno, vývoj jednotlivých odvětví byl velmi diferencovaný. Z hlediska hospodářské politiky stojí zvláště za pozornost, že se agrární sektor se svým neuspokojivým výsledkem za rok 1999 musel nyní již čtvrtým rokem po sobě vypořádat se ztrátami na vlastní čisté přidané hodnotě.

Při srovnáních vývoje důchodů v zemědělství a lesnictví s jinými odvětvími nebo skupinami povolání je třeba mít na zřeteli, že daný trend se odvíjí na pozadí trvalého odchodu pracovníků ze zemědělství.

Přehled o souhrnné struktuře výnosů a jejich užití v zemědělství a lesním hospodářství poskytuje následující graf.

Graf 1 - Výnosy ze zemědělství a lesního hospodářství a jejich užití v roce 1998 a 1999

Pramen: Land- und Forstwirtschaftliche Gesamtrechnung des WIFO

2. Investice směřují od počátku roku 1998 k regresi

Po ztrátách v první polovině 90. let a hospodářské stagnaci Rakouska po vstupu do EU v roce 1995 se na začátku roku 1996 ochota zemědělců investovat rázem zvýšila a v roce 1997 dále zesílila. Platilo to jak pro nákup strojů a zařízení, tak pro investice do hospodářských budov. Od začátku roku 1998 tento investiční boom z let 1996/97 slábne. Přinejmenším do konce roku 1999 vykazovaly investiční výdaje zemědělství a lesnictví nadále pokles.

Podle propočtů a odhadů WIFO investovaly zemědělské a lesnické podniky v roce 1999do strojů a zařízení 10,3 mld. ATS, což je o 2,6 % méně než v předchozím roce a asi o 12 % méně než v nejpříznivějším roce 1997. Rovněž investice do hospodářských budov klesají. Podle informací příslušných útvarů agrárních komor, resp. zemských vlád se pro rok 1999 počítá s výdaji ve výši 6,6 mld. ATS, což je o 5 % méně než před rokem a o pětinu méně ve srovnání s rekordním rokem 1997.

Zdrženlivost zemědělských a lesnických podniků v investiční činnosti si lze vysvětlit především ztrátami na výnosech zaznamenaných v posledních letech. Konec recese zatím není v dohlednu.

3. Odliv pracovníků ze zemědělství stagnuje na nižší úrovni

V první polovině 90. let ztratilo zemědělství a lesnictví při 5,5 % až 6 % tempo poklesu počtu pracovníků ročně, což je podle dlouhodobějších zkušeností se změnou agrární struktury tempo vysoce překračující průměrné hodnoty. Mezi počátkem roku 1996 a koncem roku 1998 se odchod pracovníků ze zemědělství asi o polovinu zpomalil a od té doby stagnuje na této nižší úrovni.

Podle propočtů WIFO opírajících se o data Ústavu sociálního zabezpečení rolníků (SVA) a Hlavního svazu nositelů sociálního pojištění (HSV) mělo v celoročním průměru v roce 1999 hlavní výdělečnou činnost v zemědělství zaevidováno 145 900 osob, tedy o 2,3 % méně než v minulém roce. Jde o nejmenší roční tempo poklesu od poloviny 80. let. Současně leží tempo poklesu počtu pracovníků v roce 1999 hluboko pod střednědobým průměrem 3,5 až 4 % ročně. Podíl zemědělství a lesnictví na celkovém počtu pracovně činného obyvatelstva klesl v roce 1999 na 4,1 %.

Pozornost si zaslouží skutečnost, že podle dostupných statistik HSV zaměstnávaly podniky zemědělství a lesnictví poprvé od začátku 90. let opět o něco víc zaměstnanců (+0,8 %). Počet samostatných rolníků a vypomáhajících rodinných příslušníků naproti tomu dále klesl. V souladu s existující velikostní strukturou zemědělských podniků v Rakousku vykonávají práce v zemědělství především samostatní zemědělci a jejich rodinní příslušníci. V roce 1999 se na celkovém počtu osob s hlavní výdělečnou činností v zemědělství podíleli samostatně činní zemědělci a jejich rodinní příslušníci 82 % a námezdně pracující 18 %.

Tab. 5 - Pracovníci činní v zemědělství a lesnictví

(roční průměry)

1. Od roku 1987 bez osob v prezenční službě, pobírajících karenční mzdu na dovolenou atd., předtím včetně těchto skupin osob.

2. Samostatně a závisle činné osoby.

3. Samostatně činné osoby, osoby se závislou pracovní činností a nezaměstnaní.

4. Výpočet míry změn s nezaokrouhlenými hodnotami.

Pramen: Výpočty WIFO; definitivní údaje do r. 1991, od roku 1992 předběžné údaje. - Platí vždy definice z posledního sčítání obyvatel (za rok 1951 až 1971: definice ze sčítání obyvatel z roku 1971). - Od roku 1992 údaje převzaté z dat sociálního pojištění zemědělců (pro samostatně činné a pomocné rodinné příslušníky) a údaje rakouské služby trhu práce.

4. Další zhoršení důchodové pozice zemědělství a lesnictví

4.1 Klesající zemědělské důchody prohlubují disparitu

Odliv pracovníků zmírnil jako obvykle agrárnímu sektoru důsledky plynoucí z poklesu čisté přidané hodnoty. Přesto byly důchody ze zemědělství a lesnictví v roce 1999 v přepočtu na jednoho pracovníka nižší než v předchozím roce (-0,7 %). Hrubé výdělky zaměstnanců (měřené jako suma hrubých mezd a platů na jednu zaměstnanou osobu podle Soustavy národních účtů (SNÚ) se v roce 1999 zvýšily asi o 2,0 % (výdělky ve výrobě hmotných statků +2,8 %). Diference mezi důchody z agrárního sektoru a výdělky zaměstnanců se takto i v roce 1999 opět prohloubila.

Tab. 6 poskytuje souhrnný hrubý přehled významu různých komponent, jako jsou kvantitativní a cenové změny, změny podpor a nepřímých daní, atd. na vývoj výnosů a důchodů ze zemědělství a lesnictví v roce 1999. Čísla potvrzují velký vliv opatření vedoucích ke krácení podpor (přímých plateb), vyplácených zemědělským podnikům, na tvorbu důchodů v agrárním sektoru ve sledovaném roce.

Tab. 6 - Vliv množstevních a cenových změn na vývoj důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství v roce 1999

Poznámka: Změna důchodu ze zemědělství a lesnictví proti předchozímu roku je vyvolána změnami množství a cen v různých položkách konečné produkce, mezispotřeby a odpisů a také změnami v podporách a nepřímých daních. Kladné a záporné efekty se přitom zčásti vzájemně vyrovnávají. Vliv kvantitativních a cenových změn v položkách výnosů a nákladů je interpretován odděleně a zřetelně. Např. konečná produkce RV byla v roce 1999 co do množství (reálně) o 5,8 % vyšší než v předcházejícím roce. Pokud by se jinak nic nezměnilo, zvýšil by se v důsledku toho důchod ze zemědělství a lesnictví o zhruba 751 mil. ATS nebo o 2,3 % v porovnání s rokem předcházejícím.

4.2 Ztráty i pro rolníky EU

V letech 1994 až 1996 se vyvíjely důchody ze zemědělství v EU příznivě; od té doby opět klesají. Podle informací Eurostatu (stav únor 2000; data uveřejněná Eurostatem vycházejí ze SZÚ a nezahrnují lesnictví) zaznamenali rolníci EU v roce 1999 další ztráty. Důchod ze zemědělské činnosti v přepočtu na jednoho pracovníka (měřený jako čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů očištěná od cenových vlivů a v přepočtu na jednu roční pracovní jednotku klesl v průměru EU 15 reálně o cca 3,0 %. Objem zemědělské výroby se mírně zvýšil (+1 %). Ztráty souvisejí především s klesajícími cenami výrobců (reálně -5 %). Rovněž podpory (přímé platby) pro zemědělské podniky mírně klesaly (reálně -2 %). Pracovní nasazení v zemědělství se snížilo v průměru o 3 %. V jednotlivých zemích byl vývoj velmi rozdílný. Ve 12 členských státech došlo ke ztrátám. Nejvyšší byly v Irsku, Dánsku, Belgii a Nizozemsku, kde dosáhly -6 až -12 % (Německo -3 %). Lucembursko, Švédsko a Portugalsko zaznamenaly naopak přírůstky důchodů rolníků. Mírný pokles reálných důchodů na jednoho pracovníka, očekávaný pro rakouské zemědělství na začátku roku ve výši -1 %, se z pohledu současné situace jeví jako optimistický.

Tab. 7 - Vývoj zemědělských důchodů v EU měřený reálnou čistou přidanou hodnotou v nákladech faktorů v přepočtu na roční jednotku práce

1. Německo - stav před 3. 10. 1990

2. Německo - stav po 3. 10. 1990 (index 1990-1991=100)

3. časová řada za Portugalsko přerušena mezi roky 1985 a 1986

Pramen: Eurostat - Landwirtschaftlicher Einkommensindex, 1999, stav březen 2000

Přes ztráty v posledních třech letech byl důchod na jednoho pracovníka v zemědělství EU, očištěný od cenových vlivů, v roce 1999 v průměru ještě asi o 8 % vyšší než průměr let 1989/91. Pro rakouské zemědělce dané konstatování ovšem neplatí. Ve srovnání s obdobím let 1989/91 utrpěli ztrátu na důchodech zhruba na úrovni 7 %.

2. část: Prognóza 2000

Výroba klesá, důchody v zemědělství se zvyšují

1. Nižší zemědělská produkce, růst cen

V běžném roce 2000 by mohl objemzemědělské výroby - po rekordním výsledku roku 1999 - výrazně klesnout. Za reálný lze považovat pokles o cca 2,5 %. V rostlinné výrobě se dá počítat za běžných povětrnostních podmínek u všech důležitých komodit s nižší sklizní. I v živočišné výrobě se rýsuje mírný pokles. Přebytky na trhu s prasaty jsou překonány. Plynulé snižování stavů v roce 1999 ovlivní odbyt na trhu roku 2000. Ztráty produkce se rýsují i v chovu skotu, drůbeže a vajec. Opět se mírně zvýší dodávky mléka. Stavy hospodářských zvířat by se mohly dále snížit (o něco méně u prasat, o něco více u skotu), snížení bude ovšem nižší než v roce 1999. Lesní hospodářství by mělo při setrvale vyšší poptávce a trvale výhodných cenách vytěžit minimálně stejné množství dřeva jako před rokem.

Nižší nabídka odlehčí agrární trhy a vytvoří prostor pro zvyšování cen. Po poklesech v obou předchozích letech dojde v roce 2000 k zotaveníCZV. Rakouský ústav pro hospodářský výzkum (WIFO) počítá s průměrným zvýšením cen asi o 1,5 %. V rostlinné výrobě by se nižší sklizeň měla projevit ve výhodnějších cenách. Obiloviny budou ovšem vzhledem ke snížení intervenční ceny levnější. I v živočišné výrobě lze očekávat výhodnější ceny. Na trhu s prasaty byla překonána těžká odbytová krize 1998/99; rychle klesající nabídka umožní plynulé zotavení cen. Výhodnější ceny se rýsují i u drůbeže a vajec. Průměrný hrubý výnos u skotu (snížení intervenční ceny od l. července o 7 %) a mléka (vyšší srážky v případě překročení kvóty) by však mohl být o něco nižší. Trh se dřevem profituje z celoevropské stavební konjunktury.

2. Reforma SZP 1999 povede ke zvyšování přímých plateb

I v roce 2000 bude tvorba důchodů výrazně ovlivněna podporami poskytovanými zemědělským podnikům a zatížením těchto podniků nepřímými daněmi. Po období trvalých ztrát v letech 1996 až 1999 se nyní mění relace “přímé platby a nepřímé daně” ve prospěch zemědělců. Příčinou je reforma SZP z roku 1999 a novela zákona daně z obratu ze stejného roku.

Na berlínském zasedání Evropské rady byla schválena v rámci Agendy 2000 reforma SZP. Institucionální ceny nosných výrobků (obilovin, hovězího masa, mléka) se dále snižují. Pro zemědělce se počítá s dílčím vyrovnáním cenového poklesu vyššími a zčásti nově zaváděnými přímými platbami. Nový program rozvoje venkova navíc umožňuje vyšší podpory pro podniky hospodařící ve znevýhodněných oblastech a v rámci programů ochrany životního prostředí. Pro lesní hospodářství se počítá s novými přímými platbami. Tyto reformy budou postupně realizovány od roku 2000.

Jak již bylo řečeno, byly od roku 1996 přímé platby agrárním podnikům degresívně snižovány. Rok 1999 byl při 17,3 mld. ATS podpor pro zemědělce nejhorší. Postupná realizace reformy SZP povede od roku 1999 opět k růstu podpory zemědělským a lesnickým podnikům z veřejných zdrojů. V kalendářním roce 2000 lze očekávat pro tuzemské zemědělství a lesnictví podpory v celkové výši 18,3 mld. ATS, což je o 0,9 mld. ATS (resp. 5,4 %) více než v roce 1999. Na prémiích tržních řádů bude vyplaceno o zhruba 1,2 mld. ATS více (vyšší cenová vyrovnání u rostlinných komodit; vyšší a nové podpory pro skot a dojnice).

Vládní program z února 2000 vyhlašuje pro zemědělství a lesnictví dodatečná podpůrná opatření. Mimo jiné má být snížena daň u motorové nafty, zvýšen vyrovnávací příplatek podnikům ve znevýhodněných oblastech nad základní částku a rovněž rozšířeny a posíleny programy ochrany životního prostředí. Vzhledem k tíživé rozpočtové situaci nejsou však na tyto zvýšené podpory v návrhu rozpočtu pro rok 2000 zatím naplánovány dodatečné finanční prostředky.

3. Novela zákona o dani z obratu 1999 snižuje daňové zatížení u zemědělských podniků platících daň paušálem

Zemědělství a lesnictví utrpěly od vstupu do EU v roce 1995 v důsledku paušalizace daně z obratu značné ztráty. Převzetím SZP došlo k propadu CZV a tím i základu pro vyměření daně z obratu u podniků platících daň paušálem. Zpočátku nebyly zemědělské “paušály předzdanění” novým skutečnostem (s výjimkou vína) přizpůsobeny. Následkem toho platily příslušné zemědělské podniky od roku 1995 při nákupu výrobních prostředků včetně služeb a investic celkově na dani z obratu více, než kolik jim bylo prostřednictvím paušálů předzdanění uhrazeno při prodeji jejich výrobků. Jejich čisté platební zatížení kolísalo podle výše obratů, nákupu vstupů a zejména investičních výdajů mezi 1,2 mld. ATS (1995) a 1,8 mld. ATS (1997) ročně. V roce 1999 to bylo při nízkých nákupech vstupů a slabé investiční činnosti cca 1,2 mld. ATS.

Novelou zákona o dani z obratu 1999 byla daňová sazba z obratu zemědělských a lesnických podniků, které nevedou účetnictví (při dodávkách podnikům) zvýšena z 10 % na 12 %. Částky předzdanění, přičitatelné k těmto obratům, byly stanoveny ve stejné výši. Tato nová regulace, platná od 1. ledna 2000, přihlíží k závažným posunům mezi výnosy zemědělských podniků a jejich náklady na vstupy a investice, k nimž došlo s převzetím SZP v roce 1995. Zbavuje podniky platící daň paušálem do značné míry, i když ne plně, vysokého a protisystémového zatížení daní z obratu, existujícího od vstupu do EU. V roce 2000 sníží zvýšená sazba paušálů předzdanění zatížení zemědělství daní z obratu v rozsahu 1 mld. ATS.

Dohody přijaté v rámci SZP 1999 předpokládají postupné snižování CZV; současně budou zvyšovány přímé platby resp. zaváděny nové podpory. Postupná realizace těchto reforem, zahájená v roce 2000, může znovu změnit pozici podniků, platících daň z obratu paušálem. Klesající ceny sníží vyměřovací základnu pro výpočet daně z obratu, přičemž z přímých plateb se neodvádí daň z obratu. Nedojde-li tedy k příslušnému přizpůsobení zemědělských paušálů předzdanění, zvýší se tím opět zatížení zemědělství paušalizací daně z obratu paralelně s realizací reforem a naroste opětovně tlak na zemědělské důchody.

4. Zemědělské důchody v Rakousku rostou

Odliv pracovníků ze zemědělství stagnuje od konce roku 1998 na nízké úrovni. V roce 2000 je možno počítat se zhruba stejnou mírou odchodu pracovníků ze zemědělství jako v předchozím roce, tj. na úrovni 2,5 %.

Pokud se zmíněné prognózy a odhady splní, budou v roce 2000 hrubá konečná produkce (hrubý výnos) a hrubá přidaná hodnota v zemědělství a lesnictví hodnotově klesat. Tyto ztráty budou ovšem převýšeny výhodami plynoucími z navýšení přímých plateb a z nižšího zatížení nepřímými daněmi. což ve svých důsledcích povede ke zvýšení důchodů v zemědělství (včetně přímých plateb).

Z hlediska vývoje důchodů slibuje tedy rok 2000, že bude pro rolníky dobrým rokem. Po ztrátách v předchozích čtyřech letech může nyní zemědělství a lesnictví opět počítat se zlepšením svých důchodů. Pokud nedojde k nenadálým změnám na agrárních trzích nebo ve vývoji počasí, mohl by být přírůstek důchodů výrazný. Ztráty ze čtyř špatných let 1996 až 1999 ovšem nebudou zdaleka vyváženy. U jednotlivých komodit bude nutno počítat jako obvykle se značnými rozdíly ve vývoji výnosů.

5. Zvyšují se i důchody zemědělců v EU

Evropská komise předpokládá v prognózách zemědělství EU pro běžný rok 2000 příznivý vývoj důchodů. Po ztrátách v předchozích třech letech počítá komisař pro zemědělství F. Fischler pro EU celkem s reálným nárůstem důchodů ze zemědělské činnosti v přepočtu na jednoho pracovníka na úrovni 3 %.

3. část: Střednědobé tendence v agrárním sektoru

1. Dlouhodobější vývoj zemědělských důchodů

Důchody ze zemědělství a lesnictví vykazují rok od roku značné výkyvy. Tradičně jsou způsobovány měnícím se průběhem výrobních cyklů, změnami v počasí a posuny na národních a mezinárodních trzích. Od vstupu Rakouska do EU vzrostl význam agrárně politických rozhodnutí, zejména pokud se jedná o změny v subvencování zemědělství a zatížení zemědělských podniků nepřímými daněmi. Proto by se měly jak mimořádně dobré tak mimořádně nepříznivé výsledky posuzovat v delších časových řadách a souvislostech. Současně je třeba přihlížet ke změnám rámcových podmínek ovlivňujících významně zemědělskou politiku a jejich důsledkům pro ekonomickou situaci v zemědělství a lesním hospodářství.

Z dlouhodobějšího hlediska se vyvíjely důchody z rakouského zemědělství a lesnictví v přepočtu na pracovníka až do poloviny 90. let zhruba souběžně s příjmy jiných zaměstnaneckých skupin. Toto zjištění dokládá jak souhrnný národohospodářský účet zpracovaný Rakouským statistickým úřadem tak výsledky z výběrového šetření zemědělských podniků v síti FADN vedoucích účetnictví pro “Zelenou zprávu”.

Roky 1994 a 1995 byly posledními příznivými roky pro zemědělství Rakouska. Od té doby jsou zemědělské důchody pod tlakem. Čistá přidaná hodnota zemědělství a lesnictví (příspěvek k národnímu důchodu) klesla ze 39,1 mld. ATS v roce 1995 na 31,1 mld. ATS v roce 1999 (-20 %), zaměstnanost se ve stejném období snížila v agrárním sektoru asi o 12 %, výdělky na výdělečně činnou osobu klesly nominálně asi o 10 %. Zemědělství a lesnictví se muselo ve čtyřech po sobě jdoucích letech vypořádat s nominálními důchodovými ztrátami v přepočtu na pracovníka. Disparita vůči jiným zaměstnaneckým skupinám, jejichž nominální důchody v posledních letech mírně rostly, se prohloubila.

Podobný obraz vývoje přináší srovnání s EU 15. Až do roku 1995 zaznamenávalo rakouské zemědělství v přepočtu na jednoho pracovníka mírně nadprůměrné reálné přírůstky důchodů. Mimořádně rychlé zvýšení zemědělských důchodů v EU v letech 1994 až 1996 nemohlo ovšem Rakousko následovat stejným tempem. Ztráty v letech 1996 až 1999 byly v Rakousku mimořádně vysoké. Následkem toho zaznamenaly od poloviny 90. let reálné zemědělské důchody v Rakousku ve srovnání s průměrem EU pokles.

Tlak na vývoj důchodů v rakouském zemědělství po roce 1995 a jejich pomalejší vývoj ve srovnání s EU nejsou překvapením. Vědělo se, že vstup do EU způsobí rakouskému zemědělství problémy. Aby se rolníkům usnadnila integrace, byl sjednán v rámci “Evropské dohody” balík ochranných opatření. Pro agrární důchodovou politiku byly zvlášť důležité degresivní kompenzační platby, s platností na období čtyř roků. Pro první rok vstupu Rakouska do EU (1995) byly tyto důchodové podpory velkoryse vyměřeny na úrovni 7,3 mld. ATS (tedy ve výši zhruba jedné pětiny tehdejšího celkového důchodu ze zemědělství a lesnictví). Na další roky však byla dohodnuta příkrá degrese této podpory (60 %, 40 %, 15 % a 0 %). Znamenalo to roční krácení v rozsahu 5 procentních bodů celkových agrárních důchodů. Navíc byla revize zemědělského předzdaňovacího paušálu v rámci daně z obratu, zamýšlená v citované “Evropské dohodě”, provedena s několikaletým zpožděním, takže výsledné navýšení sazby nabylo platnosti až l. ledna 2000.

2. Končí rolníkům období nedostatku?

2.1 Komisař pro zemědělství F. Fischler očekává v zemědělství EU růst důchodů

Komisař pro zemědělství očekává od uplatnění reforem dohodnutých v rámci Agendy 2000 v příštích letech kladné impulzy pro zemědělství EU. Plánované snižování cen posílí pozici výrobců EU na mezinárodních trzích a mělo by otevřít další odbytové možnosti evropským výrobcům. Zamýšlené rozšíření podpor představuje pro rolníky přímý prospěch. F. Fischler se dovolává expertů, kteří počítají s tím, že důchody v zemědělství EU v přepočtu na jednoho pracovníka budou v roce 2005 o 16 % až 22 % vyšší, než činily v průměru úspěšných let 1992/1996.

Tyto prognózy předpokládají trvalý odliv pracovníků ze zemědělství. Dalšími závažnými (ale v žádném případě jistými) předpoklady jsou pozitivní vývoj na světových trzích s tím, že výrobci EU získají ve vývozu nové podíly na trhu a dále pak nízká míra inflace. Splnění optimistických prognóz evropského zemědělství závisí především na vývoji na mezinárodních agrárních trzích. Urychlení v současné době atypicky nízké inflace by pozici zemědělství ztížilo.

2.2 Stabilní ceny jsou pro rolníky EU důležité

Institucionální ceny a podpory, platné v rámci tržních řádů EU, jsou stanoveny v nominálních hodnotách. Agrární rozpočet Společenství na období let 2000 až 2006 byl schválen v cenách 1999 a zvyšuje se o 2 % ročně nezávisle na skutečné míře inflace. Rovněž závazky v rámci WTO jsou sjednány z valné části v nominálních veličinách. Příkladem jsou schválené interní podpory, vyjádřené ukazatelem AMS (souhrnnou mírou podpory) a maximální výdaje na vývozní subvence. Evropští zemědělci včetně rakouských jsou z uvedených důvodů velmi zainteresováni na stabilních cenách. Zrychlení inflace znehodnotí navržené institucionální ceny a podpory a povede ke snížení reálných důchodů zemědělců. Přizpůsobení vyšším mírám inflace by se dalo v příštích letech prosadit jen velmi obtížně, pokud vůbec.

2.3 Pozitivní trendy ve vládním programu na období let 2000 až 2004

2.3.1 Záměry k posílení zemědělství a venkova

Nová spolková vláda se v preambuli k agrární části svého programu z února 2000 hlásí k rolnicky strukturovanému zemědělství, celoplošnému obhospodařování zemědělské půdy a k “Evropskému modelu zemědělství”, jehož zásady mají být výrazně podpořeny při probíhajících mezinárodních jednáních (WTO, rozšíření EU o ZSVE). Dále se vyhlašuje aktivní politika posílení venkova.

Nová spolková vláda slibuje v rozpočtové části kapitoly věnované zemědělství optimální plnění principů Agendy 2000 v Rakousku. Aby se využily všechny možnosti lukrativního využití prostředků EU, mají být zajištěny potřebné národní prostředky na spolufinancování. Spolková vláda při tom vychází ze stávajícího klíče financování mezi státem a zeměmi (60 : 40).

V zájmu posílení finančního potenciálu venkova se vláda přimlouvá za reformu odstupňovaného klíče osídlení v rámci finančního vyrovnání ve prospěch menších obcí. Dnes platné dohody končí koncem roku 2000; o prodloužení o jeden rok se jedná.

Jednou z ústředních částí Agendy 2000 je nový “Program rozvoje venkova”, zakotvený v Nařízení rady č. 1257/1999. Rakouské návrhy k němu byly předloženy Evropské komisi k přezkoumání již 1. září 1999. Ústředními body “Rakouského programu rozvoje venkova”, plánovaného na období 2000 až 2006, jsou zvýšení prostředků na ekologický program a na podpory podnikům ve znevýhodněných oblastech v rozsahu 1 mld. ATS ročně. U vyrovnávacího příplatku se počítá se zavedením základní částky, z čehož budou profitovat malé podniky. Schválení tohoto programu Komisí se očekává.

Spolková vláda Rakouska hodlá dále v zájmu vytvoření rovných konkurenčních podmínek pro zemědělství srovnatelných s EU mj. zlevnit provozní prostředky (zejména motorovou naftu, průmyslová hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a veterinární léčiva). Jde zde především o snížení daňových sazeb (zejména redukci daně z minerálních olejů u motorové nafty na úroveň extra lehkého topného oleje), resp. opatření stejného významu.

2.3.2 Praktická realizace zatím otevřená

Realizace těchto a některých dalších záměrů obsažených ve vládním programu je příslibem výrazných impulzů pro venkov a posílila by zemědělství a lesnictví. Z kritických stanovisek k této části vládního programu a jednání o spolkovém rozpočtu na rok 2000 je ovšem zřejmé, že vzhledem k tíživé rozpočtové situaci, která by mohla pokračovat i v příštích letech, není plná realizace programu rozhodně zajištěna.

Výdaje navíc, resp. zřeknutí se zdrojů z veřejných rozpočtů ve prospěch zemědělství a venkova vyžadují dostatečné a věcně fundované zdůvodnění. Jestliže se současně diskutují úsporná opatření v jiných sektorech, je toto zdůvodnění zvlášť nutné, má-li se najít u veřejnosti pochopení.

Důležité argumenty, které hovoří pro plánovaná opatření ve prospěch zemědělství a venkova, jsou mj.:

· diskutované ztráty na zemědělských důchodech v posledních čtyřech letech a tím prohloubená disparita,

· “Program rozvoje venkova” přijatý jako podpora reformy SZP 1999, jehož možnosti by měly být využity i v Rakousku a

· očekávané rozšíření EU o ZSVE, pro jehož ofenzivní zvládnutí by měly být zemědělství a venkov dostatečně vybaveny.

VÚZE - Ekonomické bulletiny 9/2000