Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu
23.04.2024 | mendelu.cz
V minulosti byla osika mnohem rozšířenější. Tento stav se ale změnil vlivem komerčně zaměřeného lesního hospodaření, které upřednostňovalo druhově a strukturně unifikované porosty. Pro lepší pochopení historických souvislostí týkajících se výskytu osik a jejich prostorových, stanovištních, nároků vědci analyzovali více než čtyři miliony lesních porostů, porostních skupin, na celém území České republiky. Využili při tom stávající údaje o velikosti daných lesních majetků, typu plánování a o kategorizaci lesů s přiřazenou intenzitou managementu. „Z průzkumu vyplynulo, že výskyt osiky je statisticky významně spjat s velikostí lesního majetku a kategorií lesa, tedy s typem a intenzitou hospodaření. Z hlediska stanovištních nároků, které označujeme jako realized niche zahrnující produkční a zároveň ekologické optimum, jsme posuzovali i ekologické vlastnosti stanoviště vycházející z lesnické typologie, což je jedním z významných výsledků studie,“ vysvětlil její hlavní autor Antonín Kusbach.
Odborníci při analýze vycházeli nejen z historických terénních měření, tedy z dat lesních hospodářských plánů, ale využili i moderní metodu dálkového průzkumu Země a sofistikované analytické techniky.
Osikové systémy jsou schopné rychlé regenerace a kolonizování nových stanovišť, což ukazuje na jejich odolnost vůči disturbancím, jako je požár, nemoci, napadení hmyzem či větrné smrště, se kterými scénáře odborníků v souvislosti s klimatickou změnou počítají. „Někdy se říká, že v Severní Americe můžete jít od pobřeží k pobřeží a nikdy neopustíte stín osik. Možná to není tak docela pravda, ale vypovídá to o flexibilitě a přizpůsobivosti této dřeviny. Ukazuje to na velký potenciál, který osika má,“ řekl spoluautor studie Paul C. Rogers z Western Aspen Alliance, Ecology Center and Department of Environment and Society na Utah State University.
Myšlenku o perspektivní budoucnosti osik v Evropě podporují i terénní pozorování. „Z nich vyplývá, že si osika po rozsáhlém úbytku smrku ztepilého v důsledku kůrovcových kalamit přirozeně našla cestu do středoevropských lesů. Myslím si, že je to dáno i tím, že lesnická praxe se na roli pionýrských dřevin, kromě osiky se jedná především o břízu, dívá jinak než před léty, kdy je velmi důsledně z porostů eliminovala. Díky svým velmi dobrým regeneračním schopnostem osika v porostech prospívá a může se stát jednou z přípravných dřevin ve vícefázové přirozené obnově lesů,“ shrnul téma Kusbach.
Výsledky studie publikoval odborný časopis PLOS ONE.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Antonín Kusbach, Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, +420 545 134 557, antonin.kusbach@mendelu.cz
Další články v kategorii Lesnictví
- Lesy ČR upřednostní přirozenou obnovu na historicky největší ploše (13.05.2024)
- Výzkum stromu mongongo v Zambii podporuje příjem tamních domácností i udržitelné hospodaření v krajině (10.05.2024)
- Nestátní lesníci pozvou do lesů potřetí veřejnost, akce budou na 40 místech (09.05.2024)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (09.05.2024)
- Pomůže nám buk zvládnout klimatickou změnu? (07.05.2024)
- SVOL: Jarní mráz způsobil v lesích škody na mladých porostech za miliardy korun (07.05.2024)
- Na Krnovsku obnovily Lesy České republiky druhou vodní nádrž (06.05.2024)
- V Norsku hrozí vznik velkých kůrovcových ohnisek (03.05.2024)
- Ministerstvo ustoupilo, lidé o volný vstup do lesů nepřijdou (03.05.2024)
- Vědci zachraňují cenné ekotypy a populace smrku ztepilého (03.05.2024)