PROBLEMATIKA LESNICKÉ TYPOLOGIE IV

01.04.2002 | Lesnická práce

Jiří Viewegh

Ve dnech 30. a 31. 1. 2002 se konalo již čtvrté setkání všech, jimž leží na srdci lesnická typologie. Především byli přítomni všichni typologové Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, jejich kolegové ze Slovenska (Lesoprojekt), zástupci některých CHKO a NP, obou lesnických fakult. Semináře vešly do povědomí lesnické odborné veřejnosti, že se ho zúčastnili i zástupci nestátních organizací.

Ze středních lesnických škol byli přítomni pouze zástupci SLŠ Žlutice, jejichž absolventi často předčí svými znalostmi i některé dříve věhlasné "tradiční” střední lesnické školy. Je vidět, že této relativně "mladé” škole záleží na tom, aby jejich absolventi byli pro obor přínosem, zatímco jiné "žijí” již jen ze jména, které jim udělali jejich dávní absolventi. Mimo mnoho referátů, jejichž stručný průřez je uveden dále, probíhaly diskuse i v přestávkách jednání, při obědech a hlavně večer po prvním dnu při společné večeři. Zde také proběhlo ustavující jednání Typologické podsekce při biologické sekci Oddělení lesního hospodářství České akademie zemědělských věd.

REFERÁTY

Referáty odezněly v tomto pořadí:

Doc. RNDr. M. Chytrý, CSc. - Česká národní fytocenologická databáze: základní statistika dostupných dat a příklady jejich využití.

Mgr. L. Tichý, Ph. D. - JUICE, program pro tabulkové zpracování analýzy fytocenologických zápisů.

Ing. V. Zouhar - Zpracování dat typologické databáze.

Ing. K. Matějka, CSc. - Přehled mnohorozměrných statistických metod používaných v ekologii, poznámky k nim a jejich využití v lesnické typologii.

Doc. RNDr. S. Vacek, DrSc. - Analýza vegetačních změn v lesích Orlických hor v letech 1951 - 2001.

Ing. I. Míchal, CSc. - NATURA 2000.

Ing. V. Zatloukal - Výskyt tisu červeného Taxus baccata v ČR v souborech lesních typů.

Dr. Ing. J. Macků - Srovnání četností AVB hlavních dřevin na příkladu vybraných PLO.

Ing. E. Průša, CSc. - Poznámky k současnému vývoji typologie - viz samostatný článek "Poslední odkaz Eduarda Průši” (přečetl Ing. J. Vokoun).

Ing. J. Holuša (st.) - Vliv složení stromového patra na charakter fytocenóz.

Ing. O. Holuša - Využití vegetačních stupňů jako základních rámců pro studium zoocenóz.

Doc. Ing. J. Sequens, CSc. - Výškové růstové trendy smrku jako funkce věku, stanoviště a letopočtu.

Ing. I. Rizman - Ekologický priezkum na Slovensku.

Ing. J. Vokoun - Taxonomický klasifikační systém půd ČR.

Ing. J. Pivec, CSc. - Porovnání klimatické regionalizace ČR Moravce-Votýpky a klimatických oblastí Československa dle Quitta.

Dr. Ing. J. Macků - Informace o dopadu klimatické změny, vyvolané zesílením skleníkového efektu na lesní hospodářství.

Doc. Ing. J. Viewegh, CSc. - Bylinná vegetace lužních lesů jižní Moravy v období 1978 - 1997.

Podrobně budou všechny příspěvky publikovány ve sborníku.

LESNICKÉ DATABÁZE

Protože nosným tématem semináře byly lesnické (typologické) databáze, zaměřili se první přednášející na celonárodní systém získávání a uchovávání fytocenologických dat. Vzhledem k tomu, že se v současnosti ukládají všechny identifikovatelné typologické zápisníky na elektronická média pro další zpřesnění Typologického systému ÚHÚL a přesnějšímu definování jednotlivých LT v rámci SLT, je nutné používat stejnou metodiku. Nebylo by příliš rozumné vypracovávat vlastní metodiku, když existují pro zpracovávání dat stejného charakteru metodiky celorepublikové, příp. celoevropské a pro potřeby lesnické typologie je stačí pouze nepatrně modifikovat. Tímto problémem se zabývaly první tři referáty. Další pak již ukazovaly na data podobnými způsoby zpracovaná a výsledky, ukazující na význam jejich použití.

NATURA 2000

Delší diskuse se rozproudila po referátu Ing. Míchala, týkající se zkušeností jednotlivých poboček ÚHÚL s regionálními pracovníky zodpovědnými za mapování soustavy NATURA 2000. Většinou problémy nevznikají. Pouze v některých oblastech, kdy zodpovědnému regionálnímu pracovníkovi stoupne do hlavy sláva z jeho "evropského” postavení, která bývá často zástěrkou jeho odborné neschopnosti, bývá spolupráce špatná. Je však nutno, aby si obě spolupracující strany uvědomily důležitost tohoto evropského programu. Na možné nepříjemnosti ukazuje nedořešená otázka případných finančních kompenzací vlastníkům území navrhovaných k ochraně v rámci soustavy NATURA 2000.