Přirozená obnova smrku na výsypkách je úspěšnější než technická rekultivace

Strnady, 5. listopadu 2025 – Přirozená obnova lesů na výsypkách po těžbě hnědého uhlí může být efektivnější než tradiční rekultivační postupy. Ukázala to nová studie týmu vědců z Univerzity Karlovy, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a Biologického centra AV ČR, která byla publikovaná v časopise Ecological Engineering.

Výzkum se zaměřil na porovnání růstu čtrnáct let starých smrků ztepilých v podrostu pionýrských dřevin na sukcesních (přirozeně se vyvíjejících) plochách a smrků vysazených na technicky rekultivovaných lokalitách v Sokolovské pánvi.

Hlavní výsledky

• Smrky rostoucí v přirozeně se vyvíjejících porostech byly výrazně vyšší a měly více chlorofylu a fosforu v jehlicích, zároveň vykazovaly vyšší podíl mykorhizních kořenových špiček.
• Půda na sukcesních plochách měla nižší pH a současně vyšší obsah ergosterolu i silnější mykorhizní kolonizaci kořenů, což dohromady vytváří příznivější podmínky pro růst smrku.
• Ačkoliv byla hustota mladých smrků na sukcesních plochách výrazně nižší než na rekultivovaných (cca 700 vs 11 600 ks/ha), jednotlivé stromy v sukcesi prosperovaly lépe.

Význam pro praxi

Studie naznačuje, že běžná technická rekultivace, tedy plošné srovnání terénu a výsadba velkého počtu sazenic, může vést k méně příznivým podmínkám než ponechání ploch přirozené sukcesi. Přirozený vývoj v kombinaci s pionýrskými dřevinami vytváří prostředí, které podporuje růst cílových klimaxových hospodářských dřevin, jako je smrk. Tyto dřeviny se sem šíří přirozenou obnovou, ale jistě by bylo možno jejich rozvoj podpořit i podsadbou vhodných cílových dřevin.

„Naše výsledky ukazují, že pokud ponecháme prostor pionýrským dřevinám a využijeme jejich pozitivní vliv, mohla by být obnova lesa na výsypkách levnější, efektivnější a ekologicky udržitelnější. Obnova půdy pomocí pionýrských porostů by mohla být např. kombinována s doplňkovou podsadbou cílovými klimaxovými dřevinami a pěstebními zásahy,“ říká hlavní autorka studie Dr. Olga Vindušková z Univerzity Karlovy.

Výzkum byl finančně podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu SIGMA (projekt č. TQ03000234 Meliorační potenciál pionýrských druhů dřevin při obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť).

Článek „Natural regeneration of Norway spruce under pioneer trees outperforms conventional reclamation on post-mining sites“ je volně ke stažení v plném znění na: https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2025.107812

Autoři článku: Olga Vindušková; Doubravka Šimáňová; Erika Reitschmiedová (Univerzita Karlova v Praze); Jakub Černý (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.); Jan Frouz (Biologické centrum AV ČR; Univerzita Karlova v Praze);

Podle originálu připravil: Jakub Černý, VÚLHM, v. v. i., e-mail: cerny@vulhmop.cz