Postavení lesního hospodářství v kontextu vstupu ČR do EU

Martin Chytrý

Vstup do Evropské unie (EU) byl politickým programovým cílem ČR republiky od začátku devadesátých let. Tato skutečnost ovlivňovala i koncepční otázky lesnické politiky.

Úloha a postavení lesního hospodářství (LH) byly v tomto období definovány celkem ve třech vládních materiálech:

· Zásady státní lesnické politiky schválené usnesením vlády dne 11. května 1994;

· Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství (MZe) na období před vstupem ČR do EU, část B. Koncepce lesnické politiky schválená usnesení vlády dne 12. ledna 2000;

· Národní lesnický program schválený usnesením vlády dne 13. ledna 2003.

Zásady státní lesnické politiky (1994)

Je dobré podívat se na vývoj zásad a principů, ze kterých tyto strategické materiály vycházely. První materiál Zásady státní lesnické politiky z roku 1994 stanovil tyto dlouhodobé zásady LH:

· obnovit a udržet stabilní lesní ekosystémy;

· zvýšit druhovou diverzitu lesních dřevin a přiblížit se k přirozené skladbě lesů s přiměřeným uplatněním produkčně vhodných druhů;

· dosáhnout výrazného snížení imisního zatížení lesních porostů;

· zachovat a ozdravit lesní porosty v imisně poškozených oblastech;

· udržet a rozvíjet genofond lesních dřevin.

Tento materiál rozebíral dále otázky kompetence orgánů státní správy lesů (SSL), zabezpečení veřejného zájmu v lesích, a dokonce privatizaci státních lesních majetků. Tyto zásady vznikaly na počátku devadesátých let, kdy ekonomika LH byla ovlivněna nízkými náklady na pracovní sílu a velmi výhodnými cenami dřeva právě ve srovnání s úrovní mezd. Z těchto informací je pochopitelné, že v této době státní lesnická politika považovala za priority lesopěstební otázky, protože ekonomické problémy v lesním hospodářství prakticky neexistovaly.

Koncepce lesnické politiky (2000)

Druhý materiál Koncepce rezortní politiky MZe na období před vstupem ČR do EU, část B. Koncepce lesnické politiky z roku 2000 je koncipován již v době, kdy vstup do EU dostával reálné obrysy. Tento materiál se opírá o tyto hlavní zásady:

· dokončení restitučního procesu;

· zlepšování stavu lesních ekosystémů;

· uchování a zvyšování biodiversity v lesích;

· rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů;

· rozšíření využívání dřeva jako přírodní obnovitelné suroviny;

· podpora lesnických institucí;

· sledování ekonomických aspektů lesnické politiky.

Do popředí se začaly dostávat otázky ekonomiky hospodaření v lesích a využívání dřeva. Tato koncepce je již zpracovávána v době, kdy ceny dřeva stagnují, ale cena pracovní síly dále nezadržitelně roste. Náhrady za veřejné služby poskytované veřejnosti však nejsou vlastníkům lesů kompenzovány.

Obchodní vztahy ČR se stále více stávají součástí vztahů evropských se všemi výhodami a nevýhodami. Na evropském trhu je trvalý převis nabídky dřeva nad poptávkou, proto úspěšní obchodníci musejí hledat odbyt i mimo Evropu.

Národní lesnický program (2003)

Třetí materiál schválený nedávno - Národní lesnický program (NLP) - již předpokládá vstup do EU a obsahuje již celou řadu evropských lesopolitických aspektů. Základní principy, z nichž NLP vychází jsou:

· obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem;

· při omezování administrativních zásahů státu na nevyhnutelné minimum;

· při motivačním působení státní lesnické politiky na podporu veřejných zájmů;

· při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek.

Strategické cíle NLP navazují na lesnickou strategii EU, schválenou rezolucí Rady EU ze dne 14. prosince 1998 “O lesnické strategii pro EU”. Lesnická strategie EU přejímá zase celoevropská kritéria a indikátory trvale udržitelného hospodaření v lesích, přijaté na 3. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Lisabonu (1998). NLP tato kritéria bez výhrad přebírá. Jedná se o šest následujících kritérií:

· udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku;

· zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů;

· zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů);

· zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů;

· udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství;

· zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek.

V těchto kritériích a principech můžeme hledat odpověď na úlohu a postavení LH po vstupu do EU.

Ing. Martin Chytrý, MZe ČR, chytry@mze.cz

Nezkrácený příspěvek byl autorem přednesen na celostátní konferenci “Ekonomika lesních a zemědělských podniků v kontextu předpokládaného vstupu ČR do EU” v Hruškách u Břeclavi 27. 3. 2003.