Podmínky pro kůrovcové kalamity vytvořili lidé

Kůrovci. S tímto pojmem se v souvislosti s hospodařením v lesích budeme bohužel setkávat stále častěji. Jedná se o brouky z čeledi kůrovcovitých, kteří prodělávají svůj vývojový cyklus prakticky na všech našich hlavních hospodářských dřevinách - jehličnatých i listnatých. V lesích našeho regionu se můžeme setkat se zástupci několika desítek druhů patřících k několika rodům. Jednotlivé druhy se poměrně úzce specializují, ať už jde o výběr konkrétní dřeviny, stupeň jejího oslabení či poškození nebo obsazování jednotlivých částí stromu.

Největší podíl na poškozování smrkových porostů, které zde plošně převažují, má lýkožrout smrkový. Tohoto brouka příroda obdařila celou řadou obdivuhodných schopností, které mu umožňují rychlé šíření. Při vzniku optimálních podmínek je schopen zlikvidovat rozsáhlé souvislé plochy smrkových porostů. Poškození vodivých pletiv intenzívním žírem má za následek přerušení existenčně významného spojení mezi kořeny a korunou napadeného stromu. Nezbývá, než upřímně přiznat, že základy pro vznik periodicky se opakujících kalamitních situací způsobených přemnožením tohoto škůdce, položil člověk. Ve snaze o dosažení maximálního hospodářského výnosu přistoupili naši předkové již v 18. století k nevhodným změnám druhové skladby našich lesů. Došlo k výraznému upřednostňování smrku a borovice na úkor buku, dubu, jedle a dalších dřevin. Hospodářský les s převahou smrku a borovice, založený na nevhodných stanovištích, mnohdy obhospodařovaný nevhodným způsobem, je velmi nestabilní a dochází k narušení přírodní rovnováhy. Lýkožrout smrkový zde přestává plnit pouze funkci likvidátora stromů různě poškozených či oslabených a stává se velmi nebezpečným škodlivým činitelem.

Při vzniku podmínek vedoucích k oslabení smrkových porostů a současně příznivých pro vývoj lýkožrouta ( např. souběh vysokých teplot a nízkého srážkového úhrnu), dochází k silnému přemnožení tohoto škůdce. V takové situaci je bezpodmínečně nutné, aby všichni vlastníci lesa zodpovědně přistupovali k plnění povinností, které jim ukládá platná právní úprava. Jde zejména o včasnou likvidaci veškeré dřevní hmoty vhodné pro vývoj lýkožrouta ( zejména zlomy a vývraty) a včasnou, vhodným způsobem provedenou asanaci dřevní hmoty již napadené. Důraz je třeba klást na včasnost a důslednost prováděných opatření. Neméně důležité je využívání znalostí a zkušeností odborných lesních hospodářů. Spolehlivější a perspektivnější cestu samozřejmě představuje prevence, spočívající v předcházení vzniku kalamitních situací. Zde se otevírá obrovský prostor pro lesnický výzkum, ale i obyčejný zdravý rozum a ochotu učit se od přírody. Ta měla pro vývoj a testování svých geniálních mechanismů k dispozici nesrovnatelně větší potenciál než si my, lidé, dokážeme byť jen představit. Upřednostňujme, tam kde je to možné, přírodě blízké způsoby hospodaření.

Využívejme ve vhodných případech přirozenou obnovu lesních porostů, kde vysoká nadprodukce semenáčků vede k uplatnění principů přirozeného výběru. V ostatních případech používejme vhodný sadební materiál a berme v úvahu stanovištní požadavky jednotlivých dřevin. Citlivou a včasnou výchovou respektující přírodní zákonitosti vytvářejme základ stabilních a vitálních lesních porostů, odolných nejen proti kůrovcovým kalamitám, ale rovněž proti působení většiny ostatních škodlivých činitelů. Především si však uvědomme, že pokud jde o poskytování užitku pro člověka, není les zdrojem bezedným či nekonečným - při volbě citlivých přístupů však může být zdrojem obnovitelným.