Pod elektrickými sloupy krutě umírají tisíce ptáků

S Michalem Hradským o přírodě a ochraně dravého ptactva.Už několik let vede Michal Hradský záchrannou stanici pro zraněné ptáky ve staroboleslavské ulici Průhon. První květnové dopoledne tu pobývali celkem čtyři pacienti. Tři čeká brzy návrat do přírody, čtvrtý, káně s těžce poškozeným křídlem, bude trvale handicapován a zbytek života stráví zřejmě ve voliéře.

Největším nepřítelem dravých ptáků je počátkem 3. tisíciletí člověk. Je pravda, že se do Polabí stěhují ptáci, kteří tu ještě před pár lety nehnízdili?Početnost ptactva určitě stoupla. Je to především díky důslednější ochraně a snad i lepším přírodním podmínkám.

Které druhy k nám přibyly?Především dravci, kteří se drží vody. Takový moták pochop je dnes jedním z nejběžnějších u nás hnízdících druhů motáků. Ne že by se zdržoval výhradně u Labe. Vyhledává obecně rybníky a rákosiny, hnízdí totiž na zemi. Na každý rybník připadá dnes jedno nebo dokonce dvě hnízda.

Řidiči možná zaregistrovali, jak často na stromcích podél silnic můžeme vidět posedávat dravce.Nejvíc je to vidět v zimě. Kvůli sněhové pokrývce nemohou dravci lovit na polích a stahují se k silnicím, kde vyhledávají zdechliny sražených zvířat. Nakonec tu díky úklidu sněhu z vozovky mají i větší šanci chytnout třeba myš.

Jsou vyhladovělí dravci nebezpeční například pro domácí drůbež?V zimních měsících je to pro ně občas jediná strava. Ke škodám ale dochází opravdu zřídka, protože dravci jsou plaší a málokdy útočí.

Můžeme v Polabí zahlédnout například orla?Je to možné. Sám jsem na Silvestra viděl u Labe orla mořského. Soused, který je členem České ornitologické společnosti, loni v lednu dokonce viděl orla skalního, který sem zřejmě náhodou zalétl.

Co je sem láká?Orly mořské určitě tok Labe, protože se zdržují u vody. Ale jejich výskyt je tu opravdu spíš náhodný.

Říkáte, že se zlepšila ochrana ptáků. V čem?Například vešel v platnost zákaz střílení káňat, která byla před lety každoročně terčem pravidelného odstřelu. Aby mohl zastřelit dravce, musí mít dnes člověk udělenu výjimku.

Je to pro přírodu dobré?Určitě ano. Každý dravec má své teritorium a navzájem se vytlačují. Samozřejmě zaznívají námitky, že to odnášejí mláďata zajíců a další zvířata. Pokud jde ale třeba o hlodavce, můžeme být jen rádi, že káňata a poštolky loví myši. Spousta malých zajíčků navíc zahyne i na silnicích, uloví je lišky nebo zdivočelí psi. I když pro některé lidi je otázka ochrany dravců stále sporná. Občas se s myslivci přeme, jestli je dravec "škodná" nebo není.

Co je pro dravce největším nebezpečím?Jednoznačně sloupy elektrického vedení. Jsou to taková ta klasická "téčka". Lze to dokumentovat na fotografiích.(Přináší svazek snímků.)

Tohle je například káně lesní usmrcené elektrickým proudem. Je vidět, že proud prošel pařátem a vyšel levým křídlem. Tady je zase vidět usmrcená straka obecná. Pod stejným sloupem byly další dvě.

Jak se vůbec zraní? Jeden drát jim přece neublíží...Nejhorší je to po dešti nebo když mrholí a ptáci mají namoklá pera. Když dosednou na konzoli vedení, mohou se dotknout křídlem sousedního drátu. A když mrholí, může je elektrický výboj zasáhnout i sám od sebe. Vede zpravidla napříč tělem, takže pokud se pták dotkne vodiče pravým křídlem, vyjde výboj ven levou nohou. Zvíře pak buď zemře na místě, nebo mu výboj upálí křídlo či pařát. Šlachy a ostatní tkáně spáleného křídla odumírají postupně. Zraněný pták běhá někde po polích nebo se skrývá a mouchy mu zatím nakladou své larvy do ran. Lidé nám často přinesou dravce s křídly téměř sežranými od červů.

Takže elektrické vedení jim způsobuje pomalou a bolestivou smrt?Ano, to je na tom nejhorší. Těchto sloupů jsou tisíce a nebezpečí je velice rozšířené. Díky Pavlovi Křížkovi z Ochrany fauny České republiky, jejíž stanice sídlí ve Voticích, se podařilo prosadit, aby veškeré nově budované sloupy vysokého vedení byly zabezpečeny. Buď mají na ramenech bodáky nebo pruty, které zabraňují ptákům v usednutí.

Taková ochrana vypadá poměrně jednoduše...Pták si samozřejmě může na sloup stokrát sednout bez toho, aby se mu něco stalo, vystavuje se ale velkému riziku. Sám jsem viděl mnoho dravců na sloupy dosedat a nikdy jsem se nestal svědkem toho, že by byli zasaženi proudem. Stačí se ale projít pod sloupy a většinou člověk najde zbytky per nebo kostry ptáků. Proto se snažíme trasy elektrického vedení mapovat a posílat informace o nejrizikovějších místech do Ochrany fauny. Teď například mapuji jednu trasu u soutoku.

Energetici vás nejspíš moc rádi nemají?To asi ne.

Povinnost zajistit sloupy proti usedání ptactva platí i pro staré rozvody?Právě díky Pavlu Křížkovi už je tahle povinnost zakotvena v zákoně. Do deseti let by měla být v tomto směru zabezpečena celá Česká republika. Bohužel mají zabezpečovací prostředky občas menší životnost než samotný sloup.

Mají dravci kromě člověka nějakého dalšího přirozeného nepřítele?Mimo člověka a jeho nástrah vlastně ne. Tedy až na výjimky. Pro dravce může být jako lovec nepřítelem například výr velký. Ale na elektrických sloupech jich umírají statisíce. Podle německých ornitologů, kteří v této věci prováděli výzkum, osmdesát procent uhynulého ptactva sežerou lišky, které jsou velmi chytré a znají trasy, kudy je elektrické vedení taženo.

Jakého největšího dravce můžeme v Polabí potkat?Asi luňáka červeného. To je největší a nejkrásnější dravec, který se tu vyskytuje. Například u soutoku Labe s Vltavou u Mělníka.

Kdo vlastně financuje provoz vaší stanice?V podstatě ji financujeme sami s kamarády z Polabského sdružení ochránců přírody. Snažíme se pro město dělat co nejvíc věcí, od vyvěšování ptačích budek po zabezpečování autobusových zastávek proti nárazům ptáků do prosklených ploch. Veškeré peníze, které nám město zaplatí, jdou přes účet sdružení na nákup materiálu. Jsme také členy Českého svazu ochránců přírody, spadáme pod stanici v Pátku, což je vesnice za Poděbrady.

Odchytávat zraněné divoké zvíře není asi zrovna jednoduché...U ptáků je to ještě docela snadné. Vezmete si rukavice a takový dravec vás nanejvýš poseká nebo klovne. U volavky popelavé nebo čápa je to riskantnější, protože jdou zobákem po očích. To si musíte dát pozor. Už se mockrát stalo, že někomu oko vyklovli. Odchyt savců, srny, nutrie nebo ondatry je ještě horší. Měl jsem tu třeba kunu skalní se zlomenou nohou. Nechal jsem ji operovat u doktora Vlacha. Operace se sice povedla, ale kuna mě kousla a museli jsme ji utratit a poslat vzorky na vyšetření. A ta doba čekání na výsledek, jestli mám nebo nemám vzteklinu, nebyla nijak příjemná.