Památných stromů si naši předci vážili

O co bylo v minulosti Podblanicko chudší, o to více si zdejší lidé vážili všeho kolem sebe a v prvé řadě to byla příroda. Stromy však byly považovány nejen za objekt přírodní. Byla jim často přisuzována nadpřirozená síla. Budily respekt a úctu, a to nejen z důvodu jim přičítaných schopností, ale i díky tomu, že lidé si u těchto velikánů více uvědomovali délku jejich života a představovali si, co všechno tyto stromy již viděly. Protože stromům byla dávána taková vážnost, byly často sázeny na rozcestích, u křížků, na návsích a hradních nádvořích a na místech význačných událostí. Mnohé z nich nám zůstaly dodnes zachovány. Je jen na nás, budou-li se moci následující generace z těchto či z dalších, dorostivších velikánů těšit a radovat.

Chráněné stromy

Vybrané stromy jsou od poloviny minulého století vyhlašovány za státem chráněné památné stromy. Na okrese Benešov je v současnosti vyhlášeno 62 památných stromů - 30 lip srdčitých, 3 lípy velkolisté, 21 dubů letních, jeden jasan ztepilý, 2 smrky ztepilé, jeden jalovec obecný, jeden jilm habrolistý, jeden buk lesní, jeden trnovník akát a jeden javor klen. U takto zvláště chráněných stromů je zakázáno bez souhlasu státního orgánu ochrany přírody jakkoli škodlivě zasahovat do jejich vývoje, ořezávat a jinak je poškozovat apod. Je též zakázáno škodlivě zasahovat do jejich ochranného pásma, které tvoří kruh o desetinásobku průměru kmene památného stromu měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Další desítky významných stromů jsou chráněny v zámeckých parcích. O památné stromy na Podblanicku se dlouhodobě stará Český svaz ochránců přírody díky finančním příspěvkům Okresního úřadu v Benešově a Správy CHKO Blaník. Kromě toho se ČSOP na náročnější údržby vybraných stromů snaží získat finance i z jiných zdrojů. V letošním roce byl například zpracován projekt ošetření památných dubů u Tloskova a žádost o příspěvek na toto opatření z Programu péče o krajinu MŽP.

Významné stromy

Kromě památných stromů eviduje Český svaz ochránců přírody významné stromy Podblanicka, které se snaží uchránit před zničením a poškozením a u kterých se snaží prosadit jejich zákonnou ochranu. Tento soupis byl uveřejněn kompletní v knize "Zámecké parky a památné stromy Podblanicka" vydané v r. 1996 Českým svazem ochránců přírody ve Vlašimi, kde ji lze též zakoupit.

Památné stromy = paměť národa

K četným stromům se pojí různé legendy a pověsti. Stromy často připomínají významné události. Uchování památných stromů je tedy důležité nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také pro zachování paměti našeho národa. Kéž dokážeme památné stromy bránit před jejich ničením tak, jako to dokázali naši předci, aby zůstaly zachovány dalším generacím. Neměli bychom také zapomenout nové stromy na počest různých událostí do krajiny a našich obcí vysazovat. Ve věci ochrany a péče o památné a významné stromy na Podblanicku se můžete obracet na Podblanické ekocentrum.

Historie a současnost

Z Podblanicka je zřejmě poprvé v literatuře jako významný strom uváděna v publikaci J. E. Chadta (Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) vydané v r. 1908 lípa v Krchlebech. V roce 1941 tato lípa měřila 8 m v obvodu, 30 m na výšku a její věk byl odhadován na 800 let. Ve válečných letech byla velmi poškozena vichřicí, nakonec zbyla pouze mrtvá část báze kmene stažená obručí. V současné době je na místě, kde stávala, dům č.p. 15 se zahrádkou. Ve druhém vydání Chadtovy publikace z r. 1913 je uváděn z Podblanicka ještě Žižkův dub v Konopišti a dva jírovce na náměstí v Načeradci.

Významných stromů na okrese Benešov ČSOP eviduje celkem 1777. Celkem soupis významných stromů Podblanicka tvoří 17 druhů stromů. Největší zastoupení má náš národní strom - lípa srdčitá a velkolistá, dále dub letní, javor klen, jírovec maďal a javor mléč.

PAVEL PEŠOUT

Okresní rekordy

Největší lípa: Zřejmě lípa v Krchlebech s obvodem 800 cm - po válce byla poražena. Nyní jí nahradila Kaplířova lípa v Neustupově s obvodem 749 cm.

Největší dub: Žižkův dub u Konopiště s obvodem 887 cm - dnes pouze mrtvé torzo kmene. Živý největší dub je v Tloskově u Neveklova u křižovatky cesty a silnice za zámkem (obvod 672 cm).

Největší smrk: Zřejmě největší smrk rostl u Komorního Hrádku (pč. 113), který byl skácen po napadení kůrovcem (obvod 346, výška 40 m). Obvodem pak byl jednoznačně největším trojkmenný smrk ztepilý v zámeckém parku v Ratměřicích (obvod 580 cm). Dnes je zřejmě největším živým smrkem strom zvaný "Velký mnich" rostoucí přesně uprostřed kaple sv. Máří Magdalény na Malém Blaníku (obvod 321 cm, výška 34 m).

Největší jírovec maďal: Benešov u silnice v Nechybě s obvodem 437 cm, jen o málo menší (s obvodem 428 cm) je zdravý a krásný jírovec rostoucí u Růžkových Lhotic. Největší buk lesní: Zřejmě největším je buk u obce Kaliště (k.ú. Budenín) s obvodem 661 cm.

Největší javor klen: Roste u Věžník u Chotýšan a jeho obvod dosahuje cca 650 cm. Největší skupina starých stromů: Je jí zřejmě roztroušený porost 46 dubů letních a 58 lip v údolí drobné vodoteče mezi Brtnickým rybníkem a Šternovem u Divišova (obvody od 298 do 566 cm).

Největší stromořadí lip: Nachází se mezi Odlochovicemi a Ratměřicemi a čítá 305 lip srdčitých (obvody od 234 - 344 cm). Nejstarší skupina dubů: Za zámkem Tloskov u Neveklova v poli - 5 dubů letních majících obvody 475, 468, 618, 622, 626 cm.

Víceřadé stromořadí: Stromořadí o nejvíce řadách je zřejmě u kaple Loreta u Vlašimi, kde jsou lípy vysázeny v sedmi řadách (obvody od 145 do 365 cm). Za zmínku stojí čtyřřadá alej vysazená kolem r. 1730 proti průčelí zámku Jemniště čítající 148 lip srdčitých a velkolistých, 3 javory kleny, 3 javory mléče a 4 jírovce maďaly (obvody od 82 do 488 cm). Poslední obnovu této aleje provedl ČSOP v r. 1997. Největší jalovec obecný: Nejmohutnější exemplář jalovce na Podblanicku byl zřejmě dnes již neexistující jalovec u Monínce na Sedlecku, dosahující výšky cca10 m. Jeho fotografii uveřejnil Kovařík (1978).

Největší porost jalovce obecného: Nachází se u Nemíže u Vlašimi v přírodní památce "Na ostrově". Roste zde několik set keřů jalovců. Mnohé tvoří sloupovité tvary dosahující výšky 4 m. O území pečuje Český svaz ochránců přírody Vlašim.

Autor: PAVEL PEŠOUT

Zdroj: Benešovský deník

Datum: 10.05.2001