Odlov černé zvěře u lesního závodu Židlochovice

Ing.Jiří Špunar, LZ Židlochovice

Honitby LZ Židlochovice jsou mimo území bažantnic v severozápadní části okresu Břeclav typicky lesními honitbami. Jsou rozmístěny hlavně podél dolního toku řek Moravy a Dyje až po vlastní soutok těchto řek v jihovýchodní části, kde obě řeky tvoří část státní hranice se Slovenskem a Rakouskem. Životní prostředí černé zvěře tvoří v převážné většině lužní lesy s hlavními dřevinami dubem,jasanem a topolem. Specifická je oblast valtická, kde se na pískovcovém podloží nejvíce daří borovici a dubu ceru. Poněkud odlišná je též oblast mikulovská, řadící se z lesnického hlediska k tzv. chlumním doubravám v mírně zvlněném terénu s hlavním zastoupením dubu a habru v dřevinné skladbě. V okolí všech honiteb LZ Židlochovice jsou intenzivně obhospodařovány poměrně rozsáhlé a úrodné zemědělské plochy, kde se jako hlavní zemědělské plodiny pěstují pšenice, kukuřice, ječmen, řepka a slunečnice.

Z výše uvedeného popisu zdejší krajiny si i nezasvěcený snadno udělá přehled o tom, že území svými krytovými a převážně potravními nabídkami vytváří černé zvěři ideální životní podmínky během celého roku, a proto se zde tato vyskytuje v poměrně vysokých počtech. Než se pustím do výčtu odborných hledisek lovu černé zvěře u LZ Židlochovice, chtěl bych zdůraznit tu skutečnost, že stavy černé zvěře jsou vzhledem k vysoké migrační schopnosti ovlivňovány i intenzitou odlovů v příhraničních oblastech Slovenska, Rakouska a zejména v polních honitbách jednotlivých mysliveckých sdružení na okrese Břeclav. Zde se musím zmínit o dobré spolupráci s pracovníky RŽP Okú Břeclav, kteří se snaží prosadit do života osvědčená hlediska odlovu černé zvěře v těchto polních honitbách, tak jako to děláme dlouhá léta u lesních honiteb. V praxi to znamená, že je kladen důraz na odlov selat a lončáků a následně až po ulovení určitého počtu mladé zvěře je povolen odlov dospělé černé zvěře. Tato není nikde v polních honitbách normována a tudíž se loví pouze na základě povolení mimořádného odstřelu, především z důvodu zabránění vzniku škod na polních kulturách.

Celkové stavy černé zvěře jsou v honitbách LZ Židlochovice vnímány velmi citlivě především ze strany OVS Břeclav. SVS má přirozeně zájem na co nejnižších stavech černé zvěře na území okresu Břeclav, především z hlediska možného vzniku a rozšíření velmi nebezpečné choroby klasického moru prasat do domácích chovů. Okres Břeclav je vnímán jako vstupní brána pro rozšíření KMP na území celé ČR. Vzniklo zde první ohnisko moru ihned po otevření nepropustných státních hranic s Rakouskem v roce 1990 a nebezpečí vzniku nového ohniska pro výše uvedenou polohu je stále aktuální. Poslední virologicky pozitivní nález byl na okrese Břeclav zaznamenán u černé zvěře v roce 1997, serologicky pozitivní kusy jsou však uloveny každý rok zhruba v počtu 20 ks z přibližně 1250 ks celkově ročně na okrese odlovené černé zvěře. V grafu č.1 je uveden přehled plánu lovu a skutečný odlov černé zvěře u LZ Židlochovice v letech 1996-2001.

Jak vyplývá z předchozích statí je na LZ Židlochovice ze strany SVS , Okú Břeclav i různých zemědělských subjektů vyvíjen neustálý tlak na snižování celkových stavů černé zvěře na přijatelnou výši (NS 215ks). Naplnění této skutečnosti však neodpovídají reálné stavy (JKS 432ks), které byly nasčítány v únoru 2002 po 10 ti letém intenzivním odlovu. Schválený plán lovu ( 775ks) pro rok 2002 bude téměř s jistotou znovu výrazně překročen. Výše uvedená čísla spíše vypovídají o nereálnosti snížení stavů černé zvěře v honitbách LZ Židlochovice na tabulkově stanovené NS, které se zcela rozchází se skutečností. Dovolím si konstatovat,že tento stav platí téměř ve všech honitbách po celé ČR. Nemysleme si však, že vysoké stavy černé zvěře jsou problémem pouze u nás. Například v Německu je podle časopisu Wild und Hund č.12/2002 situace ještě horší. Vysoké stavy černé zvěře se německým myslivcům rovněž nedaří již několik let zregulovat na přijatelnou výši a navíc každý měsíc jsou hlášena nová a nová ohniska moru černé zvěře. Následně vznikají přijetím přísných veterinárních opatření vyšší náklady státu při kontrole zvěřiny z ulovené zvěře a hlavně může dojít při vniknutí nemoci do hospodářských velkochovů prasat k výrazným hospodářským škodám.

Dle mého názoru jsou vysoké stavy černé zvěře na jižní Moravě ovlivňovány následujícími faktory:

· Vysoká populační dynamika, kdy selata metají nejen dospělé bachyně, ale i téměř všechny lončačky a tudíž se ve všech plánech lovu s tímto musí počítat. Koeficient přírůstu bude v úživných honitbách také jistě vyšší než všeobecně uplatňovaný 4,5.

· Vysoká přizpůsobivost černé zvěře podmínkám kulturní krajiny s rozvinutým intenzivním zemědělským i lesnickým hospodařením, jež následně podmiňuje výborné úživné a krytové podmínky ve většině honiteb během celého roku.

· Migrační schopnost černé zvěře za potravou a vhodnými životními podmínkami v příhraničním území 3 států uplatňovaná především v době intenzivního odlovu.

· Způsob života a obtížnost lovu černé zvěře během celého roku v podmínkách lužních lesů jihovýchodní Moravy (neprostupná bylinná i dřevinná vegetace). Jedná se o druh zvěře, který vychází za potravou většinou až po setmění a při jeho poměrně opatrném chování jej není jednoduché ulovit. Největší množství černé zvěře odloví jen malé procento lovců-specialistů, kteří úspěšnému odlovu musí věnovat spoustu času a úsilí při nemalých nákladech na pořízení vhodné pozorovací a zaměřovací optiky.

· Všeobecná nechuť myslivců k odlovu samičí populace - bachyní, tak jako je tomu i u ostatní spárkaté zvěře ve všech honitbách po celé ČR. Samozřejmě nelze podporovat odlov starších vodících bachyní nad 80 kg, ale je nezbytně nutné provést intenzivnější regulaci stavů slabších a mladších bachyní do 70 kg. Problém je v chování samčí a samičí populace během roku a z toho plynoucí možnosti jejich odlovu. Bachyně se pohybují během roku ve větších či menších skupinkách spolu se svými letošními selaty. K těmto se přidružují i jejich loňská selata (lončáci), kteří již většinou metají zase svá selata, a tak vznikají větší rodinné skupiny samičí populace. Při setkání s lovci je pro snazší výběr logicky uloveno sele, a tudíž do samičí dospělé populace je odlovem zasaženo jen zřídka. Naopak intenzivně je lovena samčí populace hlavně v lončácích, poněvadž tito jedinci se na jaře oddělí od své rodinné skupinky a po jednom či dvou kusech se potulují po několika honitbách. Jsou méně obezřetní a stávají se snadným úlovkem. Tudíž se prohlubuje neustále nepoměr v odlovu samčí a samičí populace již ve stádiu lončáků. U dospělých kusů je odlov kňourů oproti bachyním zpravidla rovněž vyšší a populační hustota především mladé a samičí zvěře spíše roste, v lepším případě stagnuje.

Všechny výše uvedené důvody růstu příp. stagnace populace černé zvěře si LZ

Židlochovice plně uvědomuje a snaží se již více jak 10 let o výrazné snížení stavů černé zvěře v neprospěch mladé a samičí populace. Naše snaha je patrná i z grafu č.2, kde je vidět, že postupně během posledních dvou let směřujeme odlov lončáků především do kategorie bachyněk.Do praxe jsme zavedli,vedle výrazné finanční stimulace ze strany OVS Břeclav v podobě zástřelného jednotlivým lovcům, několik opatření k provedení intenzivního a především odborně vedeného lovu černé zvěře:

· Stanovení individuálního plánu lovu jednotlivým lovcům s měsíčním vyhodnocením.V případě neulovení stanoveného počtu následuje finanční postih ve výši 200,- Kč za každý neulovený kus.

· Lesní závod vyplácí za každý ulovený kus černé zvěře vlastní zástřelné.

· Možnost ulovení dospělého kňoura po splnění určité výše odlovu selat podle stavů černé zvěře na jednotlivých polesích. Minimální počet je 15 kusů odlovených selat od 1.4.do 30.11. každého roku.

· Jasně stanovená kritéria přednostního odlovu černé zvěře: selata bez omezení, lončáky především nevodící bachyňky a dospělé nevodící bachyně do 70 kg.

· Lov dospělých kňourů je realizován jen v minimálním množství a dle grafu č. 3 v ideálním procentickém vyjádření celkového odlovu černé zvěře.

Výsledkem takto cíleného odlovu samičí populace a naopak zašetření dospělých kňourů je i vzrůstající trofejová kvalita. Je nezbytně nutné ponechat lov kvalitních jedinců minimálně do osmého až desátého roku jejich života, kdy jsou trofejově dozrálí. Navíc pokud daná oblast i v minulosti patřila mezi geneticky nejcennější v ČR (131,45 CIC - národní rekord kňoura uloveného v Lednici v roce 1987), jsou při dobře vedeném odlovu medailové trofeje očekávány. V posledních dvou letech bylo v honitbách LZ Židlochovice uloveno 6 medailových kňourů: 3 zlatí, 1stříbrný a 2 bronzoví. Nejsilnější trofej LZ Židlochovice z honitby Bulhary tak má po loňském roce oficiální hodnotu trofeje 123,65 bodů CIC a stanovený věk 10 let. Ten byl vypočten na základě Brandtovy metody určování věku ulovených kňourů (tabulka indexů páráků a klektáků). Ještě silnější (124,10 CIC), bohužel však již mladší 7 letý kňour byl uloven v sousední polní honitbě MS Sedlec. I další medailoví kňouři u LZ Židlochovice byli uloveni převážně v oblasti mikulovsko - lednicko- valtické, kde má černá zvěř optimální životní podmínky a velmi dobrý genetický základ.

Myslivost č. 10/2002