Odborníci doporučují: Nastává čas vyrazit na kůrovce

Uplynulý rok, který byl extrémně teplý a suchý, vytvořil optimální podmínky pro rozmnožení kůrovce, jednoho z nejobávanějších lesních škůdců. Teplé jarní dny, přicházející začátkem května, probudí brouky, kteří přezimovali v hrabance nebo pod kůrou stromů a ti začnou hledat nejbližší strom, ve kterém by mohli zahájit svůj rozmnožovací cyklus. Pokud neprovedou majitelé lesů včas účinná preventivní opatření, hrozí, že škůdce výrazně poškodí lesní porost.

"Brouci většinou napadnou v zimě vyvrácené či zlomené smrky, jejichž zavadající kůra na ně působí jako magnet. Pokud takové stromy nenajdou, napadnou živé stromy na příznivých místech okraje lesa nebo v jeho středu. Stromy oslabené loňským suchem a úrodou semen nestačí zalít vetřelce smůlou a invazi kůrovce snadno podlehnou," říká Jaroslav Blažík z odboru životního prostředí semilské radnice. Podle jeho slov je právě nyní ta nejvhodnější doba, kdy mají majitelé a správci lesů provést adekvátní preventivní opatření.

"Již v průběhu března je nutné položit ve smrkových i smíšených porostech takzvané lapáky. Pod pojmem lapáky první série se rozumí v březnu poražené smrky, které se pokládají pro kontrolu stavu škůdce v počtu jeden kus na pět hektarů lesa. Mohou se využít i některé stromy, které byly vyvráceny nebo zlomeny během zimy, ostatní je nutné z lesa odstranit," doporučuje Blažík. Jak podotýká, je nutné položit lapáky v dostatečném množství v místech, kde se kůrovec vyskytl v loňském roce a kde je předpoklad, že se zde nachází v takovém množství, kterému se živé stromy neubrání.

Podle lesních hospodářů je v případě nutnosti vhodné naklást i další série lapáků. "Stromy o síle alespoň 20 cm se pokácí na polostinné místo, odvětví se a přikryjí podélně větvemi. Takto připravené lapáky přitahují rojící se brouky, kteří se do nich soustředí a nechají se v nich posléze zahubit nebo odvézt daleko od lesa, nejlépe na pilu. Lapáky je třeba každý týden zkontrolovat a ve vhodné době kůrovce zničit," upřesňuje Jaroslav Blažík.

Při nastražení lapáků je nutné zajistit, aby brouci nedokončili svůj vývoj. Pak by se lapáky staly jejich líhní.

Pokud lapáky zafungují, sníží se populace kůrovce na únosnou míru, a tím se podstatně omezí možnost dalšího napadení vlastního nebo sousedova lesa. "Profesionální lesníci znají metody, jak kůrovci bránit v rozmnožování. Horší situace je u vlastníků drobných lesních majetků. Je proto vhodné vstoupit do spolupráce s odborným lesním hospodářem," doporučuje Jaroslav Blažík. Na Semilsku, Turnovsku a Jilemnicku vykonávají funkci odborného lesního hospodáře převážně Lesy ČR, případně Správa KRNAP. Každý, kdo potřebuje poradit s kůrovcem, se může obrátit na pracovníky těchto organizací, popřípadě může získat potřebné informace na odborech životního prostředí pověřených úřadů v Jilemnici, Semilech a Turnově.

Opatření proti šíření kůrovce ukládá majitelům lesa paragraf 32 lesního zákona č. 289/1995 Sb. a k němu vydaná vyhláška č. 101/1996 Sb. Ve stejném duchu bylo vydáno i nařízení Ministerstva zemědělství, které tímto reagovalo na loňskou, pro kůrovce tak příznivou situaci. "Pokud vlastník lesa dopustí ve svém lese rozmnožení kůrovců, dopustí se zároveň i porušení zákona. Potom se může stát, že utrpí dvojí škodu, zničený les a finanční postih od správního úřadu," varuje Jaroslav Blažík.Slova Jaroslava Blažíka potvrzuje i odborný lesní hospodář Slavomír Beran, který se stará o lesy na Jilemnicku. "Pokud majitelé lesa boj s kůrovcem podcení, nebudou se stačit divit. Brouk jim les doslova sežere před očima. Vedle škody na vlastním, ohrozí nezodpovědný vlastník i lesy v širokém okolí," zdůraznil Beran.