Obnova Tater by měla být transparentní

Pane předsedo, vy jste byl bezprostředně po přírodní katastrofě s parlamentní delegací v Tatrách. Nosíte stále v sobě obraz měsíční krajiny?

Je to pravda, co jste řekla, že z Tater se během několika minut stala měsíční krajina. Nádherné smrky ležely po zemi jako rozsypané zápalky, které vypadly z krabičky. Nejlépe lze katastrofu posoudit pohledem shora. Tři dny po neštěstí se nám z helikoptéry naskytl obraz, na který nelze zapomenout do konce života. Pro mne to byl pohled o to drastičtější, že často projíždím kolem Tater, protože pocházím z východu, a nádherné panoráma Tater ve mně pokaždé vyvolávalo silný pocit krásy a optimismu, že i my máme něco obdivuhodného a výjimečného. Když najednou zmizí, co jste měli rádi a na co jste se těšili, přepadne vás smutek a prázdnota. Nestydím se říct, že mi bylo do pláče. A nejenom mně. Vím velmi dobře, že Tatry jsou citovou záležitostí nejen Slováků, ale i Čechů. Jsou bodem, který nás stále spojuje.

Vrátí se Tatry do původní podoby, anebo dojde ke změnám?

Začal bych historicky. Před šedesáti lety, když Tatry postihla přírodní katastrofa, bez hlubšího přemýšlení byl vysazen jehličnatý monokulturní les. Myslím pod Tatrami, kolem Cesty svobody. Na případnou přírodní katastrofu se nemyslelo. A je třeba potvrdit, že nejlépe se ve zdejších podmínkách dařilo smrku. Listopadová vichřice přesvědčila, že listnaté stromy jsou odolnější než jehličnany, protože ty padly, ale listnáče zůstaly stát, případně byly poškozeny masou padajících smrků, ale nebyly vyvráceny z kořenů. Z toho lze usoudit, že smíšený les by nebyl utrpěl tolik škod jako monokulturní.

Jinými slovy, nádherné panorama tatranských jehličnatých lesů zůstane jen ve vzpomínkách?

Musíme myslet na budoucnost, na to, že si příroda časem může opět vybrat daň, s kterou se neumíme smířit, a naší povinností po loňské zkušenosti je předejít neštěstí, které může přijít dříve nebo i za několik desetiletí. Lesní odborníci se šlechetnými úmysly pečlivě zvažují, aby z monokulturního lesa vznikl odolnější les, a to smíšený. Nechtěli bychom, aby se naši následovníci dočkali za padesát let takové zkázy, jakou jsme zažili my. Chci věřit, že Vysoké Tatry obnovíme tak, aby naši potomci byli hrdí na jejich krásu.

Vzpomněl jste šlechetné úmysly. Objevují se i nešlechetné úmysly?

Ani nevíte, jak je těžká odpověď na vaši otázku. Mohl bych říct, že nejušlechtilejší úmysly mají ochranáři z různých mimovládních organizací. Ale asi vás překvapím, když vám řeknu, že je to jen naoko.

To jste mě skutečně překvapil...

Když jsem si prohlížel rozsah katastrofy, tak mi neušlo, že mnohé věci si vyžadovaly zásah, ale kvůli jednomu stromu se neviděl celý les. Zkrátka chyběl komplexní přístup. Nyní, po smutných zkušenostech, si nemůžeme dovolit opakovat stejnou chybu. Jsem přesvědčen, že máme dostatečný počet odborníků, specialistů a nemůžeme zohledňovat jen jednu skupinu ochranářů. Dnes, po katastrofě, nastala doba, kdy se sejdou dva tři lidé, založí mimovládní organizaci a úporně prosazují svůj názor. Přitom máme výzkumné ústavy, které mají co do toho mluvit, Vládní výbor pro obnovu Vysokých Tater a mnoho dalších.

Není vládní výbor složený z politiků, který vede premiér Dzurinda, pod velkou kritikou mezivládních organizací proto, že komise pracuje neveřejně?

Od vládního výboru se očekává, že bude postupovat transparentně, aby občané věděli, jak je s dřevem nakládáno a jaké jsou jeho další úmysly při revitalizaci. Politický tlak na rychlé odstraňování poškozeného dřeva a nezveřejňování, kam tato masa přijde a jaký je za ni zisk, vyvolává dohady, že výbor něco schovává pod pokličkou. Je přirozené, že si lidé uvědomují hodnotu odstraňovaného dřeva a chtějí vědět, kam jdou získané prostředky. Souhlasím s tím, aby veřejnost do toho viděla a aby veškeré kroky vládního výboru byly transparentní.

Není chybou, že vládní výbor je složen jen z politiků?

Jsem přesvědčen, že až nastane fáze revitalizace, výbor vyzve odborníky, aby se zúčastnili na jeho práci. Nyní jde o rozdělování prostředků z vyváženého dřeva, tak si vystačí politici.

Vy, jako předseda parlamentního výboru pro životní prostředí, jste rovněž zastoupen ve výboru?

Ne, nejsem. Premiér výbor založil z koaličních stran. Potom vyzval opoziční ĽS-HZDS a Smer, ale řekl, že komunisté v něm nebudou pracovat.

Napáchali by snad komunisté škody při obnově Vysokých Tater?

Spíš chtějí přesvědčit veřejnost, že nemáme odborníky. Nepřejí si, abychom my do toho mluvili. A druhá věc. Jde o velké peníze. A ten, kdo o nich rozhoduje, nerad vidí, aby se mu nežádoucí dívali do jeho hrnečku.

Zeptám se vás přímo. Vy jste odborník?

Pracoval jsem jako lesník a potom dřevař. Problematika mi je blízká.

Takže celá pomoc je vlastně zpolitizovaná? Rozhoduje se z pozic politické příslušnosti a ne odbornosti?

Zajímavé je, že Dzurindovi nevadí účast ve výboru předsedy HZDS a Smeru i když nejsou specialisté. Ale komunisty v něm nechce. To je demokracie po slovensku. I když jsem předsedou parlamentního výboru pro životní prostředí, nevím ani kolik má výbor členů, protože je vše utajeno.

A víte jakou úlohu má sehrát výbor při revitalizaci nebo jaké má kompetence?

Z tisku jsem se dověděl, že vládní výbor má koordinovat odstraňování škod a postupně připravovat obnovu. Víc vám k tomu nemohu říct, protože pro nás jsou přístupné informace jen zveřejněné v médiích.

Není to paradox, že předseda parlamentního výboru pro životní prostředí má informace jen jako kterýkoliv občan?

Je. Když cestuji autem z východu do Bratislavy, potkávám množství kamionů naložených dřevem, které směřují z našich hor, těžko povědět kam. Protože si je třeba uvědomit, že poškozené nebyly jen Vysoké Tatry, ale katastrofa zasáhla i další pohoří. Škody se rovnají plánované roční těžbě dřeva.

Kromě likvidace škod je důležitá i obnova Vysokých Tater. Jaký je váš názor na boj různých koncepcí?

Jsme svědky tlaků různých skupin, které by chtěly změnit celkový charakter Tater proti koncepci zachování původních půdorysů. A nejsou to nové tlaky, ale jsou známé již 8-9 let. Nezapomeňme, že hotelová zařízení v Tatrách byla zprivatizována. Noví majitelé do jejich obnovy nevkládali příliš mnoho prostředků, protože vyčkávali, že dojde ke změně ochranných pásem a oni budou moci realizovat své záměry. Přírodní katastrofu chtějí využít pro své cíle. Přes všechno musím zdůraznit, že ministerstvo životního prostředí se postavilo velmi racionálně k podobným iniciativám. Dbá na maximální ochranu přírody.

Ovšem do obnovy Tater mluví mnoho subjektů: vládní výbor, ministerstvo hospodářství, životního prostředí a zemědělství, soukromí vlastníci lesů, hotelů a urbariáty.

Je to velmi složité. Ministerstvo zemědělství nese tíhu odstraňování škod. Musí dřevo odvést, zajistit jeho zužitkování, zhodnotit jeho cenu, aby se prostředky vrátily zpět lesu. Je nebezpečí, že si různí škůdci začnou pochutnávat na spadlém dřevě jako na dobrém koláči a mohou ohrozit i zdravý porost. Potom by škody byly ještě větší. Ministerstvo hospodářství má jiné úmysly. Protože odpovídá za rozvoj turistiky, chce získat pro komerční účely co nejvíce. Životní prostředí musí ubrzdit přehnané komerční úmysly, protože jeho cílem je chránit Tatry jako národní park. Nelze vyloučit kompromisy mezi zainteresovanými subjekty, ale půjde o to, aby kompromisy byly únosné. Nesmí o tom rozhodovat jeden člověk nebo úzká skupina lidí.

Podle průzkumů 78,4 % občanů je pro veřejnou diskusi o obnově Tater.

Souhlasím se širokou veřejnou diskusí. Ale chci připomenout, že na to, co se stalo, je třeba se dívat reálně. Musíme nechat stranou emoce a prosadit střízlivý přístup. Chápu, že pohled na Tatry bolí. A to, co bolí, vyvolává automaticky emoce. Obnova lesa není snadná a rychlá. Trvá několik desítek let. Proto se domnívám, že po široké diskusi, by měli mít poslední slovo odborníci. Chci zdůraznit, že jich máme dost, protože naše Lesnická škola ve Zvolenu, je dobře připravila.

... a 73,4 % respondentů je pro to, aby se nezmenšovaly hranice chráněných oblastí. Je to reálné?

Kdyby les byl ve vlastnictví státu, podařilo by se ho ochránit. Jenomže kromě státu jsou tady i další vlastníci a ti se řídí kapitalistickým trhovým hospodářstvím, kterého prioritou je zisk a ne ochrana přírody. TANAP je rozdělen do pěti zón. V některých stupních se nesmí zasahovat, ale čím nižší stupeň, tím je větší možnost využití lesa pro zisk. Proto soukromí vlastníci, urbariáty a ti, jež chtějí les využít na výstavbu, se snaží snížit stupeň ochrany, protože např. již ve třetím stupni lze těžit dřevo.

Budou se měnit intravilány tatranských obcí?

Některá místa ani intravilány nemají. Např. Tatranské Matliare si nemohou dovolit žádný zásah, a přitom tam žijí lidé trvale. Musíme pochopit, že také potřebují životní prostor. Takže podobné změny jsou na místě. Ale neplatí, že dojde k hromadným změnám.

Nedostanete se do rozporu s projektem Evropské unie NATURA?

Do jisté míry ano. Ale zdůrazňuji, že když jde o změnu v případě, že je pro lidi, kteří tam žijí staletí, mají právo na životní prostor. Nebudeme zasahovat do pásem pralesa, ale jsou části, které si vyžadují lidský zásah. Člověk může hodně pokazit, ale i napravit. Jak jsem říkal, nyní je doba, kdy můžeme napravit chyby našich předchůdců a neosázet monokulturní les..

Hodně se mluví o výstavbě nových hotelů, sjezdovek, vleků a parkovišť. Budou se realizovat?

Myslím si, že se hotely nebudou stavět, protože není využitá ani kapacita dosavadních. Ovšem souhlasím, že pokud hotel potřebuje parkoviště a je třeba mu pomoci nějakým prostorem, tak jsem pro, aby se mu pomohlo. Patří to ke komfortu služeb. Všechny zásahy budou vyžadovat velkou citlivost a nejen komerční cíl.

Za socialismu byly Tatry přeplněné a nyní mají problémy naplnit kapacitu. Čím to je?

Jsem přesvědčen, že jde o několik momentů, ale hlavní jsou vysoké ceny, za nimiž je třeba vidět zisk. Dříve bylo běžné, že odbory naplňovaly hotely dělníky, zemědělci a všemi dalšími skupinami obyvatel po celý rok. To vše nová doba odstranila jako socialistický přežitek. Podle současného trendu se musí každý starat sám o sebe. Ovšem většina nemá prostředky, aby si mohla zaplatit drahý pobyt v Tatrách. Několik stovek, kteří na to mají, nemohou celý rok strávit na dovolené, nehledě na to, že odjíždějí i do zahraničí. A zahraniční turisté čekají za vysoké ceny kvalitní služby, ale ty absentují. A tak Tatry zůstávají poloprázdné.

Ministerstvo hospodářství odpovědné za turistiku tvrdí, že nové hotely by zajistily vyšší návštěvnost.

Naplněnost hotelů před katastrofou se pohybovala kolem 30 až 50 %. Jejich zařízení se zmodernizovala, přibyla fitnes centra, bazény, restaurační zařízení apod. Ale stížnosti jsou na kvalitu obsluhy, sortiment nabízeného zboží, nedostatek sjezdovek, vleků apod. Záleží na majitelích, co dokážou, protože pokud vysoké ceny nebudou odpovídat kvalitě služeb, tak můžeme nastavět desítky hotelů, ale návštěvnost nezvýšíme. Přičemž chci zdůraznit, že nejsem proti výstavbě tam, kde je potřebná. Jsem proti, obrazně řečeno, pokud by kvůli nejisté investici, vysekali půl lesa. Ovšem nezapomeňme, že soukromí vlastníci využijí poptávku.

Na obnovu Tater bylo uspořádáno mnoho sbírek. Do čeho budou investovány tyto peníze?

Lidé, kterým byly Tatry blízké, dávali co mohli. Ptají se nás, kam jejich peníze přišly. Vytvořilo se mnoho nadací, které shromažďovaly prostředky. Nyní lidé ze Slovenska i z Čech by rádi věděli, jak bude z jejich penězi naloženo. Náš výbor pro životní prostředí přijal usnesení, aby všichni zainteresovaní je vynaložili účelně a transparentně. Osobně si myslím, že měl být vytvořen jeden garant, který by peníze přijal a rozděloval.

Od vás se asi nedovíme, jakou sumou přispěli slovenští a čeští občané?

Ne, nemohu vám poskytnout tuto informaci. Ale mohu vám sdělit, že potom, co Dzurinda odmítl s námi spolupracovat, jsme rozhodli, že naši členové, sympatizanti a organizace budou přispívat na účet, který jsme měli otevřený ve Všeobecné úvěrové bance. Asi dva dny před naším rozhodnutím nám banka účet zrušila. Dohodli jsme se s primátorem Města Vysoké Tatry, že naše okresní organizace odešlou peníze na účet města a primátor potvrdí formou darovací smlouvy, že je poskytne podle naší dohody.

A jaká byla vaše dohoda?

My jsme se rozhodli, že výtěžek sbírky rozdělíme na konkrétní účely. Katastrofou byl postižen nejen les, ale i budovy. Nám šlo o státní budovy, ne o soukromé hotely. Např. dětské ozdravovny, státní mateřské a základní školy apod. Pro ně jsme se rozhodli, aby peníze nepřišly nazmar, ale aby bylo konkrétně vidět, kde komunisté pomohli. I členové KSČM posílají peníze a jejich pomoc společně s naší je věnována na stejné účely.

A máte přehled asi o jaké prostředky jde?

Řeknu jenom zhruba, protože tím, že okresní výbory posílají peníze přímo, se dovíme až po určité době, kolik jsme přispěli. Od členů KSS je to asi 87 000 SK. Vaše okresy posílají peníze našim družebním okresům a je to asi 15-20 tisíc. Poslanci KSČM v Evropském parlamentu a jejich asistenti poslali v přepočtu asi 38 000 SK. Když dovolíte, chtěl bych touto cestou poděkovat všem lidem v České republice, nezáleží na politické příslušnosti, za projev, který potvrzuje, že jsme stále blízcí přátele. Vážíme si vztahů, které stále přetrvávají, a věřím, že se v obnovených Tatrách budou cítit nadále doma.