Obce žádají majetek

Bezmála devět set hektarů půdy má ještě Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vydat třem obcím na Klatovsku. 259 hektarů převážně lesní půdy má jako svůj historický majetek v parku Srní, 47 hektarů Hartmanice a 376 hektarů Rejštejn.

"O zdaleka největší majetek, více než 4800 hektarů, šlo Kašperským Horám. Ty už jej dostaly, právě tak jako jihočeské Volary, jimž jsme předali 835 hektarů pozemků," říká Zdeněk Kantořík, mluvčí správy parku.

Protože pozemky, o něž jde, leží v některých případech v nejcennějších zónách ochrany přírody, takže by se na nich nedalo hospodařit, jedná správa parku s obcemi o jejich směně. Ta však nebude jednoduchá, protože všechna území bude například muset ocenit soudní znalec.

"Některé obce zase v parku mají jen necelý hektar půdy. Proto by pro ně bylo nepřiměřeně nákladné najímat odborného lesního hospodáře a zajišťovat další nezbytné záležitosti, které s péčí o les souvisejí. Proto uvažujeme o tom, zda by bylo možné po dohodě obcím pozemky vydat s tím, že nám je pronajaly," říká Kantořík a dodává, že například jihočeský Stožec má v národním parku pouze 0,1 hektaru pozemků.

Upozorňuje také na základní rozpor: zatímco jeden zákon hovoří o navracení historického majetku obcím, ve druhém je zakotvena nezcizitelnost státní půdy v národních parcích.

"V České republice stát poněkud paradoxně každý rok vykupuje několik desítek hektarů chráněných území od jiných vlastníků," podotýká Kantořík.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info