Návrh věcného záměru novely lesního zákona (MZe)

Agrární noviny (Agroweb) 1.11.1999

Návrh vecného zámeru novely lesního zákona (MZe)

NÁVRH VECNÉHO ZÁMERU NOVELY LESNÍHO ZÁKONA

MINISTERSTVO ZEMEDELSTVÍ

SEKCE LESNÍHO HOSPODÁRSTVÍ

ODBOR TVORBY LESA

C.j. 1858/99-5140

I. ÚVOD

Zákon c. 289/1995 Sb., o lesích a o zmene a doplnení nekterých zákonu (lesní zákon) nabyl úcinnosti dne 1. ledna 1996. Dosavadní zkušenosti orgánu státní správy lesu, odborných lesních hospodáru i vlastníku lesu po trech letech úcinnosti lesního zákona vyústily v potrebu novelizace tohoto zákona. Práce na príprave novely lesního zákona zapocaly již dríve shromaždováním praktických poznatku, pripomínek a námetu odborné lesnické verejnosti. Výsledkem jejich dosavadního shrnutí je predkládaná pracovní verze návrhu vecného zámeru novely lesního zákona. Predkladatelem návrhu vecného zámeru novely lesního zákona bude Ministerstvo zemedelství v tesné spolupráci s Ministerstvem životního prostredí.

Dále uvedená pracovní verze vecného zámeru novely lesního zákona se predkládá k seznámení a k diskusi odborné lesnické verejnosti a všem ostatním, kdo mohou svými fundovanými námety prispet k úcelné novelizaci lesního zákona. Prípadné pripomínky a námety k predloženému návrhu vecného zámeru novely lesního zákona je možno zaslat Ministerstvu zemedelství (odboru tvorby lesa) do konce roku 1999.

JUDr. Ing. Jirí Stanek, CSc., Ministerstvo zemedelství, odbor tvorby lesa

II. STRUCNÉ ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Zákon c. 289/1995 Sb., o lesích a o zmene a doplnení nekterých zákonu (lesní zákon) nabyl úcinnosti dne 1. ledna 1996. Návrh lesního zákona byl vypracováván a schvalován v dobe, kdy probíhal proces restitucí zemedelského a lesního majetku, v jehož dusledku se podstatne menila struktura vlastnických vztahu k lesum. V té dobe také nebyl ješte dostatek zkušeností s tím, jak se budou nestátní vlastníci lesu (zejména fyzické osoby) k nabytému lesnímu majetku chovat. Prevládl však predpoklad, že každý vlastník lesu bude mít samozrejmou snahu starat se o svuj lesní majetek co nejlépe, jiste lépe než dosavadní státní organizace lesního hospodárství a že tedy není nutno vlastníka lesu omezovat príliš širokými pravomocemi orgánu státní správy lesu.

Zkušenosti orgánu státní správy lesu, odborných lesních hospodáru a dalších subjektu (napr. Ceské inspekce životního prostredí nebo Ministerstva životního prostredí pri výkonu vrchního státního dozoru) však svedcí o tom, že schopnost nebo odhodlání mnohých vlastníku lesu pecovat o les v rozsahu stanoveném zákonem byla precenena. Dokladem toho jsou težby dreva, dosahující lokálne až stupne devastace lesu, neplnení úkolu v obnove a ochrane lesa apod.

Snaha státu podporovat hospodarení v lesích poskytováním financních príspevku (dotací) nebo služeb, resp. náhradou nákladu nekterých odborných cinností jiste prinesla pozitivní výsledky. V nekterých cinnostech se však ukazuje, že stát vynakládá nemalé financní prostredky bez patricného kladného efektu. To platí zejména o lesních hospodárských osnovách, jejichž porízení hradí stát, nebo o poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioracních a zpevnujících drevin pri obnove porostu, a do znacné míry i o placení nákladu na cinnost odborných lesních hospodáru v prípadech, kdy tuto cinnost hradí stát. Je nezbytné prehodnotit rozsah této financní podpory ze strany státu a v nekterých prípadech ji omezit nebo usmernit.

S ohledem na dosavadní zkušenosti s praktickou aplikací lesního zákona se považuje za nezbytné doplnit ustanovení zákona o sankcích tak, aby každá povinnost, stanovená zákonem, byla podeprena sankcí pro prípad jejího neplnení at vlastníky lesu, nebo jinými subjekty. Dále je nezbytné doplnit nekterá zmocnovací ustanovení k vydání provádecích predpisu, protože absenci podrobnejší úpravy, napr. pokud jde o lesní hospodárskou evidenci nebo rozsah cinnosti odborného lesního hospodáre pocitují jak vlastníci lesu, tak i orgány státní správy lesu.

Novelizace lesního zákona je také príležitostí vyrovnat se s potrebou úplného souladu s predpisy Evropské unie, což se v oblasti lesního hospodárství týká v soucasné dobe zejména podrobnejší úpravy nakládání se semeny a sazenicemi lesních drevin a jednotné klasifikace surového dríví.

V rámci novelizace lesního zákona bude navržena také zmena nekterých ustanovení jiných obecne závazných právních predpisu, a to tech, která jsou v soucasné dobe v kolizi s lesním zákonem, nebo jejichž novelizace je považována za nutnou nebo úcelnou z duvodu souvisejících s prohloubením ochrany zájmu, chránených lesním zákonem.

III. NÁVRH VECNÉHO ZÁMERU NOVELY LESNÍHO ZÁKONA

Hlava první - úvodní ustanovení

Oddíl první

V úvodních ustanoveních lesního zákona, která upravují úcel zákona, vymezení pojmu, vymezení pozemku urcených k plnení funkcí lesa, nakládání s lesy ve vlastnictví státu a zákaz nájmu a podnájmu lesu, jsou navrhovány zejména následující úpravy:

- Zpresnit vymezení nekterých pojmu (napr. zajištení lesního porostu) a doplnit vymezení nekterých dalších významných pojmu, napr. pojmu bezlesí, holá sec, melioracní a zpevnující drevina, biologicky odbouratelné kapaliny apod.

- Dosavadní oznacení "pozemky urcené k plnení funkcí lesa" nahradit jednodušším názvem "lesní pudní fond" a jejich clenení ucinit prehlednejším.

Stávající název a clenení pozemku urcených k plnení funkcí lesa (§ 3 odst. 1) je zbytecne složité a v praxi se neosvedcilo. Proto se navrhuje upravit nove nejen výcet pozemku tak, aby co nejvíce vystihoval skutecný charakter pozemku, ale i jejich souhrnný název (obdobne jako "zemedelský pudní fond").

- Zákaz nájmu a podnájmu státního lesa za úcelem hospodarení v lese doplnit o možnost výjimky z tohoto zákazu u lesních pozemku ve spoluvlastnictví státu, povolovaných v oduvodnených prípadech ústredním orgánem státní správy lesu.

Stávající bezvýjimecný zákaz nájmu nebo podnájmu lesu ve vlastnictví státu pro hospodarení v lesích (§ 5 odst. 1) je prekážkou v prípadech, kdy je nájem lesa pro hospodarení nutný nebo duvodný, pokud jde o nájem spoluvlastnického podílu státu na lesním pozemku ostatním spoluvlastníkum. Výjimku ze zákazu by melo povolovat ministerstvo obdobne jako predbežný souhlas podle ustanovení § 4 odst. 2.

Oddíl druhý

V ustanoveních o kategorizaci lesu jsou navrhovány zejména následující úpravy:

- Doplnit možnost rozhodovat o zarazení lesu do kategorie lesu hospodárských v prípadech, kdy odpadl duvod pro zarazení lesa do jiné (zvláštní) kategorie.

Dosavadní právní úprava pocítá pouze s vyhlašováním lesu zvláštních kategorií (lesy ochranné, lesy zvláštního urcení). V praxi je však treba rešit i prípady, kdy odpadl duvod pro zarazení lesa do zvláštní kategorie a je nutno les opet prohlásit za les hospodárský, s podmínkou predchozího projednání s dotcenými orgány státní správy (obvykle zejména s orgány ochrany prírody).

- Doplnit ustanovení o zmocnení orgánu státní správy a samosprávy k podání návrhu na zahájení rízení o zarazení lesu do kategorií lesu ochranných a lesu zvláštního urcení.

Podle dosavadní právní úpravy se rozhoduje o prípadném zarazení lesu do zvláštní kategorie na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnetu orgánu státní správy lesu. Považuje se za úcelné, aby napríšte mohly podávat podnet k zarazení lesu do kategorie lesu ochranných nebo lesu zvláštního urcení také orgány místní samosprávy nebo jiné zainteresované orgány státní správy, napr. orgány ochrany prírody, státní správy vodního hospodárství apod.

- Zpresnit výcet lesu, které jsou lesy zvláštního urcení ze zákona.

Podle dosavadního znení ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) jsou ze zákona lesy zvláštního urcení také lesy v ochranných pásmech zdroju prírodních lécivých a stolních minerálních vod. Navrhuje se, aby napríšte byly lesy zvláštního urcení ze zákona pouze lesy v prvních ochranných pásmech techto zdroju.

- Doplnit ustanovení o zmocnení k úprave podrobností o zarazování lesu do kategorií provádecím predpisem.

Kritéria pro zarazování lesu do kategorie lesu ochranných nebo lesu zvláštního urcení stanoví lesní zákon pouze obecne. V praxi se však projevuje naléhavá potreba upravit provádecím predpisem podrobneji kritéria pro zarazování lesu do zvláštních kategorií, a to zejména v zájmu ujednocení postupu orgánu státní správy lesu pri rozhodování o zarazení lesu do zvláštních kategorií.

Hlava druhá - zachování lesu

Oddíl první

V ustanoveních tohoto oddílu jsou navrhovány zejména následující úpravy:

- Nadpis § 11 zmenit tak, aby odpovídal jeho obsahu (tzn. základní práva a povinnosti), a zpresnit tak, aby bylo zrejmé, že lesy nesmí být obhospodarovány a využívány nad rámec zákona. Vypustit ustanovení § 11 odst. 4, které je duplicitní s ustanovením § 13 odst. 1 zákona.

Zarazení textu odstavce 3 do § 11 puvodního vládního návrhu lesního zákona zmenilo obsah ustanovení tohoto paragrafu tak, že zakládá nejen povinnosti, ale i práva vyjmenovaných subjektu. Tomu je treba prizpusobit i název paragrafu 11 zákona.

- Ustanovení § 11 odst. 3 o náhrade újmy doplnit také o rozhodnutí orgánu samosprávy.

Podle dosavadního znení má vlastník lesa právo na náhradu újmy vzniklé v dusledku omezení hospodarení v lese vuci orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Z praktického hlediska je treba, aby se vlastník lesa mohl domáhat prípadné náhrady také v souvislosti s rozhodnutími orgánu samosprávy.

- Povinnost vlastníku lesu oznamovat orgánu státní správy lesu vznik nájmu, podnájmu nebo výpujcky lesních pozemku vztáhnout na všechny prípady, bez ohledu na predpokládanou, resp. dohodnutou dobu trvání nájmu, podnájmu nebo výpujcky.

Podle soucasných predpisu o katastru nemovitostí se v katastru nemovitostí neevidují nájmy ani výpujcky nemovitostí. Pro orgány státní správy lesu je duležité, aby mely prehled nejen o vlastnících, ale i o nájemcích lesu a proto musí být zákonem vlastníkum lesa uložena povinnost oznamovat orgánum státní správy lesu vznik a ukoncení nájmu, podnájmu nebo výpujcky lesa ve všech prípadech bez ohledu na dohodnutou dobu trvání vztahu.

Oddíl druhý, tretí a ctvrtý

Ustanovení o ochrane pozemku urcených k plnení funkcí lesa se navrhuje zmenit a doplnit takto:

- Udelování souhlasu orgánu státní správy lesu podle § 14 odst. 2 vyjmout výslovne z režimu správního rízení.

Úcelem souhlasu vydávaného orgány státní správy lesu podle § 14 odst. 2 lesního zákona je sledovat a chránit zájmy chránené lesním zákonem z pohledu zájmu státu na lese jako národním bohatství a duležité složce životního prostredí. Z tohoto duvodu a v zájmu snížení zbytecné administrativy se navrhuje stanovit, že na vydávání souhlasu podle § 14 odst. 2 zákona se nevztahují obecné predpisy o správním rízení.

- Zmenit zpusob výpoctu poplatku za odnetí pozemku plnení funkcí lesa.

Cílem zmeny není zvýšení nebo snížení ceny poplatku, ale jeho výpocet tak, aby byly zohledneny všechny funkce lesa a lépe vyjádrena ekonomická újma, ke které záborem lesních pozemku dochází.

- Rozšírit okruh prípadu, kdy se nepredepisuje poplatek za odnetí pozemku plnení funkcí lesa, napr. o zábor pozemku pro obnovu vodních nádrží, o zmeny druhu pozemku z duvodu pozemkových úprav apod.

Zavedení poplatku za odnetí lesních pozemku plnení funkcí lesa prineslo zvýšení ochrany techto pozemku. Bez újmy na úrovni této ekonomické ochrany je možno rozšírit okruh prípadu, kdy se poplatek nepredepisuje o další duvody, kdy je zábor lesních pozemku nutný a vyvážený (pozemkové úpravy), nebo potrebný pro zrízení, obnovení nebo rozšírení jiných prírodních prvku (vodní nádrže).

- Stanovit minimální výši poplatku za odnetí, do níž se vypoctený poplatek nepredepisuje a tedy se ani nemusí platit (navrhuje se cástka 300,- Kc).

V prípadech, kdy dochází k odnetí malých výmer pozemku urcených k plnení funkcí lesa, dosahuje poplatek za odnetí výše nekolika korun. Výpocet a delení takové cástky mezi príjemce poplatku je dražší, než výnos z poplatku. Proto se navrhuje stanovit cástku, do které se poplatek za odnetí nepredepisuje.

- Zpresnit, kdy je možné odnetí (§ 13 odst. 1), a to obecne a zvlášt pro nové rekreacní stavby a stavby sportovní (§ 15 odst. 2).

Rozhodovat o využití území neprísluší orgánu státní správy lesu. Odnetí pozemku urcených k plnení funkcí lesa je možné pouze tehdy, jestliže v rízení podle zvláštních predpisu (napr. stavebního nebo horního zákona) byly tyto pozemky príslušným orgánem státní správy urceny k jinému využití. V tomto rízení jsou orgány státní správy lesu vždy dotceným orgánem, který vydává souhlas podle § 14 odst. 2 lesního zákona. Podkladem pro vlastní rozhodnutí o odnetí je pak obvykle územní rozhodnutí, v prípadech nových staveb pro rekreaci a sport pak soulad se schválenou územne plánovací dokumentací. V prípadech stávajících rekreacních a sportovních staveb, postavených na lesních pozemcích pred rokem 1978 podle tehdy platných právních predpisu bez vynetí z lesního pudního fondu, je podkladem územní rozhodnutí, jímž se daná lokalita urcuje pro trvalé rekreacní a sportovní stavby.

Hlava tretí - obecné užívání lesu

V ustanoveních lesního zákona o obecném užívání lesu, zákazu výkonu nekterých cinností v lesích, o náhradách za poškozování lesu a o ochrane osob a majetku jsou navrhovány následující úpravy:

- Zpresnení používaných termínu, resp. jejich uvedení do souladu s jinými obecne závaznými právními predpisy, a zarazení verejného zájmu jako duvodu pro omezení nebo vyloucení vstupu do lesa.

V § 19 odst. 3 (ale také v § 25 odst. 2 a v § 32 odst. 3) lesního zákona je uveden termín "obecne závazná vyhláška okresního úradu", ackoliv správne má být "narízení okresního úradu" (§ 3 odst. 1 zákona c. 425/1990 Sb., ve znení pozdejších predpisu).

Podle dosavadní právní úpravy lze omezit nebo vyloucit vstup verejnosti do lesa pouze z duvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpecnosti obcanu (§ 19 odst. 3). Dosavadní praxe ukazuje, že mohou nastat ješte další duvody, pro které je nutno docasne omezit nebo zakázat vstup verejnosti do lesa. Tyto duvody lze obecne oznacit jako duvody verejného zájmu (napr. ochrana výzkumných ploch apod.).

- Zpresnení výctu cinností, jejichž provádení je v lese zakázáno (§ 20 odst. 1, 2 a 5).

- Povolování prípadných výjimek ze zákonem stanoveného zákazu výkonu vyjmenovaných cinností v lesích sverit do kompetence orgánu státní správy lesu a vyjmout z režimu správního rízení.

Povolování výjimek ze zákazu výkonu nekterých cinností v lesích vlastníkem lesa (bez stanovení bližších podrobností, formy apod.) je jedním z nejproblematictejších ustanovení lesního zákona. Je nutno sverit povolování techto výjimek do pravomoci orgánu státní správy lesu tak, jak tomu bylo v predchozí právní úprave a jako je tomu v obdobných prípadech (napr. § 16 odst. 1 zákona c. 114/1992 Sb.). Orgán státní správy lesu povolí nebo nepovolí výjimku mimo správní rízení a vždy bude brát v úvahu stanovisko vlastníka lesa.

- Stanovení povinnosti zaplatit ušlý zisk nejen pri smýcení porostu v souvislosti s investicní výstavbou, ale i pri jiných cinnostech, spojených se záborem pozemku urcených k plnení funkcí lesa.

Podle dosavadního znení ustanovení § 21 odst. 3 je investor výstavby povinen za lesní porost smýcený v souvislosti s provádením výstavby zaplatit to, ceho by vlastník lesa dosáhl pri rádném hospodarení (ušlý zisk). Navrhuje se tuto povinnost rozšírit na všechny prípady (nejen na výstavbu), pri kterých dochází k predcasnému smýcení lesního porostu.

Hlava ctvrtá - predpoklady trvale udržitelného hospodarení v lese

Oddíl první a druhý

Ustanovení o diferenciaci hospodarení v lesích, o hospodárské úprave lesu a o inventarizaci lesu se navrhuje upravit takto:

- Pokud jde o oblastní plány rozvoje lesu:

Varianta Ministerstva zemedelství

Ustanovení § 23 se navrhuje doplnit tak, že oblastní plány rozvoje lesu obsahují také podklady pro poskytování státních príspevku na hospodarení v lesích.

Podle názoru Ministerstva zemedelství nejsou oblastní plány rozvoje lesu nástrojem státní politiky životního prostredí, protože cíle této státní politiky, týkající se lesního hospodárství, jsou dostatecne zohledneny v zásadách státní lesnické politiky a resort životního prostredí má k dispozici vlastní nástroje. Oblastní plány rozvoje lesu nejsou ani nástrojem územního plánování. Tyto nástroje stanoví stavební zákon a provádecí predpisy vydané Ministerstvem pro místní rozvoj.

Varianta Ministerstva životního prostredí

Definovat oblastní plány rozvoje lesu jako dílo základního lesnického plánování, které v souladu se zámery státní lesnické politiky, státní politiky životního prostredí a ve vzájemném souladu s procesem územního plánování stanoví základní rozhodnutí pro další využívání lesu v dané oblasti. Bude zároven východiskem pro zpracování del hospodárské úpravy lesu. Ke schválení oblastních plánu rozvoje lesu je nezbytný souhlas Ministerstva životního prostredí z hlediska kategorizace lesu a zásad obhospodarování lesu ovlivnujících životní prostredí, dále z hlediska ochrany prírody a vodohospodárských funkcí lesa.

Podle dosavadní právní úpravy jsou oblastní plány rozvoje lesu metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporucují zásady hospodarení v lesích. Ke zvýšení významu techto plánu a jejich praktické využitelnosti se stanoví, že oblastní plány rozvoje lesa jsou navíc také nástrojem státní politiky životního prostredí a nástrojem (podkladem) územního plánování.

- Pokud jde o lesní hospodárské plány:

Varianta Ministerstva zemedelství

Ustanovení § 24 se navrhuje zmenit tak, že soucasne platná hranice 50 ha pro povinnost hospodarit podle schváleného lesního hospodárského plánu se navrhuje zvýšit na 200 ha v návaznosti na povinnost statistického výkaznictví. Závazné ustanovení "maximální celková výše težeb" se navrhuje ponechat s tím, že dojde ke zjednodušení a zpresnení postupu pri jeho odvození v rámci novely provádecí vyhlášky. Závazné ustanovení "minimální podíl melioracních a zpevnujících drevin pri obnove porostu" se navrhuje zrušit pro znacnou problematicnost a komplikovanost pri jeho uplatnení a kontrole. Závazné ustanovení "minimální rozsah výchovných zásahu v porostech do 40 let veku" se navrhuje zrušit, protože je málo efektivní a víceméne formální.

Zvýšení podílu melioracních a zpevnujících drevin pri obnove porostu se navrhuje zajištovat prostrednictvím stanovení primerené výše podpory na výsadbu, popr. zajištení porostu s odpovídajícím podílem techto drevin.

Varianta Ministerstva životního prostredí

Jako závazná ustanovení lesního hospodárského plánu se navrhuje ponechat:

- celková výše težeb (maximální),

- plošný rozsah výchovných zásahu v porostech do 40 let veku (minimální),

- minimální podíl melioracních a zpevnujících drevin pri obnove porostu pro porostní skupinu.

Soucasne se navrhuje stanovit provádecím predpisem jednotné trístupnové prostorové rozdelení lesa - oddelení, porost, porostní skupina.

- Pokud jde o lesní hospodárské osnovy:

Varianta Ministerstva zemedelství

Ustanovení § 25 se navrhuje zmenit tak, že z dosavadních lesních hospodárských osnov se stanou "lesní inventarizacní osnovy", jejichž náplní bude zjištení stavu lesa pro potreby výkonu státní správy lesu, a nikoli pro podrobné plánování pro vlastníka lesu. V lesních inventarizacních osnovách se nebudou stanovovat žádná závazná ustanovení. Zpusob zadávání zpracování lesních inventarizacních osnov bude zjednodušen (bez úcasti vlastníku lesa.

Lesní hospodárské osnovy jako nástroj hospodárské úpravy lesu drobných vlastníku (do 50 ha) se neosvedcily. Náklady na jejich porízení, hrazené státem, podstatne prevyšují jejich faktický prínos. Proto se navrhuje, nahradit je jiným plánovacím nástrojem.

Varianta Ministerstva životního prostredí

Navrhuje se zrušit lesní hospodárské osnovy a pro všechny lesy zpracovávat lesní hospodárské plány. Definovat lesní hospodárský celek jako lesní majetek o výmere vetší než 100 ha, majetky nedosahující této výmery sloucit do sdružených lesních hospodárských celku, pritom ponechat vlastníku lesa o výmere menší než 100 ha možnost zpracování samostatného lesního hospodárského plánu. Definovat lesní hospodárský plán jako dílo hospodárské úpravy lesu, které kloubí zájmy vlastníka lesa se základními východisky oblastního plánu rozvoje lesa a promítá je do hospodárských opatrení. Náklady na zpracování lesních hospodárských plánu pro sdružené lesní hospodárské celky bude hradit stát. Sdružený lesní hospodárský celek bude mít jednoho odborného lesního hospodáre.

Navrhované rešení zarucuje kontinuitu hospodárské úpravy lesu a porizování del hospodárské úpravy lesu, která budou pro hospodarení v lesích podstatne využitelnejší a jiste i lacinejší než stávající lesní hospodárské osnovy.

- Dopracovat proces schvalování del hospodárské úpravy lesu z hlediska soucinnosti orgánu státní správy lesu a orgánu ochrany prírody s prihlédnutím k jejich stávajícím kompetencím, právní forme vydávaných souhlasu a z toho vyplývajícím lhutám. Stanovit povinnost orgánu státní správy lesu svolat ve všech prípadech tzv. základní šetrení ke zpracování návrhu lesního hospodárského plánu a tzv. záverecné šetrení ke schválení návrhu lesního hospodárského plánu, vždy za úcasti všech dotcených subjektu, vcetne orgánu ochrany prírody. Schválený lesní hospodárský plán bude za úplatu poskytován také dotceným orgánum státní správy, napr. orgánum ochrany prírody.

K dosažení souladu mezi orgány státní správy lesu, které schvalují nebo porizují díla hospodárské úpravy lesu a orgány státní správy ochrany prírody, které mají podle zákona c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny, ve znení pozdejších predpisu, rovnež pravomoc vydávat závazná stanoviska k dílum hospodárské úpravy lesu, je treba v nezbytne nutném rozsahu zakotvit do lesního zákona soucinnost techto orgánu, napr. tak, že orgány státní správy ochrany prírody budou povinne zvány k základnímu, popr. záverecnému šetrení pred schválením lesních hospodárských plánu apod. Závazná stanoviska orgánu ochrany prírody budou vycházet ze závazných požadavku, formulovaných pri základním šetrení. Budou stanoveny lhuty pro predání návrhu lesního hospodárského plánu (90 dnu) a pro jeho schválení orgánem státní správy lesu (60 dnu).

Hlava pátá - hospodarení v lesích

Oddíl první

Úprava hospodarení v lesích patrí mezi nejduležitejší ustanovení lesního zákona. Zpresnení vymezení postavení vlastníku lesu a dalších subjektu pri hospodarení v lesích (zejména pokud jde o težbu nebo ochranu lesu) je jedním z nejduležitejších cílu navrhované novely lesního zákona, která by mela být zamerena zejména na:

- Zapracování platných smernic Evropské unie, týkajících se nakládání se semeny a sazenicemi (reprodukcním materiálem) lesních drevin, vcetne predepsané evidence, povolovacích rízení apod.

Do ceského právního rádu je treba zapracovat Smernice EU, týkající se kvality reprodukcního materiálu lesních drevin a obchodu s tímto materiálem. Cást problematiky je nutno zaradit do textu zákona (§§ 29 a 30), cást bude rešena provádecím predpisem (novelou vyhlášky c. 82/1996 Sb.).

- Doplnení povinnosti hospodarit v lesích zvláštního urcení tak, aby byly zajišteny predevším jejich ochranné funkce.

- Podrobnejší a presnejší vymezení povinností vlastníku lesa pri ochrane lesu proti požárum.

Dosavadní právní úprava (§ 32 odst. 1, písm. c) ukládá vlastníku lesa toliko provádet preventivní opatrení proti vzniku lesních požáru podle zvláštních predpisu s odkazem na zákon c. 133/1985 Sb., o požární ochrane, v platném znení. Tento zákon však nemá žádné ustanovení, které by se výslovne vztahovalo na lesy nebo na hospodarení v lesích, nýbrž obsahuje pouze velmi obecne formulovaná ustanovení o protipožární prevenci. Vzhledem k tomu, že lesní prostredí a lesní hospodárství jsou velmi specifické, a ohrožení lesu požáry je trvale vysoké, je nutno stanovit lesním zákonem popr. provádecím predpisem konkrétní povinnosti vlastníku lesu, popr. i jiných subjektu pri ochrane lesu pred požáry.

- Stanovení povinnosti zpracovat kalamitní težby dreva do 30. cervna bežného roku s možností výjimecného prekrocení tohoto termínu se souhlasem orgánu státní správy lesu, vydaným mimo správní rízení.

- Omezení težby dreva v lesích vlastníku, kterí hospodarí bez schváleného lesního hospodárského plánu nebo bez prevzaté lesní hospodárské osnovy vztáhnout i na prípady, kdy vlastník lesa prodá lesní porost k težbe dreva "na stojato".

- Zpracování nahodilé težby dreva (§ 33 odst. 1) vázat na souhlas odborného lesního hospodáre.

- Stanovení povinnosti vlastníku lesa složit pred zapocetím težby financní jistotu v prípadech, kdy je oprávnená pochybnost o tom, že vlastník lesa vytežený les znovu zalesní; o povinnosti složit jistotu rozhodne orgán státní správy lesu, který soucasne urcí penežní ústav, u kterého má být jistota složena. Jistota bude vlastníku lesa vrácena, pokud v zákonné lhute vytežený les znovu zalesní nebo bude použita na uhrazení nákladu na zalesnení, pokud vlastník lesa financní jistotu na zalesnení holiny sám nevycerpá.

Zahranicní zkušenosti (napr. Rakousko) svedcí o tom, že složení financní jistoty pred zapocetím težby dreva k výše uvedenému úcelu je nejen motivací pro vlastníky lesa, aby splnili povinnost obnovy lesa po težbe, ale i zárukou a financním zdrojem pro stát v prípade, kdy vlastník lesa zákonnou povinnost k obnove lesa sám nesplní.

- Doplnení zmocnení pro Ministerstvo zemedelství k vydání provádecího predpisu, kterým se stanoví podrobnosti o klasifikaci surového dríví.

Do ceského právního rádu je treba zapracovat Smernice EU, týkající se jednotné klasifikace surového dríví. Vyhláška nebo technický predpis (§ 3 zákona c. 22/1997 Sb.) upraví závazné zpusoby merení dríví, zjištování objemu dríví, klasifikaci dríví a vykazování potrebných statistických údaju.

- Zpresnení ustanovení o melioracích a hrazení bystrin v lesích, jak pokud jde o rozsah povinností vlastníka lesa (s prihlédnutím k verejnému zájmu na provedení opatrení), tak i pokud jde o rozsah zmocnení k vydání provádecího predpisu.

Oddíl druhý

Odborný lesní hospodár má významný a bezprostrední vliv na praktický výkon hospodarení v lesích. Dosavadní právní úprava (§ 37) nevystihuje dostatecne presne postavení odborného lesního hospodáre ve vztahu k vlastníku lesa nebo k orgánu státní správy lesu. Proto se navrhuje:

- Zákonem stanovit alespon demonstrativne výcet základních práv a povinností odborného lesního hospodáre, vymezit jeho soucinnost s orgány státní správy lesu.

Soucasná právní úprava stanoví pouze rámcove a obecne, že odborný lesní hospodár zabezpecuje vlastníku lesa odbornou úroven hospodarení v lesích podle lesního zákona a provádecích predpisu. Dosavadní praktické zkušenosti svedcí o tom, že je nutno stanovit zákonem nejduležitejší povinnosti odborného lesního hospodáre, a to jak ve vztahu k vlastníku lesa, tak i orgánu státní správy lesu, mimo jiné již proto, že stát v zákonem vymezeném rozsahu hradí náklady na cinnost odborného lesního hospodáre.

- Stanovit možnost orgánu státní správy lesu ustanovit odborného lesního hospodáre ve všech prípadech, kdy si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáre sám, nebo v prípadech, kdy vlastník lesa v zákonem stanovené lhute neoznámí orgánu státní správy lesu zmenu v osobe odborného lesního hospodáre.

Zákon dosud pouze stanoví, že každou zmenu v osobe odborného lesního hospodáre je vlastník lesa povinen oznámit orgánu státní správy lesu (§ 37 odst. 5). Pokud však vlastník lesa tuto povinnost nesplní, zákon nejen že nestanoví žádnou sankci za nesplnení této povinnosti, ale nedává ani žádné jiné rešení. Proto je treba vybavit orgán státní správy lesu pravomocí v naznacených prípadech odborného lesního hospodáre urcit.

- Doplnit zmocnení k vydání provádecího predpisu.

Dosavadní zmocnovací ustanovení (§ 37 odst. 8) umožnuje Ministerstvu zemedelství stanovit provádecím predpisem pouze podrobnosti o zpusobu výpoctu výše nákladu na cinnost odborného lesního hospodáre v prípadech, kdy tuto cinnost hradí stát. Provádecím predpisem je však nutno dále stanovit zejména podrobnosti o náplni cinnosti odborného lesního hospodáre, o vykazování této cinnosti apod.

Oddíl tretí

Úloze a významu lesní stráže pri ochrane lesu neodpovídá stávající vymezení pravomocí lesní stráže. Proto se navrhuje:

- Rozšírit oprávnení lesní stráže o oprávnení nosit pri výkonu funkce zbran, jestliže má k držení této zbrane povolení podle zvláštních právních predpisu a vymezit prípady, kdy muže lesní stráž zbran použít.

Vzhledem k povaze oprávnení a povinností lesní stráže a k tomu, že jsou tato oprávnení vykonávána v lesích, kde se lesní stráž muže spoléhat obvykle jen na své vlastní síly a prostredky, je nutné, aby - stejne jako podle predchozí právní úpravy (§ 24 zákona c. 96/1977 Sb.) - byla lesní stráž oprávnena nosit pri výkonu své funkce zbran a za podmínek stanovených zákonem ji také použít.

- Rozšírit oprávnení lesní stráže o oprávnení požadovat pomoc nebo soucinnost orgánu Policie CR v prípadech, kdy nemuže splnení svých povinností zajistit vlastními silami nebo prostredky.

Lesní stráž plní významné úkoly pri ochrane majetku a prírodního bohatství. Pritom se nepochybne podílí také na úkolech spolecnosti a státu, a to zejména postihováním prestupku vcetne ukládání pokut v blokovém rízení. V praxi jde o cinnost velmi nárocnou a zodpovednou, spojenou objektivne s cetnými riziky vyplývajícími z toho, že lesní stráž casto zasahuje proti pachatelum prestupku jako nejnižší formy trestné cinnosti, resp. fakticky mnohdy i proti tem, kterí se dopouštejí jednání, které je nebo muže být (podle rozsahu) považováno za trestný cin. V mnoha smerech tak vlastne lesní stráž nahrazuje cinnost policie, pretížené narustající obecnou kriminalitou. Za tohoto stavu je nutné, aby lesní stráž mohla v nekterých závažných prípadech požadovat soucinnost orgánu Policie CR.

Oddíl ctvrtý

Úcelem lesní hospodárské evidence je poskytovat presné a spolehlivé údaje o plnení závazných ustanovení lesních hospodárských plánu a o hospodarení v lesích. K naplnení tohoto úcelu je treba:

- Stanovit povinnost vést v predepsaném rozsahu lesní hospodárskou evidenci všem vlastníkum lesa, bez ohledu na to, zda hospodarí podle schváleného díla hospodárské úpravy lesu (LHP), nebo jiného lesnického plánovacího nástroje (lesní inventarizacní osnovy).

Presne vedená lesní hospodárská evidence je duležitým podkladem nejen pro vlastníka lesa nebo pro odborného lesního hospodáre, ale i pro orgány státní správy lesu. Proto je nutné, aby byli lesním zákonem zavázáni vést lesní hospodárskou evidenci také ti vlastníci lesu, kterí nehospodarí podle lesního hospodárského plánu.

- Doplnit zmocnení k vydání provádecího predpisu, ve kterém se stanoví podrobnosti o vedení lesní hospodárské evidence.

Povinnost vést v zákonem stanoveném rozsahu lesní hospodárskou evidenci se musí vztahovat na všechny vlastníky lesu, tedy i na vlastníky lesu malých výmer. Soucasne nesmí být spojena se zbytecným administrativním zatežováním vlastníku lesu, popr. odborných lesních hospodáru, tedy všech tech, kdo budou údaje lesní hospodárské evidence sledovat a vykazovat. Proto a v zájmu ujednocení rozsahu a formy vykazování údaju lesní hospodárské evidence je nutno stanovit provádecím predpisem podrobnosti o rozsahu a forme vedení a sumarizování údaju lesní hospodárské evidence, vcetne vzoru formuláru apod.

Hlava šestá - licence

Ustanovení lesního zákona o licencích jako predpokladu k výkonu vybraných odborných cinností v lesním hospodárství se navrhuje zmenit a doplnit takto:

- Z obecných podmínek pro udelení licence (§ 41 odst. 1) vypustit podmínku státního obcanství Ceské republiky.

Do budoucna se nepovažuje za nutné, aby držitelé licencí nebo jejich odpovední zástupci museli být státními obcany Ceské republiky (ani zákon o živnostenském podnikání takovou obecnou podmínku pro udelení živnostenského oprávnení nestanoví).

- Zvláštní podmínky pro udelení licence (§ 42) rozšírit - pokud jde o licenci k výkonu funkce odborného lesního hospodáre - o odbornou zkoušku jako podmínku pro vydání licence.

Od prijetí lesního zákona až dosud udelily okresní úrady jako vecne príslušné orgány státní správy lesu více než 1700 licencí k výkonu cinnosti odborného lesního hospodáre. Praxe však ukazuje, že odborná úroven držitelu techto licencí je velmi rozdílná a v mnoha prípadech tak nízká, že nedává záruku rádného výkonu licencované cinnosti. Tento stav je možno zlepšit jen zprísnením podmínek pro udelování licencí, když zavedení odborné zkoušky je (obdobne jako v nekterých jiných oborech) jednou z nejlepších možností.

- Odnetí licence z duvodu porušení lesního zákona nebo predpisu vydaných k jeho provedení stanovit jako prekážku pro udelení licence a to na dobu peti let od odnetí licence.

Pokud se držitel licence dopustí pri výkonu licencované cinnosti tak závažného porušení lesního zákona nebo predpisu vydaných k jeho provedení, že mu bude licence odnata (§ 45), pak by tato skutecnost mela být napríšte duvodem, resp. prekážkou pro udelení licence, a to na dobu peti let ode dne, kdy rozhodnutí o odnetí licence nabylo právní moci.

- Zpresnit výcet duvodu, pro které muže být licence odnata tak, aby bylo možno v oduvodnených prípadech odejmout licenci vždy, když držitel licence poruší pri výkonu licencované cinnosti ustanovení lesního zákona nebo jiného obecne závazného právního predpisu.

Dosavadní výcet duvodu, pro které muže být licence odnata (§ 45 odst. 1) je nedostatecný, protože uvádí prakticky pouze nenaplnení formálních predpokladu. Z praktického hlediska je však treba jako duvody pro odnetí licence stanovit zákonem zejména prípady závažného porušení povinností držitele licence, závažného nebo opakovaného odborného pochybení apod.

- Zmocnit Ministerstvo zemedelství vydávat každorocne seznam právnických a fyzických osob, kterým byly udeleny licence, ve Vestníku Ministerstva zemedelství.

Výkon licencovaných cinností podle lesního zákona je pro všechny držitele licencí zároven do znacné míry také cinností komercní. Mimo jiné i proto je vhodné, aby vlastníci lesu, odborná lesnická verejnost a orgány státní správy lesu meli prostrednictvím Vestníku Ministerstva zemedelství prehled o držitelích licencí.

Hlava sedmá - podpora hospodarení v lesích

V ustanovení lesního zákona o podpore hospodarení v lesích ze strany státu se navrhuje:

- Zmenit ustanovení § 46 odst. 2 tak, že o poskytnutí služeb nebo financního príspevku bude rozhodovat to ministerstvo, do jehož pusobnosti náleží lesy, ve kterých mají být provedeny služby nebo cinnosti, financne podporované státem.

Až dosud rozhoduje o poskytování služeb nebo financního príspevku Ministerstvo zemedelství. Považuje se za úcelné, aby bylo rozhodování svereno tomu ministerstvu, do jehož pusobnosti lesy, jichž se poskytnutí služeb nebo príspevku týká, patrí, tzn. Ministerstvo životního prostredí pro lesy v národních parcích a jejich ochranných pásmech, Ministerstvo obrany pro lesy potrebné pro obranu státu, ve všech ostatních prípadech Ministerstvo zemedelství.

Hlava osmá - státní správa lesu

Oddíl první

Ve výctu orgánu státní správy lesu a jejich pusobnosti se navrhuje:

- Vypustit ustanovení § 47 odst. 4.

S ohledem na ustanovení § 5b zákona c. 425/1990 Sb., ve znení pozdejších predpisu, je ustanovení § 47 odst. 4 lesního zákona nepresné a nadbytecné a melo by být zrušeno.

- Výcet pusobností orgánu státní správy lesu upravit v návaznosti na zmeny provedené touto novelou ve hmotne právních ustanoveních lesního zákona.

Zmeny, které novela lesního zákona prinese, se budou týkat také pusobností orgánu státní správy lesu, uvedených v § 48 a § 49 zákona, které budou v návaznosti na provedené zmeny rovnež zmeneny, resp. doplneny.

Oddíl druhý

- Doplnit pravomoc orgánu státní správy lesu možností zastavit cinnost (zakázanou, protizákonnou) na míste bez písemného rozhodnutí ve správním rízení.

Hlava devátá - sankce

Oddíl druhý

Ustanovení lesního zákona o pokutách za jiné správní delikty se navrhuje zmenit a doplnit takto:

- Nerozlišovat mezi pokutami ukládanými podnikatelum a pokutami ukládanými vlastníkum lesu, nýbrž zavést jedno spolecné pokutové ustanovení, vztahující se na každého, kdo se dopustí porušení lesního zákona nebo obecne závazného predpisu, vydaného k jeho provedení zpusobem, stanoveným jako skutková podstata pro uložení pokuty.

Stávající rozdelení pokut (§§ 54 a 55) a vymezení skutkových podstat se neosvedcilo, zejména proto, že nebylo možno ukládat pokuty za porušení lesního zákona tem subjektum, které nebyly ani podnikateli (§ 54), ani vlastníky lesu (§ 55). Proto se navrhuje formulovat pouze jedno pokutové ustanovení, podle kterého bude možno uložit pokutu každému subjektu, který se dopustí jednání popsaného jako skutková podstata pro uložení pokuty. Výši pokuty bude možno odstupnovat v odstavcích.

- Vymezení skutkových podstat pro uložení pokuty doplnit o ty prípady, kdy je v lesním zákone stanovena povinnost k urcitému jednání, která za stávajícího znení zákona není podeprena sankcí pro prípad neplnení takové povinnosti.

Stávající vymezení skutkových podstat pro uložení pokuty, uvedených v §§ 54 a 55 nepokrývají všechny prípady, kdy lesní zákon ukládá vlastníku lesa nebo jinému subjektu povinnost neco konat nebo se neceho zdržet. Jde napr. o ustanovení § 24 odst. 3, § 31 odst. 4 a další. V tomto smeru je treba doplnit skutkové podstaty pro uložení pokuty.

- Zvýšit ve vymezených prípadech maximální výši ukládané pokuty až na cástku dva miliony korun.

S ohledem na závažnost a následky nekterých protiprávních jednání (zejména napr. nepovolených težeb dreva) se stávající maximální výše pokuty, kterou lze podle lesního zákona uložit (jeden milion korun) jeví jako nedostacující. Zvýšení maximální výše pokuty na dvojnásobek by melo více odrazovat od závažných protiprávních jednání.

- Spolecné ustanovení o pokutách (§ 56) doplnit o ustanovení o ukládání pokut spoluvlastníkum lesu v závislosti na míre jejich zavinení nebo úcasti na protiprávním jednání.

Pri ukládání pokut za porušení lesního zákona je v praxi v mnoha prípadech treba rozlišit míru zavinení jednotlivých spoluvlastníku lesa na protiprávním jednání, za které je ukládána pokuta. Nedostatek této úpravy ztežuje až dosud rozhodování orgánu státní správy lesu, protože nelze vždy vystacit s obecným principem solidární odpovednosti spoluvlastníku za nakládání se spolecným majetkem.

- Dosavadní ustanovení § 57 zaradit do samostatného oddílu a založit pravomoc orgánu státní správy lesu rozhodnout o zavedení nucené správy lesa ve všech prípadech, kdy vlastník lesa neplní pri hospodarení v lesích povinnosti stanovené lesním zákonem a kdy ani uložení pokuty nevede k náprave.

Nezanedbatelná cást z více než 140 tisíc soukromých vlastníku lesu v Ceské republice nepecuje o les, který vlastní, zpusobem stanoveným lesním zákonem, a to at z objektivních nebo subjektivních duvodu. K náprave nevede ani uložení pokuty, ani stávající nástroje výkonu správních rozhodnutí. K rešení techto krajních prípadu je nutno zajistit základní péci o les jiným subjektem než vlastníkem lesa, který by náklady spojené s pécí o les vykonávanou za vlastníka lesa mohl alespon zcásti uspokojovat z výnosu, pokud náhradní péce o les nejaký výnos prinese.

Spolecná, prechodná a záverecná ustanovení

Je treba zvážit navržení novelizace nekterých dalších obecne závazných právních predpisu, souvisejících s lesním zákonem nebo dotýkajících se hospodarení v lesích (napr. zákon c. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a další).