Natura 2000 a myslivost v ČR (II. část)

01.03.2002 | Svět myslivosti

V první části našeho článku (Svět myslivosti 2/2002) jsme se seznámili s legislativou Evropských společenství (ES) na ochranu přírody. Připomeňme, že zmiňovaný soubor právních předpisů je závazný pro všechny členské státy Evropské unie (EU). Z hlediska péče o přírodní dědictví a myslivosti jsou nejdůležitější dvě směrnice ES - směrnice o ptácích a o stanovištích.

Obě právní normy spojuje ještě jedna skutečnost. Pod názvem NATURA 2000 má být na území členských států EU nejpozději do roku 2004 vzniknout soustava chráněných území, tvořená lokalitami, významnými z hlediska ES. Proto by měla sestávat jak ze zvláště chráněných oblastí (SPA), zřizovaných podle směrnice o ptácích, tak ze zvláštních oblastí ochrany (SAC), které vyhlašuje Evropská komise, tedy jakási vláda EU, na základě návrhu členského státu EU při naplňování směrnice o stanovištích.

Již z předcházejících řádků je patrné, že vytváření soustavy NATURA 2000 je založeno na značně komplikovaném výběru vhodných lokalit. Navíc toto určení musí být podle směrnice provedeno vysloveně jako vědecký úkol a nelze se přitom ohlížet ani na možný konflikt se zájmy jiného resortu (zemědělství, lesnictví, doprava apod.), ani na dopad na soukromé vlastnictví.

Lokality, vybrané do soustavy NATURA 2000, nemusí nutně být jen území s nejpřísnější ochranou. Zůstává skutečně na rozhodnutí členského státu, jak na konkrétní lokalitě zabezpečí konkrétní cíle ochrany přírody, tedy zachování určitého stanoviště, populace nebo populací cílových rostlinných a živočišných druhů z hlediska jejich ochrany v příznivém stavu. Přitom ochranu konkrétního ptačího nebo evropsky významného území může vhodnou dotací zajistit dlouhodobou, k životnímu prostředí šetrnou péči. NATURA 2000 je záměrně vytvářena tak, aby nebyla mechanickým součtem národních soustav chráněných území členských států EU, ale komplexním systémem, zahrnujícím části přírody významné z hlediska ES. Protože kritéria pro vytváření soustavy NATURA 2000 chápou EU jako celek, patří do ní i četná území nechráněná zákony jednotlivých členských států. Naplnění obou směrnic, zejména vytváření soustavy NATURA 2000, proto není dost dobře myslitelné bez aktuálních kvantitativních údajů o rozmístění, rozloze, stupni ohrožení a hlavních činitelích, ohrožujících cílová přírodní stanoviště. To ale ještě zdaleka nestačí. Musíme současně mít k dispozici odpovídající data o rozšíření, početnosti a vývojových trendech z hlediska ES významných rostlinných a živočišných druhů a poddruhů.

SOUČASNÝ STAV VYTVÁŘENÍ SOUSTAVY NATURA 2000 V EU

Soustava NATURA 2000 byla v současnosti navržena již na desetině celkové rozlohy EU. Přesto se zatím s povinnostmi, které na členské státy EU kladou obě výše zmiňované směrnice, vypořádaly odpovídajícím způsobem pouze tří státy - Belgie, Dánsko a Nizozemsko - a to ještě pouze pokud jde o směrnici o ptácích. Vytváření soustavy NATURA 200 tak má v celé EU oproti původním předpokladům určité zpoždění jednoduše proto, že při schvalování zejména směrnice o stanovištích její tvůrci viditelně podcenili časové nároky, nutné pro zodpovědné vymezení lokalit NATURA 2000 a na jejich citlivé projednání s vlastníky dotčených pozemků.

JAK TO BUDE SE SOUSTAVOU NATURA 2000 NA NAŠEM ÚZEMÍ PO VSTUPU ČR DO EU?

Vytvoření soustavy chráněných území NATURA 2000 bezpochyby představuje hlavní, i když zdaleka ne jediný požadavek, vyplývající ze směrnic ES na ochranu přírody. ČR jako stát, usilující o přijetí do EU, musí do dne vstupu do EU připravit seznam obou výše uvedených typů lokalit, navrhovaných jako součást soustavy NATURA 2000.

Ještě než se podrobněji podíváme na to, jak bude vypadat výkon práva myslivosti na plochách, začleněných v ČR do soustavy NATURA 2000, je nutné zdůraznit jednu nikoli nevýznamnou skutečnost. ES až dosud nemají legislativu, která by se věnovala vysloveně myslivosti: tu upravuje zákonodárství jednotlivých členských států EU. To ovšem neznamená, že by myslivost v celé EU neregulovaly určité předpisy ES. Právě směrnice o ptácích a o stanovištích obsahuje celou řadu ustavení, týkajících se rozmanitých aspektů myslivosti. Není úkolem tohoto článku hodnotit, nakolik je či není náš současný zákon o myslivosti v souladu s oběma směrnicemi, popř. s rozhodnutím Evropského soudního dvora, který je jediný oprávněn vykládat legislativu ES a jehož výroky jsou závazné pro všechny členské státy EU.

Již jsme uvedli, že soustava NATURA 2000 nemusí nutně být systémem přísně chráněných rezervací, kde budou veškeré činnosti striktně zakázány. Pozorný čtenář si jistě vzpomene, že cílem soustavy NATURA 2000 zůstává zajištění příznivého stavu populací vybraných druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a příznivý stav stanovišť, a to jak těch, která uvedené organismy obývají, tak vybraných "evropsky” významných typů přírodních stanovišť. To ovšem neznamená, že by na lokalitách soustavy NATURA 2000 musely být omezeny aktivity, které prokazatelně nemají negativní dopad na stav a dlouhodobý vývoj populací chráněných druhů nebo stav či vývoj přírodních stanovišť.

Vzhledem k tomu, že mezi druhy, pro něž se vyhlašují lokality soustavy NATURA 2000, patří i živočichové a rostliny, které se na rozdíl od západní Evropy vyskytují na území ČR přece jen běžněji, a protože zvláště chráněná území byla v ČR zřizována proto, že jsou významná pro ochranu přírody a krajiny v našem státě, můžeme předpokládat, že do soustavy NATURA 2000 budou navržena i dosud nechráněná území v soukromém vlastnictví či území, na nichž se dnes běžně hospodaří, pokud jsou významná pro ochranu cílových druhů nebo přírodních stanovišť v celé EU. Situace může v některých případech připomínat rukavici obrácenou naruby: některé lokality budou do soustavy NATURA 2000 zařazeny jen proto, že příznivý stav chráněných fenoménů byl udržen právě dosavadním způsobem hospodaření. Obdobně jako na území dnešních členských států EU navrhuje státní ochrana přírody ČR, aby byla možná omezení v hospodaření vlastníkům státem kompenzována, a to jak v případě, že stát bude požadovat, aby vlastníci či nájemci určité činnosti omezili, tak tehdy, jestliže budou po majitelích pozemků požadovány činnosti, jednoznačně přesahující rámec běžného hospodaření. V obou případech by měl stát újmu či mimořádné výdaje na základě předem uzavíraných víceletých smluv hospodařícím subjektům uhradit.

Rozsáhlá novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, připravovaná Ministerstvem životního prostředí, vychází z předpokladu, že za území, navržená v ČR do soustavy NATURA 2000, budou postupně vyhlašována nejspíše prostřednictvím některé z nynějších kategorií zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky), případně kategorií další kategorie (ptačí oblasti). Na rozdíl od současných zvláště chráněných území uvedená novela navrhuje, aby byl na plochách, začleněných v ČR do soustavy NATURA 2000, obecně omezen výčet zákonem zakázaných aktivit. Území soustavy NATURA 2000 však nebudou mít narozdíl např. od dnešní národní přírodní rezervace jednotný ochranný režim, ale budou se mezi sebou značně lišit v režimu a přísnosti ochrany podle toho, jaké cílové druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů či jaké přírodní stanoviště se v nich vyskytují. Ochranná opatření totiž budou "šita na míru” vybraným druhům a přírodním stanovištím, pro něž bude území NATURA 2000 vyhlášeno. Může tak klidně nastat situace, že jedna lokalita, zařazená v ČR do soustavy NATURA 2000, bude rozdělena na několik ploch s odlišným režimem ochrany právě podle toho, co je v dané části předmětem ochrany.

BUDE MOŽNÉ NA ÚZEMÍCH SOUSTAVY NATURA 2000 V ČR PROVOZOVAT MYSLIVOST?

Předcházející řádky přinášejí odpověď na otázku, položenou v titulku. V souladu se základní filozofií, se kterou je soustava chráněných území Evropských společenství NATURA 2000 budována, můžeme říci, že ve srovnání s jinými oblastmi nemusí být myslivost na lokalitách, nacházejících se na území ČR a zařazených do uvedeného systému, omezena, samozřejmě za předpokladu, že nebude ohrožen příznivý stav cílových druhů či přírodních stanovišť, kvůli kterým budou vyhlášeny. Pokud bude např. důvodem vyhlášení určitého území za lokalitu soustavy NATURA 2000 výskyt známé vstavačovité rostliny střevičníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus), není důvod, aby se nemohla stát součástí běžné honitby.

Toto na první pohled vysloveně optimistické tvrzení však musíme korigovat dvěma upřesněními:

· do vstupu ČR do EU musíme naplnit i další požadavky obou směrnic na ochranu přírody, týkající se např. obecně období lovu v době rozmnožování a výchovy mláďat a specificky lovu některých druhů volně žijících živočichů. Nicméně uvedená ustavení legislativy ES budou pochopitelně platit celostátně, a to v okamžiku, kdy se ČR stane členským státem EU.

· dá se očekávat, že přinejmenším na některých plochách, zařazených do soustavy NATURA 2000, bude muset být významně omezena početnost určitých myslivecky obhospodařovaných druhů, zejména spárkaté zvěře. Jinak by stát nemohl zaručit, že nebude ohrožen určitý fenomén, významný z hlediska EU, např. unikátní rostlinné společenstvo (fytocenóza) s endemickými druhy spásáním nepůvodním muflonem (Ovis ammon f. musimon).

Soustava chráněných území Evropských společenství NATURA 2000, vytvářená ve všech členských státech EU, představuje vhodný příklad moderně koncipované péče o přírodní dědictví. Je založena na čistě vědeckém přístupu, komplexně chrání "evropsky” významné populace druhů flóry a fauny, přírodní stanoviště a lokality a klade důraz nikoli na pasivní striktní zakonzervování určitého území, ale na konkrétní citlivou řízenou péči o ně. Právě ta by měla být záležitostí nejen příslušných orgánů státní správy a odborných institucí, ale především motivovaných vlastníků.