Národní park Šumava by neměl být předmětem politických licitací

Šumavské pláně jsou nádherné. Jedno dubnové odpoledne jsme se tu zastavili s poslancem Jiřím Maštálkou, Láďou Urbanem, Pepíkem Švarobkem, kandidáty KSČM na poslance a Jirkou Bulkou, předsedou OV KSČM Klatovy. Tady nahoře, v Srní, bylo nádherné počasí. Slunečno, přívětivě. Tam dole, odkud jsme přijeli, nebylo tak kouzelně. V Praze se s námi loučil déšt, v Klatovech pošmurno, ale už vjezd do šumavské Chráněné krajinné oblasti nás vítal sluncem. Byl jsem v kraji Karla Klostermanna a svých předků. Ti vlastně odtud zamířili do dalších českých krajů, aby si dobývali svůj chléb plný malty a oleje od soustruhů a fréz...

Začalo to všechno však jinak...

Podzim roku 2001. Je před volbami. A právě tehdy Poslanecká sněmovna se zabývala návrhem zákona o Národním parku Šumava. Narazily na sebe dvě koncepce. Ta první chtěla zachovat stávající park a všemu dát legislativní zabezpečení, ta druhá park chtěla silně zredukovat či úplně omezit pravomoce spravujícího orgánu, šlo tedy o charakter parku, a tudíž o zabránění zásahům, které by navždy šumavské území mohly znehodnotit. V té chvíli se však rozhodovalo o schválení či zamítnutí navrhovaného zákona.

Tehdy v rozpravě vystoupil i poslanec Vojtěch Filip (KSČM) a jako jeden z jeho navrhovatelů se postavil za co největší pravomoce vedení parku a proti každému omezení...

"myslím, je to možná blízkostí voleb, že nemáme odvahu, nebo někteří nemají odvahu říci opravdu to, co na Šumavě chtějí. Myslím, že je to na škodu věci... Přikláním se k tomu, co říká kolega Tomíček, ze bychom to melt probrat, prodiskutovat... V každém případe nebude moci nikdo hrát dvojí hru, nikdo nebude moci hrát před občany jižních a západních Čech se zakrytými kartami. Každý bude musit otevřeně říci, co si představuje pod pojmem Národní park Šumava, co si představuje pod pojmem ochrana přírody a jak si představuje hospodaření na takto rozlehlém území..."

Koncepce větší ochrany a více pravomocí narazila na záměr, co nejméně chránit, umožnit co nejvíce zásahů do přírody a povolit majitelům (uživatelům), aby vlastně osobní a hospodářské zájmy byly nadřazeny těm ochranářským. Nikdo přitom za ochranářské zájmy nemyslil nesmyslné pokusy zabránit likvidaci stromů napadených kůrovcem, jak se o to pokoušejí některé tzv. ekologické aktivity.

Je třeba říci, že návrh podporovaný Vojtěchem Filipem, jenž dával prioritu "větší ochraně, nebyl přijat. Skupinou kolem poslance Beneše, a vlastně většinou pravicových stran, byl návrh však smeten ze stolu...

Co k tomu Jiří Maštálka, předseda podvýboru pro příhraniční a hraniční spolupráci Poslanecké sněmovny? "Přijetí zákona o Národním parku Šumava, pokud budu i v příštím období členem sněmovny, budu iniciovat znovu..."

Osm set padesát metrů nad mořem

Jsme v Smí. Obci, která má 309 stálých obyvatel, ale v době sezony se několikanásobně zvětší. Tady odtud pocházel Klostermann. Jeho dům ve stráni je dodnes malým muzeem. Jsme osm set )adesát metrů nad mořem. Naším hostitelem je starosta obce Ing. Václav Veselý (KSČM, na snímku). Společně s ním je tu ještě člen rady a kronikář obce Josef Skoumal. Poslanec a my další z jeho doprovodu jsme chtěli vědět, jak se vlastně tady, daleko od železničních spojů, žije...

"Do roku 1989 byly tu Státní lesy a 'statek'. Pak 'lesy' padly a po nich i 'statek'. Najednou nebyl o naše mléko zájem, a tak ho musiti zaměstnanci lít do kanálů. Z produkční obce jsme se téměř přes noc stali obcí, která muže nabídnout jen sezonní práce. Přijedou rekreanti, práce je, nejsou tu - není."

Nekritizoval to, jen konstatoval. Věděli jsme však, že za jeho slovy jde o postesknutí. Majiteli či provozovateli zdejších hotelů jsou vesměs lidé nebo společnosti sídlící mimo obec. Odvody tudíž plynou jinam. Srní, a tak je to s většinou šumavských obcí, z toho nic nemá. Rekreační poplatek je velmi málo na zabezpečení všech potřebných záležitostí a přitom čistička musí být, údržba komunikací (i v zimě), vodovod... "Těžko našim stálým obyvatelům zdůvodním vydání patnácti miliónů korun třeba na cyklotrasy, když nebudou peníze na kanalizaci..."

A pokud jde o existenci národního parku? Starosta Veselý potvrdil, že zdejší radnice je pro jeho zachování v současné rozloze.

Nejde ale jen o Smí. Jsou tu i další obce. Jaký je jejich pohled na národní park? Pouze jediná ze čtrnácti - Nová Pec, které jsou uvnitř parkového území, se vyjádřila záporně. Při tom v hranicích parkuje jen část okolí obce. Ostatní jsou pro setrvání v Národním parku Šumava. Zčásti rozdílné názory, značně však zkreslované médii, se týkají jen zastavěného území obcí.

Politici by měli poslouchat a pak teprve rozhodovat

"Je to škoda, že zákon, který byl klasickou ukázkou dokumentu, který vznikal 'ze spodu', neprosel. My jsme byli schopni se se starosty domluvit. Tak k tomu také měli přistupovat poslanci, a ne řídit se stranickými zájmy či zájmy určité lobby. Rok se na zákonu pracovalo. Jednání nebyla jednoduchá, přesto jsme nakonec byli schopni najít kompromis. Přesto jsme neuspěli...", postěžovali si nám na Správě národního parku a CHKO Šumava v Kašperských Horách ředitel Ing. Ivan Žlábek a tiskový mluvčí Zdeněk Kantořík. A pak nám ještě řekli: "Politici by měli chvíli poslouchat a pak teprve rozhodovat. Nyní to vypadá, jako když každý rozumí všemu..."

Napadlo nás, co jsme slyšeli v kuloárech. Turistický svaz (představitel pan Stráský) torpédoval zákon proto, že omezuje turistiku -jde o první zóny, zóny klidu, kde není povolen volný pohyb. Významná jihočeská lobby (představitel poslanec Beneš) je údajně rozhodnuta rekolonizovat území, tedy umožnit tady rozsáhlou výstavbu včetně průmyslové činnosti. Fundamentalisté z řad ekologických aktivit prosazují zase neměnnost parku, zákaz všech aktivit, jako by tady ani nežili lidé a neměli právo na srovnatelný život s jinými lokalitami.

"Nemáme to lehké," řekl nám ředitel, "budujeme evropský národní park, nikoli Yelowstone, kde nic není. Tady všude žili a budou žít lidé."

Vedení parku spravuje velmi mnoho majetku. Je to logické, uvědomíme-li si, že jen půdy je 56 000 hektarů. Samo území má však rozsah 69 000 ha. Jeho zaměstnanci jsou lesáci, botanici, zoologové, strážci ochrany přírody ad. Oddělit státní správu od hospodaření, jak zní jeden z návrhů, je jistě možné. Zatím však spojení obou funkcí vyhovuje. Proč do něj amputovat jiný systém, když ani nevíme, jaký bude a bude-li vůbec výkonnější? Čtyři sta stálých zaměstnanců není v tak velkém prostoru mnoho. V sezoně či při kalamitách přibývají další. Pro mnohé z nich je to naděje. Svého času si zakoupili i stroje, domnívali se, že je stoprocentně využijí. V normálních dobách však tomu tak nemůže být. Těží se, jistě. Není možné z parku udělat prales, ale nelze těžit přespříliš a pro peníze. Jen kalamity všechno změní. Pak je tu jediná naděje na honorovanější práci. Jinak je nutné dojíždět za prací daleko. Tak ale to na Šumavě bývalo i kdysi. Nevzpomínáte na slavný Bassův Cirkus Humberto?

"Když je kalamita, tak potřebujeme pracovní síly velmi rychle přesunout na zasažená místa. Musíme lidi shánět, kde se dá. Mnohý z místních se nemůže uvolnit z práce, kterou má jistou, v okamžiku, kdy zavoláme. I to se bohužel stává a za to nás občas i někdo, kdo není znalý problematiky, kritizuje.

Je čas si konečně alespoň ve stručnosti zopakovat, co vlastně měl řešit zákon a co se v podstatě domluvilo mezi většinou účastníků. Tak především

- současná rozloha Národního parku Šumava má být uchována,

- u těch obcí, kde hranice parku dosud procházela jejich zastavěným územím, bude jeho hranice posunuta tak, aby objekty zůstaly vně parkového území,

- obcím budou kompenzovány náhrady za újmy vzniklé nezdaněním tzv. lesů zvláštního určení,

- většina účastníků podpořila oddělení výkonu státní správy a samotné péče o svěřené území,

- bylo dohodnuto posílit funkce a kompetence rady parku, která by se vedle poradních úkolů mohla stát v některých případech i dozorčím orgánem.

Jde o velmi vstřícný návrh. Přesto byl stranami, hlásícími se v parlamentu k pravému politickému spektru, zamítnut.

I park je tu pro lidi. Dnes hlavní se tu stává turistika. Ta však nepřináší obcím mnoho prostředků. Neexistuje mechanismus, který by umožňoval vydělat právě na turistice. Vydělávají soukromníci, různé společnosti, chudne obec. Nejen v Smí majitelé odvážejí své peníze jinam, kde mají domovské místo. Tam bez snažení obce bohatnou z peněz, které patří jinam.

Ale to není už problém jenom národního parku.

"Dřív to všechno bylo jiné," řekl nám Jiří Bulka, předseda OV KSČ z Klatov, který tu dříve profesionálně vojákoval. "Lidé už nedostávají pohraniční příplatky, vojáci jim nevozí děti dolů do skol, stát obcím nedává dostatečné množství prostředků na infrastrukturu. Přicházejí sem noví obyvatelé. To všechno mění zdejší vztahy."

"I proto bude třeba změnit legislativu směrem k malým obcím a zvláště k obcím v našem pohraničí. V této sněmovně pro to vsak pochopení nebylo. Právě na ty, které jsou v pohraničí, by se mělo hledět jako na kartu národního zájmu. Snad v příští sněmovně bude složení poslanců vstřícnější.., uzavřel naši diskusi poslanec Maštálka.

Snad. Snad se pak dočkáme i zákona o národním parku Šumava...