Národní park České Švýcarsko chrání přírodu pro člověka
19.02.2002 | Děčínský deník
V Národním parku České Švýcarsko se snažíme komunikovat s veřejností i o kontroverzních tématech. Co všechno vlastně obnáší ochrana přírody v národním parku? Nestačilo by pouze určité území vyhlásit za chráněné, umístit v něm pár cedulí informujících jeho návštěvníky o tom, co je zakázáno, a pak už jen kontrolovat a hlavně sankcionovat ty, kteří daný zákaz poruší?
Zdá se Vám to nesmyslné a absurdní? Nám také, a proto se snažíme o to, aby takto ochrana přírody v Národním parku České Švýcarsko nevypadala. Vždyť Národní park přece nevznikl proto, aby chránil přírodu před člověkem, ale pro člověka, který zde může najít kýžené místo pro odpočinek a třeba i duševní obohacení (Národní park České Švýcarsko je po geologické stránce opravdu jedinečné území evropského významu a jedno ze svých posledních útočišť tu nachází řada vzácných druhů rostlin a živočichů).
Návštěvníky, ale i obyvatele sousedních měst a obcí je třeba v prvé řadě informovat o tom, proč národní park vznikl, co jim jeho existence přinese, proč je třeba provádět některá opatření, která na první pohled nemají s ochranou přírody nic společného. A jsme u toho ochrana přírody je také komunikace s veřejností o kontroverzních tématech.
Takovým tématem jsou např. zásahy proti borovici vejmutovce, nepůvodnímu druhu pocházejícímu ze Severní Ameriky, který se vymkl lidské kontrole a rychle se šíří po celém území národního parku a svým chováním zabraňuje v růstu původním druhům rostlin (mimo jiné borůvkám, brusinkám apod.). Lidé, kteří vidí pouze kácení krásných zdravých stromů, ale nejsou informováni o důvodech tohoto kácení, si mohou právem myslet, že si prodejem dřeva asi načerno přivyděláváme. (Jen na okraj Národního parku České Švýcarsko je rozpočtová organizace, takže veškeré finanční prostředky utržené za prodej dřeva se vrací do státního rozpočtu). Skutečným důvodem těžby však je postupná obnova přirozeného lesa, do kterého samozřejmě vejmutovka nepatří. Místo o těžbě je tedy přesnější hovořit o nahrazování na paseky po vejmutovce jsou vysazovány původní druhy dřevin (borovice lesní, buk , dub, jedle, případně smrk).
Proto se již téměř rok snažíme v rámci projektu IUCN (Mezinárodní organizace na ochranu přírody) komunikovat s veřejností o tomto problému. Do komunikační kampaně se nám podařilo zapojit i zástupce veřejné správy a nevládních organizací. Výsledkem je několik besed se studenty, chataři, místními obyvateli, zástupci nevládních organizací, vydání propagačních materiálů a informační tabule, které se v nejbližší době objeví v místech nejintenzivnějších lesnických zásahů. Nejdůležitějším nástrojem komunikace jsou však jednoznačně přímá setkání a diskuse s veřejností, které budou probíhat i nadále, ať již na besedách a přednáškách, či při terénních exkursích.
Další články v kategorii Lesnictví
- Bývalý dobrovolný strážce přiznal vinu u malých požárů na Děčínsku, zapálení Českého Švýcarska odmítl (17.05.2024)
- Lesníci, vědci i zástupci ministerstev, ochrany přírody a obcí se shodli na vyváženém způsobu hospodaření ve Ždánickém lese a Chřibech (16.05.2024)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14 000 hektarů (16.05.2024)
- Tři nové případy AMP u prasat divokých na Liberecku (16.05.2024)
- Jak úspěšně navrátit jedli bělokorou do našich lesů (16.05.2024)
- Vojenské lesy a statky dočasně povede ředitel jedné z divizí Nerad (15.05.2024)
- Lesy ČR upřednostní přirozenou obnovu na historicky největší ploše (13.05.2024)
- Výzkum stromu mongongo v Zambii podporuje příjem tamních domácností i udržitelné hospodaření v krajině (10.05.2024)
- Nestátní lesníci pozvou do lesů potřetí veřejnost, akce budou na 40 místech (09.05.2024)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (09.05.2024)