Na Žatecku usychají borovice

Vlivem loňského extrémního sucha došlo v Česku na řadě míst k oslabení borovic a jejich napadení houbovými chorobami. To způsobilo jejich usychání a odumírání v letošním roce. Postižené jsou také oblasti na Žatecku a Lounsku.

K jednomu z největších úhynů došlo severně od Postoloprt, kde v lese na místě bývalého dobývacího prostoru byla v minulosti vysázena borovice černá. "Příznaky napadení a odumírání stromů jsme tam pozorovali už vloni, ale ne v tak rozsáhlé míře jako letos," sdělil Ing. Rudolf Pipek, lesní správce žatecké správy Lesů ČR. Další lokalitou, kde borovice černá ve větší míře odumírá, je revír Selmice mezi Vinařicemi a Divicemi. Houba napadla také Joffreyovy borovice na Mělcích u Loun a jiná houba, jejíž rozšíření rovněž způsobilo loňské sucho, způsobila usychání borovice lesní v oblasti Sádku a Lhoty na Žatecku. "Když je zřejmé, že k regeneraci nedojde, dochází ke kácení stromů. Odumřelé stromy se snažíme vytěžit co nejdříve, a to z ekonomických důvodů a aby nedošlo k přemnožení kůrovcŮ. V naší oblasti jsme už vytěžili nebo ještě vytěžíme na 150 kubíků dřeva z mladých porostů a 1800 kubíků u borovic v mýtním nebo předmýtním věku. Nejvíce právě u Postoloprt, Sádku A Lhoty," dodal Ing. Pipek. Ochranářská opatření komplikovalo také letošní sucho v dubnu, kvůli nebezpečí rozšíření ohně nebylo možné v lese pálit napadené větve.

Lesní správa v Žatci hospodaří na 14 600 ha lesní půdy. Borovice tvoří 28% v druhové skladbě žatecké lesní správy a po smrku je druhou nejrozšířenější dřevinou. Ze 71% se na území spravovaným žateckou správou nacházejí jehličnany, zbytek tvoří listnáče hlavně dub, buk a bříza. Usychání borovice kvůli loňskému suchu zaznamenaly také Městské lesy Žatec, které hospodaří na 540 ha kolem Holedeče.

Borovice se z toho nachází na 300 hektarech. "Uschlé borovice jsme zaznamenali pomístně, někde třeba tři stromy, někde deset. Nejde o plošný stav. Vytěžíme zhruba 100 kubíků dřeva," sdělil Luboš Segeš, ředitel Městských lesů Žatec.

Borovice černá se v minulosti využívala především k zalesňování bývalých lomů a lokalit s vápenatým podložím, protože je dobře snáší. Napadené porosty jsou zejména na Žatecku, Litoměřicku a v Českém krasu na Berounsku, kde je také ve velké míře postiženo usycháním stromů okolí Nižboru.

Tam, kde po odtěžení uschlých borovic vzniknou holiny, lesníci provedou zalesnění stanoviště odpovídajícími sazenicemi původních lesních dřevin. Například v případě Postoloprt to bude borovice lesní a dub zimní.