Na kůrovce platí pasti, lapáky a správná druhová skladba lesa

Extrémní sucho loňského roku vzbudilo mezi lesníky obavy z přemnožení kůrovce. "I my máme strach. Vyšší výskyt tohoto škůdce jsme zaznamenali v lesích mezi Rumburkem a Dolní Poustevnou. Proto začneme od prvního března pokládat lapáky," řekl zástupce lesního správce rumburské lesní správy Ota Buršík starší. Jde v podstatě o pokácené stromy zakryté větvemi."Ty nalákají brouka, který do nich nalétá. Za čas pak stromy odvezeme z lesa, dřevo zpracujeme, odpad zlikvidujeme i se škůdcem,"vysvětlil Ota Buršík. Druhým způsobem boje s kůrovcem je pokládání feromonových pastí. Feromony jsou zvláštní chemické látky, které samečky kůrovce lákají, takže vlétnou do pastí, odkud se již nedostanou. S bojem proti kůrovci souvisí i likvidace podzimních a zimních vývratů."Naštěstí jsme jich v uplynulém období neměli mnoho, odhadujeme to tak na patnáct set kubíků. Navíc nejde o souvislé plochy, ale o jednotlivé případy. Některé z vývratů můžeme využít jako přirozených lapáků, zbytek bychom měli co nejdříve zpracovat. Ideální čas je tak do konce května,"přiblížil Buršík.

Obdobnou starost mají i správci městských a obecních lesů."Ve šluknovských lesích nemáme vývratů mnoho, odhadujeme je na čtyřiašedesát kubíků. Spadlé stromy bychom chtěli odstranit do konce dubna,"řekl vedoucí odboru správy majetku města šluknovského městského úřadu Jiří Podlešák.Lesní správa v Rumburku pečuje o osmnáct tisíc tři sta hektarů lesa. Přesnou výměrou, o kterou by pečovat měli, si však rumburští lesáci jisti nejsou."Není to nepořádkem v evidenci," vysvětluje lesní správce Pavel Bik, "ale tím, že dosud nejsou vyřešeny všechny restituce, příděly lesa obcím a navracení jejich historického majetku. O jedenáct tisíc hektarů lesa se již několik let soudí hrabě Kinsky."Rozloha lesa se však neustále zvětšuje. Jednak pozemkový fond počítá s tím, že pozemky, které neprodá, nabídne k zalesnění, jednak řada neobdělávaných ploch zarůstá sama."Zvyšuje se i věk lesa a jeho zásoba," konstatoval Pavel Bik. Ročně se vytěží v lesích, o které rumburská lesní správa pečuje, čtyřiaadesát tisíc kubíků dřeva. "Jsou dva způsoby těžby, předmýtný, kdy les zároveň vychováváme a mýtný, kdy těžíme zralé porosty to znamená smrk ve stáří 110 let a buk a dub okolo 160 let. Při tom těžba do úplné holiny je až ten poslední způsob. Dáváme přednost spíše zředění lesa, kdy staré stromy, které dobře plodí, přispívají k jeho přirozené obnově," přibližuje Pavel Bik.

Ve zdravém lese je asi 450 stromů na jeden hektar. Při zalesňování se však vysazuje okolo pěti tisíc jehličnatých stromů a osm tisíc listnatých. Ty jehličnaté skončí většinou jako vánoční stromky, ostatní padne při probírkách. Přirozenou obnovu lesa vidí lesáci rádi. Těžba není rušivá, není v lese tak vidět, náletové dřeviny jsou většinou z místního genetického materiálu, takže dobře prospívají a nedůležité nejsou ani nízké, téměř nulové náklady.Přesto se v lesích ročně vysadí na dvě stě tisíc nových sazenic stromků. Při tom se mění i druhová skladba lesa. "Dnes je v našich lesích asi 70 procent smrku, zbytek jsou listnáče," přiblížil Pavel Bik. Cílem lesáků je, aby se snížil podíl smrku na zhruba 55 procent a v lesích se objevila jedle a modřín. Také podíl listnatých stromů bude větší. "Při hospodaření v lese se řídíme třemi pravidly: Snažit se o smíšený les, vyhnout se při těžbě holině, a zachovat rozumný stav zvěře,"shrnul Bik.