Myslivci se snaží plašit zvěř od silnic. Ojedinělé zařízení snížilo počet nehod na nulu

Nehod se zvěří na silnicích poslední roky neustále přibývá. Myslivci v Ústeckém kraji ale k plašení zvěře úspěšně otestovali elektronické přístroje, jediné svého druhu v Česku. Na silnici, kde byla zařízení instalována, klesl počet střetů se zvěří na nulu. Problém jsou ale zloději, několik přístrojů se ztratilo. Na Znojemsku v Jihomoravském kraji pak testují nový druh pachového odpuzovače.

V Ústeckém kraji zkoušeli novou metodu, kterou chtějí zabránit srážkám zvěře s automobily. Na směrové sloupky podél silnice nainstalovaly elektronické přístroje.

Jejich čidla zareagují na blížící se auto a přístroj začne vydávat vysokofrekvenční zvuk, na který jsou zvířata citlivá. „Auto projede, zařízení přestane fungovat, zvěř pokračuje svou přirozenou trasou za potravou či za vodou,“ uvedl Kamil Plíšek z Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb.

Po půl roce výsledek překvapil. Na silnici, kde se v první polovině loňského a předloňského roku střetla auta se zvěří celkem čtyřicetkrát, nezaznamenali letos ani jeden případ.

Pokud by se zařízení osvědčila, mohla by přispět ke snížení statistik. Nehod se zvěří totiž neustále přibývá. Hlavními důvody jsou přemnožená zvířata, ale i neopatrnost řidičů. „Většině řidičů dopravní značka varující před zvěří vůbec nic neříká. Měl by to být signál k tomu, aby sundali nohu z plynu,“ podotýká Jan Pechout z dopravního oddělení BESIP. K nehodám dochází nejvíc v lesích, hlavně po ránu a navečer, kdy jsou zvířata nejaktivnější.

Testované přístroje sice odrazují zvířata, lidi ale už tolik ne. Objevily se totiž případy krádeží. Z osmdesáti krabiček, které mají řidiče chránit, jich už přes dvacet zmizelo. Někde se dokonce ztratil i patník, na němž byl přístroj umístěn, jinde někdo krabičku hrubou silou otevřel a vybral zevnitř elektroniku. Podle myslivců ale lidem doma přístroje k ničemu nebudou.

Elektronické ohradníky koupil Ústecký kraj. Plánuje, že pořídí další s tím, že je použije na dalších nebezpečných silnicích.

Vědci se ale ubírají i jinými cestami. Vyvíjejí například materiál, který zesiluje účinek pachových odpuzovačů, které najdou uplatnění i jinde než u silnic, například u polí, kam zvěř láká produkce zeleniny. V současnosti je nevýhodou pachových ohradníků, že jejich účinnost do dvou měsíců vyprchá. „Vlivem slunečního záření se pěna rozpadá a může dojít k tomu, že kontaminuje prostor,“ popisuje jednatel firmy Pacho-lek Vlastimil Nevrkla.

Nový materiál zatím vypadá slibně. „Interakce mezi pachovou složkou a nosičem je silnější než u doposud používaných materiálů,“ přiblížil Zdeněk Kruliš z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd. Instalovali ho na prvním úseku na Znojemsku, další by měly přibýt na podzim.