Lesy se neuzdravují, stát hledá nový lék
26.11.2002 | Hospodářské noviny
Ještě za třicet let na tom budou porosty hůře než před 2. světovou válkou. Stav lesů se zlepšuje pomaleji, než experti na začátku 90. let odhadovali. Aktuální zprávy ministerstev životního prostředí a zemědělství ukazují, že kvůli škodám z minulých desetiletí patří české porosty stále mezi nejhorší v Evropě. "Kvůli dlouhodobé degradaci lesních půd se zdravotní stav lesních porostů nemění," uvádí Ministerstvo životního prostředí. Mezi nejvíce postižené patří vrcholy Krušných, Jizerských a Orlických hor, Krkonoš a část Jeseníků. Jejich půda je stále zamořena chemikáliemi z dešťů. Geochemik Jakub Hruška z Českého geologického ústavu říká, že právě půda je tím hlavním, co - zejména na horách - brání "uzdravování" lesa. Hlína je z minulých desetiletí překyselená a obsahuje minimum minerálních živin, které stromy potřebují. Naopak je v ní velké množství látek, které škodí především smrkům - nejrozšířenějším horským stromům. Fakt, že za posledních dvanáct let se emise oxidu siřičitého snížily o takřka devadesát procent, na tom nic nemění. "Problém několika desetiletí není možné vyřešit během několika let," komentuje optimistická očekávání Tomáš Staněk, ředitel odboru ochrany lesa Ministerstva životního prostředí. "Půda se bude v následujících třiceti letech zlepšovat velmi pozvolna. Lesy ale v žádném případě nedosáhnou kvality srovnatelné třeba s obdobím před válkou. Budou na tom o hodně hůře," dodává Hruška. Ministerstva zemědělství a životního prostředí z pověření vlády už druhým rokem jednají o tom, jak postiženým lesům co nejúčinněji pomoci. Příští rok mají kabinetu předložit souhrn opatření, která by přispěla k rychlejší obnově půdy. Mezi návrhy je například umírněné vápnění či hnojení lesní půdy. Experti navrhují také rychlejší vysazování listnáčů, které jsou odolnější než jehličnany. Proč se úřady začaly systematicky zabývat lesy až v posledních letech? "Nenaplnilo se očekávání, že po dramatickém poklesu emisí síry se zdravotní stav porostů zlepší," vysvětluje Tomáš Staněk z Ministerstva životního prostředí. Od druhé poloviny 90. let usychají stromy v některých oblastech pravidelně. "Situace se spíš zhoršuje," popsal nynější stav Jaroslav Kohoutek, ředitel správy majetku Jana Kolowrata, největšího majitele lesů v Orlických horách. Žloutnoucí jehličí se ve velké míře znovu přihlásilo v zimě na přelomu let 1995 a 1996. V Krušných horách tehdy bylo poškozeno na 23 tisíc hektarů lesa, asi 2,5 tisíce hektarů uschlo. Hospodářské noviny 26.11.2002
Další články v kategorii Lesnictví
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)
- Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný (25.04.2024)
- Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu (23.04.2024)
- SVOL: Dřeva na trhu je méně díky menším kůrovcovým škodám, ceny mírně stouply (23.04.2024)
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, hrozba kalamity je zatím malá (23.04.2024)
- Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí (22.04.2024)
- Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě (19.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)