Lesy, rybníky a zemědělství města pod jednou střechou Jihočeských státních lesů

Město vlastní poměrně velký majetek lesní, rybniční a také zemědělský, a proto bude jistě dobré, když si o hospodaření v něm alespoň ve stručném přehledu trochu povíme. Celý tento majetek spravuje společnost Lesy a rybníky města Českých Budějovic, s. r. o. , zřízená městem.

Městské lesy

Městské lesy o celkové výměře 1830 ha tvoří několik lesních komplexů i samostatných porostů v krajině. Rybníky o celkové výměře 708 ha jsou soustředěny do dvou oblastí. Jedna je kolem Lhotky na Novohradsku, druhá v sousedství Českých Budějovic. Zemědělský majetek představuje dvůr v Korosekách, k němuž patří zemědělské pozemky o celkové výměře 244 ha. Pro hospodaření je velmi dobré, že správa lesů, rybníků i zemědělství je spojena do jednoho hospodářského a správního celku.

Výhodnost takového spojení je historicky ověřená. I dřívější panství bývala takto spojena, neboť právě toto spojení vytvářelo celkovou výkonnost takového hospodářství. Jednotlivé činnosti se doplňovaly a pomáhaly odstraňovat různé potíže, plynoucí z charakteru sezónnosti jeho jednotlivých částí včetně zisků z nich.

Zisky z lesního hospodářství přinášela vždy hlavně mýtní těžba, která se obvykle realizovala v prvních a posledních zimních měsících roku a vytvářela tak finanční rezervu pro náklady příštích období zejména v pěstební činnosti (zalesnění, péče o kultury, prořezávky atd.), kdy už s většinou jen předmýtní těžby (z probírek v mladých porostech) byly zisky nepoměrně nižší.

Rybniční hospodářství

V rybničním hospodářství docházelo k významným tržbám až na konci roku, takže v průběhu roku se vyrovnávaly náklady na jeho provoz především ze zimní těžby dříví.

Zemědělství

Zemědělství, soustředěné ve dvorech, mělo kromě výroby pro spotřebu vlastníka a přiměřených zisků z prodeje určité části svých výrobků za úkol produkovat krmivo pro chovaný dobytek, lesní zvěř (což u panství, která vlastnila obory a bažantnice představovalo nemalý díl produkce) a samozřejmě i pro rybniční hospodářství. Významnou částí jeho úkolu byla produkce zrní, brambor a podobně na deputáty pro zaměstnance, neboť naturálie tvořívaly podstatný díl jejich platů.

Samozřejmě, že dnes se sezónnost zisků působením vnějších i vnitřních vlivů již tak neprojevuje a vymizela ona část zemědělské produkce na deputáty, ale přesto základní charakter výhodnosti ze spojení všech tří činností stále zůstává.

Společnost Lesy a rybníky města Českých Budějovic, s. r. o. , (pro jednoduchost ji dále budeme nazývat Správa) využívá vše, co jí spojení lesního, rybničního a zemědělského majetku pro hospodaření poskytuje.

Lesní hospodářství

Lesní hospodářství je vedeno na perfektní profesionální úrovni a my se v tomto příspěvku zastavíme u jednoho opatření, které dobře charakterizuje snahu pracovníků Správy o stálé zvyšování výnosů z lesa i o jejich vyrovnanost v čase.

Aby lépe zpeněžila a využila i méně kvalitní či slabé dříví z probírek, vybudovala Správa na místě bývalých a dávno zrušených městských sádek jednoduchý manipulační sklad, kde dříví manipuluje na výhodnější sortimenty. Ročně tak zmanipuluje na 2800

dřeva, což zlepšuje jeho zpeněžení v průměru o 250 300 Kč na jeden.

Ve své režijní honitbě Černiš v sousedství Českých Budějovic má Správa bažantnici špičkové úrovně, kterou se město může chlubit před širokou veřejností. Bažantnice je vyhledávaná zahraničními i tuzemskými loveckými hosty, což přináší významné finanční příjmy. K tomu je třeba vysvětlit, že lovci platí za to, že mohou na honech, které pro ně organizuje Správa, lovit zvěř a cena za kus ulovené zvěře se řídí celkovým počtem kusů na honě ulovených. Čím ten je vyšší, tím vyšší je i cena za kus.

Ulovená zvěř však lovcům nepatří. Pokud ovšem mají zájem si z honu nějakou odvézt, mohou si ji za stanovenou cenu po honu koupit. Ostatní zvěř, o níž je veliký zájem, pak Správa prodává jiným zájemcům.

Je třeba ještě dodat, že i když chov bažantů v bažantnicích má jako prvořadý cíl myslivecký lov, slouží i k zachování tohoto živočišného druhu, který v přírodě vlivem zejména zemědělské velkovýroby z minulých let téměř vymizel. Setkat se s bažantem z přírodní populace v krajině je dnes také velmi obtížné. Často jsou to ti, kteří se z bažantnice vzdálili a pak zde zakládají populace, které jen těžko odolávají odporu dnešních přírodních podmínek.