Lesy na Písecku postihla kalamita desetiletí

Silné vichřice v posledních měsících loňského roku způsobily značné škody na lesních porostech v celé České republice a Písecko patří mezi nejpostiženější oblasti republiky.

Jak uvedl vedoucí odboru životního prostředí MěÚ ing. Tomáš Korejs, plochy lesních porostů zničené větrem mnohde přesahují jeden hektar souvislé plochy a dřevo je často z důvodů zlomů téměř znehodnoceno a nelze je použít k výrobě řeziva ve stavebnictví.

"V okrese Písek nasčítali odborní lesní hospodáři na 200 tisíc kubíků celkového množství polomové hmoty. Toto množství představuje při běžném způsobu hospodaření těžbu za období 18 měsíců. Podzimní vichřice postihly celé území okresu a vývraty a zlomy jsou téměř ve všech porostech. Nejvíce poškozenými lokalitami je okolí Čížové a Vráže, lesní porosty na Sepekovsku a v okolí Varvažova. Je nezbytné, aby všichni vlastníci lesa začali polomy zpracovávat ihned," uvedl ke zjištěným škodám ing. Korejs.

Vichřice poškodily zejména smrkové porosty a v menší míře i porosty ostatních dřevin. Největší škody jsou na stanovištích ovlivněných vodou, kde mělkokořenící smrky mají sníženou stabilitu a k vyvrácení jsou náchylnější i ostatní dřeviny. Na těchto stanovištích je nejvhodnější provádět těžbu a přibližování dřeva v době silných mrazů, kdy je terén únosný i pro těžší techniku a netvoří se hluboké erozní rýhy.

Vlastníci lesů musejí odstranit polomy

Podle znění lesního zákona jsou všichni vlastníci lesa povinni zpracovat polomovou hmotu přednostně a urychleně. Rychlé zpracování dřevní hmoty je v zájmu každého vlastníka lesa, protože polomové dřevo budou v jarních měsících velice rychle infikovat dřevokazné houby, bude se snižovat jeho technická kvalita a tím i cena.

Hrozí kůrovcová kalamita

"Dalším velkým nebezpečím je namnožení hmyzích škůdců z nezpracované dřevní hmoty, zejména kůrovců na smrku, a následná kůrovcová kalamita, kterou známe například ze Šumavy. V Národním parku Šumava je kůrovcová kalamita likvidována již několik let, a to i přesto, že vývoj kůrovce v drsných klimatických podmínkách Šumavy je podstatně pomalejší než vývoj kůrovce v nižších polohách, například právě v okolí Milevska a Písku," varuje ing. Korejs. Z těchto důvodů by mohla znamenat kůrovcová kalamita značné ohrožení i těch porostů, které zůstaly po vichřicích relativně nepoškozeny. Asanační zásah proti kůrovci by byl pro vlastníka lesa finančně náročný. Je zřejmé, že nejvhodnějším způsobem, jak zabránit velkým škodám na lesních porostech a finančním ztrátám, je včasné zpracování veškeré polomové hmoty, její odvoz z lesa, a to nejpozději do konce května. Vlastníci lesa nemusejí žádat o povolení ke zpracování polomů, pouze nahlásí odbornému lesnímu hospodáři množství dřeva, které vytěžili.

Správní orgán může uložit vysoké pokuty

V souvislosti se zánikem okresního úřadu přešla většina kompetencí na Městský úřad Milevsko a Městský úřad Písek. V případě, že z důvodů nečinnosti vlastníka bude ohrožen lesní ekosystém, může správní orgán uložit i poměrně značné pokuty.

"Věřím, že nebudeme muset používat těchto sankčních prostředků a žádám tímto všechny vlastníky lesa, aby zajistili ve spolupráci s odbornými lesními hospodáři včasné zpracování kalamity a tím ochránili milevské a písecké lesy před jejich dalším poškozením," dodává vedoucí odboru a vyzývá ke zvýšené opatrnosti návštěvníky lesů. Při zpracování kalamity je zvýšený provoz těžké techniky po lesních cestách, proto je nutné, aby lidé dbali zvýšené opatrnosti.

Na mnoha místech je nebezpečno.

Zejména cyklisté na úzkých lesních cestách se jen těžko budou vyhýbat nákladnímu automobilu a cesty mohou být z důvodu nánosů bláta od přibližovacích prostředků značně kluzké. Hrozí rovněž nebezpečí pádu nakloněných a naštípnutých stromů. Lesní porosty jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám značně podmáčené a i při relativně mírném větru dochází neustále k pádům stromů v lesních porostech. Proto by návštěvníci lesa vůbec neměli vstupovat do porostů, kde hrozí nebezpečí pádu stromu.